Dne 23. ledna 1971 byly na výboru SČHAK v Praze projednány a schváleny nové směrnice pro tvorbu a hodnocení křížovek na dobu tří let. Zároveň byly projednány a schváleny směrnice pro realizaci České křížovkářské ligy. Zavedení této korespondenční autorsko-řešitelské soutěže vycházelo z návrhů ing. Jiřího Strejčka a ing. Romana Reisenauera. Cílem soutěže bylo podchytit autory i řešitele, poskytnout jim dostatek hodnotné zábavy a soustředit všechny, kteří by rádi pomohli dalšímu vývoji kvalitní křížovky. Očekávalo se, že právě zde je možno prověřit nové směrnice pro tvorbu a hodnocení křížovek i veškeré změny očekávané na poli křížovek. Bylo zřejmé, že tento úkol bude možno splnit jen za pomoci získání velkého počtu organizátorů a křížovkářských nadšenců. Z pozdějších úspěchů možno poznat, že tento úkol se podařilo splnit.
Nové směrnice ČKL byly zpracovány poměrně v krátké době, a to během konce roku 1970, neboť se uvažovalo se zahájením soutěže již v roce 1971. Na lednovém výboru SČHAK se zároveň porovnával návrh přítele Ladislava Bareše, který pro¬pagoval zavedení pouze řešitelské části soutěže. Jeho návrh byl však zamítnut, neboť právě spojení řešitelské, autorské a porotenské práce mohlo přinést požadované výsledky.
Nábor do ČKL byl proveden v březnu 1971 v HaK číslo 5. Na tuto výzvu podbarvenou náborovou křížovkou ing. Reisenauera se přihlásilo téměř 300 zájemců. Vyskytla se řada dotazů, které byly vysvětlovány v listárně ČKL v HaK č. 9 a 14/71. Po prostudování směrnic ČKL řada zájemců svou přihlášku odvolala, takže na startu 1. ročníku stanulo pouze 529 soutěžících. Z průběhu soutěže bylo patrné, že autorská, ale zvláště porotenská část je nad síly mnohých soutěžících. Bylo rovněž zřejmé, že k původnímu návrhu směrnic ČKL se budou muset vydat i doplňky.
Zpráva o zahájení 1. ročníku byla uveřejněna již v září 1971 v 18. čísle HaK ve stručné úpravě, kompletně pak v říjnovém čísle Otazníku. Na květnovém výboru SČHAK bylo uloženo kroužkům organizovat instruktáž a poradenskou službu pro účastníky ČKL. Z četných příspěvků soutěžících byly již v únoru 1972 schváleny předsednictvem SČHAK doplňky ke směrnicím ČKL, neboť nebylo možno čekat až na skončení 1. ročníku (1971 - 1972).
V HaK č. 6/72 byl proveden nábor pro 2. ročník ČKL zároveň s předložením jedné soutěžní křížovky MUDr. Němce. V srpnu 1972 jsme mohli provést prvé srovnání, které nebylo právě potěšující. Počet zájemců ve 2. ročníku se snížil na 422, což jsme ve zprávě o 1. ročníku ČKL, uveřejněné v HaK č. 19/72, neočekávali. 2. ročník nedokončilo zhruba 30 soutěžících. Zprávu o zahájení 2. ročníku ČKL si mohli soutěžící přečíst v HaK č. 22/72, zprávu o skončení tohoto ročníku v č. 18/73. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že redakce HaK v maximálně možné výši pomáhala organizátorům ČKL v popularizaci soutěže. Otiskovala četné příspěvky z ČKL a vydávala listárnu tohoto křížovkářského klání. Soutěž byla popularizována i na stránkách jiných časopisů, např. v hradeckém Křenu apod., přesto velkou úlohu zde sehráli právě organizátoři - vedoucí skupin ČKL. Trpělivě vysvětlovali nejasnosti a tišili nepokoje v řadách soutěžících písemně i při své přítomnosti na přeborech. Dva ročníky byly za námi. Byl vydán ještě jeden doplněk ke směrnicím ČKL schválený výborem SČHAK v červnu 1972 v Ostravě.
