METODIKA HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ŘEŠENÍ KŘÍŽOVEK
NA MISTROVSKÝCH A PŘEBOROVÝCH SOUTĚŽÍCH SČHAK
Úvod
Tato metodika vychází ze Zásad pro hodnocení správnosti řešení křížovek (dále jen Zásady) a Komentáře k nim. Je postavena na několika základních principech:
Princip shody zjišťuje porovnáváním míru shody hodnoceného řešení s řešením autorským.
Princip alternativnosti uznává vedlejší přiléhavá řešení jako správná.
Princip absence vyžaduje, aby byly hodnoceny ty prvky, které v posuzovaném řešení chybí oproti řešení autorskému.
Princip nepřekročitelnosti počtu kladných bodů zabezpečuje, aby řešiteli nebyl přidělen za určitou pasáž křížovky větší počet záporných bodů, než činí počet bodů kladných.
Princip priority grafiky ukládá hodnotiteli přihlédnout nejprve ke grafické složce hodnoceného řešení a následně teprve k věcnému obsahu příslušných políček.
Princip zachování sledu (řazení) znaků se uplatňuje ve spojitosti s posuzováním grafiky hodnoceného řešení.
Princip nejbližšího nadřazeného prostoru umožňuje, že při neshodách v grafickém ztvárnění určitých pasáží hodnocené křížovky ve vztahu k řešení autorskému se přechází na tak velký grafický prostor křížovky, za jehož hranicemi je již dosaženo grafické shody.
Princip zachování kvality umožňuje zvýhodnit řešitele, který řeší správné znaky, ale neřeší správně grafiku křížovky.
Princip minimalizace neshod vyjadřuje za stanovených podmínek toleranci vůči řešiteli, který ve svém řešení zachoval správné řazení znaků a/nebo kvalitu věcného obsahu políček.
Princip postupu ve prospěch řešitele zohledňuje skutečnost, že v případě pochyb o nesprávnosti řešení se zvýhodňuje řešitel.
Hodnocení správnosti řešení nemůže zajisté vyčerpat všechny možné případy, které přináší křížovkářská praxe. Tato metodika je základním vodítkem pro hodnotitele, který vedle toho musí bezpochyby uplatnit i své zkušenosti, zdravý úsudek a cit pro řešení konkrétních situací.
Jak Zásady, tak i Metodika hodnocení správnosti řešení křížovek na mistrovských a přeborových soutěžích SČHAK (dále jen Metodika), jsou koncipovány tak, aby oproti dřívějším systémům hodnocení bylo minimalizováno bodové zatížení řešitelů.
Metodika hodnocení
1. Pro posuzování správnosti řešení je určující autorské řešení. Uznávají se však také přiléhavá vedlejší (alternativní) řešení. Za alternativní se pokládá zdůvodněné řešení, které v celém rozsahu odpovídá zadání křížovky a nečiní jinak správnou křížovku chybnou ve smyslu Směrnic pro tvorbu křížovek. Hodnocené řešení, které je shodné s autorským řešením nebo má podobu alternativního řešení, je správné řešení.
Při hodnocení správnosti řešení křížovky se posuzuje shoda či neshoda s autorským řešením. Je-li to pro řešitele výhodnější, může se hodnotit též podle konkrétního alternativního řešení, ale pouze takového, které bylo uplatněno v řádném termínu pro odevzdání řešení.
2. Ztrátovými body nelze postihovat ty části křížovky, do nichž se jednoznačně promítla chyba autora, např. chybný vpisovaný výraz, chybné zadání, chyba v legendě či v legendovém výrazu, který mění původní smysl, chyba v tajence, porušený systém střídání, porušená symetrie, zcela nesystematický systém skrytí tajenky, chybně uvedené výčty typů a tvarů políček, prokázaná opsaná chyba apod.
3. Nemůže-li hodnotitel zcela jednoznačně prokázat, že řešitel ve svém řešení křížovky pochybil, tj. existují-li významné a důvodné pochybnosti o tom, že hodnocení řešení je nesprávné, přiklání se „ve prospěch řešitele“.
