VELKÝ KŘÍŽOVKÁŘSKÝ SLOVNÍK
Recenze
Měl jsem v ruce již hezkou řádku křížovkářských slovníků a nejrůznějších křížovkářských pomůcek. Řada z nich obsahovala závažné nedostatky a chyby a skončila mezi tzv. nepovolenými prameny, tedy prameny, které Svaz českých hádankářů a křížovkářů (SČHAK) pro jejich nespolehlivost zakázal pro používání v soutěžích SČHAK. Velký křížovkářský slovník (VKS) Karla Čálka, který v elektronické podobě vydala společnost Alis, patří mezi novou generaci moderně a prakticky pojatých křížovkářských slovníků. Obsažnost slovníku je obdivuhodná a práce s ním uživatelsky jednoduchá a příjemná. Řazení podle legendových výrazů v tištěné podobě obecně přináší různá úskalí, a to zejména proto, že autoři legendu k určitému výrazu obměňují a používají různé stupně obecnosti. Elektronická podoba VKS však umožňuje fulltextové vyhledávání nejen celých výrazů, ale i jejich částí, např. podle písmen na určitých pozicích slova. Proto VKS najde své uplatnění jak u autorů, tak u řešitelů. Měl jsem možnost VKS ještě před jeho vydáním testovat a musím konstatovat, že VKS se ukázal jako vydatný pomocník jak při tvorbě, tak při řešení křížovek. Proto jeho užívání mohu vřele doporučit každému křížovkáři.
RNDr. Zdeněk Chromý
předseda Odborné křížovkářské komise SČHAK
Říjen 2014
SLOVNÍK PRO KAŽDÉHO KŘÍŽOVKÁŘE?
Recenze
V létě 2014 vydalo vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, a. s., jako speciál čtrnáctidenníku Blesk Nedělní Křížovky Slovník pro každého křížovkáře. Autoři slovníku nejsou uvedeni, v tiráži pouze stojí, že podklady slovníku poskytla společnost ALFASOFT s.r.o. Slovník má 194 strany a podle obálky obsahuje 16 000 slov, čímž je zřejmě míněn počet hesel.
V úvodu redakce gratuluje těm, kteří si slovník koupili, a deklaruje, že vydáním nového slovníku jde s dobou. Dále píše: „Ano, i takových slovníků byste našli v knihkupectví spoustu, my ale děláme věci pro lidi, a proto jsme na to šli jinak. Většina klasických křížovkářských slovníků vám totiž nabídne luštěné slovo a k němu jeho opis. Jenže takové pořadí je pro luštitele postavené na hlavu. Křížovkářský slovník Blesku proto na levé straně slovo opisuje a na pravé přináší řešení.“
Je zřejmé, že redakce nemá správné informace. Uspořádání křížovkářských slovníků podle legendy je od 80. let minulého století běžnou záležitostí a většina křížovkářských slovníků je uspořádána právě takto. Tím se liší například od vydávaných křížovkářských pomůcek, které jsou koncipovány zpravidla oborově. Oborové uspořádání má nespornou výhodu v tom, že poslouží řešiteli bez ohledu na různé modifikace legendy. Naopak uspořádání podle legendy má nevýhodu v tom, že autor může volit odlišné znění legendy a v případě takového rozdílu se pak ve slovnících uspořádaných podle legendy těžko hledá, nejsou-li to ovšem elektronické slovníky s fulltextovým vyhledáváním. Proto uspořádání křížovkářského slovníku podle legendy je sice možné, ale je třeba ho podřídit systému, který pohodlné vyhledávání uživateli umožní. V 80. letech minulého století byl vydán Křížovkářský slovník autorů Koudelky a Káni, který svým systémem a uvážlivým zpracováním podle legendových výrazů dosud nebyl překonán. Je to proto, že vedle respektování legendy přihlíží všude tam, kde je to možné, k oborové příslušnosti výrazů. Recenzovaný slovník takový systém postrádá.
