Metodika porotování

 

I. CHARAKTERIZACE KLADŮ A ZÁPORŮ

Z hlediska kvality křížovek se rozlišují klady a zápory. Každou z těchto dvou kategorií lze dále odstupňovat podle důležitosti či závažnosti kladů a záporů. Stupeň této důležitosti určuje porotce na základě co nejobjektivnějšího pohledu na hodnocenou práci, na podkladě doporučené metodiky a na základě vlastních zkušeností.

Klady:

1. Běžné klady (+)

2. Výrazné klady (K)

 

Zápory:

1. Absence záporů (0)

2. Drobné zápory, které však nejsou chybami (A)

3. Větší zápory – nedostatky (B)

4. Prohřešky a chyby (C)

5. Hrubé chyby (D)

K tomuto rozdělení lze obecně říci, že běžné klady (+) i výrazné klady (K) se určují podle Kritérií kvality křížovek (dále jen Kritéria), stejně jako drobné zápory typu A a B. Kategorie C spadá zpravidla jak do kompetence Kritérií, tak i Směrnic pro tvorbu křížovek dále jen Směrnic). Kategorie D zahrnuje hrubé chyby, které se posuzují podle Směrnic.

Příklady posuzování záporů

Protože nejasnosti mohou vznikat zejména při posuzování záporů, které je nutno odstupňovat podle závažnosti, je vhodné přihlédnout k následujícím doporučením. Výčet není a nemůže být úplný a neměnný. Slouží porotci jako rámec pro posuzování jednotlivých konkrétních případů.

 

1. Zadání křížovky

– nesprávný název křížovky (C), nesprávný (C, D) nebo chybějící (B, C) údaj o souměrnosti, druhu, typu a formě křížovky

– chybné vyčíslení skrytých tajenek (C)

– průvodní text obsahující více či méně zkreslené skutečnosti (B, C) či zjevné nepravdy (D)

– nesprávně uvedený počet křížovek (B), u dokreslovek (C)

– formální nedostatky legendy (A, B)

– chyba v nakreslených použitých políčkách či v údajích o těchto políčkách, pokud autor tato políčka blíže specifikuje (C)

– nepřesnosti v ostatních náležitostech zadání (A, B, C)

 

2. Vpisované a legendové výrazy

– jazyková nesprávnost vpisovaného výrazu (D)

– věcná nepřesnost (B, C)

– věcná nesprávnost výrazu, tj. vazba vpisovaného výrazu a k němu příslušného legendového výrazu (C, D)

– shodný legendový a příslušný vpisovaný výraz (B, C, D)

– výrazy vulgární (C, D)

– násilná spojení (B, C, D)

– nesprávná spojení, např. typu BUKDUB (D)

– překlep v legendě neměnící význam (A, B)

– překlep měnící význam (C, D)

– nesprávná specifikace (A, B, C)

– opsaná chyba (C, D)

– chybějící nebo nadbytečný legendový výraz (C, D)

– nedoložení výrazu pramenem, tj. neuvedení tohoto pramene (podle kontextu B, C)

 

3. Vpisování a křižování výrazů

– nehodnotný systém střídání (A, B)

– nedodržení systému střídání (C, D)

– nedodržení záměny slovního kmene při křižování (B)

– nesprávné dělení slov ve slabikovce (D)

– častý výskyt obtížnějších výrazů a jejich křižování (A, B, C)

 

4. Obrazec

– neestetičnost, nevýstižná figuralita (A, B)

– nedodržení symetrie u nefigurálních křížovek (C, D)

– samostatné rozdělovací značky (A)

 

5. Tajenka

– jiný než předepsaný tvar tajenky (B, C)

– věcná a jazyková nesprávnost tajenky s výjimkou § 67 Směrnic (C, D)

– absence tajenky v křížovce nebo ucelené části (D)

– nesprávné dělení tajenky na jednotlivé díly, např. odtržení neslabičné předložky (B)

– nejednoznačný nebo méně hodnotný systém skrytí tajenky (B); porušení sytému skrytí tajenky (C, D)