4. Při posuzování správnosti řešení křížovek na mistrovských a přeborových soutěžích se hodnotí:
a) obrazec křížovky (grafika);
b) věcný obsah jednotlivých políček;
c) skrytá tajenka.
5. Hodnotí se nakreslený a vyplněný obrazec, přičemž na detaily a alternativy mimo obrazec se, s výjimkou vypsaných tajenek a vyžádaných údajů (např. o způsobu skrytí tajenek), nebere zřetel. Výjimkou je případ, kdy řešitel kvůli čitelnosti napíše obsah políčka nebo opravu mimo obrazec a tato úprava je jednoznačně označená nebo vysvětlená.
6. Základními prvky při hodnocení grafické správnosti řešení jsou:
a) čára síťky (včetně rozdělovací a obrysové linky), tj. úsek síťky mezi dvěma uzlovými body. Uzlový bod je místo, v němž se stýkají alespoň 3 čáry síťky; jinými slovy z něj vycházejí alespoň 3 úseky síťky. Nehodnotí se tedy políčka, ale čáry (úseky) síťky!
Názorný příklad uvádí obr. 1. Vodorovná čára uprostřed obr. 1a je vedena mezi 2 uzlovými body. Jde tedy o 1 úsek, 1 grafický prvek. Pokud se na tuto vodorovnou čáru spustí shora dolů nová čára (obr. 1b), vznikne uprostřed uzlový bod, který vodorovnou čáru rozdělí na čáry dvě. Z tohoto uzlového bodu tedy v takovém případě vycházejí 3 samostatné čáry (úseky síťky) – doleva, doprava a nahoru. Pokud síťka pokračuje dále dolů (obr. 1c), je uprostřed uzlový bod, z něhož vycházejí 4 čáry jakožto 4 základní grafické prvky.
Obr. 1 a, b, c
Obr. 2 ukazuje část křížovky, v níž silné linky na obvodu jsou linkami obrysovými, nikoli rozdělovacími. Do každého políčka je vepsáno číslo, která značí počet uzlových bodů (a tedy počet samostatných čar) té části síťky, která příslušné políčko ohraničuje. Silná lomená linka v levém horním rohu, levém dolním rohu a pravém horním rohu je při obrysu pokládána za jedinou čáru; bod zlomu, jehož se nedotýká žádná další linka, není uzlovým bodem.
Obr. 2 Obr. 3
Obr. 4 ukazuje příklady čar bez uzlového bodu uvnitř násobného políčka. V prvém případě (4a) tato lomená čára splývá s čarami základní síťky, ale bod zlomu není uzlovým bodem, neboť se ho nedotýká žádná další (tj. třetí) čára. Uzlovými body této čáry jsou tedy pouze její dva krajní body. Obr. 4b zobrazuje obloukovou spojnici uvnitř násobného políčka mezi dvěma uzlovými body. Třetí z obrázků (4c) je jakousi kombinací zlomkových čar základní síťky a spojnice bez dotyku s další čarou, takže body zlomů opět nejsou uzlovými body. Všechny tři případy tak představují vždy jedinou čáru, jediný základní prvek, který je vymezen vždy dvěma uzlovými body a nezáleží na jeho tvaru.
Obr. 4 a, b, c
b) rozdělovací políčko nebo jeho část v prostoru základního políčka; každá část rozdělovacího políčka v prostoru základního políčka představuje při hodnocení správnosti 1 základní prvek (viz příklady na obr. 7 a 8).
7. Základním prvkem při hodnocení věcné správnosti řešení je věcný obsah políčka, kterým je míněno vše, co se nachází v příslušném políčku vymezeném čarami síťky, především znak (písmeno, shluk, slabika, výrazový znak, prázdný znak), případný další grafický prvek (čára nemající charakter spojnice), předepsané podbarvení políčka, v případě nesprávného řešení také nadbytečná spojnice. Jedno políčko autorského řešení má jeden věcný obsah.
Obr. 5 znázorňuje konkrétní počty hodnocených základních prvků. Příslušný prostor políčka obsahuje vždy číslo, které udává počet elementárních grafických prvků (čar) plus jednotkový věcný obsah (srovnej s obr. 2).
