Začínáme s hádankami

 

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  1

Na této stránce jsou postupně od roku 2014 vyvěšované články nazvané Začínáme s hádankami, které jsou zveřejňované v časopise Křížovka a hádanka a které jsou určitým návodem na řešení českých slovních hádanek.

Čeština je bohatá na slova, slovní spojení i věty, které obsahují stejná nebo podobná písmena, ale mají zcela jiný význam. Zde je malá ukázka: kráska - vráska; kolík - okolík; prádlo - rádlo; parmény - prameny; slípka - pliska; med - měď; dečka - děcka; selka se leká; říčka - jiřička; šička - myšička; kamaráda dívka má ráda; osten - sonet - notes… Na shodě nebo podobnosti použitých písmen a rozdílném významu je založena většina českých slovních hádanek. Připravili jsme pro vás seriál návodů a povídání o hádankách, ve kterém vás budeme postupně seznamovat s jednotlivými druhy hádanek. Seriál najdete v lichých číslech našeho časopisu; na jeho obsahu a zaměření se můžete podílet i vy, pokud nám napíšete, co vás zajímá a na co bychom neměli v seriálu zapomenout.

Toto číslo bude věnováno hádance, která se nazývá ZÁMĚNKA. V záměnce se vždy zamění jedno písmeno za písmeno jiné; např. pes - les, blok - mlok, tráva - kráva nebo již výše uvedené kráska - vráska. U krátkých výrazů lze nalézt celou řadu možných záměn; třeba slovo ROK lze změnit na bok, dok, kok, lok, mok, nok, sok, šok, tok, Vok, rak, rek, ryk, rod,  rov apod. S přibývající délkou samozřejmě počet možností smysluplných záměn klesá, ale i tak může existovat více možností; např. slovo CHALUPA je možné změnit nejen na šalupa (rybářská plachetnice), ale také na chaluha (mořská řasa nebo pták), a třeba slovo PRANICE lze změnit na pramice, pravice, ale i žranice.
Zkuste si vytvořit co nejdelší řadu záměnek počínaje třípísmennými výrazy začínajícími na stále stejné písmeno - zde je malá ukázka záměnek výrazů začínajících „š“: šči (rybí polévka) - oči, šarivari (vířivý pohyb cirkusových artistů; záměna je provedena v rámci téhož slova: šari - vari), šejkr šejka, škvára - škvíra, šeredné šeré dni. Vidíte, že to nemusí být jen jednotlivá slova, ale že se může jednat o sousloví nebo větu (výjimečně pak se může jednat pouze o jedno slovo - viz šarivari).
Abychom si o hádankách mohli lépe povídat, musíme chtě nechtě zabrousit do hádankářské terminologie. Výše uvedená KRÁSKA - VRÁSKA představuje NÁMĚT hádanky, který se skládá z výchozího výrazu kráska, kterému se říká  NÁZNAK, a z výsledného výrazu vráska, který má označení JÁDRO. Provedené změně (záměně písmene K za písmeno V) se říká DRUHOVÁ OPERACE; druhová proto, že ji má každý druh hádanky jinou. Pro všechny hádanky tudíž platí tento schematický vzorec:
NÁZNAK + provedená druhová operace = JÁDRO, a celé se to nazývá NÁMĚT.

Takto vypadá záměnka předložená k řešení:
Rýha tvář "zdobí",
miss se dost zlobí.

Řeší se text zvýrazněný tučnou kurzivou; ten se nahradí přiléhavými jinými výrazy (např. synonymy) tak, abychom získali náznak a jádro námětu. V tomto konkrétním případě: vráska - kráska.

A nyní si zkuste několik záměnek vyřešit sami:
Úřad dodal balík Otovi,
byly v něm však samé okovy.

Na sluníčku každou chvíli
třpytily se čočky brýlí.

Choré je mládě v Troji,
všichni se o ně bojí.

Duchovní nadávají
na pokles víry v kraji.

Na cíp lesa
mlha klesá.

Řešení: pošta - pouta; leskla se skla; stůně slůně; páteři láteří; pára padá.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 2

V prvním díle našeho seriálu (KaH 2014/3) jsme si objasnili, že NÁMĚT HÁDANKY se skládá z NÁZNAKU a JÁDRA a že od náznaku k jádru se propracujeme díky DRUHOVÉ OPERACI, která je pro každý druh hádanky jedinečná; druhovou operací ZÁMĚNKY je záměna některého z písmen náznaku jiným písmenem. Ti pozornější z vás si asi povšimli, že v jednom námětu, který jsme minule použili, nebylo změněno jedno písmeno, nýbrž dvě: šerEdnÉ šerÉ dnI. Za dobrý postřeh vás chválíme, ale vězte, že hádankáři přistupují k délce samohlásek většinou velmi benevolentně a považují délkou se lišící samohlásky (případně i souhlásky u slov přejatých z jiných jazyků) za stejná písmena, takže v uvedeném námětu se skutečně mění jediné písmeno, a to É na I.

Ve všech minule uvedených námětech se prováděla vždy právě jedna záměna (právě jedna druhová operace). Pro takové náměty platí, že u nich byl použit princip (způsob) základní tvorby nebo zkráceně, že se jedná o ZÁKLADNÍ TVORBU. Náznakem v takovém případě nemusí být jen jedno slovo, může se jednat o sousloví nebo celou větu (např. kapradí v Háji – kapra dívKa jí); důležitá není délka ani povaha náznaku, ale skutečnost, že se v celém náznaku provede jen jediná druhová operace.
Jestliže má náznak více než jedno slovo, pak můžeme provést druhovou operaci nejen jednou v celém náznaku, ale také vícekrát, a to v každém slově. Takový postup je uplatněn i u námětu záměnky  Bednáře káĎ – Led na řekáCH. Použitý způsob tvorby se nazývá NÁSOBNÁ TVORBA. Zkuste si vyřešit několik záměnek, v nichž je využito principu násobné tvorby:

Plísním ženu za to, že se
staré krámy válí v lese.

Šachy, které moc nestály?
Panovnice  tě pochválí.

Lucerny vozíku za šera posvítí
na mečík vábivý, na růže, na kvítí.

Více než pestrá vázanka cizince 
nádhera města líbí se mamince.

Námět záměnky můžeme vytvořit také tak, že vezmeme dva nebo více výrazů, v každém z nich provedeme záměnu a po provedených záměnách je sloučíme v nový celek. Např. HŘÍBĚ, VLÁSKY – PŘÍBĚH LÁSKY. Takovému způsobu tvorby říkáme SDRUŽOVACÍ TVORBA. Celý námět se skládá z dílčích námětů (dílčích náznaků a dílčích jader), které se spojují (sdružují) v jeden celek. V každém dílčím námětu se provádí právě jedna druhová operace (záměna). A teď si zkuste procvičit sdružovací tvorbu v záměnkách na pár příkladech:

Nádoby bez vody, keř  trpí v žáru,
snad i ta květinka podlehne zmaru.

Řev už skončil, zápasiště tichne,
jen zbraň na nás minulostí dýchne.

Palivo živel odnáší, i branka v dáli mizí,
úrodu z polí divoký proud řeky vmžiku sklízí.

Zvířat houf řádí v lukách i v poli,
vesničky názor nehraje roli.

Řešení: Kárám paní – harampádí; hra levná – královna; světla káry – květ lákavý; kravata Nora – krása Tábora; konve, líska – konvalinka; halas, aréna – halapartna; koks, vrátka – tok Svratky; stádo, vísky stanovisko.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 3

Dosud jsme si na hádance zvané ZÁMĚNKA vysvětlili pojmy NÁMĚT HÁDANKY, NÁZNAK, JÁDRO a DRUHOVÁ OPERACE, popřípadě též dílčí námět, dílčí náznak a dílčí jádro. Na několika námětech záměnek jsme se seznámili se ZÁKLADNÍ, NÁSOBNOU a SDRUŽOVACÍ TVORBOU. U způsobů tvorby ještě chvíli zůstaneme...
Minule jsme při prezentaci sdružovací tvorby použili náměty, ve kterých byla v každém dílčím náznaku provedena právě jedna druhová operace. Zde jsou další ukázky námětů vytvořených na stejném principu: tvar džezvy, škola - tvá růže z Vyškova; bankovka, lotra véna  - bán koukal otráveně. V obou těchto případech je celkový námět záměnky složen z dílčích námětů, které využívají způsobu ZÁKLADNÍ TVORBY. Ve sdružovací tvorbě ovšem můžeme do celkového námětu složit také dílčí náměty, které využívají způsobu NÁSOBNÉ TVORBY; příkladem je námět: kamera čistá, rádla malá - máme rádi stará dramata => všimněte si, že druhová operace (záměna) byla provedena skutečně v každém slově.

Hádankáři jsou při tvorbě a řešení v mnoha ohledech velmi tolerantní. Ve druhém dílu seriálu jsme to dokládali tím, že PÍSMENA LIŠÍCÍ SE DÉLKOU jsou považována ve většině druhů hádanek za PÍSMENA SHODNÁ. Podobně liberální jsou hádankáři k významu pojmu SLOVO; kromě běžně v jazykovědě používaného významu považují hádankáři za JEDNO SLOVO i SPOJENÍ NESLABIČNÉ PŘEDLOŽKY (při splnění dalších podmínek i slabičné předložky) S BEZPROSTŘEDNĚ NÁSLEDUJÍCM SLOVEM. To má důležitý dopad zejména u násobné tvorby; druhová operace se neuplatňuje na neslabičných předložkách samostatně, ale vždy jen na spojení této předložky s následujícím slovem = malý příklad: hebké vlásky, v máji hezké vlajky vlají = v dílčím náznaku V MÁJI, který je spojený s jádrem, se provádí jen jediná záměna, protože je tento dílčí náznak považován za JEDNO SLOVO.

Přes svou značnou benevolenci ani hádankáři nepovolují všechno. Právě při používání různých způsobů tvorby jsou hádankáři zcela nekompromisní. Musíte si prostě vybrat: buď ZÁKLADNÍ, anebo NÁSOBNOU tvorbu, ale nic mezi tím. A platí to jak u námětů relativně jednoduchých, s jedním náznakem a jedním jádrem, tak i ve sdružovací tvorbě při uplatňování druhových operací na dílčích náznacích. Přestože jsme zastánci používání pozitivních příkladů, zde uděláme výjimku a uvedeme pár příkladů nepovolené tvorby záměnek: s mrkví tři klásky - smrk větřík laská => v námětu je jeden náznak složený ze tří slov ("s mrkví" je považováno za jedno slovo!), ale jsou provedeny jen dvě druhové operace; tedy více, než připouští základní tvorba, a méně, než vyžaduje násobná tvorba. Podobně: dojem atamana, role Niny - moje máma má narozeniny => v dílčím náznaku "dojem atamana" jsou provedeny dvě záměny (v každém slově jedna), a jedná se proto o násobnou tvorbu; v dílčím náznaku "role Niny" je však provedena pouze jedna změna a to se nesmí, neboť v celém námětu může být použita jen základní nebo jen násobná tvorba.
A teď  zkuste vyřešit další záměnky:

Ruky část špiní masa kus malý.
Zpěvný pták mizí přes holé skály.

Dostaneš ode mne pytel zlata,
antouška tváře hoří…
Hamižná pohledná žena chvátá,
poletí zase k moři.

Někdy jen tak pro zábavu
drobná žena káže davu.

Řešení záměnek: dlaň, kotleta - dlask odlétá; dám ti vak, rasa líce - chamtivá krasavice; malá paní má kázání.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  4

Dalším druhem hádanky, kterému se budeme věnovat, je PŘÍSUVKA. Druhovou operací přísuvky je přidání (přisunutí) jednoho písmene před náznak nebo za náznak: vrátka - Svratka, malé kalíšky - tma leká lišky, dáma dá mat, koláčky školačky. Při vhodně zvoleném krátkém náznaku lze s využitím druhové operace přísuvky demonstrovat bohatost českého jazyka i písmennou blízkost mnoha slov: rak - arak, brak, drak, frak, mrak, prak, vrak, zrak. Pokud bychom však chtěli přisouvat písmena z obou stran náznaku, museli bychom zvolit jiný náznak; např.: les - hles, ples, lesk, lest. Zkuste si vytvořit řadu námětů přísuvek, ve kterých budete přisouvat stále stejné písmeno - např.: lín - blín, rána - brána, raník - Braník, očnice - bočnice, řeznice - Březnice, obraz Rady - bobra zrady; kra - krab, kala - Kaláb (český výtvarník), po hře pohřeb. Přisouvat dopředu bylo snazší, ale pokud zvolíte vhodnější písmeno, třeba vám to půjde lépe...

Jistě jste si v tomto i v předchozích dílech všimli, že všechny použité náměty jsou tvořeny výrazy, které jsou (samy nebo ve spojení) podstatnými jmény v 1. pádě jednotného či množného čísla (očnice, bočnice, konvalinka, harampádí), souslovími s dominantním prvkem v podobě podstatného jména v 1. pádě jednotného či množného čísla (šejkr šejka, příběh lásky, led na řekách, kapradí v háji), popřípadě větami s konkrétním obsahem (selka se leká, kapra dívka jí). Směrnice pro tvorbu hádanek totiž vyžadují po hádankářských námětech SMYSLUPLNOST (v českém jazyce) a NÁMĚTOVOU UCELENOST (tj. schopnost námětu jako celku nebo jeho částí vyjadřovat konkrétní věc či skutečnost, stav věci nebo děj, a to bez potřebného průvodního vysvětlování). Všechny výše uvedené náměty přísuvek jsou ukázkami ZÁKLADNÍ TVORBY, tj. jeden náznak a právě jedna provedená druhová operace (jedno přisunutí písmene). Podobně jako u záměnek lze i v námětech přísuvek uplatnit vedle základní tvorby též principy NÁSOBNÉ A SDRUŽOVACÍ TVORBY. Příklady násobné tvorby: rad více - bradavice, pár dní - parádník, barva pulců - bar v Acapulcu. Příklady sdružovací tvorby: látka, lana - plat kaplana, jed, osel - jedno sele, urna, list - žurnalista, jetel, Labe - je tele slabé, metan, ovál, buš - Smetanova Libuše. Příklad sdružovací tvorby užívající současně princip násobné tvorby: rok vád, éra - Krokova dcera. Ve všech těchto námětech je vždy k náznaku, dílčímu náznaku nebo slovu přisunuto právě jedno písmeno.

Druhová operace přísuvky však umožňuje v násobné a sdružovací tvorbě uplatnit ještě tzv. symetrické principy tvorby, které spočívají v přidání jiného počtu písmen, než kolik je dílčích náznaků nebo slov námětu. Tvorba musí být v takovém případě skutečně symetrická, tzn. že se musí pravidelně střídat dílčí náznak (slovo) a přidávané písmeno. Pokud jádro začíná a končí dílčím náznakem (slovem), je přidávaných písmen o jedno méně; pokud jádro začíná a končí přidávanými písmeny, pak je přidávaných písmen o jedno více. Pár příkladů: oliva, kanár - bolí Vaška nárt, hra, byt, bóra - hradby Tábora, les, les, líčko - lesklé sklíčko, řev zní - převozník, útěk přítele - chutě kypříte len, ples láká Adama - pleskla kata dáma. A teď si zkuste několik přísuvek vyřešit:

Ozval se hvizd - nato v mžiku
naříká Brit na trávníku.

Do uší mi nářek vniká -
tlačí pouta protivníka.

Několik květů drží
příbuzný v jedné strži.

Řešení: pískot - úpí Skot, okovy sokovy, tři astry třímá strýc.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  5

Po záměnce a přísuvce přichází další druh hádanky - ODSUVKA. Druhovou operací odsuvky je ubrání (odsunutí) jednoho písmene na začátku nebo na konci náznaku; pocel - ocel,  hlas tura - lastura, vlast - vlas, tvá řeč - tváře, dáma ti dá mat. Zvolte si nějaké písmeno a zkuste hledat náměty odsuvek, které tímto písmenem začínají, a to od kratších po delší - např.: slať - lať, sokl - sok, svlak - vlak, sport - spor, služka - lůžka, sto kan - stoka, sudička - udička, slavika (díla ve slovanském jazyce) - slavík, střídání - tři Dáni.

Všechny uvedené náměty představují základní tvorbu. Než přejdeme k dalším způsobům tvorby, ukažme si pár zajímavostí, která se týkají písmene "ch". Na rozdíl od většiny cizích jazyků používajících latinku, které považují "ch" za dvě písmena, v českém jazyce je "ch" považováno za jedno písmeno. Hádankáři však s tímto písmenem pracují v námětech hádanek velmi volně; "ch" může být jedním písmenem i dvěma písmeny a připouští se rovněž rozdělení "ch" na "c" a "h" nebo spojení "c" a "h" v "ch": chvilka - vilka, chrápání - hra paní, moc hnát - mochna. Někdy se vyskytne více různých přístupů k "ch" v rámci jednoho námětu; např. v záměnce "víc hříchů, pěna - vichřice úpěla".
Odsuvka je vlastně opakem přísuvky; všechny náměty odsuvek v základní tvorbě lze podat jako přísuvky (zamění se pořadí náznaku a jádra) a totéž platí i obráceně. U sdružovací a násobné tvorby už to stoprocentně neplatí; náměty přísuvek využívající symetrické principy přisouvání písmen odsuvkami být nemohou. Příklady sdružovací tvorby odsuvek: čtení, msta - tenista, vánek, dotaz - anekdota, vana, čočka - vánočka. Příklady násobné tvorby: kostra lvice - Ostravice, kop kmeta - kometa. A ještě ukázky uplatnění násobné tvorby ve sdružovací tvorbě: oko supa, klíště - koupaliště, osla cvik, sklo Skota - slavík klokotá.