Nábor do 3. ročníku ČKL byl proveden opět v HaK v č. 6/73, náborová křížovka v poněkud nevýrazné formě byla otištěna v č. 8/73. Náborová křížovka ing. Strejčka nesplnila tedy plně svůj účel. Noví zájemci o ČKL nenahradili ve 3. ročníku odpadlíky, a tak na startu stanulo již jen téměř 390 soutěžících. 3. ročník však nedokončilo již jen 17 soutěžících, bylo tedy zřejmé, že kádr se stabilizuje. Stabilizoval se však i kádr organizátorů. Mnozí si na svou funkci velice zvykli a věnovali jí značnou část svého volného času. Stávalo se, že i neradi nesli zproštění této funkce, neboť stav soutěžících se stále zmenšoval. Organizační práce kolem ČKL byla však velká a mnozí soutěžící si ji ani neuvědomovali. Bylo proto nutné vytvoření dalších organizačních podskupin. Počínaje 2. ročníkem bylo vytvořeno 8 oblastí, které tvořily třídy E a F. Tím byly vytvořeny buňky pro další rozšiřování soutěže, stále však pro vyšší úroveň soutěže bylo nutno získat dalších 200 soutěžících. Během 3. ročníku ČKL byl všem soutěžícím rozeslán cyklostylovaný časopis Čekálník. Obsah časopisu byl rozmanitý - od úvodu, úplných výsledků 2. ročníku, nového soutěžního řádu a jeho komentáře až k úvahám nad střídavě mozaikovými křížovkami. Byla zde uveřejněna i termínová listina pro 4. ročník soutěže a listárna, perlou však jistě byla porotní anketa doplněná deseti křížovkami ing. Reisenauera. Zavedením nového zpravodaje jsme chtěli přesunout informace z časopisu HaK, kde jsme začali uvádět jen základní údaje. Nový soutěžní řád ČKL byl schválen předsednictvem SČHAK 24. 1. 1974 s platností od 4. ročníku. Všechny předcházející pokyny, směrnice a doplňky ČKL byly zrušeny.
Nábor pro 4. ročník byl proveden v HaK č. 6/74, přihlásili se další noví zájemci. Během roku 1974 byly v HaK otiskovány práce předložené v ČKL, leč jejich počet byl malý, takže i propagace byla neuspokojivá. Zpráva o 3. ročníku ČKL byla uveřejněna v HaK č. 18/74. Propagace i v r. 1975 zůstala stejná, uveřejněno bylo opět 5 prací bez komentáře, vše bylo ponecháno na osobní agitaci soutěžících a vedoucích skupin. V únoru 1975 bylo vydáno druhé číslo Čekálníku. Úvod napsal ing. Reisenauer, který rovněž spolupracoval s ing. Strejčkem na informacích o ČKL. Zároveň byla uveřejněna zpráva ing. Pivoňky ze schůze OKK a článek př. Kuzjatina pojednávající o možnosti setkání soutěžících skupin. Výsledková část byla poněkud obsažnější, neboť kromě výsledků ze 3. ročníku bylo uveřejněno i pořadí z úvodního ročníku. Závěrem jsme odpověděli na některé aktuální otázky v listárně. Termínová listina stanovila časový postup soutěže pro 5. ročník. Zpráva o 4. ročníku ČKL byla podána opět v HaK č. 18/75. 4. ročník ČKL dokončilo z 370 soutěžících 334, tj. 90 %. Další pokles soutěžících nás znepokojil, byli jsme si vědomi, že budeme muset věnovat více péče propagaci soutěže. Tímto problémem se zabývala proto i OKK na svých schůzích 16. 5., 13. 10. 1975 a 23. 1. 