Obr. 5 a, b
8. Každý z uvedených základních prvků představuje tzv. kladný bod. Suma všech kladných bodů správně vyplněného obrazce je dána součtem všech těchto prvků v autorském řešení. Základní jednotkou hodnocení je 1 ztrátový bod, který se přiděluje za každý chybějící základní prvek, tj. za každý chybějící kladný bod. 1 ztrátový bod odpovídá 1 opravnému kroku (elementární opravě) v hodnoceném řešení. Mírou nesprávnosti hodnoceného řešení křížovky je počet přidělených ztrátových bodů. Řešení bez ztrátových bodů je řešení správné.
Uvedená zásada plně platí i při hodnocení shodných křížovek, kde je každý vpisovaný výraz uveden dvakrát. Tato skutečnost nemá na způsob hodnocení žádný vliv. Pokud tedy řešitel učinil v určitém výrazu 1 chybu, která se projeví na dvou různých místech křížovky (v různých políčkách), musí se hodnotit každá část zvlášť a řešitel tak obdrží celkem 2 ztrátové body.
9. Počet přidělených ztrátových bodů za určitou pasáž křížovky nesmí překročit počet kladných bodů, které této pasáži odpovídají (princip nepřekročitelnosti počtu kladných bodů).
10. Při hodnocení správnosti řešení platí priorita čar síťky (grafika). To znamená, že nejdříve se posuzují grafické odlišnosti mezi hodnoceným a autorským řešením. Pak teprve se posuzuje věcný obsah políček.
11. Za každou chybějící čáru síťky (včetně rozdělovací linky) mezi dvěma uzlovými body odpovídající 1 elementární opravě (jednomu opravnému kroku), se přidělí 1 ztrátový bod. Je-li čára nakreslena nesprávně, znamená to, že chybí správně nakreslená čára a tato absence se postihuje ztrátovým bodem.
Obr. 6 a, b
Autor: Řešitel:
Autor v příkladu na obr. 6a nakreslil v prostoru 2 základních políček 2 obloukové spojnice. Přestože na sebe navazují, nejde o 1, ale o 2 samostatné čáry, každá mezi 2 uzlovými body. Řešitel tuto pasáž řešil rovnými spojnicemi (obr. 6b). Je tedy potrestán 2 ztrátovými body. Je třeba si uvědomit, že tato oprava ovlivňuje tvar celkem 4 mozaikových políček, mohou se sem promítat i další faktory jako např. systém střídání apod. Proto další vstřícnost vůči řešiteli není možná.
12. Za každé správné chybějící rozdělovací políčko nebo jeho část v prostoru základního nebo násobného políčka (v rámci nadřazeného prostoru) se přiděluje 1 ztrátový bod. Na obr. 7 a-d jsou popsány 3 případy různých řešení, která však podle stanoveného pravidla představují pro řešitele stejný výsledek: 2 ztrátové body za absenci 2 rozdělovacích políček v prostoru základních políček.
Obr 7 a, b, c, d
Autor: Řešitel A:
Řešitel B: Řešitel C:
Na obr. 8 b-c jsou 2 různá řešení, autorské řešení k nim je na obr. 8a (Autor 1). V obou případech chybí rozdělovací políčko zasahující do 2 políček základních. Proto jeho absence představuje u obou řešitelů 2 ztrátové body.
Pokud nad rozdělovacím políčkem nejsou 2 mozaiková políčka se znaky K a A, ale jen jedno se znakem KA (viz obr. 8d, Autor 2), posuzuje se případ stejně, neboť toto políčko zasahuje do prostoru 2 základních políček. Za grafickou opravu zasahující do dvou políček se přidělí 2 body, čímž se současně ruší grafika řešitele. Zbývají písmena K a A, z nichž se touto opravou stane kvalitu zachovávající shluk. Celkově tedy řešitelé A i B obdrží 2 ztrátové body.