Dnes máme pro řešení hádanek větší prostor, tak si jednoduché náměty odsuvek užijte:

Nadšením zrak muže září:
Hra se jeho mužstvu daří.

Cestoval cizinec do Kolína z Aše,
koupil si na cestu uzeniny naše.

Chceš-li jezdit, synu,
doplň kapalinu.

Diletant byl za volantem,
neustále mlel jen pantem.

Patří sekt ženě? Asi
marně se o něj hlásí.

Malba květu úspěch sklízí,
chce ho prý i země cizí.

Závazek Lábus splní lehce,
vynechat město ani nechce.

Útes se chvěje, dým se valí,
pohroma na nás čeká v dáli.

Smůla ho provází, nudí se střelec
s ústy dokořán;
podobně lenoši zalezou na pec
– praxe četných rán.

„Chlubení i váš spor škodí,
marná vaše shromáždění,“
přemýšlivá žena cení
kroky vaše - jehlu „vodí“.

Řešení: oko pána - kopaná; jel Ital - jelita; dolej olej; břídil řídil; je víno Evino?; obraz lilie - Brazílie; slib, herec - Liberec; skála kmitá - kalamita; pech, zívá lovec - peciválové; chlouba, vaše váda, pléna - hloubavá švadlena.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  6

Zatím jsme se blíže seznámili se třemi druhy hádanek, kterými byly ZÁMĚNKA, PŘÍSUVKA a ODSUVKA. Na ukázkách těchto druhů hádanek jsme si vysvětlili celou řadu hádankářských pojmů: NÁMĚT HÁDANKY - NÁZNAK, JÁDRO a  DRUHOVÁ OPERACE; ZÁKLADNÍ TVORBA, SDRUŽOVACÍ TVORBA a NÁSOBNÁ TVORBA. Také jsme se dozvěděli, že hádankáři používají některé pojmy trošku jinak, než je v obecné rovině obvyklé: písmena (zejména samohlásky) lišící se délkou jsou považována ve většině druhů hádanek za shodná písmena; písmeno „ch“ lze v hádankách považovat za jedno písmeno („ch“) nebo písmena dvě („c“ a „h“), lze ho rozdělit na „c“ a „h“ nebo složit z těchto dvou písmen; jednopísmenné (a za splnění dalších podmínek i dvoupísmenné a třípísmenné) předložky ve spojení s bezprostředně následujícím slovem se považují za slovo jediné.

V každém dílu našeho seriálu jsme řešili několik hádanek, které ovšem nebyly předloženy k řešení zcela standardním způsobem. Mohli jsme si nestandardní předložení hádanek k řešení dovolit, protože jsme předkládali k řešení vždy jen jeden druh hádanky. Způsob předložení hádanky k řešení nazývají hádankáři PODÁNÍ HÁDANKY. Nejobvyklejší je podání textové, to je takové, které jsme dosud výhradně používali. Na stránkách našeho časopisu se ovšem můžete setkat i s podáním v kreslené podobě, zpravidla doplněné doprovodným textem.

Jsou-li hádanky předkládány k řešení bez předchozího výkladového textu nebo komentáře, musí se řešitel dozvědět, jakou hádanku má vlastně řešit. Standardní součástí podání hádanky je proto název druhu hádanky:

ZÁMĚNKA
Balzám chladí, hlavy část se hojí.
„Miluji tě,“ slyší boxer v boji.

PŘÍSUVKA
Podpůrné hole jistotu vrátí,
užívej kapky, bolest se ztratí.

ODSUVKA
Před nouzí tě chrání
hodní velikáni.

Chceme-li řešitelům u těžších hádanek pomoci, můžeme kromě názvu hádanky uvést nějakou nápovědu; tou může být VYČÍSLENÍ hádanky nebo její části (náznaku či jádra), popřípadě údaj o použitém způsobu tvorby. Vyčíslením hádanky rozumíme uvedení počtu písmen jednotlivých slov námětu; např. dříve použitý námět odsuvky „Chlouba, vaše váda, pléna – hloubavá švadlena“ by měl vyčíslení: 6, 4 4, 5 – 8 8. Vyčíslení se uvádí zpravidla za nebo pod názvem hádanky a může být uvedeno mezi závorkami. Při vyčíslení se jednotlivé dílčí náznaky oddělují čárkou, u víceslovných výrazů se mezi čísly dělají mezery a mezi vyčíslení náznaku a jádra se vkládá pomlčka; pomlčku lze vypustit, jestliže je náznak zčásti nebo zcela spojen s jádrem.  Pokud vyčíslujeme jen náznak nebo jen jádro, používáme pro ně zkratková označení N a J; minule jsme tedy mohli u námětu odsuvky „Pech, zívá lovec – peciválové“ uvést nápovědu (J: 10), která značí, že jádro je na deset písmen. Procvičme si vyčíslení hádanek na příkladech:

ODSUVKA (3 6 5 3)
Láká měsíc za soumraku
do přírody zpěvem ptáků.

PŘÍSUVKA (5, 4 – 3 8)
Kuchyňské náčiní jen se blýská,
VIP Skot dneska hostí,
určitě uslyší pěkně zblízka
samé klamy osobností.

Řešení: mast, brada – mám tě ráda; berle – ber lék; dobří obři; zve červen večer ven; lžíce, Brit – lži celebrit.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  7

Tento díl našeho seriálu je věnován dalšímu druhu hádanky, kterým je VSUVKA. Druhovou operací vsuvky je přidání (vsunutí) jednoho písmene do náznaku. Na rozdíl od přísuvky však nepřidáváme písmeno před nebo za náznak, nýbrž dovnitř náznaku. Z náznaku bok můžeme tedy vytvořit jádra blok, brok i Bonk (český hokejista), z náznaku máky lze vsunutím písmene získat mraky, marky, masky i matky. Zkuste si podobně jako u předchozích druhů hádanek vytvořit řadu svých námětů začínajících stejným písmenem; např. kal - král, káva - kráva, kotel - kostel, koláři - koulaři, kapička - kaplička, karavana - kára Ivana...

V základní tvorbě se v případě jednoslovného náznaku vsouvá písmeno dovnitř tohoto slova; např. vlásenka - vlastenka, vřískot - vaří Skot, střela se třela. Je-li náznak tvořen více slovy, pak lze vsunout písmeno do kteréhokoli slova, ale i mezi slova; např. minéra žena - mince ražená, oblé kamínky - oblékám Finky, hod Váni - hodování.
Zkuste si vyřešit několik jednoduchých námětů vsuvky v základní tvorbě:

Za jednání nedbalé
okovy či penále.

Stěžoval si kurýr v Praze,
že má lůžko na podlaze.

Osud zvířat bývá nestálý…
Řítila se šelma ze skály.

Vsuvka je druhem hádanky, který umožňuje využít vedle základní tvorby i další způsoby tvorby - násobnou tvorbu a sdružovací tvorbu. Připomeňme si, že při násobné tvorbě se druhová operace provádí u každého slova náznaku; např. start rádce - stará tradice, jíva dcerušky - jí vládce hrušky, opa láká svíce - ospalá krasavice. Základem sdružovací tvorby je uplatnění druhové operace na více než jednom dílčím náznaku; na dílčích náznacích pak musí být druhová operace použita v rámci celého námětu jednotně, buď vždy jednou na každém dílčím náznaku (zčásti se použije princip základní tvorby), nebo u všech dílčích náznaků na všech slovech (princip násobné tvorby). Kombinace základní a násobné tvorby je ve sdružovací tvorbě zakázána! Pár příkladů sdružovací tvorby: pera, tik - pes ratlík, jetel, ovce, laně - je teplo v ocelárně, malá dívka, pán - má kladivo kaplan; první dva náměty v ukázce využily princip základní tvorby, třetí námět má rozvitý první dílčí náznak a druhová operace je u tohoto dílčího náznaku použita u obou slov, jedná se proto o násobnou tvorbu.
Na závěr tohoto dílu uvádíme opět několik vsuvek k procvičení. Jako nápověda je v podání vsuvek uveden způsob tvorby (ZT = základní tvorba, NT = násobná tvorba, ST = sdružovací tvorba):

VSUVKA (ZT)
Ke krásce jdou s kytkou růží
pobodaní cizí muži.

VSUVKA (NT)
Květina vábí, jistá žena
ze Sydney je jí unesena.

VSUVKA (ST)
Houba že voní, báseň líčí…  
Vzňala se chata na jehličí.

VSUVKA (NT)
Trable horníka nezajímají.
Hlídka žene se za laní v háji.

Řešení: pouta - pokuta, posel - postel, padal pardál, poštípaní polští páni, astra láká - Australanka, hřib, óda - hoří bouda, strasti havíře - stráž stíhá zvíře.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  8

Mezi českými slovními hádankami existuje celá řada dvojic hádanek, jejichž druhové operace jsou opačné. Jednu takovou dvojici už známe – jsou to přísuvka a odsuvka. Také vsuvka, se kterou jsme se seznámili minule, má svou hádanku do páru; takovou hádankou je VÝPUSTKA. Druhovou operací výpustky je vysunutí (vypuštění) jednoho písmene z náznaku; nesmí to však být ani první, ani poslední písmeno, neboť pak by se nejednalo o výpustku, nýbrž o odsuvku. Z náznaku barvy můžeme vypuštěním písmene získat bary nebo brvy, z náznaku vlásky získáme jádro vlaky (ale nikoli lásky – to by byla odsuvka!).

Vyberme si nějaké počáteční písmeno a zkusme si vytvořit řadu námětů výpustek; trůn – trn, tovar – tvar, tuleni – tlení, trempka – trepka, turmalín – tur a lín, tele s kání – tleskání. Zkuste to sami s jiným počátečním písmenem.

Všechny výše uvedené náměty výpustek představují základní tvorbu; z jednoho náznaku se vypouští jedno písmeno. Podobně třeba láska láká, lavice – lvice, chorá paní – chrápání. Jestliže použijeme víceslovné náznaky, pak můžeme vypouštět písmeno z každého slova; v takovém případě se bude jednat o násobnou tvorbu např.: díla Němce – dlaně mé,  Halasova tchyně – hala svatyně. Výpustka je druhem hádanky, u něhož lze tvořit náměty i s využitím sdružovací tvorby; nesmíme zapomenout, že ve sdružovací tvorbě musí být na všech dílčích náznacích uplatněn stejný typ tvorby (buď základní tvorba nebo násobná tvorba). Jsou-li všechny dílčí náznaky jednoslovné, pak nám problém s „hlídáním“ stejnorodosti typů tvorby odpadá, protože jsou v daném případě základní i násobná tvorba totožné; např.: struna, dublety – strnadů lety, kráska, dcera kaskadéra, jádro, splav – Jaroslav. Hádankáři takové náměty zařazují do základní tvorby, které dávají v těchto případech přednost. 
Tentokrát vám procvičení výpustek trochu ztížíme; zkuste dále uvedené výpustky nejen vyřešit, ale také určit, jaký způsob nebo typ tvorby byl u jednotlivých námětů uplatněn. Kontrolu si můžete provést sami, v řešení je před každým námětem uvedena zkratka použitého způsobu tvorby – ZT = základní tvorba, NT = násobná tvorba, ST = sdružovací tvorba. A teď už chutě do řešení:

Pustne bouda na horách,
všechno v ní už kryje prach.

Pták už houká, náčiní mě zmáhá,
přesnídávka bude asi drahá.

Jenom planina je kolem všude,
sklenka tramínu ti chutnat bude.

Panovník šípů špičky leští,
oděvu část mu zmokla v dešti.

Šupináčů spousty rybník brázdí,
zelenina moje rostla za zdí.

Při jedné pranici, ač to není k víře,
z Vinohrad straníci udeřili zvíře.

Letitá nádoba muže
pro město cenu mít může.

Zakalený potok špínu nese,
zraněný vlk sténá u něj v lese.

Ještěr vede džunglí mládě,
v akváriu pluje ryba.
Brejlovec se také hýbá,
pták je slyšet na zahradě.

Řešení: ZT, chátrá chata; ST, sova, činka – svačina; NT, pouhá rovina – pohár vína; ST, král, hroty – kalhoty; ZT, kaprů sta – kapusta; NT, pražští lidovci praštili ovci; NT, stará konvice - Strakonice; ZT, zvířená říčka - zvíře naříká; ST, varan, akara, kobra - vrána krákorá.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  9

V dosavadních dílech jsme se zabývali výhradně hádankami, ve kterých docházelo v písmenech náznaku k nějaké kvalitativní nebo kvantitativní změně. Druhovou operací byla záměna jednoho písmene v záměnce, přidání jednoho písmene v přísuvce a vsuvce nebo odebrání jednoho písmene v odsuvce a výpustce. V tomto dílu si vysvětlíme princip prvního z řady druhů hádanek, ve kterých zůstávají všechna písmena náznaku beze změny, mění se však pořadí písmen.

Hádanka, v níž jádro vzniká tak, že se jedno písmeno náznaku přemístí (přesune) na místo jiné, se nazývá PŘESUNKA. Například z náznaku chvála můžeme přesunutím písmene „ch“ vytvořit hned dvě jádra – valach a valcha. Také z náznaku sluky můžeme s využitím druhové operace přesunky získat dvě různá jádra lusky a sulky (dvoukolové vozíky užívané při klusáckých dostizích). Lusky nám vyšly po přesunutí písmene „s“; k sulkám jsme se mohli dobrat přesunutím písmene „l“ nebo písmene „u“. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že když se mění pořadí dvou sousedních písmen, je lhostejné, které písmeno přesouváme a které zůstává „na místě“; výsledek je vždy týž.

Zkusme si procvičit druhovou operaci přesunky opět na řadě námětů začínajících stejným písmenem; tentokrát jsem vybral jádra začínající písmenem „r“: okr – rok, urát (močan, sůl kyseliny močové) – raut, krysa – ryska, fráter – rafter, hromada – Rom hádá, srub Táni – rub stání, ukradla ta ruka dláta… Pokuste se sami vytvořit podobnou řadu námětů od jiného písmene.

Všechny výše uvedené náměty přesunek představují základní tvorbu. My však můžeme vytvářet, podobně jako u jiných druhů hádanek, přesunky s využitím násobné tvorby nebo sdružovací tvorby: cihla Norky, tastr, chám – Chilan o kryt strach má; třtina, lura (starý hudební nástroj), tisky – tři naturalistky; jede Holub (herec nebo cestovatel), rady, Máša – jedlé houby ráda máš.

Povšimněte si, že i u přesunky platí dříve uvedené možnosti nazírání na písmeno „ch“. Můžeme s ním pracovat jako s jedním písmenem (chvála – valach, chvála – valcha) nebo jako se dvěma písmeny „c“ a „h“ (cihla Norky – Chilan o kry…); ve druhém případě je možné sdružení „c“ a „h“ do jednoho písmene „ch“ i proces opačný.

Následují přesunky k řešení, u nichž si stejně jako minule u výpustek procvičte rozpoznávání základní, násobné a sdružovací tvorby; zda jste hádanku správně vyřešili a podařilo se vám též správně určit způsob tvorby, zjistíte opět v řešení, kde jsou způsoby tvorby označeny zkratkami ZT, NT a ST:

Na knih více útočí
dravčí pařát v úbočí.

Nerozvité kvítky vidí
veliký pták blízko niky,
pohanění dirigenta
pohoršilo hudebníky.

Kosmatá paže zedníka
s maltou se tady potýká.
Vesnický domek cizince
líbí se naší mamince.

Chata je dům upravený,
starší domy vábí Rusy.
Slovan těšil cizí ženy
historkami, to se musí.

Řešení: ZT, spisů pár – supí spár; ST, poupátka, pelikán – potupa kapelníka; NT, chlupatá ruka – chalupa Turka; ST, srub, vila, baráky – Rus bavil Arabky.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  10

Dalším druhem hádanky, v němž se počet a kvalita písmen náznaku nemění, ale mění se pořadí písmen, je VÝMĚNKA. Druhovou operací výměnky je změna pořadí (výměna) dvou písmen náznaku; dvě písmena si vzájemně "prohodí" své umístění. Například výměnou písmen "b" a "ch" se promění obtížný hmyz blecha na (možná voňavý) chleba. Bohaté možnosti výměn nám nabízí náznak slípky: výměnou písmen "l" a "p" získáme pivovarské místnosti spilky, výměnou písmen "s" a "p" dostaneme bulharské koňaky plisky a výměnou písmen "s" a "k" se slípky změní na ozdobné spony klipsy.
Na procvičení druhové operace výměnky jsme opět vytvořili řadu námětů, tentokrát s jádry začínajícími písmenem "s": rys – sýr, vosa – sova, stoka Skota, stavba – svatba, setníci – sítnice, stóra stá – starosta, máselnice – samé lnice... Zkuste si to také!
Druhovou operaci výměnky jsme si vysvětlili na námětech využívajících základní tvorbu. V takových námětech, bez ohledu na počet slov a délku či spojení námětu, se provádí druhová operace vždy jen jednou: tráva – vrata, rám u skály – má Rus kaly, pod kaštany potkáš Dány. Zde je pár výměnek v základní tvorbě k řešení:

Při řezání říká děda:
"Tenhle nástroj žhne až běda!"