 

II. ZÁKLADNÍ ZDROJE POSUZOVÁNÍ

Porotce posuzuje křížovky podle následujících zdrojů:

1. Směrnice pro tvorbu křížovek (SČHAK 1994), jejich Opravy a doplňky; Přílohy Směrnic

2. Kritéria kvality křížovek (SČHAK 1998)

a dále podle povahy soutěže:

3. Propozice soutěží (např. propozice ČKL)

4. Pokyny k autorským soutěžím

 

III. KONTROLA DODRŽENÍ SOUTĚŽNÍCH PODMÍNEK

1. Každá křížovka zaslaná do soutěže SČHAK musí být v souladu s platnými propozicemi příslušné soutěže.

2. V případě jednotlivých autorských soutěží jsou soutěžní podmínky dány jednak každoročně publikovanými Pokyny k autorským soutěžím, které přinášejí obecné zásady platné pro všechny autorské soutěže vypsané v průběhu příslušného kalendářního roku, a jednak konkrétním zadáním příslušné autorské soutěže, které je publikováno při jejím vyhlášení.

3. Základní podmínkou pro posuzování křížovky z hlediska soutěžních podmínek je původnost práce. Pokud autor použil v soutěži cizí práci, či použil podruhé (či vícekrát) svoji vlastní křížovku, byť upravenou, je taková práce (je-li tato skutečnost zjištěna) ze soutěže vyřazena. Je-li tato skutečnost zjištěna dodatečně, může být autor postižen odebráním pořadí příslušné práce i kvalifikačních bodů, pokud je za tuto práci obdržel. Za upravenou křížovku se považuje taková práce, která se shoduje (současně v tajence, legendě, obrazci a vpisovaných výrazech) více než z 50 % s původní prací.

4. Nedodržení určitých podmínek soutěže lze v rozumné a omezené míře tolerovat pouze v ČKL. Jedná se zejména o překročení počtu vpisovaných a neskrytých tajenkových výrazů, pokud jej soutěžní podmínky definují. Doporučuje se tato praxe: nedodržení o 1 výraz se hodnotí jako drobný zápor (B), nedodržení o 2 výrazy jako závažnější prohřešek (C) a nedodržení o 3 a více výrazů jako hrubá chyba (D), která v případě autorských soutěží může znamenat diskvalifikaci příslušné práce. Určitou míru tolerance, ovšem s příslušným postihem práce, lze uplatnit také tehdy, když autor neuvede všechny použité prameny (vyjma těch, které jsou vyjmenovány v soutěžních podmínkách); to obvykle nemusí vést k naprostému vyloučení práce. V dalších případech je nutno postupovat individuálně podle povahy nedodržení soutěžních podmínek.

 

IV. HODNOCENÍ KVALITY KŘÍŽOVKY

Při hodnocení kvality křížovky se rozlišuje mezi porotováním křížovek v autorské soutěži a hodnocením kvality křížovky pro účely publikace. Oba dva druhy hodnocení mají sice mnoho společného, ale mají také řadu vlastních specifikací. Pohled porotce a vydavatele na křížovku není totožný. Porotování bývá obvykle mnohem důkladnější a srovnává více prací současně mezi sebou. Může se ukázat, že práce, která byla zařazena na některé z předních míst v soutěži, není vůbec vhodná k publikaci. Naopak vydavatel může často jednoduchou úpravou odstranit i vážnější chybu, která práci vyřadila ze soutěže a křížovku publikovat. Stejně tak vydavatel není povinen publikovat křížovku, která nemá závažnější chyby. Vydavatel se opírá jednak o svá publikační kritéria a jednak o vlastní vydavatelské potřeby a záměry. Porotce musí vždy srovnávat hodnocenou práci s jinými pracemi a dospět tak k určitému pořadí. Vydavatel posuzuje křížovku jako samostatné dílo.