Obr. 8 a, b, c, d
13. Při hodnocení obrysových částí křížovky (viz též obr. 2) platí zásada, že změna tvaru políčka při obrysu (tj. jinak vedená obrysová linka libovolného tvaru mezi dvěma uzlovými body je hodnocena 1 ztrátovým bodem. To se však netýká obrysové linky, která je společná dvěma křížovkám křížovkového celku. Změna tvaru jednoho políčka při obrysu se považuje za jednu elementární opravu představující 1 ztrátový bod.
Řešení na obr. 9b tak představuje 2 ztrátové body za 2 opravy krajních políček. Na obr. 10b získá řešitel 4 ztrátové body za opravy (a tedy změny tvaru) celkem 4 políček.
Obr. 9 a, b
Autor: Řešitel:
Obr. 10 a, b
Rozdělovací políčka při obrysu se nehodnotí, je-li obrys vykrojen správným způsobem, pokud to neodporuje zadání křížovky, nebo pokud nesousedí s obrysem jiné křížovky. Typický případ je na obr 11. Obě grafiky jsou považovány za uvedených podmínek za ekvivalentní.
Obr. 11 a, b
14. Při použití čtverečkového papíru se předtištěné linky uvnitř obrazce považují za nakreslené. U násobných políček je třeba slabé předtištěné linky vhodným způsobem (např. podbarvením políčka) zrušit. Linky mimo obrazec (i uvnitř vnitřního obrysu) se neberou v úvahu. Nezrušená linka znamená, že v nadřazeném prostoru není příslušné autorské políčko a jeho absence se hodnotí 1 ztrátovým bodem.
Silné obrysové linky je nutné vyznačit vždy, jejich absenci nelze tolerovat. Při jinak správně vyřešené grafice lze hodnotit důslednou absenci obrysových linek jako systémovou chybu (viz 18), tj. maximálně 5 ztrátovými body.
15. Jsou-li grafické prvky hodnoceného řešení shodné s grafickými prvky autorského řešení, nebo jsou-li provedeny příslušné grafické korekce vedoucí k tomuto stavu (viz 10), hodnotí se následně celý věcný obsah každého políčka, který je pro účely hodnocení správnosti považován za 1 znak.
Ve speciálních případech zachování kvality lze i při shodné grafice uplatnit princip minimalizace (viz obr. 15 a 16).
16. Není-li grafika síťky určité pasáže obrazce, zahrnující více políček, shodná s autorským řešením, či nejde-li o alternativní řešení, přechází se na tzv. nejbližší nadřazený prostor (příslušný počet políček), který se graficky shoduje se správným řešením. V tomto prostoru se hodnotí počet chybějících grafických prvků a následně také počet chybějících správných znaků. Provedou se tedy nutné elementární opravy, které uvedou grafiku do souladu
s autorským řešením. Sleduje se přitom také zachování řazení znaků. Za každou čáru mezi dvěma uzlovými body a nesprávný věcný obsah políčka (nejde-li o případy zachování kvality a principu minimalizace neshod) se přiděluje 1 ztrátový bod.
Obr. 12 a, b: Příklady nejbližších nadřazených prostorů
Autor: Řešitel:
17. Jedním z důležitých aspektů, který je třeba při konkrétním posuzování brát v úvahu, je tzv. zachování kvality. To znamená, že políčko nebo hodnocený prostor obsahuje správný znak či znaky vpisovaného výrazu (úplné zachování kvality) či jeho části (částečné zachování kvality). Zachování kvality je tedy shoda v kvalitě a poloze písmena (znaku) při porovnání řešeného a autorského výrazu.
Obr. 13 a, b, c
Na obrázku 13 jsou případy, kdy kvalita není zachována. Oba řešitelé obdrží 1 ztrátový bod za nesprávný věcný obsah při shodné grafice.
Zachování kvality se v praxi uplatňuje nejčastěji u tzv. převrácené mozaiky (obr. 14 a-e). Vzhledem k tomu, že řešitelé řeší jinak grafiku příslušného místa, je třeba přejít na nejbližší nadřazený prostor.