Snaha dravců sehnat stravu?
Ptáci loví pro zábavu!

Popravčího známost křičí:
"Pohroma mi všechno zničí!"

Ve sdružovací tvorbě (využívající dílče základní tvorbu) se provede druhová operace jednou v každém dílu náznaku, v násobné tvorbě jednou v každém slově: mák, lepička – kampelička (ST), lev, kabelka – velká lebka (ST), domek Táni – komediant (NT).  Poslední námět je hezkým dokladem toho, jak se struktura písmen náznaku a jádra mohou výrazně lišit; přispěla k tomu i méně obvyklá výměna souhlásky a samohlásky ve druhém slově náznaku. Vyřešte si několik výměnek využívajících sdružovací nebo násobnou tvorbu:

ST
Prasklo táhlo, nadávky se valí,
velká voda zaplavila haly.

ST
Revír láká, voní nápoj, bezy...
Pracovitost herce nezná mezí.

NT
Pravice česká nadšeně tleská –
cizinci v kraji majetek mají.

NT
Kopie nástroje zlotřilá
pejskovy nožičky zranila.

NT
Příhoda klame Laponce trochu,
koníček lekal vraníka, hochu

Směrnice pro české slovní hádanky připouštějí u přesunek, které jsme probírali minule, a u výměnek provedení druhové operace mezi dvěma díly náznaku. Proto jsou správné i tyto náměty: (přesunka) soli, koza – skolióza, (výměnky) hra, móda – hromada, víno, jatka – jinovatka. Při delších námětech je však nutné takový způsob tvorby uplatnit v celém námětu jednotně. Zkuste si jednu takovou výměnku vyřešit:

Stát chce prodat přístřeší?
Amulet to vyřeší.

Řešení: pila pálí, píle kání – pelikáni; kata milá – kalamita; páka, lání – kapalina; polesí, káva – píle Sováka; ruka naše – Rakušané; duplikát paličky – pudlíka tlapičky; příběh šálí Lopara – hříbě plašilo rapa; Mali, stan – talisman.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  11

V tomto dílu se vracíme k druhům hádanek, v nichž se kvalita nebo kvantita písmen náznaku a jádra mění. V jednom z předchozích dílů jsme probírali přísuvky, jejichž druhovou operací je přisunutí jednoho písmene na začátek nebo konec náznaku. Jestliže takové přisunutí písmene provedeme z obou stran náznaku, vytváříme námět dalšího druhu hádanky, kterým je OBLOŽKA. V obložce tedy k náznaku přisouváme na začátek i na konec jedno písmeno, takže vlastně náznak „obkládáme“. Přisouvaná písmena mohou být stejná i různá; z náznaku var tedy můžeme v obložce udělat kvark, ale také třeba tvary nebo sváry. Přisouvání různých písmen je v obložkách výrazně častějším jevem.

Povšimněte si, že v základní tvorbě obložky přisouváme po jednom písmenu z obou stran celého náznaku, a to bez ohledu na počet slov náznaku i na případné spojení náznaku s jádrem: rys – krysa, říše stín – tři šestiny, soků lov – eso kulové, anýz Kanyzy.

Tentokrát jsme pro vás připravili cvičnou řadu obložek s jádry začínajícími písmenem „ch“,  abyste si opětovně uvědomili, že v hádankách lze s písmenem „ch“ různě „pracovat“; písmeno „ch“ můžeme zachovat jako celek nebo ho můžeme rozdělit na „c“ a „h“, případně můžeme „ch“ z písmen „c“ a „h“ složit: leb – chleba, hora – chorál, hraní – chránič, rap Edy – chrápe Dyk. Zkuste si vytvořit svou řadu obložek, ale vyberte si nějaké "snazší" počáteční písmeno.

Pár obložek s náměty v základní tvorbě k řešení:

Hovory se vedou stále,
co je delikt při fotbale.

Zapni si pásek, hochu,
zátěž tě zmáhá trochu.

Unikal plyn neustále,
skladatel však skládal dále.

Náměty obložek můžeme samozřejmě vytvářet i s využitím sdružovací nebo násobné tvorby. Pak ovšem musíme „obkládat“ každý dílčí náznak nebo každé slovo: tur, aroma – čtu ráda román (ST), rub, kal – Hrubá skála (ST), staříka cíle – ústa říkající lež (NT).
Pokuste se vyřešit následující hádanky a určit u nich také způsob tvorby (ten si můžete ověřit opět v řešení, kde bude u příslušných hádanek uvedena zkratka ST nebo NT):

Jako korýš kůň se plíží,
z výšky na něj stavby shlíží.

V muzeu láká mého syna
několik vozů Gagarina.

Šelma je v pasti, odchyt se daří,
hádanky luští dnes hádankáři.

Dozněla báseň, na dece v trávě
cizinec ráno dojedl právě.

Zamastil tuk dopis od ženy,
odbíjenkář není nadšený.

Noviny otce útočník pálí,
ublíží starci družstvo, jež chválí.

Lepidlo nese zloděj kol kasy,
něco ho stále nutí krást asi.

Roubík už mistr popravčí nese,
krajina kolem města se třese.

Tříska leká ptáče; jako ryba němě
luštili taj muži, vládci této země.

Řešení: řeči – přečin; řemen – břemeno; metan – Smetana; rak, rap – mrakodrapy (ST); osm aut kosmonauta (NT); rys, lov – hry se slovy (ST); epos, Dán je po snídani (ST); olej, list – volejbalista (ST); raník táty – zraní kmeta tým (NT); lep má kleptoman (NT); kolík, kat – okolí Kalkaty (ST); louč, kuře, lipan – sloučenku řešili páni (ST).
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  12

V našem seriálu jsme již probrali dvě dvojice druhů hádanek, jejichž druhové operace byly opačné, zrcadlové; jednu dvojici tvořily přísuvka a odsuvka a druhou dvojici vsuvka a výpustka. V minulém dílu jsme se blíže seznámili s obložkou, která má také svou "párovou" hádanku; tou je OBNAŽKA. Druhovou operací obnažky je ubrání jednoho písmene na začátku i na konci náznaku: hobra – obr, chrám – hra, spolek – pole, Dánek dotaz – anekdota, Hrubína rubín, karabáč Araba, dnes optik nesoptí. Mohli jsme ale použít pro ozřejmení druhové operace i příklady z minulého dílu (krysa – rys, tři šestiny – říše stín...), neboť obložka a obnažka jsou skutečně "zrcadlovými" hádankami a náměty těchto hádanek (pokud využívají principů základní tvorby) lze podat jako obložku i obnažku; autor si může vybrat, jak s námětem naloží.

Výše uvedené náměty obnažek představují vesměs základní tvorbu, kterou charakterizuje jeden náznak, jedna druhová operace a jedno jádro. Je samozřejmě možné vytvářet náměty obnažek i s využitím násobné tvorby (druhová operace se provádí na každém slově náznaku) a sdružovací tvorby (existují nejméně dva dílčí náznaky, na nichž se uplatní druhová operace, a vzniklá dílčí jádra se sloučí v jeden celek): zrada hosta – radost (NT), dosti dravý kankán – Ostravanka (NT), obluda, Pištěk – bludiště (ST), poklad, chomáč – Oklahoma (ST), bradla, ruština, dort – rád luští Nor (ST), směs tónů, kahánek – město na Hané (ST).

Procvičme si druhovou operaci obnažky vytvořením řady námětů s jádry začínajícími stejným písmenem: slina– lín; klouče – louč; tlampač – lampa; plány žen – lanýže; sloupek, úžeh – loupeže; slévač, průkaz – levá ruka; klikva, lidé, macek – likvidace; slitek, bratr, kurát – literatura... Nu, zkuste to také.

Obnažky (využívající principy základní, násobné nebo sdružovací tvorby) k řešení:

Příroda svou krásou vábí,
svažuje se porost k Labi.

Obtahuje hodné dítě
kontury hor důležitě.

Návštěvníků zástup křičí:
"Pověst naši hanba zničí!"

Neuspěl na lovu slavný král;
šelmička se střelou prchá dál.

Bezvýsledně zsinalá paní
celý měsíc smutku se brání.

Ticho! Z hradu šavle mizí.
S ní mizí i mince cizí.

Tmavá štola, řemeslník padá...
Pěkný svátek, když ho bolí záda!

Město otce platí.
Pracuj pilně, tati!“

Směrnice pro české slovní hádanky připouštějí u obložek a obnažek přidávání nebo odebírání nejen písmen, ale též vícepísmenných shluků, které však musejí být totožné nebo zrcadlové: transakce – Nitran sak cení; nikl – Máni klam; lidumil – dům; nejeden jed.
Pár ukázek takové tvorby:

OBLOŽKA
Pták vylákal Anku v blata,
dívka tmavne vinou bláta.

OBNAŽKA
Je hučení řeky temné,
úchyt praská, loď to zvedne.

Řešení: klesá les, dobrý syn – obrysy; hostů dav – ostuda; kuna šíp unáší; bledá žena – leden; klid, zbraň – libra; chodba, nožíř – Hod boží; Vimperk tátu živí – imperativ; kačer – Anka černá; hukot Váhu – kotva.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  13

V minulém roce jsme se seznámili s devíti druhy hádanek a osvojili jsme si celou řadu hádankářských pojmů. Pojďme si po vánoční či novoroční přestávce alespoň část probrané látky zopakovat.

Podstatnou součástí každé hádanky je její námět, který je tvořen náznakem a jádrem. Vztah mezi náznakem a jádrem určuje druhová operace, která je pro každý druh hádanky jedinečná:

ZÁMĚNKA: jedno z písmen náznaku se změní na jiné písmeno,
PŘÍSUVKA: k náznaku se na začátek nebo konec přidá (přisune) jedno písmeno,
ODSUVKA: ze začátku nebo konce náznaku se odebere (odsune) jedno písmeno,
VSUVKA: dovnitř náznaku se přidá (vsune) jedno písmeno,
VÝPUSTKA: zevnitř náznaku se odebere (vypustí) jedno písmeno,
PŘESUNKA: jedno písmeno náznaku se přesune na jiné místo,
VÝMĚNKA: dvě písmena náznaku si prohodí (vymění) své umístění.

Výše uvedené druhové operace jsou platné pro základní tvorbu, ve které je námět hádanky tvořen právě jedním náznakem a jedním jádrem a provádí se právě jedna druhová operace. Daný vztah můžeme schematicky znázornit takto:  N + DO = J (čili: jádro J získáme z náznaku N provedením jedné druhové operace DO). Procvičme si základní tvorbu na jednoduchých ukázkách zpracovaných námětů:

ZÁMĚNKY
Visutá dráha vrhá stíny
na velké pole obilniny.

Budí zájem lidí stále
historie vísky malé.

PŘÍSUVKA
Přijel sem muž na koni,
práce prý mu nevoní.

ODSUVKA
Pokus se sice nezdařil, ale
zbyly mi části nádobky malé.

VSUVKY
„Po ráně“, lovec vypráví,
„klesala šelma do trávy.“

Sníh když padá v letním čase,
zvláštní pohled naskýtá se.

VÝPUSTKY
Zazářila moje světlice,
nadšená je dívka velice.

Nespoutaná žačka cizí
dělá rozruch v televizi.

PŘESUNKY
Skleróza? na ni známe trik:
berte si s sebou zápisník.

Nová zpráva štve nás dosti:
spisy skryté veřejnosti.

VÝMĚNKY
Prudké křeče útroby mi plení,
je to jistě látka k zamyšlení.

Z obrazovky žába mizí –
závada je v televizi.

Kromě základní tvorby jsme loni probírali ještě násobnou tvorbu a sdružovací tvorbu. Ty si spolu se zbylými probranými druhy hádanek (obložkou a obnažkou) zopakujeme v příštím dílu.

Řešení: lanovka – lán ovsa; dějiny dědiny; je zde jezdec; mám půlky ampulky; padal pardál; podivná podívaná; má raketa – Markéta; divoká dívka; noste notes; aktualita – akta ulitá; kolika – kaliko; ropucha – porucha.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  14

Do tohoto dílu nám zbyly k zopakování dva druhy hádanek:

OBLOŽKA: k náznaku se z obou stran přisune po jednom písmenu, 
OBNAŽKA: z náznaku se ze začátku a z konce odebere po jednom písmenu.

Připomeňme si oba druhy hádanek jednoduchými ukázkami základní tvorby:

OBLOŽKY
Že prý včelstva exhalace ničí,
pronesl řeč expert v pohraničí.

Zbylo toho míň než málo –
klášterník vzal, co se dalo.

Češtinář se diví: zleva
ozývá se mládě z chléva.

OBNAŽKY
Hašek pustil čtyři góly,
stačil slabý úder holí.

Neduhy čas hojí, z trávy
vzlétl zase motýl zdravý.

Ševelí travina blízko rybníka,
z ptačího tělíčka život uniká.

Loni jsme se seznámili kromě základní tvorby také se sdružovací tvorbou a s násobnou tvorbou. Pojďme si zopakovat rozdíly mezi základní tvorbou (ZT), sdružovací tvorbou (ST) a násobnou tvorbou (NT):

ZT: N + DO = J; jeden náznak, jedna druhová operace, jedno jádro,

ST: DN1 + DO + DN2 + DO + ... = J; náznak se skládá nejméně ze dvou (samostatných) dílčích náznaků (DN), u každého DN se provede jedna druhová operace a tím získáme jádro,

NT: S1 + DO + S2 + DO + ... = J; druhová operace se provádí s každým slovem, náznak nebo alespoň jeden dílčí náznak musí být nejméně dvouslovný.

Prohlédněte si dobře následující příklady obnažek, pokuste se pochopit rozdíly mezi jednotlivými způsoby tvorby... a uložte si to do své paměti!

ZT:  chrám – hra, karabáč Araba, tři šestiny – říše stín, štěstí hned tě stihne,

ST: obluda, Pištěk – bludiště, bradla, ruština, dort – rád luští Nor, směs tónů, kahánek – město na Hané,

NT: zrada hosta –radost, dosti dravý kankán – Ostravanka, sporá paní, měnič – poranění.

Na závěr opakování ještě pár hádanek ve sdružovací a násobné tvorbě k řešení:

OBLOŽKA (NT)
Úderů spousta jistě stačí
poničit součást v počítači.

OBNAŽKA (ST)
Měsíc svítil, satan snil,
malíř místnost opustil.

Řešení: roje – projev; nic – mnich; učitel – bučí tele; brankář – ranka; doba léčí – obaleč; šumí rákosí – umírá kos; ran sto – tranzistor; satelit, čert – ateliér.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  15

Po opakování v minulých dvou dílech přišel čas otestovat, zda jste si dosud probrané druhy hádanek a jednotlivé způsoby tvorby hádanek dostatečně osvojili:

1
ZÁMĚNKA
„Prima finta,“ dí výletník z Mníšku,
„stroj sám orá, řidič čte si knížku.“

2
ZÁMĚNKA
Opravuje otec trubice vodní;
dlouholeté spory máme den po dni.

3
PŘÍSUVKA
Život je samý žert a smích…
Roky se vznáším v oblacích.

4
PŘÍSUVKA
Holý keř a prázdnota  mě ničí,
se sněhem déšť někde v pohraničí.

5
ODSUVKA
Požírá plody ryba ráda,
sport zase těší kamaráda.

6
ODSUVKA
Poker Skota asi je
vzácnost v zemích Asie.

7
VSUVKA
Všeuměl český budí úsměv v líci.
Dávám zpět knihu doma na polici.

8
VSUVKA
Naznačí turistům cestu
nížina vedoucí k městu?

VÝPUSTKA
9
Dívenky touží po ráji –
ostrovy ten ráj skýtají.