1976. Byly provedeny některé změny v soutěžním řádu s platností již od 5. ročníku. Pomoc přislíbila zejména redakce HaK tím, že počínaje r. 1976 bude uveřejňovat větší počet prací ČKL. Bylo však konstatováno, že práce z ČKL nejsou podávány v dokonalé formě a nejsou vždy schopny otištění, zejména tematika prací je stále stejná. Řada soutěžících nepřistupovala k soutěži odpovědně, neboť nebyly dodržovány stanovené termíny. Zvládnutí soutěže vyžadovalo velké úsilí vedoucích skupin. Dalším nedobrým jevem v soutěži bylo předkládání prací velice obtížných svým legendovým podáním, zaváděním řešitelů na scestí dlouhými komentáři přiloženými k soutěžním pracím a používání číslovaných legend u prací k tomu nevhodných. Tito autoři vycházeli mylně z předpokladu, že luštitelský požitek stoupá s dobou a úsilím řešitele. Uvedenou záležitostí se podrobně zabýval ing. Reisenauer ve svém článku v 3. čísle Čekálníku, který byl vydán v lednu 1976. Během 4. ročníku bylo realizováno zmenšené vydání soutěžního řádu, rovněž tabulka jednotného hodnocení uspořila mnohým vedoucím skupin potřebný čas. Třetí číslo Čekálníku vydané ormigem za pomoci členů redakce HaK přineslo výsledky 4. ročníku ČKL a potřebnou termínovou listinu pro 6. ročník; v diskusní tribuně promluvil př. Piorecký. Na základě požadavku soutěžících jsme uveřejnili přehled a adresy vedoucích, skupin a oblastí. Pár vtipných, příhod o křížovkách od př. Drápaly, Hlouškové a Fejtka jistě rozjasnilo tváře čtenářů, v listárně jsme odpověděli na další dotazy. Soutěžící jsme zároveň informovali o zamýšleném mítinku ve Vodňanech v květnu 1976. Právě ve Vodňanech byla 29. 5. 1976 provedena symbolická tečka za pěti ročníky ČKL. Akce organizovaná vedením ČKL a za pomoci OKK a př. Brabce z Vodňan se zdařila. Před vlastním jednáním byla uskutečněna návštěva místního muzea a rybářské farmy. Padesátka účastníků vyslechla v teoretické části příspěvek vedoucího ČKL ing. Strejčka, v praktické části se přítomní seznámili s pracemi řešenými v 5. ročníku soutěže. Celá rozprava byla řešena neformálním způsobem při využití bohaté diskuse i dotazů a připomínek zaslaných vedení soutěže písemně v poslední době. Do 5. ročníku ČKL se přihlásilo 326 soutěžících, soutěž nedokončilo 26 účastníků. Zbylo nás tedy již jen 300. Věříme, že kvalitní nábor zvýší naše řady, vždyť jen za prvé pololetí r. 1976 bylo v HaK uveřejněno 9 prací našich soutěžících s příslušným komentářem. Důraz klademe i na osobní agitaci vedoucích i všech soutěžících. Zpráva o 5. ročníku byla uveřejněna v HaK č. 16/87, přehled vítězů ČKL 5 v jednotlivých skupinách až v HaK č. 22/87. Otiskování některých prací s průvodním slovem v HaK pokračovalo i nadále, ve druhém pololetí 1976 bylo otištěno v č. 16, 22 a 24 celkem pět prací. Ve zprávě z valné hromady konané dne 14. 11. 1976 byla v HaK č. 5/77 podána informace o změnách bodů pro kvalifikační třídy, se zpětnou platností budou v ČKL hodnoceny ve třídě A - C práce, které se v autorském hodnocení umístily na 1. - 5. místě 5 - 1 bodem. Počátkem roku 1977 bylo rozesláno ormigové 4. číslo Čekálníku, kde mimo již obvyklých údajů (výsledky 5. ročníku, termínová listina pro 7. ročník) jsme uveřejnili přehled dostupných pramenů doporučených v ČKL k používání a přehled vedoucích skupin a jejich adres. Kromě zprávy o činnosti OKK a ASK jsme se v úvodu i hlavním článku „Vytrváme“ zamýšleli nad neustálým poklesem počtu soutěžících. V listárně jsme odpověděli na 11 dotazů se všeobecnou tematikou. Problematickým bodem se stal příklad autorského hodnocení ing. Strejčka, který vyvolal celou řadu souhlasů, nesouhlasů a připomínek. Příklad autorského hodnocení přispěl k tomu, že OKK se tímto problémem soutěže od samého počátku začala více zabývat. Brněnská skupina koncem roku 1977 zpracovala návrh autorského hodnocení křížovek, který byl předložen k diskusi.