Z uvedených důvodů předložená metodika nepostihuje hodnocení křížovek pro účely publikací, ale je určena výhradně pro posuzování kvality v rámci uzavřeného souboru prací příslušné autorské soutěže.

Je ovšem nutné mít na zřeteli také rozdíl mezi porotováním autorské soutěže a porotováním v rámci ČKL. V prvním případě je totiž možné práce se závažnějšími zápory a hrubými chybami ze soutěže vyřadit. Je také možné pro celkovou nízkou úroveň prací neudělit některá přední pořadí či nerozhodnout o pořadí slabších prací. Proto také práce zařazené do podskupin C a D (viz dále) nebývají v těchto typech hodnoceny na pořadí. Ve druhém případě je třeba (s ohledem na princip autorské soutěže v rámci ČKL) přisoudit pořadí každé z hodnocených prací.

 

1. Základní kroky porotování

Práce porotce, tedy hodnocení kvality křížovek v autorských soutěžích včetně ČKL, spočívá v těchto základních krocích:

– vyhledávání záporů a kladů křížovky,

– určení váhy záporů a kladů,

– posouzení možné kumulace záporů a kladů,

– zhodnocení možné kompenzace záporů klady,

– zařazení křížovky do jedné z hodnotitelských podskupin,

– přihlédnutí k dalším kritériím

– srovnání prací v rámci jedné podskupiny,

– určení pořadí prací.

Při posuzování si porotce dělá ke každé práci poznámky, v nichž si shrnuje údaje vhodné pro porotování (klady, zápory, jejich závažnost, průměrná délka výrazu, možnosti kumulace záporů apod.).

 

2. Vyhledávání záporů

O kvalitě křížovky ve většině případů rozhoduje výskyt záporů a jejich závažnost. Porotce se tedy v prvé řadě zaměří na vyhledávání záporů v každé z hodnocených křížovek. Jde většinou o první, hrubší pohled na křížovku, při němž se porotce orientuje zejména na:

a) kontrolu správnosti zadání křížovky a jeho náležitostí;

b) kontrolu věcné a jazykové správnosti vpisovaných výrazů (věcnou správnost výrazu, tj. vazbu vpisovaného výrazu a k němu příslušného legendového výrazu, je nutno posuzovat jako celek);

c) kontrolu obrazce a jeho náležitostí (např. nedodržení symetrie, výrazně neestetický nefunkční tvar, disharmonie rozdělovacích značek apod.);

d) kontrolu vpisování a křižování výrazů (např. nedodržení systému střídání, nesprávné dělení slov ve slabikovce);

e) vyhledání formálních nedostatků legendy včetně překlepů, měnících i neměnících význam legendy;

f) posouzení tajenky a jejích náležitostí (např. věcná a jazyková nesprávnost, nesprávný tvar v návaznosti na doprovodný text, nesprávné dělení tajenky na jednotlivé díly apod.)

Vodítkem pro uvedené posuzování jsou jednak Směrnice pro tvorbu křížovek a jednak Kritéria kvality křížovek.

Při nalezení záporu porotce současně určí jeho závažnost. To znamená, že se snaží u každého záporu také rozlišit, zda jde o nepřesnost či nesprávnost. V tomto klíčovém kroku se samozřejmě jednotliví porotci nemusí shodnout, a to ani přes určité rámcové doporučení dané tímto metodickým materiálem. Závažnost každého záporu se provede jeho označením jako zápor typu A, B, C, D (viz část I).

Nenalezne-li porotce při tomto hrubším ohledání žádné závažnější chyby nebo potřebuje-li se rozhodnout o pořadí přibližně vyrovnaných křížovek v rámci jedné podskupiny, přikročí k podrobnějšímu studiu prací. Vypočítá si průměrnou délku výrazů a zaměří se na jemnější kvalitativní nuance podle Kritérií kvality křížovek.