Jsou-li v dvoupolíčkovém prostoru (2 mozaiková políčka v prostoru základního políčka), obsahujícím 1 převrácenou mozaiku a 2 znaky, oba správné znaky zachovávající kvalitu, přiděluje se za tento prostor 1 ztrátový bod za nesprávný grafický obsah tohoto prostoru, tj. za nesprávně vedenou spojnici a tudíž 1 chybějící správnou spojnici. Je-li zde jen 1 znak zachovávající kvalitu, přidělují se 2 ztrátové body: 1 za nesprávnou grafiku a 1 za 1 nesprávný věcný obsah. Jsou-li v takovém prostoru dva nesprávné znaky, přidělují se 3 ztrátové body: 1 za nesprávnou grafiku prostoru (chybějící správná mozaiková linka) a 2 za dva nesprávné znaky v tomto prostoru, resp. za dva chybějící správné znaky.
Formální úprava polohy znaků v rámci takto korigovaného prostoru není považována za změnu, která se hodnotí ztrátovými body. Posuzuje se, zda příslušný znak v posuzovaném prostoru je či není, a pokud v něm je, zda zachovává kvalitu (princip zachování kvality).
Obr. 14 a, b, c, d, e
Řešitel A: Ve svislém směru je úplně zachována kvalita v obou písmenech K a A (čteme správný svislý výraz KAP). Proto řešitel A obdrží jen 1 ztrátový bod za úpravu polohy spojnice. Poloha písmen je považována za formální.
Řešitel B: Ve vodorovném směru je úplně zachována kvalita v obou písmenech K a A (čteme správný výraz KAR). Proto řešitel B obdrží také jen 1 ztrátový bod za úpravu polohy spojnice.
Řešitel C: Kvalitu (tj. svoji pozici ve vpisovaném výrazu) v levém horním políčku zachovává pouze písmeno K, a to ve svislém směru: místo výrazu KAP vychází výraz KOP. Jde tedy o jen částečné zachování kvality. Proto řešitel obdrží 1 ztrátový bod za úpravu polohy spojnice a 1 ztrátový bod za nesprávné písmeno O (tj. chybějící správné A), celkem tedy 2 ztrátové body.
Řešitel D: Žádné písmeno v levém horním roku nezachovává kvalitu (prochází jím 2 nesprávné výrazy – OBR a BOP), a proto řešitel obdrží 1 ztrátový bod za úpravu polohu spojnice a 2 ztrátové body za dvě nesprávná písmena O a B, celkem tedy 3 ztrátové body.
18. Za každý chybějící či nesprávný znak a za znak vypsaný nečitelně či víceznačně se přiděluje 1 ztrátový bod. Je-li chybná alespoň jedna část znaku (např. jedno písmeno ve shluku či slabice, chybějící či přebývající diakritické znaménko nebo doplněk znaku), je celý znak považován za nesprávný, nejde-li o případ zachování kvality, u něhož lze uplatnit princip minimalizace chyb s přerozdělením znaků (viz obr. 14 a 15).
19. Je-li v hodnoceném nejbližším nadřazeném prostoru při odlišné grafice zachováno řazení znaků, nebo je zachována kvalita, uplatní se pravidlo založené na principu minimalizace chyb. Tento princip zabraňuje neúměrně vysokým postihům řešitele a připouští, že:
a) ve vztahu k zachování principu řazení znaků jsou elementární grafické opravy považovány za opravu jedinou (1 ztrátový bod), jde-li o prostou změnu tvaru políček v nejbližším nadřazeném prostoru (viz obr. 4, 6, 14);
b) ve vztahu k principu zachování kvality je možná dělitelnost znaku, kdy poloha jinak správných znaků či jejich částí je považována za formální, a lze je v příslušném prostoru jednoduchou úpravu přerozdělit, což představuje za 1 opravný krok za 1 ztrátový bod (obr. 15):
Obr. 15 a, b
Řešitel řešil místo mozaiky shluk KA. Pokud by nebyly uplatněny zmírňující principy, obdržel by 3 ztrátové body, protože použil nesprávný znak KA místo správných znaků K a A a 1 spojnice. Vnitřní obsah nejbližšího nadřazeného prostoru (prostor základního políčka) činí u autora 3 kladné body (1 spojnice a znaky K a A).