Nábor pro 7. ročník byl opět proveden v HaK č. 6/77, zpráva o průběhu 6. ročníku ČKL s přehlídkou vítězů byla uveřejněna v HaK č. 16. Z 340 soutěžících ČKL 6 dokončilo pouze 302. Poprvé v historii soutěže však bylo zaznamenáno zvýšení počtu soutěžících, další ročník potvrdil, že to byl jev jen dočasný. V roce 1977 bylo uveřejněno v HaK s průvodním slovem 13 křížovek v 8 číslech, počet byl zhruba stejný jako v roce 1976. Řada materiálů ČKL byla využita při týdenním semináři křížovkářů, který se konal v září 1977 na Solanci v pěkném prostředí rekreačního zařízení ZV ROH dolu Zárubek, kde bylo zpracování nových směrnic pro tvorbu křížovek dokončeno. Směrnice tvorby s komentářem a slovníčkem budou vydány ve výročním tisku pro léta 1979 - 1980. Samotné směrnice tvorby vydané v HaK č. 1 - 2/78 byly již závazné pro všechny soutěžící od 8. ročníku ČKL. Počátkem roku 1978 bylo rozesláno již 5. číslo Čekálníku v kvalitní cyklostylované úpravě s obvyklými údaji. Ve stati „Z naší statistiky“ se zabýval vedoucí soutěže vlivy úbytku soutěžících, tematikou soutěžních prací a křížovkářskými centry ČKL. Ze statistiky vyplynulo, že noví soutěžící se s počátečními neúspěchy neumějí vyrovnat a soutěže zanechávají. Soutěž přerušují v převážné míře i ti, kteří se v řešitelské části umístili na posledních dvou místech. Článek „Jak dál“ informoval soutěžící o semináři křížovkářů na Solanci, uvedl některé z návrhů změn pro nový soutěžní řád a rozebral přístup soutěžících při porotování křížovek. Upozornil, že v některých skupinách jsou v autorském hodnocení značné disproporce a vyhlásil autorsko-porotenskou tipovací soutěž. Zároveň všechny soutěžící informoval, že ve třídách C - D bylo soutěžní pole rozděleno, aby v každé skupině byli příslušníci různých oblastí. Byla vyhodnocena anketa ze 4. čísla Čekálníku, která se týkala úbytku soutěžících a následně byla vyhlášena nová anketa s 8 dotazy. Polemický článek ing. Pivoňky o kvalitě výrazů navazoval na příklad autorského hodnocení v minulém čísle Čekálníku. Závěrem 5. čísla bylo uveřejněno veselé povídáni ing. V. Černého o strastech křížovkáře,který se musí v ČKL potýkat s obtížnými pracemi a překonávat řadu těžkostí. Dosavadní příspěvky anket ČKL dokazují, že zjišťování názorů soutěžících touto formou je velice vhodné. Rada soutěžících přikládá k anketě i další své připomínky s plným svým jménem a adresou, což vše je jen důkazem, že ČKL má stále své příznivce a zainteresované jádro. Nejsou problémy ani se zajišťováním vedoucích skupin ČKL, kterých např. v ČKL 7 bylo 24, i když v převážné většině se ČKL ve skupinách A - C přímo účastní. V 7. ročníku zahájilo své boje 315 soutěžících. Soutěž ve skupinách skončila koncem května 1978, pouze skupina E 1 vedená ing. Chocholem neuzavřela své klání v termínu, takže ještě ani v červenci nebyl znám vítěz a pořadí soutěžících. Tento nedostatek v soutěži, který způsobil vedoucímu soutěže řadu problémů, se stal poprvé v trvání ČKL. Řídící komise ČKL jmenovaná předsedou OKK se zabývala jako loni pouze protestem př. Káni. Problémem soutěže i nadále zůstává rozsah možných zásahů vedoucího skupiny do průběhu soutěže, zda může vyjádřit svůj vlastní názor a provést vlastní autorské hodnocení. Do jaké míry může opravit a usměrnit připomínky jednotlivých soutěžících, neboť ne každý soutěžící se umí s neúspěchy vyrovnat a argumentovat bez újmy na přátelských vztazích ve skupině. Pro vedoucího skupiny, zejména ve třídě A - C, bývá vzhledem k časovým těžkostem obtížné učinit své fundované vyjádření a musí se uchýlit pouze k podání svého vlastního názoru. Nutno však konstatovat, že často i tento subjektivní názor vedoucího skupiny není slepě převzat. Možná však, že právě i v tomto je kouzlo soutěže. V prvém pololetí 1978 bylo uveřejněno v HaK (č. 2, 6 a 10) v rubrice Kaleidoskop ČKL celkem 5 prací. Je patrné, že pouze tento časopis, i když v omezené míře, může provádět úspěšně propagaci soutěže ČKL. Nutno však přiznat, že získávání soutěžících za každou cenu nemá dobré výsledky, pakliže soutěžící pro tuto soutěž nemá vlastní zaujetí.