 

3. Vyhledávání kladů

Prakticky současně s vyhledáváním záporů si porotce dělá poznámky i o kladech, na které během prohlížení a kontroly prací přijde. Vyhledávání kladů má zejména význam při pozdější případné kompenzaci záporů. Běžné klady si označuje značkou +. Pokud porotce narazí na výrazný klad křížovky (např. velmi náročný a dobře zvládnutý systém křižování, vysoká vaznost při zachování dobré průměrné délky výrazů, kvalitní hádankářská legenda, kvalitní provázání tajenky s charakterem obrazce, vtipný způsob skrytí tajenky, originální prvek apod.), označí každý takový klad známkou K.

 

4. Kumulace kladů a záporů

Větší množství záporů lze sloučit a posoudit jako chybu vyššího řádu (např. několik záporů A lze sloučit a považovat za závažnější zápor B apod.).

Větší množství drobných kladů lze posoudit jako výrazný klad křížovky (např. několik kladů + lze sloučit a považovat za výrazný klad K).

Toto posouzení je plně ponecháno na zkušenostech a citu porotce.

 

5. Zařazení prací do podskupin

Hodnocená křížovka se zařadí do takové podskupiny, jaké označení nese její nejhrubší zápor.

Nemá-li křížovka větší zápory, prohřešky a chyby, je zařazena do podskupiny 0. Obsahuje-li navíc taková křížovka výrazný klad či více výrazných kladů, hodnotí se v podskupině 0 se známkou K, 2K atd.

Příklady:

a) Křížovka má 2 hrubé chyby kategorie D, 1 chybu kategorie C, 4 nedostatky B a dále několik „kosmetických vad“, které spadají do kategorie A. S ohledem na výskyt záporů D se křížovka zařadí do podskupiny D. Zde se srovnává s ostatními pracemi této podskupiny. Rozhoduje počet přidělených déček, na druhém místě přidělená céčka či béčka. Jemné zápory a nuance již obvykle nemají na hodnocení žádný vliv.

b) Křížovka nemá závažnější chyby; má však mírně podstandardní průměrnou délku výrazů, v jednom případě není dodržena shoda infinitivu v legendovém a vpisovaném výrazu. Tyto nedostatky nejsou natolik závažné, aby ji nebylo možné zařadit do podskupiny A.

c) Křížovka má 3 zápory B a 4 zápory C. Porotce ji může zařadit do podskupiny D (kumulace).

 

6. Kompenzace záporů klady

O zařazení do jedné ze čtyř podskupin, v nichž se nakonec jednotlivé práce již odděleně hodnotí, rozhodují především zápory. A to jak jejich závažnost, tak jejich četnost. Určité zápory však lze bezpochyby kompenzovat klady křížovky.

Tento krok (kompenzace) může být klíčovým krokem v celém hodnocení. Proto mu porotce musí věnovat mimořádnou pozornost a důkladně tuto fázi hodnocení promyslet. Je dobré, aby si vedle sebe položil příslušnou křížovku a své poznámky k ní a zrekapituloval si jednotlivé zápory a klady. Pak musí rozhodnout, nakolik mohou být zápory křížovky vyváženy jejími klady. Určí, jestli některý ze záporů křížovky nemůže být rozhodující a nekompenzovatelný.

Kompenzace záporů v rámci jedné podskupiny je pochopitelná: porotce zváží, zda výskyt kladů, může všechny nebo jen některé ze záporů anulovat.

Mezi nejzávažnější rozhodnutí porotce však patří to, zda některý z výrazných kladů či dokonce kumulace výrazných kladů může vykompenzovat určitý výrazný zápor resp. hrubou chybu natolik, že je možné přeřadit křížovku do vyšší kategorie. Takový krok by však měl být v autorských soutěžích vysoce odůvodněný. Přesun do vyšší kategorie si lze představit spíše na úrovních B»A či C»B. Principiálně by však mělo platit, že žádné klady nemohou křížovku posunout o více než jednu podskupinu výš. Kompenzaci spojenou s přesunutím do vyšší podskupiny je třeba chápat spíše jako výjimečný prostředek.