Řešitel však zachoval kvalitu, tedy správné čtení části výrazu alespoň v jednom směru (v tomto případě v obou směrech). Proto je možné uplatnit princip minimalizace chyb s tím, že věcný obsah příslušného nadřazeného prostoru je v pořádku, a lze provést jednoduchou opravu zavedením spojnice. Tím se rozdělí znak KA zachovávající kvalitu a poloha písmen K a A se považuje za formální. Za tuto úpravu pak řešitel obdrží pouze 1 ztrátový bod.
Jiná situace je na obr. 16. Řešitel řešil grafiku nesprávně, a tedy je třeba přejít na nejbližší nadřazený prostor, v tomto případě na prostor základního políčka, jehož obsahem jsou opět 3 kladné body (K-spojnice-A). Zde žádný z řešitelů nezachoval kvalitu. Pokud však nesprávné shluky rozdělíme spojnicí (poloha znaků je považována za formální), vidíme, že u řešitele A zachovává kvalitu písmeno A (částečné zachování kvality). Zavedení chybějící spojnice a formální úprava polohy písmen B a A pak představuje 1 ztrátový bod. Oprava písmena B na správné písmeno K představuje druhý ztrátový bod a celkový příděl činí 2 ztrátové body.
Obr. 16 a, b, c, d
U řešitele B, který vepsal shluk AB, nedochází ani k částečnému zachování kvality i přesto, že se v prostoru vyskytuje písmeno A, ale při čtení žádného z křižujících se vpisovaných výrazů není na svém místě. U přechodu ze shluků na písmena v mozaikových políčkách je však umístění znaků považováno za formální, čili nezáleží na pořadí písmen A a B. Proto je tento řešitel ohodnocen 2 ztrátovými body: 1 bod za grafiku a 1 bod za neshodu znaků B a K.
Řešitel C vepsal znak s oběma nesprávnými písmeny (BI), a proto kvalita nemůže být zachována (nedochází k žádné shodě polohy písmene řešeného a autorského výrazu). Obdrží tedy 3 ztrátové body za obsah uvažovaného prostoru, stejně jako řešitel B.
Ve zvláštních případech lze princip minimalizace uplatnit i při stejné grafice (obr. 17). Elementární opravu v případě, kdy je zcela zachována kvalita, představuje jednoduchý přesun (formální úprava polohy) správného písmena za 1 ztrátový bod.
Obr. 17 a, b
Podle dřívějšího způsobu hodnocení, v němž se striktně uplatňoval princip nedělitelnosti znaku, by měl řešitel za řešení na obr. 17 obdržet 2 ztrátové body za 2 nesprávné znaky. Je však úplně zachována kvalita, a to ve všech písmenech a dokonce i v obou směrech vpisování. Princip minimalizace chyb proto za těchto okolností umožňuje tzv. přerozdělení, tj. úpravu polohy jednotlivých částí znaků. Tento přesun představuje 1 ztrátový bod. Řešitel tak dostane výhodu za dodržení kvality (v tomto případě za úplné zachování kvality) a místo 2 ztrátových bodů (postaru) si připíše jen 1 ztrátový bod.
20. Za systémovou chybu v důsledku nedodržení zadání, např. za systematické použití shluků místo mozaik, za systematické nevyznačení silných obrysových linek při jinak správné grafice obrysu, za jinak správné řešení, které vedlo k jinému postavení obrazce, porušení vzájemné polohy částí křížovkového celku apod., se přiděluje maximálně 5 ztrátových bodů.
21. Neskrytou tajenku není nutné vypisovat. Skrytou tajenku musí řešitel v přeborových soutěžích SČHAK vypsat vždy. Primárně ale musí vyznačit v obrazci její pozici. Pokud vyznačení skryté tajenky v obrazci není možné (např. proto, že tajenka je skryta v legendě, v jiných tajenkových výrazech atd.), musí řešitel způsob skrytí popsat. Za každé nevyznačené nebo nesprávně vyznačené písmeno skryté tajenky (jejího dílu či její části) v obrazci či neuvedení systému jejího skrytí se přiděluje 1 ztrátový bod, nejvýše však 5 ztrátových bodů.