Nesystémovost slovníku lze ukázat na několika příkladech. Řešitel luští výraz podle legendy „opice“. Podívá se do Slovníku pro každého křížovkáře a najde tam jediný výraz LIDOOP. Kde je makak, malpa, magot, lar, mandril a další „křížovkářské“ opice? Některé náhodně vybrané opice skutečně ve slovníku jsou, ale podle heslem „druh primáta“. Takto ale autor třeba gorilu legendovat nemusí. Obdobné je to třeba s legendou „zpěvný pták“: podle ní najdeme asi 15 ptáků, jiní jsou pečlivě skryti pod heslem „pěnkavovitý pták“ aj. Použije-li autor jinou legendu, řešitel musí prolistovat celý slovník. Pokud autor zvolí legendu „šelma“ nebo „cizí šelma“, má řešitel smůlu: pod šelmou najde pouze rysa, jezevce a skunka, za ostatními šelmami musí prolistovat celý slovník, aby našel pouhých několik z nich, například v hesle „psovitá šelma“ nebo „kočkovitá šelma“ aj. Jak najde řešitel výraz k legendě „nenasycený uhlovodík“? Nijak. Není ani pod heslem „uhlovodík“, pod „nenasyceným uhlovodíkem“ je pouze OKTEN a ten jako naschvál v křížovce řešiteli nevychází. Kde jsou ALKEN, ETEN, PROPEN, BUTEN, ETIN, PROPIN a ostatní křížovkářské výrazy? Řešitel hledá výraz k legendě „veslařská potřeba“: není ani pod tímto heslem, ani u hesel „potřeba“, „náčiní“, „nářadí“. A přesto jej autoři do slovníku zařadili. Řešitel by musel mít velkou fantazii, aby výraz VESLO hledal u legendy „nástroj veslaře“. Pod heslem „houba“ najdeme pouze STROČEK, jiný prořídlý soupis hub musí hledat v různých heslech rozesetých po celém slovníku jako „druh houby“, „jedlá houba“, „jedovatá houba“. Uvedené příklady ukazují, jak nesystematicky je slovník vytvořen a jak nedobře slouží svému účelu. Problém je v tom, že hesla nejsou řazena podle slova, které je základem legendy (tak jako u některých jiných slovníků), tj. podle podstatných jmen, ale podle přídavných jmen. Pak stačí, aby autor křížovky přídavné jméno vynechal nebo ho nahradil jiným a výraz se ve slovníku nenajde. Kde bude hledat řešitel, když řeší legendu „houba“, nebo „naše houba“, „podzimní houba“, „chutná houba“ apod.? Tam, kde je pro tyto výrazy společný jmenovatel (podstatné jméno) a tím je heslo „houba“, případně u příbuzných hesel, nacházejících se v sousedství, např. „houba“, „houba jedlá“, „houba jedovatá“, „houba hřibovitá“ atd. Je-li řešiteli v úvodu sděleno, podle jakého principu jsou hesla (legendy) řazena, nebude mít problém příslušný výraz nalézt.
Souvisejícím problémem je neobsažnost mnohých hesel, kdy velké množství vysloveně křížovkářských výrazů chybí a jiných nekřížovkářských jsou v něm přebytky. Nepochopitelný je například výčet všech snížených, dvakrát snížených, zvýšených a dvakrát zvýšených tónů, v nichž naprosto systematicky vždy jeden chybí (AS, ASAS, AIS, AISIS). Slovník uvádí dětskou postavu JŮ, ale chybí HELE. Jakousi úplnost vykazují snad jen internetové domény. Noty na buben však připomínají téměř všechny tematické a oborové skupiny. Příkladem může být obtížné hledání hudebních nástrojů. Není pochyb, že křížovkářské slovníky lze uspořádat i podle legendy, ale nikoli bez rozmyslu a bez systému, jak to ukazuje zde recenzované dílo.
Dále redakce v úvodu ubezpečuje, že „s odbornou pomocí jsme se snažili vybrat jen to, co k luštění klasických tajenek opravdu potřebujete.“ Lze se jistě pozastavit nad tím, co je míněnou onou „odbornou pomocí“. Laskavý řešitel jistě dokáže posoudit, jak často a zda vůbec potřebuje výrazy jako KANČENČENGA (himálajská osmitisícovka), LLALLAILLACO (americká šestitisícovka), AÝRYBABA (nejvyšší hora Turkménistánu), TABWEMASANA (nejvyšší hora Vanuatu), norský ledovec JOSTEDALSBREEN a další dlouhá, téměř nevyslovitelná slova. Ale to je zřejmě to nejméně podstatné.
Díky odbytým podkladům jsou v desítkách případů heslové výrazy zdvojeny. To svědčí o nedbalém provedení korektur. Dvojáky typu asijská poušť – TAKLAMAKAN (s. 12), epilepsie – PADOUCNICE (s. 52), chemické činidlo – AGENS (s. 70), obdobně LIVORNO (s. 78). ILEUM (s. 88), KREVETA (s. 104), MNICHOV (s. 113), GALUSKA (s. 124), pleš – AKOMIE (s. 125), český skladatel Karel – SVOBODA (s. 36 mimo abecední řazení a s. 38) atd. Naproti tomu ve slovníku chybí alternativní výrazy a jazykové dublety
Úsměvné je nadbytečné uvádění téhož výrazu v jednotném i množném čísle, např. dvojhlavé svaly – BICEPSY, dvojhlavý sval – BICEPS (s. 52), halové prvky – HALOGENY, halový prvek – HALOGEN (s. 57), hnětení svalů – MASÁŽ, hnětení svalů mn. č. – MASÁŽE (s. 59), obdobně VIZITA – VIZITY (s. 74), MYKÓZA – MYKÓZY (s. 126), LUB – LUBY (s. 131) atd. Obdobné pousmání budí části těla – KONEČNÍKY (s. 23 – kolik konečníků asi na těle máme?).