10
VÝPUSTKA
Dvorana tichne, opona se zvedá,
vznešená žena jedla by až běda.

11
OBLOŽKA
Skončila noc, báseň opěvuje slávu,
cizinec už jedl pečivo a kávu.

12
OBLOŽKA
Ve škole učení nudí žáka;
je to svět strašidel, co ho láká?

13
OBNAŽKA
Proč ječí ředitel, nemohu tušit. 
Ty lušti potichu, nenech se rušit.

14
OBNAŽKA
Darebáků nadšení se ztrácí,
pobuda jim komplikuje „práci“.

15
PŘESUNKA
Místo, kde jsme, láká nejednu vránu.
Zde objevil léčky cizinec k ránu.

16
VÝMĚNKA
Vilka dívky láká velmi,
kejklíř v ní chce chovat šelmy.

17
VÝMĚNKA
Barevná tužka lazara padá.
Napraví lůžko přítele záda?

Řešení hádanek tentokrát neuvádíme a dáváme vám šanci získat jeden kvalifikační bod. Ten získají úspěšní řešitelé všech hádanek, pokud určí správně i způsob tvorby. Nejste–li držiteli druhé nebo vyšší třídy v řešení hádanek, můžete se o to pokusit. Svá řešení (s uvedením jména, příjmení a členského čísla SČHAK nebo obce trvalého bydliště v záhlaví) zašlete ve tvaru: číslo hádanky, způsob tvorby (ZT, ST či NT) a celý námět (tj. náznak a jádro), každou hádanku na samostatný řádek, a to do 22. dubna 2015 na elektronickou adresu KaH–hádanky@seznam.cz.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  16

Jestliže něco v českém jazyce může na mnohé cizince působit poněkud exoticky, pak jsou to diakritická znaménka; zejména pak háček, který se, údajně nedbalostí písařů, vyvinul z původní Husem zavedené tečky (my jsme se ještě ve škole učili, že Hus dal tečce český název nabodeníčko krátké, ale pozdější zkoumání naznačuje, že spojení Husa s nabodeníčky bylo mylné a autorem tohoto označení byla jiná, zatím neznámá osoba).

Existenci háčku nad některými českými písmeny využívají hádankáři v HÁČKOVCE, která je dalším druhem českých slovních hádanek, jímž se budeme v naší rubrice zabývat. Druhovou operací háčkovky je přidání nebo ubrání alespoň jednoho háčku: sed – šeď, lán – laň, prst – prsť, šířka – sirka, klička – klícka; žáha, lis – zahálíš. Přípustné je samozřejmě i současné přidání a ubrání háčku jako při proměně názvu hlásky v příbuzného (žet – zeť).

Pro přiblížení háčkovky tu opět máme řadu námětů, tentokrát s jádry začínajícími písmenem "m": med – měď, most – mošt, Maďar má dar, muzika mužika, má šička masíčka, měšťanky – mé stánky, mezci, nána – mez Číňana, moře, kněžna morek nezná, meč, hýří Máňa – měchy Římana, máť, éter Ericha – mate tě řeřicha... Zkuste si procvičit princip háčkovky vytvořením vlastní řady námětů.

Definice druhové operace háčkovky vytváří stav, v němž se poněkud stírá rozdíl mezi základní a násobnou tvorbou a také mezi sdružovací a násobnou tvorbou. Vezměme si například námět "šedivý sráz – sedí výš Ráž". Náznak je dvouslovný a v obou slovech je provedena druhová operace; je tedy splněna podmínka pro označení způsobu tvorby jako násobná tvorba. Ovšem druhovou operaci mohu splnit jak přidáním nebo ubráním jednoho háčku, tak i více háčků. Proto můžeme na daný námět pohlížet tak, že na jednom (dvouslovném) námětu je provedena právě jedna druhová operace, neboť i přidání či ubrání více háčků (popřípadě kombinace přidání a ubrání) splňuje podmínku provedení jedné druhové operace. V háčkovce tedy každý námět s jedním náznakem, který splňuje podmínky pro označení "násobná tvorba", splňuje současně podmínky pro označení "základní tvorba". Obráceně to neplatí – viz například námět "má šička masíčka", kde se jedná jen o základní tvorbu, protože druhová operace je provedena pouze u slova "šička".

Obdobně platí totéž pro sdružovací a násobnou tvorbu. Námět "máť, éter Ericha – mate tě řeřicha" splňuje podmínky jak pro označení "násobná tvorba", tak i pro označení "sdružovací tvorba". Naproti tomu námět "meč, hýří Máňa – měchy Římana" představuje pouze sdružovací tvorbu, neboť ve slově "hýří" se háček nepřidává ani neubírá.

A teď ještě pár lehkých háčkovek k řešení:

Horko trápí mnohé Chody,
snad pomůže kýbl vody.

Mošty pijí pilné paní,
obsluhují stroje k tkaní.

Ruka sevřená je, jazyk mlčí –
houba jako lanýž v jámě vlčí...

Za pohárky zbraň je stará,
studuje hoch – hlavně zjara.

Už uvěřil žebrák jménem Jiří,
že má daňčí školák na talíři.

Odhalí keřík obleva,
opice vřeští u chléva.

Řešení: vedro – vědro; šťávy – stavy; pěst, řeč – pestřec; u číšek luk – učí se kluk; již věří nuzák – jí zvěřinu žák; vřes, tání – vřešťani.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  17

Změny tvrdosti lze v českém jazyce dosáhnout nejen přidáním nebo ubráním háčku či háčků, ale také záměnou tvrdého „y“ a měkkého „i“. Ve výslovnosti se to sice projeví jen po souhláskách „d“, „n“ a „t“ (a jen u slov původem českých), ale ke změně významu slov dochází téměř vždy. Hádankáři možnost záměn i/y využívají v ypsilonovce,  která je tak dalším druhem hádanky, se kterým se seznámíme.

Druhovou operací YPSILONOVKY je změna alespoň jednoho „i“ na „y“ nebo naopak. Podobně jako v háčkovce je i v ypsilonovce povoleno v rámci provedení jedné druhové operace udělat více změn, a to i změn vzájemně protichůdných: tik – týk, myč – míč, hraní – hrany, mýval úpí, mívá lupy. Obvyklá řada námětů od téhož písmene může vypadat třeba takto: bit – byt, býci – bicí, bidlo – bydlo, bílíme – býlí mé, bas Tyla – Bastila, bory, tání – boritany… Zkuste si vytvořit svou řadu námětů; tentokrát je to těžší, takže můžete tvořit náměty i s různými začátečními písmeny.

Vzhledem k tomu, že druhová operace ypsilonovky předepisuje provedení nejméně jedné změny i/y nebo y/i, stírá se zde (podobně jako u háčkovky) rozdíl mezi násobnou tvorbou na straně jedné a základní nebo sdružovací tvorbou na straně druhé. Námět ze Směrnic pro české slovní hádanky „sklony tyranů – sklo nítí ránu“ splňuje podmínky pro označení použité tvorby jako tvorby násobné (v rozvitém náznaku je v každém slově provedena druhová operace), ale současně se jedná o základní tvorbu, neboť provedení dvou změn v náznaku lze vyložit jako uplatnění jediné druhové operace na jediném náznaku.

Několik jednoduchých námětů na procvičení:

Doporučení dvě máme,
Apačů stan užíváme.

Řeka v Labe zleva míří,
rostlina má květy, chmýří.

Zmateni jsou muži
z mých ryb poblíž růží.

V předminulém díle jsme zveřejnili test, jehož jste se mohli zúčastnit a případně i získat jeden kvalifikační bod. Přestože náměty použité v testu byly relativně jednoduché, na kvalifikační bod dosáhlo výrazně méně než 50 % účastníků. Ze 17 zveřejněných hádanek se v řešeních chybovalo jen ve čtyřech (2, 8, 10 a 11); kamenem úrazu pro většinu účastníků však bylo určení způsobu tvorby. Každý z účastníků obdržel e-mailem individuální odpověď. Pro vás, kteří jste se aktivně nezapojili, uvádíme správné řešení testu:

1 ST trik, turista – traktorista; 2 NT lepí táta hadice – letité tahanice; 3 ZT léta létám; 4 ST líska, nic – plískanice; 5 ST datle, štika – atletika; 6 NT hra Brita – rarita; 7 NT Jára Cimrman – já vracím román; 8 ZT dolina do Zlína; 9 ZT malé dívky – Maledivy; 10 ST hala, dáma hlad má; 11 ST epos, Dán je po snídani; 12 ZT říše příšer; 13 ZT vřeští šéf – řeš tiše; 14 NT lotrů zápal – otrapa; 15 ZT naše lokalita – našel oka Ital; 16 NT domek Táni – komediant; 17 ZT pastelka maroda – postel kamaráda.

Někteří účastníci testu se ptali, zda je určení způsobu tvorby důležité a pro nalezení námětu nezbytné. Na to není úplně jednoduché odpovědět. Jsou mezi hádankáři držitelé kvalifikačních tříd (i mistrovských!), kteří způsob tvorby vůbec nevnímají a k řešení hádanek schopnost rozlišit způsob tvorby patrně nepotřebují. U většiny hádankářských námětů je to skutečně záležitost „nadbytečná“. Existují však náměty hádanek (zejména složitější náměty), u nichž je znalost způsobů tvorby pro vytvoření nebo vyřešení námětu nezbytná. Pokud si rozlišování způsobů tvorby osvojíme na jednoduchých námětech, pak nám to může v budoucnu, až se setkáme s náměty složitějšími, významně pomoct. Proto se v naší rubrice budeme i nadále zabývat nejen vysvětlováním jednotlivých druhů, odrůd a variant hádanek, ale i způsoby tvorby – a možná ještě letos si to vyzkoušíme na dalším testu…

Řešení: tipy – týpí; Bílina – bylina; mýlí pány mí lipani.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  18

V předchozích dvou dílech jsme probrali háčkovku a ypsilonovku. V háčkovce se musí přidat nebo ubrat jeden nebo více háčků, v ypsilonovce je povinností provést alespoň jednu změnu i/y či y/i, a tak nám ke "štěstí" schází už jen hádanka, v níž lze uskutečnit oba typy uvedených změn. Takovým druhem hádanky je MĚKČENKA; její druhovou operací je přidání nebo ubrání háčku či háčků a/nebo provedení alespoň jedné změny i/y nebo y/i.

Z definice druhové operace vyplývá, že jakákoli háčkovka i ypsilonovka je současně měkčenkou a oba druhy hádanek je možné předložit jako měkčenku; ale byla by to škoda. Proto jsou v naprosté většině případů jako měkčenky předkládány takové hádanky, v jejichž námětu dochází k oběma způsobům změny tvrdosti: tryska – tříska, šeď Nisy – sedni si, trýzeň tří žen, víte, že klesá výtěžek lesa, tapety, semiš – ťape tiše myš, žáby, lyže, lvi zabili želvy.

Poslední uvedený námět dokládá, že ve sdružovací tvorbě lze kombinovat měkčenku s ypsilonovkou (nebo háčkovkou). Násobná tvorba u měkčenky splývá se základní nebo sdružovací tvorbou stejně, jako je tomu u háčkovky a ypsilonovky.

Zkusme si opět vytvořit svou řadu námětů (budete lepší než my?): syn – síň, sály šálí, sýpky – šipky, sýkora – Šik orá, svítání – švy Táni, souš táty – soustátí, sestřičky se strýčky, sýc, kanasta – šička Nasťa, seriál, baňky – šery Albánky...

Měkčenka zastřešuje celou skupinu tří druhů hádanek; je "základním" druhem. Háčkovka a ypsilonovka jsou odrůdami měkčenky, v nichž je druhová operace omezena jen na jeden z obou principů tvorby, které jsou (nebo jen mohou být) uplatněny v měkčence. Pokud předložíte námět háčkovky nebo ypsilonovky jako měkčenku, neděláte tím žádnou chybu. Ale... ypsilonovka je poměrně vzácné zboží (háčkovka už tolik ne) a je opravdu "hřích" nepředložit ji jako odrůdu (čili jako ypsilonovku)...

My jsme pro vás připravili k řešení několik lehčích námětů a důsledně jsme vybrali takové měkčenky, které nelze jako háčkovky či ypsilonovky předložit k řešení:

Představený kláštera šelmy
koupí sobě – nadšený velmi.

Když je srpen v kalendáři,
kopce planou v slunce záři.

Emoce když vzplanou, páni,
legrácky vás nezachrání.

Tvarůžky že ženou z očí kapky,
roztrušuješ klamy mezi babky.

Na včelíny rčení neznáme, páni.
Poblíž stromů šelma kořist si shání.

Údajně otrlce dotknou se
důvody plísnění morouse.

Kontura keře mne přitahuje,
mohutné útesy vroubí túje.

Shromáždění hostů hroby vidí,
pasek porost z keřů vábí lidi.

Ledy v řece tají, rytí začne.
Páchá křivdu muž na ženě lačné.

K několika zdravotnicím kráčí
tajně mámin bratr s květináči.

Řešení: opat rysy opatří si; hory hoří; vášně, špásy vás nespasí; sýry, slzy – šíříš lži; úly, přísloví – u lip rys loví; prý cynika raní příčiny kárání; obrys kaliny – obří skaliny; mítink, rovy – mýtin křoví; kry v Dyji, rýpání – křivdí Jiří paní; k řadě sestřiček krade se strýček.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  19

Tentokrát si probereme hned dva nové druhy hádanek a k tomu ještě jednu odrůdu. Všechny tři nově probírané hádanky mají společné to, že se v nich považují hlásky (písmena) lišící se délkou za různé (různá).

SHODOVKA je hádanka, v níž se všechna písmena náznaku a jádra musejí shodovat, a to včetně délky a jejich pořadí. Jedinými přípustnými změnami mezi náznakem a jádrem jsou přidání, ubrání nebo přemístění mezislovních mezer: vaši v Aši, kata pult – katapult, po mníku lipan – pomník u Lipan, set, Nina – setnina, oko, líce lovce – okolí Celovce, skla, dole je sklad oleje. Vytvořit si řadu námětů shodovky pro vás asi nebude jednoduché. Ani nám to moc nešlo a od stejného písmene jsme to ani nezkoušeli: los (jelenovitý savec) – los (lístek potvrzující účast v loterii), válí (správce vilájetu) válí (exceluje), Ob, lak – oblak, kos, tým – kostým, sed, mina  – sedmina, mara, tóny  – maratóny, kala, majka – kalamajka, bar, tol, oměj – Bartoloměj…

ČÁRKOVKA je hádanka, jejíž druhovou operací je přidání nebo ubrání alespoň jednoho diakritického znaménka způsobujícího změnu délky hlásky, tj. čárky nebo kroužku; jako druhová operace se připouští i změna čárky na kroužek a naopak: boje – bóje, stání Stáni, činčily čin čilý, ostří žiletky – ostříží letky, lés (spraš), úrok – lesů rok, kra, sada, lék – krása dálek, míle, živočich mi leží v očích. Vytvořit řadu námětů čárkovky je snadnější, tak to zkuste stejně jako my od téhož písmene: lak – lák, lože – lóže, Lička (fotbalista) – líčka, lísání – lis Ani (Geislerové), lup Inky – lupínky, léto, Ráma (hrdina staroindického eposu)  – letora má, léga tmavá  – legát mává, lid, říše tři  – lídři šetří... Z ukázek je zřejmé, že v rámci téhož námětu lze diakritická znaménka přidávat i ubírat současně.

KROUŽKOVKA je odrůda čárkovky, v níž je předepsanou druhovou operací přidání nebo ubrání alespoň jednoho kroužku (diakritického znaménka) nebo změna ú na ů a naopak. Přidávat nebo ubírat čárky je dovoleno, není to však považováno za splnění druhové operace: kur  – kůr, kúra  – kůra, kulky  – kůlky, opar úst  – opa růst, Prus třel průstřel, kůl, tvé nůše  – kult Venuše. Protože je kroužkovka odrůdou čárkovky, lze ji předkládat k řešení jako kroužkovku nebo jako čárkovku; ale i zde, podobně jako u háčkovky, ypsilonovky a měkčenky, platí, že je škoda podávat odrůdu pod názvem „nadřazeného“ druhu hádanky.

Procvičte si nově probrané hádanky řešením jednoduchých námětů:

SHODOVKY
Příbuzných křik zní, po hrázi
podivný pták se prochází.

Spící děcko rozjasní ti líc,
ve vesnici nebaví tě nic.

Přemnoho poklopů chybí. Táta
buduje posadu pro zvířata.

ČÁRKOVKY
Opravit se musí zjara
na spadnutí branka stará.

„Ryba jako ryba,“ klouček říká,
pak dva plody hází do rybníka.

Při soutěži způsobil trampoty
nátlak táty na členy poroty.

KROUŽKOVKY
Kluka zas a znova
bezcitný pták klová.

Část země se strachem třese
i tep otců zrychluje se.

Řešení hádanek: tet řev – tetřev; ve snu dítě – ves nudí tě; sta vík, otec staví kotec; vratká vrátka; parma, lín – pár malin; nápor otce na porotce; krutá krůta; půl státu – puls tátů.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  20

V tomto dílu našeho seriálu se seznámíme s druhem hádanky, u něhož byl způsob tvorby, konkrétně sdružovací tvorba, povýšen na druhovou operaci. Takovým druhem hádanky je SLOUČENKA. Jedná se o hádanku, v níž se zase (na rozdíl od shodovky a čárkovky) vracíme k tomu, že délkou se lišící hlásky jsou považovány za hlásky shodné. Jak název hádanky napovídá, principem neboli druhovou operací sloučenky je sloučení (sdružení) více dílů náznaku do jednoho celku, do kterého můžeme samozřejmě umístit i nějaké mezislovní mezery.

Abychom splnili předepsanou druhovou operaci, musí se námět skládat nejméně ze dvou dílů náznaku, přičemž každý z dílů náznaku může být jednoslovný, nebo se může skládat z více slov: pes, tik – pestík, mysl, zelí – my slzeli, hrachor, vata – hra Chorvata, pád es, atlet – padesát let, zlo mé, nás více – zlomená svíce, zvěd, rapi, lada má – z vědra pila dáma.