Řešitelský, autorský a porotenský kolotoč ČKL se rozjel svým obvyklým tempem i v letech 1978 - 1980. Nábory se prováděly pravidelně, vždy v 6. čísle HaK, výsledky a příslušné zprávy byly zveřejňovány v 16. až 17, čísle HaK. Pokles soutěžících se však ani nadále nezastavil, což je zřejmé z této tabulky: 7. ročník zahájilo a dokončilo 289 soutěžících 8. ročník zahájilo 286 a dokončilo 268 soutěžících 9. ročník zahájilo 257 a dokončilo 234 soutěžících 10. ročník zahájilo 230 soutěžících Z uvedeného přehledu je patrné, že počet „odpadlíků“ během soutěže se rovněž podstatně nezměnil: v 7. ročníku nedokončilo 26, v 8. ročníku 18 a v 9. ročníku 23 soutěžících. Lze však říci, že tato korespondenční soutěž bude mít svůj význam i kdyby soutěžících bylo jen sto, neboť vychovává nové křížovkářské autory, řešitele i nové organizátory, zejména z řad mladší generace. Vliv na úbytku má i klesající propagace v HaK, neboť zatímco v roce 1978 bylo otištěno 11 křížovek v Kaleidoskopu ČKL, ve výročním svazovém tisku 1977 - 1978 to bylo ještě 8 prací, v roce 1979 již pouze 4 práce. V roce 1980 redakce HaK rubriku Kaleidoskop ČKL zrušila. Křížovky z ČKL byly však zařazena do Magazínu Hádanky a křížovky. Propagace prováděná samotnými soutěžícími a vedoucími skupin na schůzkách kroužků a na přeborech zřejmě nestačila. Na druhé straně je nutno uvést, že ekonomické problémy nutily organizátory získávat jen ty soutěžící, kteří o soutěž mají opravdový zájem. Nových zájemců v každém ročníku bylo zhruba 30. Počátkem roku 1979 bylo rozesláno 6. číslo Čekálníku. Obsahoval obvyklé statě včetně termínové listiny a výsledků 7. ročníku ČKL. Vedoucí soutěže zde rozebral křížovkářskou problematiku s ohledem na ČKL a vyhodnotil celou dosavadní soutěž. V tomto výtisku byl dále uveřejněn návrh směrnic pro hodnocení křížovek s příslušnými poznámkami, které lze uplatnit právě v ČKL. Čekálník obsahoval i vyhodnocení ankety z minulého 5. čísla. Z pohledu ankety bylo zřejmé, že řada soutěžících s ČKL srostla, neboť ankety se zúčastnilo téměř 40 % všech soutěžících a z nich téměř 50 zaslalo své připomínky, kde se obšírně rozepsalo o svých názorech na ČKL a na křížovku vůbec. Z toho bylo možno posoudit křížovkářskou praxi těch, kteří navazují na činnost OKK. Anketa potvrdila, že z dobrých křížovek si soutěžící berou příklad pro svou další tvorbu. Shodli se na tom, že dobrá křížovka je ta, která je rovnoměrně vyvážená, kde v komplexu není příliš „toho ani onoho“. Avšak jen „česká“ křížovka může úroveň ČKL udržet a zvýšit. Z autorské hrdosti se mnohý autor snaží stvořit křížovku příliš složitou a s náležitě ukrytou tajenkou, zkušený a nápaditý autor však musí odhadnout obtížnost úkolu a stanovit rozumnou obtížnost. Na druhé straně se zvýšenou obtížností a nápaditostí dostáváme v křížovkách dále. Jestliže bude křížovka hezká, vtipná, originální a pěkně figurální, bude ji každý řešit s chutí a nad nějakým nedostatkem jistě zamhouří oko. Musíme si přiznat, že sami soutěžící se často nemají ani s kým poradit, nevlastní nutné podklady nebo jim nerozumí. Proto je také tolik nedostatků a připomínek. Křížovka vytvořená s péčí a zájmem měla by vždy předčit tu, která byla udělaná „na koleně“. Proto je třeba, aby v hodnocení vad u křížovek v ČKL se