Za nevypsání nebo nesprávné vypsání skryté tajenky (za každé špatné, přebývající nebo chybějící písmeno ve smyslu § 28 Směrnic) se přiděluje 1 ztrátový bod, nejvýše však 5 ztrátových bodů. Za písmeno se považuje grafický znak ve smyslu Směrnic, tedy i znak interpunkce, je-li do skryté tajenky autorem zakomponován.
Příklady:
V obrazci křížovky jsou skryty 3 tajenky: BARAKUDA (8), BOBR (4) a SURIKATA (8).
a) Řešitel všechny uvedené tajenky v obrazci sice správně vyznačil, ale nevypsal. Za osmipísmenné tajenky obdrží maximální možný příděl 5 bodů, za čtyřpísmennou tajenku 4 body. Celkem tedy 5 + 4 + 5 = 14 bodů.
b) Řešitel odhadl skryté tajenky a vypsal je správně, avšak nenalezl třetí z nich (SURIKATA) v obrazci, ve čtyřech dvoupísmenných shlucích. Protože při posuzování písmen tajenky se neposuzuje, jsou-li v políčkách jako samostatné znaky, ale hodnotí se počet písmen tajenky, obdrží řešitel za nevyznačení skryté tajenky (nalezení je primární úkol, vypsání je úkol sekundární, kontrolní) maximální počet ztrátových bodů, tedy 5.
c) Řešitel nenalezl v obrazci skrytou tajenku SURIKATA (8), ostatní dvě tajenky v obrazci vyznačil, ale žádnou ze tří skrytých tajenek nevypsal. Za nenalezení tajenky obdrží 5 ztrátových bodů, za nevypsání všech tří tajenek (BARAKUDA, BOBR, SURIKATA) získá 14 ztrátových bodů, dohromady tedy 19 ztrátových bodů.
d) Řešitel v obrazci řešil výrazy spojené se skrytou tajenkou SURIKATA nesprávně tak, že ve správných pozicích skryté tajenky použil shluky KA, LI, KA, TA, tyto shluky označil a vypsal KALIKATA. Při hodnocení křížovky (bez ohledu na skrytou tajenku) jsou špatně 2 shluky jakožto věcné obsahy políček, což představuje 2 ztrátové body. Ve vztahu ke skryté tajence SURIKATA jsou první 3 v obrazci vyznačená písmena nesprávná, což představuje 3 ztrátové body. Řešitel vypsal tajenku KALIKATA, za což obdržel rovněž 3 ztrátové body, dohromady 6 ztrátových bodů za skrytou tajenku. K tomu bude samozřejmě třeba do celkového hodnocení připočíst 2 ztrátové body za 2 nesprávné shluky.
22. Pořadí řešitelů dané křížovky (souboru křížovek) se stanoví podle počtu ztrátových bodů. Má-li více řešitelů stejný počet ztrátových bodů, rozhoduje čas odevzdání. V případě stejného počtu ztrátových bodů a stejného času odevzdání (např. po uplynutí časového limitu) se soutěžící o pořadí dělí.
Pořadí řešitelů dané křížovky (souboru křížovek) se stanoví podle některého ze tří systémů, který určí hodnotící komise s ohledem na charakter odevzdaných řešení:
a) podle absolutního počtu ztrátových bodů, které se zjistí spočítáním všech chybějících správných prvků (grafických, věcných, tajenek).
b) podle absolutního počtu ztrátových bodů, které se zjistí na základě znalosti počtu kladných bodů za křížovku. Při hodnocení správnosti řešení se spočítají kladné body příslušného hodnoceného řešení a ty se pak odečtou od známého celkového počtu kladných bodů, vyčíslených autorem křížovky. Výsledkem je počet ztrátových bodů.
c) podle počtu ztrátových bodů s horní hranicí 100. Této možnosti lze využít v krajním případě a jen za předpokladu, že bude hodnotící komisí posouzena jako varianta, která nepoškozuje řešitele v celkovém součtu ztrátových bodů za všechny hodnocené křížovky. Maximálně 99 ztrátových bodů se přiděluje za neúplné řešení křížovky. Počet ztrátových bodů u křížovek s vysokou mírou neúplného řešení lze relativně odstupňovat kvalifikovaným odhadem (např. 98, 97, 96 … ztrátových bodů). 100 ztrátových bodů se přiděluje za neodevzdání řešení. Touto metodou se pak musí hodnotit všechny hodnocené křížovky všech řešitelů.