V námětu sloučenky může být poslední díl náznaku (výjimečně i více dílů nebo celý náznak) spojený s jádrem. Důležité je, aby tento díl náznaku byl skutečně dílem a nikoli jen dílčí částí náznaku, tj. aby se jednalo o slovo či sousloví, které má i samostatně (bez spojení s jádrem) význam: pás, tóra pastora, ženci, tyrani žen city raní. Oba použité poslední díly náznaku (tóra i tyrani) jsou podstatnými jmény v 1. pádě, mají samy o sobě význam a jedná se tedy o výrazy pojmově ucelené. Jako sloučenky nelze podat náměty: oblá žena oblažená, oko, lín, Aše okolí naše, zlá touha, je zlato u háje.  U prvního námětu slovo „oblá“ sice vyjadřuje určitý tvar, ale pojmově uceleným výrazem se stává až ve spojení s podstatným jménem; „oblá žena“ je tedy dvouslovným náznakem a nejedná se o dva díly náznaku. Ve druhém námětu je slovo „Aše“ ve 2. pádě a bez dalšího kontextu také nemůže být samostatným pojmem. Ve třetím námětu slůvko „je“, coby tvar slovesa býti, rovněž nepředstavuje pojmově ucelený výraz a není dílem, nýbrž jen dílčí částí náznaku. Náměty, které jsme použili k vysvětlení „nesprávné“ tvorby sloučenek, však většinou lze uplatnit jako jiné druhy hádanek: námět „oko, lín, Aše okolí naše“ je shodovkou, námět „oblá žena oblažená“ je čárkovkou.

Vytvořit si svou řadu námětů sloučenek vám tentokrát půjde snadno. My jsme to zkusili od písmene „o“: op, ar – opar, okr, Uh – okruh, obr, óda – obroda, opus, kaly – op u skály, Odra, naiva – odraná Iva, očista, líce – oči stálice; vy si vyberte jiné počáteční písmeno a začněte až námětem složeným ze dvou třípísmenných slov; pak se vám určitě podaří vytvořit delší řadu než nám… Sloučenka je totiž velmi vděčným druhem hádanky, který umožňuje poměrně snadnou tvorbu i delších přirozených námětů; jedna ukázka za všechny od autora Jiřího Hořáka: pot, rest, almužna, šek, luky – potrestal muž naše kluky.

A teď už jen pár sloučenek k řešení; zkuste mezi nimi najít náměty použitelné též jako shodovka nebo čárkovka:

Hrdina známý trpí jako zvíře…
Je to jen billboard, výjev na papíře.

V zemi díra, oblaka spršku věstí;
nachytal jsem korýše – jaké štěstí!

Úder míčem, nádobka se kácí,
jak houf šelem útok mužstvo vrací.

Mládě bláto láká – to je příroda,
zato jiné zvíře má strach z nimroda.

Zbytek lodi, na něm zrní hnije,
i ten můstek polorozpadlý je,
páchne voda, zničená je louka,
v porostu pták smutně na to kouká.

Řešení hádanek: rek, lama – reklama; jáma, mraky – já mám raky; smeč, kalíšek – smečka lišek; sele, kal, ovce se leká lovce; vrak, osivo, lávka – v rákosí volavka.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 21

V našem seriálu už jsme poznali dva druhy hádanek, ve kterých obě sady písmen byly shodné a náznak s jádrem se lišily pouze pořadím použitých písmen. V tomto dílu si po přesunce a výměnce (tak se ony druhy nazývají) probereme RÁČEK, který rovněž patří do typu hádanek permutačních; tak jsou označovány hádanky využívající stejné nebo obdobné principy jako permutace v matematice.

Pro všechny druhy tohoto typu hádanek platí, že všechna písmena použitá v náznaku (a žádná jiná) musejí být použita i v jádře; náznak a jádro se mohou lišit pořadím písmen a u některých hádanek též počtem použití jednotlivých písmen náznaku v jádře.

Pro raky a ráčky v přírodě je charakteristické jejich "couvání" čili pohyb vzad. Stejně je tomu u ráčku coby hádanky: druhovou operací je "zpětné čtení" náznaku, jeho dílů nebo dílčích částí.

V základní tvorbě máme jeden náznak, jehož zpětným přečtením získáme jedno jádro: nach - chán, bard - dráb, korán - nárok, tiše syna volám - malovaný sešit. Náznak může být spojený s jádrem; v takovém případě se připouští, aby uprostřed námětu bylo písmeno, které je společné pro náznak i jádro: létá datel, akce Řecka, nevidí lidi ven. Hádanka s takovým námětem je označována jako RÁČEK STŘEDOVÝ.

Ve sdružovací tvorbě lze číst zpětně jednotlivé díly náznaku buď v daném pořadí (atak, gól - katalog, duch, šálky, ret - chudý klášter), nebo v pořadí obráceném (lať, šok - košťál, nálet, sak - kastelán, kra, pán, úl - lunapark). Také ve sdružovací tvorbě je možné zcela nebo zčásti spojit náznak a jádro: esence, vás savec nese. Za násobnou tvorbu je považována jen taková tvorba, při které se zpětně čtou jednotlivá slova v daném pořadí: dam árie - Madeira, jím kaši, ita (druh palmy) - míjíš akátí. Při zpětném čtení slov v jiném než daném pořadí přechází násobná tvorba v tvorbu základní (árie dam - Madeira) nebo sdružovací (kaši jím, ita - míjíš akátí, popřípadě ita, kaši jím - míjíš akátí).

Variantou ráčku je RÁČEK SLABIKOVÝ, v němž vše, co platí v ráčku pro písmena, platí pro slabiky: lání má - Manila (základní tvorba), lakomá Nela nemá kola (základní tvorba - ráček středový), láska, kalamajka - skaláka máj láká (sdružovací tvorba), pije více panda - jepice vídá pán (násobná tvorba). Správné dělení na slabiky je nutné dodržet alespoň v jedné části námětu, tj. v náznaku nebo v jádře.

Procvičme si ráček (písmenný) vytvořením řady námětů od téhož písmene: sok - kos, amok - koma, tabák - kabát, led u ok - koudel, lem a rak - karamel, brak, kina - karbaník, rok, Rom, Ina - kormoráni, vítá rap mok - komparativ... Věříme, že i vám to půjde snadno.

Vyzkoušejte si řešení ráčku na jednoduchých námětech; v podání je napovězen způsob tvorby:

RÁČEK (ZT)
Utíká šelma, mizí v houští;
náčelník na ni vojsko pouští.

RÁČEK  STŘEDOVÝ  (ZT)
Velice zřídka telefonuji,
proti mně mnozí pikle kují.

RÁČEK  (ST)
Temná kobka, pytel okno halí,
prosté lůžko na mě čeká v dáli.

RÁČEK  (NT)
Neprozrazuj matce, co dostane k svátku.
Cítím k tobě lásku, tím překvapíš matku.

Řešení: letí lev – velitel; málo volám; cela, vak – kavalec; taj mámě dar – já tě mám rád.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 22

V předchozích dvou dílech jsme se seznámili se sloučenkou a ráčkem. Tentokrát si probereme druh hádanky, ve kterém jsou kombinovány principy tvorby obou těchto hádanek; takovým druhem je STŘÍDAVKA.

 Ve střídavce je, stejně jako ve sloučence, povýšena sdružovací tvorba na druhovou operaci. V námětu se "povinně" pracuje jen s díly náznaku, které se v daném pořadí sloučí v jeden celek a po doplnění mezislovních mezer vzniká jádro. Na rozdíl od sloučenky se však ve střídavce "čtou" díly náznaku střídavě běžným a ráčkovým způsobem. Jako první lze zvolit kterýkoli z obou způsobů čtení; pokračovat se však musí vždy čtením opačným způsobem. Čteme-li první díl například ráčkově (zpětně), musí následovat běžné čtení druhého dílu náznaku a případný třetí díl musí být čten zase ráčkově atd.

Nejlépe si druhovou operaci střídavky osvětlíme na příkladech: bok, alt - kobalt, máz, cena - mazanec, rapa, tma - apartmá, kos, part, sika - kostra psíka, uran, čas, ret - náruč aster, kolík, věta, muk, Arab - kilo květáku má rab.

Náznak střídavky může být, podobně jako ve sloučence, zčásti nebo zcela spojen s jádrem, avšak jen za předpokladu, že část nebo části náznaku spojené s jádrem jsou díly a nikoli jen dílčími částmi náznaku (musí jít o slova, která mají samy o sobě význam, například podstatná jména v prvním pádě): zápal, imám za palmami, osel, hra, lid les ohradil.  

Při vymýšlení námětů střídavek musíme dát pozor na dodržení manipulace výhradně jen s díly náznaku a také na to, že způsoby čtení se musejí pravidelně střídat. Náměty střídavek proto nemohou být: lam více - malvice ani kost, pole, sýr, kany - kostel oprýskaný nebo kost, pole, rys, kany - kostel oprýskaný. První příklad s jádrem malvice by byl násobnou tvorbou; ta však není pro povinnou operaci s díly náznaku povolena. Druhý příklad by byl sdružovací tvorbou, která však rovněž není povolena pro možný konflikt s povinností pravidelně střídat běžné a zpětné čtení v rámci celého námětu (k takovému konfliktu právě zde dochází, když druhý a třetí díl náznaku - pole, sýr - se čtou shodně ráčkově). V třetím příkladu se čtou shodně běžným způsobem třetí a čtvrtý náznak, což samozřejmě nelze; námět se ale dá zachránit spojením slov rys kany do jednoho dílu náznaku - námět: kost, pole, rys kany - kostel oprýskaný je zcela v pořádku, protože díl náznaku může být i víceslovný.

Procvičili jsme si druhovou operaci střídavky vytvořením řady námětů od stejného počátečního písmene jádra: rak, bon - karbon, abak, ret - kabaret, kolek, Vít- kolektiv, kontr (protipohyb), lehy - kontryhel, lak, kůl, rota - kalkulátor, silk (druh látky), nautika - klisna utíká, kras, oman, nika - krásná Monika... Zkuste si to také! Znalost střídavky si můžete ověřit i řešením následujích hádanek:

Pulz mi tepe - ostrov malý
chřadne, vedro všechno spálí.

Lihovina pálí, strom svou vůni šíří,
na jednání jistá sportovkyně míří.

Otisk je mělký, poloha vratká,
sportovec blízko do písku padá. 
Do kosmu let si delší čas žádá,
století a půl doba je krátká.

Za "domácí úkol" si do příště zopakujte všechny druhy hádanek od háčkovky po střídavku (ypsilonovku, měkčenku, shodovku, čárkovku, kroužkovku, sloučenku, ráček). V dalším díle vám opět dáme možnost získat kvalifikační bod za vyřešení hádanek a správné určení způsobu tvorby.

Řešení: tep, atol – teplota; arak, tis, akt – karatistka; stopa, sed, atlet – sto padesát let.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 23

Je tady slíbený test řešení dalších devíti druhů a odrůd  hádanek a určení způsobu tvorby. Nezapomeňte, že při určení způsobu tvorby záleží na definici druhové operace dané hádanky a že u některých hádanek proto existuje jen základní tvorba:

1 HÁČKOVKA       
Nádobka mi nepomůže,
spořitelna dře mě z kůže.

 

2 HÁČKOVKA
Prales dětské krůčky měří,
socha ženy souzní s keři.

 

3 YPSILONOVKA
Na spousty spisů sluníčko svítí.
Trvalý chládek nevadil by ti?

 

4 YPSILONOVKA
Iluze moje o tvrzení kovů
nejsou ničím podloženy.
Raději proto po večeři znovu
prohlížím si foto ženy.

 

5 MĚKČENKA
I když mi stále něco chybí,
říká se, že mám pocit libý.

 

6 MĚKČENKA
Několik bulv z vozu padá,
údery jsou slyšet kdesi.
Příbuzná je ještě mladá,
její touhy mě však děsí.

 

7 SHODOVKA
Hlodavec šramotem v buši
ženiny úvahy ruší.

 

8 SHODOVKA
Intimní styky se ženou vdanou
k problémům s chotěm vstupní jsou branou.

 

9 ČÁRKOVKA
Nikdo snad tomu už nevěří:
skončil spor trvalý s neteří. 

 

10 KROUŽKOVKA
Několik Indů dře, zem jim snahu vrací;
od kluků dostanu já sklo zvětšovací.
 

11 SLOUČENKA
Ohrožení krále,
pohyb v poli, koně dámu chrání.
Faktu, že důl plane,
nevšimli si při hře muži ani.

 

12 SLOUČENKA  
Háj vozka míjí, blesk sjíždí z mraků,
vyvolá u něj náhle třpyt v zraku.

 

13 RÁČEK
Měsíc přešel, s ním i naše snažení;
nezlepší se situace, vážení.

 

14 RÁČEK
Marně čekala dívka bláhová,
herec nepřišel. Jak se zachová?

 

15 STŘÍDAVKA
Turnaje vrchol krasavec chválí,
cizince děsí ředitel v dáli.

 

16 STŘÍDAVKA
Čtvrtek a pátek - barva štěstí nese,
ubožák při hře vzrušením se třese.
Cizinku děsí přízrak, jenž jí budí -
tuší, že brzy budou zase chudí.

Řešení: 1. ZT baňka – banka; 2. ST buš, ťapání – busta paní; 3. ZT sta listin – stálý stín; 4. ST sny mé, kalení – snímek Aleny; 5. ZT prý je mně příjemně; 6. ST šest říp, rány – sestry přání; 7. ST myš, Lenky myšlenky; 8. ZT spaní s paní; 9. ZT přestala pře stálá; 10. ST pár Tamilů, půda – parta mi lupu dá; 11. ZT šach, tah, oři – šachta hoří; 12. ZT les, kočí – lesk očí; 13. ST duben, píle – nebude líp; 14. ST Líza, Roden nedorazil; 15. ZT finále, fešák - Fina leká šéf; 16. dni, kule, chudák – Indku leká duch.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 24

V tomto a následujících dílech se postupně seznámíme se skupinou hádanek, v nichž se k náznakům přidávají pomocné prvky, které jsou vždy definované jako více méně uzavřená množina. První z těchto hádanek bude PŘÍPOJKA, v níž se jako pomocné prvky používají výrazy, jež jsou větnými spojkami: brak - žebrák, Fin - finále, mat - Amati. Druhová operace přípojky je splněna, jestliže se k náznaku připojí výraz ve významu větné spojky zpředu, zezadu nebo z obou stran. Označíme-li náznak N, pomocný prvek P a jádro J, pak lze dané možnosti schematicky vyjádřit takto:

P + N = J nebo N + P = J nebo P + N + P = J

Uvedené schematické znázornění se týká samozřejmě jen základní tvorby, ale pro sdružovací a násobnou tvorbu platí obdobné schéma, jak si ukážeme dále.

Další příklady základní tvorby: latina - želatina, krab - kra bledá, tank - čítanka, naše diva - žena šedivá, má lama - malá manéž, nádoba rumu - žena do baru může, Lízu nebolí zuby, natí na tisíce.

Ve sdružovací tvorbě máme místo náznaku (N) nejméně dva dílčí náznaky (DN) a možná schémata (obdobná jako v základní tvorbě) jsou tato:

P + DN + P + DN = J nebo DN + P + DN + P = J nebo P + DN + DN + P = J nebo

DN + P + P + DN = J nebo P + DN + P + P + DN + P = J (použijeme-li oboustranné přidání P k některému DN, musíme postupovat v rámci daného námětu stejně i u ostatních DN!);

kromě uvedených schémat však můžeme podobně jako u přísuvky použít symetrické umístění pomocných prvků:

P + DN + P + DN + P = J nebo DN + P + DN = J

Zde jsou příklady sdružovací tvorby přípojky: lín, čiva - bylina léčivá, potkan, bál - pot kanibala, nápoje, denáry - žena pojede na ryby, led, ary - ledabylé čáry, lup, sup - já kobylu pasu paní, jed, korek - je daleko rek.

Pro násobnou tvorbu platí naprosto stejná schémata jako pro sdružovací tvorbu, druhová operace se však neprovádí s dílčími náznaky, nýbrž se slovy (S): P + S + P + S = J ... atd.

Pár příkladů násobné tvorby přípojky: kyt rámu - kytara muže, mám váš rám stále - mámivá širá místa léčí.

Tentokrát vlastní řadu přípojek tvořit nemusíte. Prohlédněte si ale pozorně všechny uvedené náměty a zkuste ke každému námětu přiřadit použité schéma. Povšimněte si rozdílů mezi sdružovací a násobnou tvorbou v porovnání se základní tvorbou využívající rozvitý náznak (složený z více slov). Nepochybně vám neuniklo, že v námětech nemusí být dodržena délka samohlásek, a to ani u pomocných prvků.

Zkuste si několik přípojek vyluštit:

Maminka je bohatá,
i zuby má ze zlata.
Leník pláče, jeho žena
do smutku je pohroužena.