zavedl jiný postup. Trestat by se měly především ty práce, kde bylo použito nedostupných pramenů. Vždyť sportovní zápolení každý uvítá, ale naopak každého odradí násilné a záměrné ztěžování křížovek. Je sice pravda, že v některých případech nemůže autor zpracovat určitý úsek ani při sebevětší námaze bez použití násilných a omezovaných výrazů, ale při řešení se to obrátí vždy proti řešiteli, který nesmyslně hledá po různých slovnících. Taková dřina odpuzuje od dalšího soutěžení. Autoři zapomínají, že se soutěžící chtějí bavit i vzdělávat současně. Oblibu soutěže podstatně ovlivňuje vzájemný postoj soutěžících i rozumná mez tolerance při hodnocení chyb. Vedoucí skupin by měli své názory předložit písemně, i když se mohou i mýlit. Vedoucí by se měli snažit o sjednocování názorů na křížovku a tak do jisté míry i ovlivnit průběh soutěže. Proto byli za vedoucí skupin vybráni dobří autoři i řešitelé. Rada z nich také žádala o zvýšení pravomoci při řízení skupin. Tyto uvedené názory a poznatky z ankety se uplatnily při tvorbě materiálů při semináři na Solanci, který uspořádala OKK v září 1979. Sedmé číslo Čekálníku tak mohlo předložit soutěžícím nový Soutěžní řád ČKL a Zásady pro hodnocení křížovek. Redaktor tohoto čísla Čekálníku Pavel Vácha se zde zamýšlel nad problémem zadání křížovek a zároveň vyzval čtenáře o pomoc při sestavování platných SPZ. Na konec 7. čísla byla zařazena třístránková křížovkářská pomůcka „Výběr značek chemického průmyslu“ - I. část.
Jubilejní desátý ročník jsme tak mohli zahájit s novými Směrnicemi pro tvorbu křížovek, Zásadami pro hodnocení křížovek a s novým soutěžním řádem ČKL. Potřebné materiály pro ČKL budou souhrnně zpracovány v připravovaném výročním tisku SČHAK 1979 - 1980. Lze konstatovat, že ČKL se stala výzkumnou základnou OKK, neboť celá řada křížovkářských problémů přesahuje rámec vlastní soutěže. OKK závěrem soutěže řešila několik reklamací a většinou potvrdila rozhodnutí vedoucího skupiny. Jednalo se však o ojedinělé případy. Vedoucí skupin se dopouštěli omylů při stanovení výsledků, takže vedoucí soutěže byl nucen provádět řadu změn v pořadí. Zásahy nebyly většinou podstatné. Co řídi závěrem? Mnohý z nás soupeřovu křížovku rozpitvá tak, že by se za to nemusel stydět ani profesor Barnard, svou křížovku by však nejraději zahalil protitankovou dýmovnicí. Je možné polemizovat a někoho přesvědčovat, když k dokonalosti jsme se dosud nedopracovali? Vždyť nejlepším požitkem ze soutěže je,když po zábavě následuje pocit vítězství nad sebou samým. Česká křížovkářská liga pokračovala i v letech 1981 až 1986, počet ročníků dosáhl již čísla 15. Zprávy o příslušných ročnících byly zveřejněny v HaK stejně jako nábor nových zájemců. Úplné výsledky byly zveřejněny ve zpravodaji Čekálník. Počet soutěžících je zřejmý z následující tabulky: 10. ročník zahájilo 230 soutěžících, dokončilo 215 11. ročník 212 soutěžících, dokončilo 203 12. ročník 216 soutěžících, dokončilo 200 13. ročník 200 soutěžících, dokončilo 193 14. ročník 210 soutěžících, dokončilo 193 15. ročník 180 soutěžících, dokončilo 171 Porovnáme-li tyto údaje s počty soutěžících v dřívějších letech, je patrný pokles zájmu o tuto soutěž. Kde hledat příčiny? Propagace této soutěže v časopise Hádanka a křížovka je již