O „odborném zázemí“ slovníku svědčí užití vpisovaných výrazů, které jsou dokončením skutečných vpisovaných výrazů. Např. akvarijní mech – JÁVSKÝ (spr. JÁVSKÝ MECH), druh studny – ARTÉSKÁ, houba muchomůrka – JÍZLIVÁ atd. Půlení ustálených termínů je důsledkem neporozumění nárokům na kvalitu křížovek. Evropské jezero se nejmenuje Ženevské (s. 53), ale ŽENEVSKÉ JEZERO. To je, jako bychom luštili například „naše město Budějovice“ a do křížovky psali ČESKÉ. Podobných příkladů je ve slovníku nepočítaně. Naproti tomu odrůda vína je RULANDSKÉ ŠEDÉ, což je ustálený název odrůdy, a tedy samostatný termín, který lze v křížovkách bez problému užít.
K formálním, ale dosti podstatným nedostatkům patří to, že zvolený font písma neumožňuje v řadě případů odlišit mezi malým „el“ a velkým písmenem „I (i)“. V kombinaci s překlepy na bázi velkých a malých písmen se pak ve slovníku objevují takové výrazy jako fotbalista Slvok (s. 31), niklid molybdenu Monl (s. 115), chemické vzorce SbSl, BiSl (s. 162), aluminid niklu nlAl (s. 8), jodidy hlinný a thalný – All a Tll (s. 83) apod.
To, co je na Slovníku pro každého křížovkáře hodno nejvyšší kritiky, je výskyt velkého množství hrubých chyb. Posuďte sami: s. 8: americká zpěvačka MADONA (spr. MADONNA); s. 11: anglický komik Mr – BEAN (nejde o jméno komika, ale o jeho roli, komik je ROWAN ATKINSON); s. 13: aurid berylia – Bau (spr. BeAu), s. 14: avivážní přípravek QANTO (spr. QUANTO); s. 18: brouk škůdce – MŠICE (mšice není brouk); s. 19: cibetkovitá africká šelma – SURIKATA (jde o promykovitou šelmu); s. 23: česká česká Bára – ŠTĚPÁNOVÁ a česká česká Marta – VANČUROVÁ; s. 24: česká hudební skupina – ČINASKI (spr. CHINASKI); s. 33: český komik Jiří – GROSSMAN (spr. GROSSMANN); s. 54: faul v hokeji –BODYČEK (bodyček je naopak povolený zákrok, faulem je například krosček); s. 56: francouzský skladatel Léo – DELIBEZ (spr. DELIBES); s. 56: galalid berylu – BePd (spr.paladid berylia, navíc beryl není chemický prvek, ale minerál); s. 69: hydrid zirkonu – Zrh (zirkon není chemický prvek, ale minerál, prvek se jmenuje zirkonium – obdobně karbid zirkonu na s. 84); s. 72: chemický prvek zn. Pa – PROAKTINIUM (spr. PROTAKTINIUM); s. 72: chlorid stříbrný – AgSl (spr. AgCl); s. 85: kobaltit titanu a uranu (spr. kobaltid); s. 128: poloopice – MAKAK (spr. opice); s. 136: rakouské město –LNEC (spr. LINEC, ten je uveden výše); s. 137: rhodanid zlatný – AuSnS (vzorec rozhodně není rhodanidem, spr. AuSCN); s. 141: ruské město SAMARKAND (spr. uzbecké město); s. 145: shromáždění poslanců – PARLAMNET (spr. PARLAMENT) a tak by se dalo pokračovat ještě dalším bohatým výčtem hrubých chyb.
Odborná křížovkářská komise Svazu českých hádankářů a křížovkářů mimo jiné dlouhodobě sleduje kvalitu pramenů, používaných autory i řešiteli křížovek. Hlavním důvodem je to, že SČHAK se snaží o kultivaci řešitelů, kteří mají právo na kvalitní křížovkářské produkty. Na chyby v pramenech (a to i v těch renomovaných) pravidelně upozorňuje, a stejně tak i na prameny, které jako celek pro množství chyb nevyhovují. Z uvedených důvodů Odborná křížovkářská komise rozhodla, že zařadí Slovník pro každého křížovkáře mezi prameny, které budou pro všechny soutěže SČHAK zakázány.
Pokud si vydavatel a autoři dělali ambici, že slovník se „stane dobrým rádcem, přítelem i pomocníkem“, je třeba říci, že tato ambice zůstala nenaplněna. Slovník rozhodně nelze křížovkářům doporučit. Měl by být poučením pro vydavatele, aby lépe vybíral své zdroje.
Možná si vydavatel řekne, „proč tolik povyku pro nic, vždy jde jenom o křížovky“. Křížovka má v českých zemích více než stoletou tradici a vždy přispívala k rozvoji duševních schopností autorů i řešitelů, k rozvoji a uchovávání českého jazyka. Desítky spolků a organizací vytvořily z křížovek svébytnou součást naší kultury. Došlo k mohutnému rozmachu tohoto fenoménu, který dnes zahrnuje i prvky vzdělávání, umění, sportu, zábavy i duševní hygieny. Není zapotřebí, aby v současném komerčním prostředí vznikaly odbyté, špatné a vadné křížovky nebo odbyté, špatné a vadné křížovkářské slovníky.
Zdeněk Chromý
předseda Odborné křížovkářské komise SČHAK
Říjen 2014