Pusa její chvilku v klidu není,
z každé věty úskok na mě míří.
Kdypak asi skončí utrpení,
které tato ženská kolem šíří?

Plodina mokne? Nevadí. Ale  
manželka moje nadává stále.

Řešení: máti má tisíce, man lká – manželka; ústa, lest – ustane bolest; na mák leje – žena má kleje.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 25

Další hádankou, kterou si společně probereme, je SOUHLASKA. Jak její název napovídá, pomocným prvkem používaným v tomto druhu hádanky je slovo nebo sousloví, jež vnímáme jako souhlas; může jít o souhlas prostý (ano, ba, jistě) nebo o vyjádření míry či intenzity souhlasu (přesně tak, jistojistě).

Souhlaska patří do téže skupiny hádanek jako přípojka, se kterou jsme se seznámili v minulém dílu, proto pro ni platí i stejná schémata. V základní tvorbě tedy můžeme připojovat pomocný prvek před náznak, za náznak nebo z obou stran náznaku: let - balet, set - setba, Ra - baraba. Pár dalších ukázek základní tvorby: tvary - tvá ryba, Stod - sto dvě růže, proso pro soba, vinař a novinář, almárka budí žal Marka. Je-li náznakem sousloví, pak můžeme pomocný prvek vložit i na "vhodné" místo mezi jednotlivá slova sousloví: záhy leje - záhyb aleje (v případech jako je tento, kdy je náznak složený pouze ze dvou slov, lze daný námět považovat i za násobnou tvorbu využívající symetrické přidání pomocných prvků - zde přidání jednoho prvku ke dvěma slovům).

Ve sdružovací tvorbě je celá řada možných schémat; pokud jste si je z minulého dílu nezapamatovali, raději si tento díl a příslušná schémata najděte v Křížovce a hádance č. 25/2015: voj, vor - Vojanovo ráno, kov, luna - Bakov budí žluna, let, kuli baletku líbá, mast, víska - má stanoviska, vesta, žeň - ve stáji stojí stěžeň, lak, rám, pán - láká Nora marcipán.

Násobná tvorba bývá poměrně obtížná, takže uvádíme na ukázku jen dva náměty: častá zima - bača stádo březí má, záhy polír zahýbá poli ráno.

V rámci procvičování si, podobně jako u přípojky, zkuste ke všem výše uvedeným námětům přiřadit správné schéma a u sdružovací a násobné tvorby si také uvědomte, zda jsou k náznakům pomocné prvky připojeny "běžně" (jeden náznak - jeden pomocný prvek) nebo symetricky.

Na závěr lekce jako obvykle souhlasky k řešení:

Když působí lihovina,
tanec chaos připomíná.

Zmizel pták tam, kde je v kmeni díra,
vědec na to nevěřícně zírá.

Sladkost ženě rozjasnila líce,
mých pár květů těší ji však více.

Potají, ať se nikdo nedoví,
poskytne balzám žena kmetovi.

Muže pták je z velké dáli,
těší otce ptáčci malí.

Zmizelo maso i nápoje z Prahy...
Dozví se stařena zprávu tu záhy.

Řešení: rum – rumba; datel – badatel; med – mé dvě růže; dá mast dáma starci; Víta tukan – baví tátukanárci; bůček, vína – bábu čeká novina.
FV + Ad        

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 26

Také v tomto dílu našeho seriálu budeme pokračovat v probírání druhů hádanek, jež řadíme mezi kompoziční hádanky s pomocnými výrazy. Kompoziční hádanky, jak označení napovídá (kompozice = skladba, skládání), jsou založeny na skládání slov a případně dalších prvků. Zatím jsme se seznámili s přípojkou (ve které jsou pomocnými výrazy mluvnické spojky) a se souhlaskou (kde se přidává výraz značící souhlas).

Tentokrát si přiblížíme hádanku, která se nazývá ZÁPORKA. Nezbytnou součástí druhové operace záporky je přidání výrazu (slova, sousloví), jež znamená zápor. Podobně jako u souhlasky může jít o prostý zápor (ne, nikoli nebo básnické ni), ale také o míru či intenzitu záporu (ne a ne, nikdy, ani náhodou).

Pomocný výraz či prvek můžeme stejně jako u přípojky a souhlasky přidávat před náznak, za náznak i z obou stran náznaku: semetrika - neseme trika, pří sta - přistání, výlet - nivy letní; je-li náznakem sousloví, můžeme pomocný výraz vsunout mezi slova: stá vana - stan Ivana. U záporky platí všechna schémata a všechny možnosti, které jsme uvedli u přípojek a souhlasek. Přesto je záporka něčím specifická...

Námětem záporky nemůže být výraz nebo věta, v nichž zůstává přidaný výraz záporem a náznak a jádro jsou protiklady (při zachování shodného slovního základu); nelze tedy "vytvořit" námět: dostatek - nedostatek.  Ještě před pár desítkami let bylo použití předpony "ne-" jako pomocného výrazu v záporce výslovně zakázáno. Současné směrnice nejsou v tomto směru tak příkré, ale přesto musíme potenciální autory před takovou tvorbou důsledně varovat. Je totiž opravdu těžké najít hranici, kdy takové užití záporné předpony je ještě únosné a kdy již nikoliv. Asi by mohl být tolerován námět: plechy - neplechy, kde sice "ne-" pociťujeme jako zápor, ale žádná plecha nebo plechy v opačném významu neexistují. Rozporuplné názory by jistě vyvolal námět: hody - nehody, a to i tehdy, kdy by "hody" byly v podání hodokvasem a nikoli házením čili výrazem odvozeným od slovesa hodit (se). Zcela nepřijatelným by pak určitě byl námět: řád - neřád;  a nepomohlo by ani podání neřáda jako zlého muže či ničemy (stále by to byl ne-řádný člověk). Prostě, chcete-li tvořit záporky, raději se držte od takových námětů na hony daleko.

Výše uvedené náměty záporek představují základní tvorbu (jen poslední námět stá vana - stan Ivana může být považován též za násobnou tvorbu využívající symetrické přidání pomocných prvků a odpovídající schématu SPS - tedy slovo, pomocný výraz, slovo). V dalších příkladech základní tvorby je využito přidání sousloví: bor - Borneané a spojení náznaku s jádrem: Ota líný otálí nyní, setr nese trní. V záporce lze samozřejmě využít i principů sdružovací a násobné tvorby. Příklady ST: sládek, Úpa - nesla deku paní, jed, skla - je dnes klání, mapa, lán - má pán elán (využití symetrické tvorby podle schématu NPN - náznak, pomocný výraz, náznak). Příklady NT: selek niva - nese leknín Iva, spí tu kat - spinet unikátní.

Několik lehkých záporek k řešení:

Ještěr září v plném lesku
jako louka za rozbřesku.

Žínka tančí v temném lese,
cizince pláč v dál se nese.

Jediná pouze květina roste
ve svahu, tvrdí zklamaní hosté.

Hbité klouče láme brka,
do země je stále strká.

Řešení: varan – niva ranní; rusalka – Rusa lkání; jen astra je na stráni; čipera ničí pera.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 27

Zatím jsme se seznámili se třemi druhy hádanek, u nichž jádro vzniká složením z náznaku (jeho dílů nebo částí) a pomocného výrazu nebo pomocných výrazů. Takových druhů hádanek je více a pro všechny platí, že pomocné výrazy musejí patřit do nějaké, předem definované množiny. Dosud jsme probrali přípojku, u níž jsou množinou pomocných výrazů větné spojky, souhlasku s pomocnými výrazy vyjadřujícími souhlas nebo míru a intenzitu souhlasu a záporku, ve které mají pomocné výrazy význam záporu nebo jeho míry či intenzity.

Dalším druhem z tohoto okruhu hádanek (kompoziční hádanky s pomocnými výrazy) je pochybovka. Název hádanky, podobně jako u souhlasky a záporky, napovídá, z jaké množiny mají pocházet pomocné výrazy, aby byla splněna předepsaná druhová operace. Musí se jednat o slovo nebo sousloví, které vnímáme jako zpochybnění, znejistění, relativizaci (například: snad, možná, asi, prý, třebas, to těžko, jen aby, sotva, stěží, tak tak, skoro, téměř; často užívané je i knižní "as").

V námětu může být pomocný výraz před náznakem, za náznakem, z obou stran náznaku a také, je-li náznak tvořen více slovy, mezi slovy náznaku: klen - tře Bask len, jíška - jíš kapry, terč - aster čas, má Eva lék - mate mě řev alek. Všechny uvedené možnosti lze využít i ve sdružovací a násobné tvorbě; navíc je v ST a NT možné použít ještě tzv. symetrické varianty, v nichž je v námětu o jeden pomocný výraz více nebo méně, než je počet dílčích náznaků (v ST) nebo slov (v NT) a dílčí náznaky nebo slova se s pomocnými výrazy pravidelně střídají: atlet, niva - Asiat léta snívá, kulich, údy - (kulich, as, as údy) kulí chasa sudy, čuník, kaz - (prý, čuník, as, as, kaz, as) pryč uniká Saska zas, vy, kapesníky - vyje na býka pes Niky, jez, klen, tavba - je zasklená stavba, Dán lnici dá na silnici; poslední námět lze považovat za základní tvorbu se vsunutím pomocného výrazu mezi slova víceslovného náznaku, ale také za násobnou tvorbu (schéma jádra: SPS).

Vzhledem k tomu, že pochybovka používá stejné principy tvorby a stejná schémata jako souhlaska a záporka, které jsme si vysvětlili v předchozích dílech, je další teorie už zbytečná a vy se můžete vrhnout na řešení jednoduchých ukázek zpracovaných pochybovek:

Třetina května na dveře klepe,
zmizela nemoc, dýchám už lépe.

Větroň se vznáší, dcerka žasne -
období v Čechách bývá krásné.

Objíždí můj vozík v městě kasina,
kde se ryba krásná smažit začíná.

Překvapeně hledím: po nátěru volá
zrezivělá kostra závodního kola.

Zaúpění u nápoje; stížnosti jen prší,
že pomocník písemnosti velmi často vrší.

Led za lesem zůstal ještě na poli,
nádherný jev ukázal se v údolí.

A ještě malé opakování:

SOUHLASKA
Vény čidlo libou vůní svádí
uzenina, kterou máte rádi.

ZÁPORKA
Dekorace vozka veze ženě,
valí klouček bulvy udiveně.

ZÁPORKA
Do míst, kde se bečky válí,
kráčím s plodem z velké dáli.

Řešení: část máje – pryč astma je; letoun – léto u nás; kára, herny – karas nádherný; zírám – s korozí rám; sten u piva – asistent akta kupívá; kra u háje – krásná duha je; Vaška nos – váš kabanos; kulisy, kočí – kulísynek oči; sudy – nesu dýni.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 28

Také v tomto dílu našeho seriálu se budeme věnovat kompozičním (skládacím) hádankám s pomocnými výrazy. Po přípojce, souhlasce, záporce a pochybovce přichází na řadu DOTAZKA. Pomocnými výrazy, které předepisuje druhová operace dotazky, jsou slova, sousloví nebo věty vyjadřující nějaký obecný dotaz. Výrazem, který se povinně přidává k náznaku může být pádová otázka, dotaz na způsob (jak, jakpak), důvod (proč, nač), počet nebo rozsah (kolik, o kolik), vlastnost (jaký), část celku (který), místo,  směr či čas (kde, kam, kudy, kdy), ale i jiné otázky, pro něž platí, že jsou obecného charakteru; zpravidla to tedy jsou zájmena a příslovce tázací, popřípadě sousloví se stejným významem. Druhová operace dotazky připouští i použití příklonky -li, avšak pouze ve spojení s příslušným slovesem (má - má-li, ví - ví-li a podobně).

Obdobně jako u již probraných kompozičních hádanek můžeme i v dotazce přidávat pomocný výraz k náznaku zpředu (kalina - očka lína), zezadu (Čína - čin aktéra) nebo z obou stran (azur - Kama zurčí). V případě, že náznak má více slov, lze přidat pomocný výraz dovnitř náznaku (oděv žid balí - o děvče muži dbali). Příkladem použití příklonky -li může být námět: je man (je-li man) jeliman.

Výše uvedené příklady námětů dotazky představují základní tvorbu, ale samozřejmě lze vytvářet náměty dotazky i s využitím principů sdružovací tvorby (ST) a násobné tvorby (NT); jen je to v případě násobné tvorby obtížnější, a tudíž vzácnější. Připomeňme si, že ve sdružovací i násobné tvorbě můžeme přidávat ke každému dílčímu náznaku (ST) nebo ke každému slovu (NT) jeden pomocný výraz z kterékoli strany (např.: Arad, akord - kamarádka má kord, rys, sele - já krys se lekám, slanina Itala - čísla Nina pročítala) a že lze použít i tzv. symetrickou tvorbu, kdy je pomocných výrazů o jeden méně nebo více než dílčích náznaků (ST) či slov (NT); např.: záře, mletí - za řeku dým letí. Pokud bychom však některý dílčí náznak nebo některé slovo pomocnými výrazy "obkládali", museli bychom takový způsob tvorby dodržet v rámci celého námětu.

Nový druh hádanky jsme si vysvětlili, zásady tvorby hádankářských námětů zopakovali, tak chutě do řešení jednoduchých dotazek:

Všude je špína tu - hrozné to místo,
zahájí četbu kluk, až bude čisto.

Samé klacky leží v naší zóně;
děvčat nohy škobrtají o ně.

Plodina sklizena. Vzhled má nový
krajina kolem vsi Kozinovy.

Počasí sice lepší se, ale
rýmou my velmi trpíme stále.

Duha mizí, řeka plyne
daleko, až v zemi jiné.

Besídka plná je, žádný plk prý to není,
pustil se do tance Moravan bez prodlení.

Ostrovana jásot brzy zmizí,
bujné krávy ničí televizi.

Maso malomocní s tebou svačí,
krmíš se a nemoc tobě hrozí;
k řece vydali se svižně rváči,
mečí ostražitě místní kozy.

S karotkou hloží máme,
jehličnan vichr láme.

Řešení: nečistota – začne číst Ota; hole – holek údy; len – okolí Klenčí; nastuzení nás tuze ničí; jev, Lena je vzdálená; altán, tlach – začal tančit Lach; Skota výskot – skotačivý skot; jíš, lepra – k Dyji šli čile práči; s mrkví trní – smrk vítr ničí.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 29

V minulém dílu jsme se věnovali dotazce, ve které byl pomocným výrazem obecný dotaz. Tentokrát si probereme hádanky, v nichž je k provedení druhové operace naopak potřeba k náznaku přiřadit odpověď na dotaz; konkrétně na dotaz kde, odkud, kudy nebo kam. Důležité je, že odpověď musí mít obecný charakter: například zde, tam, sem, zleva, dolů (nikoli v Praze, z Brna a podobně). Základním druhem hádanky používající takové pomocné výrazy je MÍSTENKA; odrůdou místenky je SMĚROVKA, v níž se smějí použít jako pomocné výrazy pouze odpovědi na dotazy odkud, kudy a kam.

Pro provádění druhové operace místenky a směrovky platí tatáž pravidla jako pro ostatní dosud probrané kompoziční hádanky s pomocnými výrazy. V základní tvorbě lze přidat pomocný výraz zpředu, dozadu i z obou stran: taje - op od Altaje, rokle - rok létám, Písek tupí sektu, hutí kal - dole Váh utíkal, lak omyj - lakomý jsem, násep - pryčna se psem; je-li náznak rozvitý, je možné vsunout pomocný výraz i mezi slova náznaku: kra Oravy - krajina Moravy. Náznak je samozřejmě možné zčásti nebo zcela spojit s jádrem: kupu jetele kupujete levně, Sámo dál samotu hledal, nesměle nes mě lesem. Rozvitý může být nejen náznak, ale i pomocný výraz: meta - zle Vašík most ráno umetá.

Ve sdružovací a násobné tvorbě můžeme u místenky a směrovky využít všechny možnosti, které jsme si popsali v minulých dílech o kompozičních hádankách s pomocnými výrazy. Je však obtížné pro všechny možnosti tvorby nalézt nebo vymyslet příklady; proto jen pár ukázek: oko, vy - okovy sokovy, zelí jíte - tuze lituji tetu, jesen, latě - je seno na mlatě (vše ukázky uplatnění symetrického přidání pomocných výrazů), osa malá - osada léta dýmala (dále, tady), jádro, láj - já drozda lekala jsem, Dyje, oři - zlé vady Jeníka moří, říza, Čína - při moři začínají žně (pomocné výrazy lze přidávat opravdu libovolným způsobem).

Teorie a příkladů snad už bylo dost. Další místenky a směrovky si sami vyřešte.

MÍSTENKY
Moje louka - na ní děti krávy pasou,
vzkvétá obec, která očaruje krásou.

Vzedmula se řeka, dům je zaplavený,
Afričana žal teď budí soucit ženy.

Ani se nechce uvěřit tomu:
soudní spor kvůli vozovce k domu.

Několik žen vidím, ale
po skupině pátrám stále.

Nápoj zmizí, nežli skončí sada,
květin více ženě z rukou padá.

Žena nespí, její uši
čuníka hluk v chlívku ruší.