 

7. Další kritéria

Při rozhodování, zvláště v případě srovnávání celkem vyrovnaných prací, může porotce brát v úvahu i další kritéria kvality než ty, které definuje materiál Kritéria kvality křížovek. Jde zejména o posouzení komplexnosti křížovky, její vyváženosti, harmonie jednotlivých prvků, luštitelnost, chytáky a v případě ČKL se může uplatnit také posouzení luštitelského dojmu, např. tím, že se autorův prohřešek posune směrem k horšímu hodnocení.

Po zařazení prací do podskupin se doporučuje provést zběžnou kontrolu poslední práce určité podskupiny a první práce podskupiny následující, neboť hranice mezi podskupinami není pevně stanovena a záleží mj. na znalostech a zkušenostech porotce.

 

8. Určení pořadí hodnocených prací

8.1 Stanovení pořadí prací v ČKL

V této fázi posuzování má porotce po všech možných korekcích (kumulace, kompenzace, uplatnění dalších kritérií) před sebou práce rozdělené do příslušných podskupin (0, A, B, C, D). Je vhodné, aby nyní každou podskupinu hodnotil zvlášť. Porotce si zrekapituluje jednotlivé zápory a klady. Přitom přihlíží k počtu záporů kategorie D, C či B. Zpravidla křížovka, která je zatížena dvěma zápory D, je hodnocena hůře než křížovka s jedním záporem D apod.

V ČKL nemusí být obtížné rozdělit si je do několika podskupin podle uvedené metodiky. Pak se již vzájemně srovnávají menší počty prací a o pořadí mezi nimi rozhodují poznámky porotce. Křížovky bez výrazných chyb jsou hodnoceny zpravidla v podskupině 0 a o pořadí rozhoduje detailnější srovnávání zjištěných kladů a méně závažných záporů podle Kritérií kvality. Svou roli hrají také zjištěné objektivní veličiny, tedy průměrná délka výrazu, percentuální podíl tajenky, odhad vaznosti, percentuální podíl limitovaných výrazů, odhad nadměrnosti určitých skupin výrazů apod.

Po zvážení uvedených aspektů porotce vytvoří pořadí v jednotlivých podskupinách, které pak modifikuje na pořadí celkové.

8.2. Stanovení pořadí prací v autorských soutěžích

Práce porotce je zde poněkud jednodušší než v předchozím případě. To proto, že porotce může od samého počátku svého hodnocení počet hodnocených prací redukovat.

Nejprve porotce vyloučí všechny práce, které nesplňují podmínky zadání autorské soutěže.

Pak má právo vyloučit všechny práce, které odůvodněně zařadil do podskupiny C nebo D.

Zbývající práce si porotce rozdělí na podskupinu bez větších záporů (A), z níž na přední místa vyčlení práce s případnou známkou K, dále na práce s vykompenzovanými zápory, práce s menšími nevykompenzovanými zápory (A, B) a práce, u nichž se rozhodl nestanovovat pořadí (B, C).

Porotce má právo neudělit přední místa v soutěži, dále má právo doporučit, aby i umístěné práce neobdržely kvalifikační body.

Rovněž má porotce právo umístit několik prací na stejné pořadí v soutěži a může hodnotit určitou skupinu v soutěži bez udání pořadí, tedy za skupinou prací, u nichž pořadí určil a před skupinou prací, které ze soutěže vyřadil.

8.3 Zápis o porotování

Porotce nebo porota jako celek vypracuje o svém hodnocení zápis, v němž uvede pořadí hodnocených prací a stručný nález.

8.4 Přezkoumání výsledků

V případě protestu je porotce povinen přezkoumat své hodnocení a zvážit okolnosti v protestu uvedené, případně výsledky korigovat. Podle bodu 4 Zásad pro podávání a řešení protestů v soutěžích SČHAK (2002) však v autorských soutěžích lze podat protest pouze proti vyřazení práce pro nedodržení soutěžních podmínek nebo proti nehodnocení práce pro nedodržení Směrnic.

 

Aktualizováno a schváleno OKK dne 28. února 2009. Platnost ode dne publikace na webových stránkách SČHAK.