23. Základní zásadou hodnocení správnosti na přeborových a mistrovských soutěžích je, aby v případě složitějších problémů byly tyto problémy posuzovány všemi hodnotiteli jednotně a shodně.
Příklad hodnocení správnosti řešení
Obr. 18: Autorské řešení:
Obr. 19 a, b, c, d, e, f: Hodnocení správnosti řešení
Autorské řešení je uvedeno na obr. 18. Řešitel vyřešil příslušnou pasáž křížovky nesprávně (obr. 19a). Při hodnocení hodnotitel řeší jednotlivé pasáže a ztrátové body za ně sčítá.
V prostoru A/1-2 má řešitel odlišnou grafiku při obrysu křížovky (obr. 19b). Lomená „rohová“ čára je nahrazena jednou spojnicí, což představuje 1 ztrátový bod (viz bod 11).
Prostor B/1 postrádá spojnici a místo dvou znaku A a R ve dvou mozaikových políčkách použil řešitel shluk RA v základním políčku (obr. 19c). Situace se řeší tak jako na obr. 15: je částečně zachována kvalita (v jednom směru lze číst správně výraz), chybí 1 spojnice, poloha dvou znaků je považována za formální. To činí 1 ztrátový bod.
Prostor D/1 (obr. 19c) se řeší takto: platí nepřekročitelnost počtu kladných bodů. Autorské řešení má 3 kladné body za grafiku a 1 za obsah EL. Řešitel zachoval 2 ze 3 kladných bodů za grafiku, a proto za jiné řešení grafiky může dostat pouze 1 ztrátový bod. Kvalita je zachována, takže obsah je považován za správný. Řešitel získá 1 ztrátový bod.
V prostoru C/2 na obr. 19d se posuzuje problém obrácené mozaiky (viz obr. 14). Řešitel částečně zachoval kvalitu (správné čtení ve vodorovném směru), použil správné znaky, a proto obdrží jen 1 ztrátový bod za opravu vedení spojnice.
Prostor B/3 na obr. 19e je obdobným problémem obrácené mozaiky, i když místo běžné spojnice je použita rozdělovací linka. Obrácení mozaikové rozdělovací linky při zachování kvality (stejná pozice znaků ve dvou oddělených výrazech) představuje 1 ztrátový bod.
Prostor C/3 na obr. 19e vyžaduje nejprve opravu grafiky: chybí 2 rozdělovací linky a 1 slabá spojnice (místo ní je zde 1 rozdělovací značka vedená po spojnici), což představuje 3 ztrátové body. Dále v tomto prostor chybí správné písmeno O (je uvedeno nesprávné T), čili další 1 ztrátový bod. Dohromady 4 ztrátové body.
Poslední hodnocený prostor je B-C/4 (obr. 19f). Zde chybí vodorovná linka základní síťky mezi řádky B a C (1 ztrátový bod). Naproti tomu přebývá spojnice v prostoru C/4. V autorském řešení však obsah představuje 1 kladný bod, a proto všechny detaily (znaky, spojnice) uvnitř základního políčka C/4 je možné postihnout jen 1 ztrátovým bodem. V políčku B/4 je uvedeno nesprávné písmeno I místo správného E, což je 1 ztrátový bod. V políčku C/4 jsou vepsána písmena OT, správným obsahem políčka je písmeno O, což je 1 ztrátový bod. Celkem tento prostor obnáší pro řešitele 3 ztrátové body.
Celkový součet: 1 + 1 + 1 + 1 + 1 + 4 + 3 = 12 ztrátových bodů.
Schváleno OKK dne 28. 2. 2009, platnost od 1. května 2009.