SMĚROVKY
Město je věčné, v blízké sluji
moc špatně jídlo připravuji.

Klackem úder schytala jsem nechtíc.
Ráno vousů zbavuje se šlechtic.

Zajímavá aukce je dnes v Linci:
krutovládců schránka plná mincí.

Kdo to tam v dáli strašně vyje?
Seveřan klackem pejska bije.

Na louce sekáč trpělivost ztrácí,
hmyz značně zjitra obtěžuje v práci.

Řešení: má niva – ves podmanivá; Nisa – Tunisana hoře; proces pro cestu; pár dam – partu hledám; pivo, set – pivoněk deset; paní – vepře dupání; Řím – zle vařím; holí sek – holí se kníže; katů dóza dukátů; Nor latí norníka mlátí; ovádi dost ráno vadí.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 30

Blíží se konec školního roku, a tak jsme pro vás připravili (zatím) poslední druh kompoziční hádanky s pomocnými výrazy bez gramatické vazby - TÓNOVKU. Období školních prázdnin věnujeme opakování a po něm bude následovat (v pořadí třetí) test.

Pomocnými výrazy v tónovce mohou být názvy tónů včetně jejich fonetické podoby (tedy c i cé, d i dé atd.), názvy tónů snížených nebo zvýšených jednou či dvakrát o půltón (např. ces, ceses, cis, cisis; v případě hes lze použít též alternativu b), solmizační slabiky (do, re, mi atd.; místo do lze použít alternativu ut) a názvy tónin a akordů (např. A dur, E moll, D minor).

Pro strukturu námětu tónovky platí vše, co jsme si dosud probrali u ostatních kompozičních hádanek. Pomocný výraz lze v základní tvorbě přidávat k náznaku zpředu (lama - síla má), zezadu (torna - tornádo), z obou stran (démon - Desdemona) a je-li náznak rozvitý, i dovnitř náznaku (kolek tatíka - kolekce statika).  Smí se samozřejmě rovněž spojit náznak s jádrem (po epicích Poe píci chce).

Ve sdružovací tvorbě můžeme přidávat ke každému dílčímu náznaku po jednom pomocném výrazu (z libovolné strany), můžeme každý dílčí náznak "obkládat" dvěma pomocnými výrazy, nebo můžeme využít možnosti symetrické tvorby a přidat o jeden pomocný výraz méně nebo více, než kolik je dílčích náznaků (podle schémat NPN, PNPNP, NPNPN atd.): jelita, kat - míjel Ital akát, pala, dáma - palamida malá, jíní, trup - míjí Nitru pes, leb, veš - lebedu rád urveš (E dur, A dur), věšák, lis, míčky - dvě šakalí samičky,  stopa, atlet - sto padesát let. Strukturálně zajímavý je námět: len, trám - milence sestra má; lze ho považovat za ukázku symetrické tvorby (mi - len - ceses - trám - a) nebo obkládání dílčích náznaků dvěma pomocnými výrazy (mi - len - ces, es - trám - a).

V násobné tvorbě smíme totéž co ve sdružovací tvorbě, ale pomocné výrazy nepřidáváme k dílčím náznakům, nýbrž k jednotlivým slovům. Jen pár příkladů: kov dam - disk ovládám, má kvaš Marek Vašut.  Na závěr výkladu ještě jeden strukturálně zajímavý námět: paní Malá panice se smála. Daný námět lze posoudit jako základní tvorbu, v níž je vsunut pomocný výraz ceses do rozvitého náznaku, který je zcela spojený s jádrem. Námět je ovšem možné považovat za příklad násobné tvorby; buď s využitím principu symetrie (paní - ceses - Malá) nebo s přidáním jednoho pomocného výrazu ke každému slovu náznaku (paní -ces, es - Malá).

Několik snadno řešitelných tónovek na procvičení:

Jako podvod asi vyzní
lži v nabídce televizní.

Sál hřmí, když míč v koši mizí,
pivot obdiv fandů sklízí.

Cizinec zajásal, úlovek už je v síti,
malá je korýšů naděje na přežití.

Počáteční bloudění trvá jenom chvíli,
putování jinocha zdárně končí v cíli.

Mařenčin podnos upadl na zem,
protestní akce vypukla rázem.

Královské křeslo budí úžas lidí,
s kytkou jdu k slečně, která se v něm vidí.

Z kamen plát les hyzdí. Mě však pálí
plavba lodi kdesi na severu v dáli.

Řešení: klamy reklamy; hala halasí; Rakušan – raků šance; tápání – cesta panice; Máni tác – manifestace; trůn, údiv – astru nesu dívce; tál, bor – cesta ledoborce.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 31

V tomto dílu si zopakujeme dosud probrané kompoziční hádanky s pomocnými výrazy bez gramatické vazby. "Přeloženo" do srozumitelnější češtiny se jedná o hádanky, v nichž jádro vzniká složením (kompozicí) náznaku a pomocného výrazu (slova, sousloví, výjimečně i věty) nebo výrazů; pomocný výraz musí odpovídat předepsané druhové operaci, tj. musí se jednat o výraz z nějaké vymezené množiny specifické pro daný druh nebo odrůdu hádanky. Bližší určení "bez gramatické vazby" nám sděluje, že nemáme mezi náznakem a pomocným výrazem hledat žádnou shodu z hlediska možných mluvnických kategorií (např. rod, osoba, číslo, čas).

Kompozičních hádanek s pomocnými výrazy je celá řada a my jsme ještě všechny druhy těchto hádanek neprobrali. Zatím jsme se blíže seznámili s těmito hádankami:

PŘÍPOJKA - pomocným výrazem je větná (mluvnická) spojka,

SOUHLASKA - pomocným výrazem je prostý (obecný) souhlas nebo vyjádření míry či intenzity souhlasu,

ZÁPORKA - pomocným výrazem je prostý (obecný) zápor nebo vyjádření míry či intenzity záporu,

POCHYBOVKA - pomocný výraz musí znamenat zpochybnění, znejistění, relativizaci,

DOTAZKA- pomocný výraz musí mít význam obecného dotazu,

MÍSTENKA - pomocným výrazem je obecná odpověď na dotazy kde, odkud, kudy a kam,

SMĚROVKA - je odrůdou (podmnožinou) místenky - pomocným výrazem je obecná odpověď na dotaz odkud (z kterého směru), kudy nebo kam (kterým směrem),

TÓNOVKA - pomocným výrazem je název tónu, solmizační slabika  nebo název tóniny či akordu.

Strukturou námětu se výše uvedené hádanky od sebe neliší; pro všechny platí stejná schémata:

V základní tvorbě lze přidat pomocný výraz k náznaku zpředu (PN - přípojka brak - žebrák), zezadu (NP - dotazka hra - hrazda) nebo z obou stran (PNP - tónovka máj - doma jsi); v případě rozvitého náznaku je možné vložit pomocný výraz i mezi slova náznaku (DN P DN - souhlaska gin si Gina nosí):

POCHYBOVKA
Větroň se vznáší, láká strýce
období v České republice.

MÍSTENKA
Maminka našla bylinu,
uhání s ní hned ke mlýnu.

Ve sdružovací tvorbě lze přidávat pomocné výrazy k dílčím náznakům z libovolné strany (schémata PNPN, PNNP, NPNP nebo NPPN - záporka van, astra - niva na stráni, přípojka op, rum - opar u Mže); využít lze též symetrických způsobů tvorby, kdy je pomocných výrazů o jeden méně nebo více než dílčích náznaků a náznaky a pomocné výrazy se pravidelně střídají (schémata NPN, NPNPN,... PNPNP, PNPNPNP... - pochybovka star, lnice - stará silnice):

TÓNOVKA
Jako zlato vlákénko zdáli pěkně září,
Hrdinova ratolest budí úsměv v tváři.

SOUHLASKA
Národ šílí, dívky taky, na pokyn táty
připravuje k expedici cizinec šaty.

Řešení: letoun – léto u nás; máma má mátu; kov, nit – rekova snítka; lid, děvy – balí Dán oděvy.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 32

Opakování kompozičních hádanek s pomocnými výrazy bez gramatické vazby z minulého dílu doplníme o násobnou tvorbu...

V násobné tvorbě jsou stejné možnosti jako v tvorbě sdružovací, ale pomocné výrazy se přidávají ke každému slovu (schémata PSPS, PSSP, SPSP, SPPS nebo při symetrické tvorbě SPS,SPSPS,... PSPSP, PSPSPSP...):

DOTAZKA
Zápasu charakter utrpí snad,
na kuře vražedně působí chlad.

ZÁPORKA
K zjištění mě dovedla velká moje píle:
malíř v srdci Moravy trávil dlouhé chvíle.

...a ještě si připomeneme zbývající opakované druhy a odrůdy hádanek:

PŘÍPOJKA
Soumrak se blíží, proto ostří zrak -
Moravan čeká, až přiletí pták.

SMĚROVKA
Spor se vleče, chlad z něj vane,
celé město strádá, pane.

V připravovaném zářijovém testu se ovšem mohou objevit i hádanky, které jsme probírali před kompozičními hádankami s pomocnými výrazy. Zopakujte si proto záměnku (druhovou operací - DO - je záměna jednoho písmene: základní tvorba - ZT : zámeček - rámeček, sdružovací tvorba - ST:  zenit, kačenka - je nitka tenká), přísuvku (DO je splněna přisunutím jednoho písmene: ST: Alibaba, vína - záliba baví nás), odsuvku (DO je splněna odsunutím jednoho písmene: ST: azur, čenich - zurčení), vsuvku (DO se splní vsunutím jednoho písmene: násobná tvorba - NT: zutá Tina - zvu tatínka), výpustku (DO se splní vypuštěním jednoho písmene: ST: zbraně, nápadnice, struma - zraněná paní cestu má), přesunku (DO je předepsána jako přesun jednoho písmene: ZT: u Říma maz - zuří máma, zvláštní forma ST: vědra, zdi - zvěd radí), výměnku (DO představuje vzájemná výměna pořadí dvou písmen: ZT: zná vítěz rasy - znaví tě srázy), obložku (DO se splní přisunutím písmene z obou stran - obložením písmeny: ZT: kuše nos - zkušenost, ST: vůl, mír - zvůle emíra), obnažku (DO se splní odsunutím jednoho písmene z obou stran - obnažením: ST: zlobíte, halas - lob Itala), háčkovku (DO ukládá přidat nebo ubrat alespoň jeden háček: ZT: zebra žebrá), ypsilonovku (DO ukládá provést alespoň jednu změnu y na i nebo opačně: ZT: zdí Madla - zdymadla, ZT: z milíře klády - zmýlí Řek lady), měkčenku (DO předepisuje provedení změn háčkovky nebo ypsilonovky, popřípadě jejich kombinaci: ST: žábry, zimy, rys - za břízy míříš), shodovku (DO stanoví, že náznak i jádro se až na mezislovní mezery shodují , a to i v délce samohlásek: ST: z Aše dláta, štička - zašedlá taštička), čárkovku (DO představuje přidání nebo ubrání nejméně jedné čárky nad samohláskou, případně kombinaci obou operací: ST: záře, kule, tah USA - za řeku létá husa), kroužkovku (DO představuje přidání, ubrání nebo kombinaci přidání a ubrání kroužku nad u: ZT: zrůdy z rudy), sloučenku (DO je splněna sloučením dílů náznaku v daném pořadí: ZT: zrak, osika, čerpadlo, val - z rákosí Kačer pádloval), ráček (DO stanoví zpětné - ráčkové čtení náznaku, jeho dílů či slov: ST: provaz, Ital za vor platí) a střídavku (DO ukládá střídavé čtení - běžné a zpětné - dílů náznaku: ZT: zip, zubr, parta, Ota jí pizzu bratra potají).

Řešení: utkání ráz – kohoutka ničí mráz; má snaha – Mánes na Hané; Hanák číhá na káni; pře, zima – Přerov nouzi má.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 33

V připraveném testu můžete získat až tři kvalifikační body; za správné řešení všech hádanek dva body (za řešení s nejvýše dvěma chybami jeden bod) a za správné určení způsobu tvorby u všech hádanek jeden bod.

1 SLOUČENKA
Sopka je daleko, skládám básně
na obec za řekou, kde je krásně.

2 HÁČKOVKA
Zbarvení obláčků konec srážek věští,
několik ptáků tu poletuje v dešti.

3 VÝPUSTKA
Sklapla léčka, nemá to chyby,
uvízly v ní rozličné ryby.

4 OBNAŽKA
Podivné způsoby mládeže -
pustoší výlohy krádeže.

5 KROUŽKOVKA
Kostička dívenky praskla v boji,
cíp látky pomůže, než se zhojí.

6 ZÁMĚNKA
Při procházce kdesi na Moravě
rozdírá vám nohu obuv právě.

7 PŘÍSUVKA
Jako vichr čas se kvapem řítí,
vřelý šálek čaje vyhoví ti?

8 TÓNOVKA
Střechy část zchátrala, dehet už teče,
rozprava zdravotnic o tom se vleče.

9 VÝMĚNKA
Písmeno z plakátu, strom barvu mění,
vznáší se světlice za kuropění.

10 PŘÍPOJKA
Sobota končí, čert aby to vzal!
Jak žena víří, zírá celý sál.

11 POCHYBOVKA
Vyhrál zápas, navíc k tomu
též keř dostal dělník z lomu.

12 MĚKČENKA
Hlodavci a hmyz se množí,
vracím život sově v hloží.

13 DOTAZKA
Trápí mé nitro, koně když řičí,
mrznoucí voda vesničky ničí.

14 STŘÍDAVKA
Selhání světel pochodně ruší,
dřímalo děcko ve ztichlé buši.

15 SMĚROVKA
Ovsa lán vábí klisnu moji,
vyděsím borce výzvou k boji.

16 OBLOŽKA
Stelivo došlo, proto dneska zase
ušaté zvíře chovám na terase.

17 PŘESUNKA
Květinu si koupil za stříbrnou minci,
řemeslník poznal gladiolu v Linci.

Řešení: 1 ZT Vesuv, ódy – ves u vody; 2 ZT šeď mráčků – sedm racků; 3 ST past, různí pstruzi; 4 NT zvyky mladých – výklady; 5 ZT kůstka Niny – kus tkaniny; 6 ZT dře vás dřevák; 7 ST orkán, doba – horká nádoba; 8 ST kus, tér – diskuse sester; 9 ST litera, teka – letí raketa; 10 ST den, satan – Denisa tančí; 11 ZT mač – bez má lamač; 12 ST krysy, mšice – křísím sýce; 13 ST ledví, oři – led vísky moří; 14 ZT kolaps, louče  – spalo klouče; 15 ZT nebo NT pole láká – polekám siláka; 16 ZT sláma – osla mám; 17 ZT zámečník zná mečík.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 34

Po řešitelském testu, jehož výsledky přineseme v příštím dílu, se budeme zabývat další kompoziční hádankou - VĚNOVÁNKOU. Druhovou operací věnovánky je přidání zájmena ve 3. pádu, přičemž můžeme jako pomocný výraz použít zájmeno osobní (mně, mi, tobě, ti, jemu, mu, jí, nám, vám, jim, sobě, si), neurčité (například někomu, kdekomu, komukoli) i záporné (ničemu, nikomu); přípustné je i přidání sousloví obsahujícího více zájmen (například nám i vám).

Pro věnovánku platí všechna schémata, která jsme si probrali již v předchozích dílech u jiných druhů kompozičních hádanek. V základní tvorbě tedy můžeme přidat věnování k náznaku zpředu, zezadu i z obou stran; je-li náznak složen z více slov, lze přidat věnování i na vhodné místo mezi slova náznaku: mina - mimina, lavina - síla vína, kára - karasi, jáma - já mávám, ama - jí má máti, obra oje - obrana moje.

Ve sdružovací tvorbě můžeme přidávat po jednom pomocném výrazu ke každému dílčímu náznaku nebo můžeme přidávat pomocné výrazy symetricky - buď o jeden více nebo o jeden méně než je počet dílčích náznaků: lada, lada - je mula Dána mladá, chyby, vana - tichý byt Ivana, žena, chlapa šíje - muže namíchla pašije (pašije ve významu útrapa), cíl, štika - sicilští kati, čenich, anta - mučení chán tají, op, sta - optimista (přidává se ti, mi), máma, let - mám amulet, kari, liči - Karina mívá mlíčí (přidává se nám i vám).

V násobné tvorbě lze použít všechny způsoby jako ve sdružovací tvorbě, nikoli však s dílčími náznaky, nýbrž se slovy: stříbro, žezla - mistři brože zlatí, mimové dva mimo ves obědvají, má nána tká - mámina námitka, neti cíle - jiné tisíciletí.

Procvičte si věnovánky jejich řešením:

Přišel květen, volba jasná,
jen mně patříš, dívko krásná.

Nádoby tmavé, když se zšeří,
odkládám - prý muž nevečeří.
Míra piva v hrdle rychle mizí…
O herci vím, byl dnes v televizi.

Tkaniny míšenky úspěch mají,
pestrými barvami jenom  hrají.
Korýš mládě leká, děsí ho i vrána,
jako noční motýl k řece míří zrána.
Ze škuneru piráti
domů se už nevrátí.