po několik let nulová. Poslední ukázky prací z ČKL se objevily v magazínu Panorama křížovky v roce 1982 (práce z 8. ročníku!). Je velká škoda, že se nenachází prostor pro publikování křížovek z této soutěže, mnohé z nich nejsou tematicky svázány s určitým časovým obdobím a mohou proto být zveřejněny kdykoli. Úroveň prací z ČKL navíc mnohdy převyšuje běžný standard nabízený ve stále větší míře jak časopisem, tak magazínem. I přes úbytek účastníků má soutěž vysokou úroveň. Figurální křížovkářské celky, které ještě před deseti lety byly doménou jen v nejvyšších skupinách, jsou dnes běžné i v těch skupinách nižších. Stále se však nacházejí soutěžící, kteří nemají patřičné zkušenosti ať z přeborů či kroužkové činnosti. Po svém prvním, většinou nezdařeném pokusu v takové soutěži již dále nepokračují. Ale i pro ostřílené borce se stává ČKL jakousi přítěží. Přitom však jejich jména nacházíme mezi řešiteli NKM. Řešit křížovky v NKM je dnes totiž pohodlnější, z této soutěže jednotlivců se totiž stala soutěž kolektivu. Protože v ČKL se soutěží v malých skupinách, kde účastníci jsou navíc z různých míst, tento kolektivní přístup se (až na malé výjimky) neujal. Skutečností však zůstává, že se z křížovek stala dřina, pohoda a radost z luštění vládnoucí v dobách Lojzy Nolče se kamsi vytratily.
Od 12. ročníku převzal žezlo hlavního vedoucího po ing. Jiřím Strejčkovi ing. Pavel Vácha. Problematika ČKL byla pravidelně na programu nejen v Odborné křížovkářské komisi, ale i na křížovkářských seminářích. Poznatky z autorské části soutěže měly nesporný vliv na formulování směrnic pro tvorbu křížovek. Ve třech ročnících byla zkoušena výměna prací mezi soutěžícími ve dvou skupinách. Záměr tohoto experimentu - zvýšit regulérnost autorského hodnocení - byl vcelku soutěžícími přijat, nicméně se ztratila možnost bezprostředního porovnání vlastní práce s pracemi ostatních soutěžících ve skupině. V květnu 1984 se při příležitosti CPK v Brně uskutečnilo pracovní setkání vedoucích skupin. Vyměnily se názory na problematiku pramenů a dokládání výrazů, propagaci soutěže apod. Články ve zpravodaji Čekálník byly věnovány problematice vlastní soutěže (jak zasílat řešení, slovenské slovníky, vypisování a vyčíslování tajenek, zeměpisné výrazy, problémy kolem tzv. limitovaných výrazů, úprava soutěžních prací). Byly uveřejněny dvě pomůcky pro autory a luštitele: výběr značek chemických výrobků nejširší spotřeby a výběr programovacích jazyků (ten se později objevil ve 2. vydání Co je co). Znovu bylo přetištěno úplné znění soutěžního řádu a zásad pro hodnocení křížovek. V posledním, 12. čísle Čekálníku byla otevřena diskuse k novelizaci směrnic pro tvorbu křížovek, konkrétně se jednalo o nový pohled na posuzování správnosti výrazů v křížovkách. Česká křížovkářská liga si za 15 let svého trvání získala své příznivce, mnozí z jejích účastníků jsou pamětníky samotných začátků soutěže. Křížovky, které vznikly a vznikají v ČKL, nejlépe dokumentují široké možnosti české křížovky. Znovu je třeba konstatovat, že je jen škoda, že výsledky autorského snažení z ČKL zůstávají široké křížovkářské obci utajeny. Propagace dobrých křížovek by se měla stát v nejbližším období jedním z hlavních úkolů všech orgánů Svazu českých hádankářů a křížovkářů.