V spánku dlouhou chvíli u ženy
synek jistě budí Růženy.

Kůň zná revír, muž tam slouží;
lodník po kříženci touží.

Ptáci čilí jsou zas v sobě -
prý lpí bednář na nádobě.

Tenista chce podat, ale
v sále hlučnost trvá stále.

Řešení: máj – má jsi; pánve černé – pán večer nejí; máz – mima znám; látky mulatky; rak, sele – můra k Tise letí; z lodě zloději; nudit Mínu dítko musí; oř, lesní – námořník o mule sní; strnadi živí – mistr na díži visí; hala halasí.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 35

Historicky nejpoužívanější kompoziční hádankou je citoslovka. Jak název napovídá, pomocným výrazem u tohoto druhu hádanky je citoslovce, přirozené spojení citoslovcí nebo citoslovečné rčení. Důvodem, proč jsme si nechali citoslovku na pozdější dobu a nezačali s ní naši řadu kompozičních hádanek, je skutečnost, že současné znění Směrnic pro české slovní hádanky připouští i použití pomocných výrazů, které za citoslovce již nepovažujeme a jejichž používání si nepřejeme.

Spornou větou současného znění směrnic je toto ustanovení: "Citoslovce, která znázorňují zvuky a hlasy opakovanými slabikami, se používají jako jedna nebo více slabik (např. ta, tata, tatata, ko, koko, kokodák). " Zatímco výrazy "ta", "tata" i "tatata" lze jako citoslovce v jazykovědných pramenech nalézt, výrazy "ko" a "koko" jako citoslovce nenajdeme.

Současným trendem je používání jen takových citoslovcí, která lze doložit jazykovým nebo odborným pramenem. V řešitelských soutěžích se dnes již s jinými než doložitelnými citoslovci nesetkáte; pokud hádanky tvoříte nebo hodláte tvořit, měli byste tento trend respektovat. Znění směrnic snad bude časem v tomto duchu upraveno; zatím však je tam výše uvedené ustanovení proto, že se dříve taková pseudocitoslovce připouštěla a v hádankářské databázi je mnoho námětů citoslovek, které obsahují zejména pomocný výraz "ko", ale i jiné výrazy, které jako citoslovce nalézt nelze.

Citoslovka se strukturou námětů neliší v žádném způsobu tvorby od ostatních kompozičních hádanek, a proto pro ni platí všechna dosud probraná a použitá schémata. V základní tvorbě můžeme přidat pomocný výraz k náznaku zpředu (Anička - psaníčka, branec - hub ranec), zezadu (kola - kolaps, má muka - mámu kárá táta, dáma dá mat ráda), z obou stran (belvedery - kabel vede rýhou), nebo dovnitř víceslovného náznaku (je slepá Léda - jesle papá hledá,  malá kupole - má Lála lak u pole).

Ve sdružovací tvorbě je možné přidávat pomocné výrazy zpředu (nýty, rty - hajný týrá chrty, hák, uzel - kniha kouzel), zezadu (kra, astry - krabů má strýc vak, jed, kokr - je daleko krajta), střídavě (citera, nos - kácíte ráno smrk), z obou stran ke každému dílčímu náznaku (dno, Dán - jednoduchá hádanka; přidává se je, duc, haha, ká) nebo symetricky (hra, rýma - hrabě dary má, líc, díže - o holi chodí žena, torza, vor - autor zahálel u javoru). V násobné tvorbě lze přidávat stejně jako ve sdružovací, ale k jednotlivým slovům (například: deset chat - bude se tlachat, má hora - mátu tuší chorá; přidává se tutú, šic; já vám játra dávám).

Několik citoslovek k řešení:

Letitý dům stojí kdesi v Riu,
korýšů pár je tam v akváriu.

Cizince stesk trápí, sochu zničil lis;
na ní starý básník, který drží spis.

Otrava mi jitro dnešní ničí -
skončil zápas našich v zahraničí.

Plesá hala, tyran je už v pánu,
posměšný spis tvořil jsem dnes k ránu.

Řešení: barák – krab a rak; Dán teskní – Dante s knihou; jed, ráno – je dohráno; jásá sál – já satiru psal.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 36

Jedním z posledních druhů, který přibyl do rodiny českých hádanek, je PRVKOVKA. Jedná se o kompoziční hádanku, v níž můžeme jako pomocné výrazy použít značky a české či latinské názvy chemických prvků a jejich izotopů. Použít lze i značky a názvy již překonané, ale dříve existující.

Také pro prvkovku platí vše, co jsme dosud u předchozích, již probraných, kompozičních hádanek uvedli, včetně používaných strukturálních schémat. V základní tvorbě tedy můžeme přidat pomocný výraz k náznaku zpředu (sud - osud, olej - kolej, Úpice - krupice, líce - borlice = lovecká trubka),  zezadu (kra - kraj, šanta = bylina pyskatá - šantala = neseriózní mluvka, opera - operand = vstupní hodnota matematické operace, stáje - sta jezinek), z obou stran (erb - derby, opus - propust, choti - rachotina, autista - argonauti  stáli), nebo dovnitř víceslovného náznaku (malá kávička - má láska víčka).

Ve sdružovací tvorbě je možné přidávat pomocné výrazy zpředu (kra, Inka - Ukrajinka; hod, íčka - chodbička; šína, hoří - ruší nás choří; skus, bída, Ábel - lásku slíbí dámě ďábel), zezadu (trus, ave - truskavec; pec, rand = jihoafrická měna - pech grandů; vak, astry - vakcína strýce; sou, cévy - soudce vynikl), střídavě (sob, nos - osobnost; ostří, kasta, laz - o stříbro matka stála zas; přidává se brom, At, As), z obou stran ke každému dílčímu náznaku (rok, cíl, mara - brokolici lesní má rád; přidává se B, O, Li, Es, Ni, D) nebo symetricky (kolo, túry - koloratury; ostrovidi, ava - Kostrovi diva nadávala; Ján Kostra = slovenský malíř a básník).

V násobné tvorbě přidáváme pomocné výrazy stejně jako ve sdružovací tvorbě, ale nikoli k dílčím náznakům, nýbrž k jednotlivým slovům (například: muži válí - rum užíval Ind; kala, kúra dam - kalanetiku ráda mám; přidává se Ne, Ti, Am; žena Eva dí: "Tíže nám nevadila.").

Pokud jste v periodické soustavě marně hledali chemické prvky, jimž by odpovídaly značky D a T, vězte, že se jedná o značky izotopů vodíku - deuteria a tritia.

Zkuste si pár prvkovek vyřešit:

Zeptal se můj rival bývalky,
zda zná místo bitvy za války.

Kráčí samec kachny k hati,
paže tmavne - sněť ji schvátí...

Ženo, národ moji maličkost
vybírá si stále coby skvost.

Prudký pohyb vzduchem, kimona pás mizí vzletně;
sportovci nám, otče, nakládali bezpočetně.

Větší množství peněz useň vyčiněná stojí,
však z cest světa znalé ženy proti tomu brojí.
Pro kontinent schrána nafta dnes být může;
slavnostní šat Řeka - zdobí toho muže.

Na zeď čerta kresli znova, eden nezničíš -
líně procházím se místy, často zvedám číš.

Vezmi auto a jeď s námi! Buď přec muž!
Z latiny ví o písmenu Slovan už.

Trávu zkrápí ranní rosa, snídám masa kusy;
"Žena brání komáry prý," zrána čtu si.

Písmeno "o" že je malé, dí duchovní - muslim,
i proto snad hodinu si zopakovat musím.

Hájení pole, jež bez setby leží,
provází pohoda, tu zkazíš ztěží.

Řešení: sok – Sokolovo; kačer – ruka černá; Evo, lid mne volí dál; let, obi – atleti nás, táto, bili; sto, elk – cestovatelky; rakev, ropa – frak Evropana; maluj, ráj – pomalu jdu si kraji; vez nás – kvé zná Srb; vláha, jím kýty – Pavla hájí moskyty; oválek, imám – znova lekci mám; obrana lada – dobrá nálada.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 37

Mezi prvními hádankami, které jsme v našem seriálu probírali, byly vsuvka a výpustka. Jednalo se o hádanky, v nichž byla nositelem změny mezi náznakem a jádrem písmena (koliha - kobliha, stařeček - střeček). Existují však také vsuvky a výpustky, ve kterých se do náznaku vsouvá nebo z náznaku vypouští nikoli písmeno, nýbrž celé slovo. Takové hádanky se nazývají VSUVKA SLOVNÍ  a VÝPUSTKA SLOVNÍ.

Ve vsuvce slovní se tedy do náznaku vsouvá celé slovo (nebo i víceslovný výraz) a musí se skutečně jednat o vsunutí, nikoli o přisunutí. Například: ruka, sál - rusalka, Visla, Kama - víska malá, starší lep - stále prší, vosy, hra dětí - v ohradě tisy. Námět vsuvky slovní může být zcela nebo zčásti spojený: akta, róba akrobata. Všechny uvedené příklady představují základní tvorbu. Je samozřejmě možné tvořit i delší či složitější náměty a využít přitom principů násobné nebo sdružovací tvorby.

Násobná tvorba se u vsuvky slovní běžně nevyskytuje (je autorsky velmi náročná), se sdružovací tvorbou se můžeme setkat častěji: Vok, lání, řeky, pel - volání křepelky, čela, kalich, pilina, nehoda - čekali chlapi líného Dána.

Ve sdružovací tvorbě vsuvky slovní je povoleno při existenci tří a většího počtu dílčích náznaků postupné vsunutí jednotlivých dílčích náznaků do sebe: doky, kos, náledí - dokonalé disky (doky, kos - dokosky, dokosky, náledí - dokonalé disky nebo kos, náledí - konáledís, doky, konáledís - dokonalé disky). Je přitom nutné dodržet operaci vsunutí; entý dílčí náznak musí být vsunut do n minus prvního dílčího náznaku atd., až druhý dílčí náznak do prvního. Nelze tudíž například: Lena, pas, leč - lepá slečna, protože třetí dílčí náznak není vsunut do druhého. Povšimněte si, že dílčí produkty této tvorby (dokosky, konáledís) nemusí mít žádný význam; stačí, je-li smysluplné jádro.

Ve výpustce slovní se z náznaku vypustí (nikoli odsune) celé slovo (nebo i víceslovný výraz): sultán, úl - stan, oko lovce, kolo - ovce, opat řezal kaly, třezalka - opály. Také ve výpustce slovní může být námět zcela nebo částečně spojený: chůva za nárt uvázaná - chrt, děvče letí v čele dětí, chlapi v kádi pivka chladí. A přípustná je rovněž násobná a sdružovací tvorba, běžně se však vyskytuje jen ta sdružovací: listokaz, stoka, atletka, let - lízátka.

Mezi písmennými a slovními variantami vsuvky a výpustky je kromě rozdílu v nositeli změny (písmeno x slovo) odlišnost i v podání námětu. Zatímco u písmenné vsuvky a výpustky nemusí autor v podání hádanky vsouvané nebo vypouštěné písmeno ani naznačovat, u slovních variant je povinností autora vsouvané nebo vypouštěné slovo (slova) v podání obepsat (nebo nakreslit, přímo uvést či naznačit, a to podle povahy podání): "Pysk můj zranil nástroj sedláka, předpis na lék mě však neláká." - námět vsuvky slovní s řešením "ret, cep - recept".

Vyřešte si několik lehkých námětů:

VSUVKY  SLOVNÍ
Nádech ztratil kámen drahý,
viník zmizel v centru Prahy.

Několik karet v ruce mají
řemeslníci na turnaji.

Vybuchne-li nálož, leknutím kůň řičí,
intervaly ran sál plný lidí vnímá.
Otravují lidstvo zplodiny, jež ničí
kraj, ať už je jaro, léto, podzim, zima.

VÝPUSTKA  SLOVNÍ
Bankovka se našla, zrak je plný záře,
teď se zase hledá géčko na kytaře.

Řešení hádanek: pel, achát - pachatel; tři esa - tesaři; mina, oři, sexty, hala - moří nás exhaláty; stokoruna, oko - struna.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 38

V minulém dílu jsme si vysvětlili vsuvku slovní a výpustku slovní. Výklad byl trochu obšírnější, takže nám zbylo méně místa na hádanky k řešení. Tentokrát to napravujeme; než se pustíte do dalšího druhu hádanek, zopakujte si vsuvky a výpustky slovní řešením níže uvedených tajů. A pozor, jedna ze vsuvek slovních využívá principu postupného vsouvání jednotlivých dílčích náznaků!

V základní tvorbě vsuvky slovní potřebujeme dva dílčí náznaky; druhovou operací je vsunutí celého druhého dílčího náznaku do prvního: stok, leče - stoleček. Jestliže však nevsuneme druhý dílčí náznak do prvního celý, nýbrž jen jeho část a zbytek druhého dílčího náznaku připojíme na konec, provedeme druhovou operaci hádanky, kterou nazýváme polovsuvka. Zdá se to být, možná, složité, ale není: jizva, lipani - jízlivá  paní, žert, hávy - žhavé rty, parohy, sluka - pár oslů hýká. První nebo druhý dílčí náznak, popřípadě oba, mohou být víceslovné: paty, tři míče - patří mi tyče, kráva bílá, Levice - krále vábí lavice, má láska, má vatka - malá smavá Katka. Námět polovsuvky může být zčásti nebo zcela spojený: tchána ruka - truc Hanáka, stříbro, páže spatří brože, najáda, hoch na jahodách, malá žena maže lana.

Při zpracování vsuvek slovních, polovsuvek a některých dalších druhů hádanek je možné v textu naznačit prováděnou druhovou operaci a použít místo obvyklého prvního pádu předložkovou vazbu "v prvním dílčím náznaku druhý dílčí náznak"; v praxi to může vypadat třeba takto: "Skončili v schránkách chytaní ptáci, možná je jinde v přírodu vrací; říkala paní, vědma prý cenná, zas kněze rýmy zbavila žena." - námět polovsuvky s řešením: pouzdra, pávi lapaní - popa uzdravila paní.

Vedle základní tvorby lze využít i u polovsuvky násobnou a sdružovací tvorbu. Tvořit náměty v násobné tvorbě je u polovsuvek podobně obtížné jako u vsuvek a výpustek slovních, takže se setkáváme téměř výhradně jen s tvorbou sdružovací: kozel, únik, ovál, sova - kouzelníkova slova, sny, Tatry, suk, role - statný rys u rokle.

Hádanky k procvičení probraných druhů:

VSUVKY  SLOVNÍ
Chycená ryba jásot vyvolala,
hubená dívka radostně se smála.

Slabý vítr socha snese,
stejně jak strom někde v lese;
dílo nezříš, nemáš šanci,
překáží ti chobotnatci.

VÝPUSTKY  SLOVNÍ
Odvážné skutky mi vracejí zdraví?
"Jsou to jen vidiny", odborník praví.

Dravci zrak upřou na vše, co lítá,
skrývá stroj past a pták se v ní zmítá.

Nese sem vak na střely kamarád,
z kuše si on vystřelí velmi rád.

POLOVSUVKY
Saň děs šíří, ale mě strach míjí,
chutný nápoj voní, když jej piji.

 

V šlechtici kobka odpor budí místy,

španělské město láká fotbalisty.

 

Ptačí pera, houby dívka z lesa nese,

zvláštní moc jí oči spánkem klíží.

Zdá se jí, že pták se lekne hmyzu v lese,

když mu náhle dráhu letu zkříží.

 

Řešení hádanek: štika, hlahol - štíhlá holka; vání, dílo, tis - vadí ti sloni; smělé činy mě léčí - sny; sokoli, oko, plečka, leč - slípka; přináší pytel na šípy přítel; drak, obava - dobrá káva; baron, cela - Barcelona; brka, hlívy, děvče, síla - brhlíka vyděsí včela.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 39

Hloubavější z vás určitě napadlo, že při vsouvání druhého dílu náznaku nebo druhého dílčího náznaku do prvního  nemusíme zůstat jen u vsouvání celku (vsuvka slovní) nebo jedné ze dvou částí s následným připojením zbytku na konec (polovsuvka), ale že by šlo oba prvky námětu rozčlenit i na více částí. Takové náměty opravdu existují a hádanka, v níž můžeme vsouvat do prvního dílu náznaku dvě a více částí druhého dílu náznaku se nazývá PRONIKAČKA: brok, ambra - bramborák, olej, bič - obličej, hlava, sojka - hlas vojáka, arnika, sto aut - astronautika.

Z příkladů je zřejmé, že rozdělení obou dílů náznaku může být na stejný počet částí (námět končí poslední částí druhého dílu náznaku), nebo se může první díl rozdělit na počet částí o jednu vyšší (pak námět končí poslední částí prvního dílu náznaku). Jednotlivé díly náznaku se mohou skládat i z více slov (sto aut) a námět může být zčásti i zcela spojený: debakl armády - darebák mladý, nehoda sestry - nese host dary, prozaik, u dna proud zaniká, má letní sídlo malé stínidlo.

Povolena je samozřejmě nejen základní, ale i násobná a sdružovací tvorba; příklad sdružovací tvorby: prak, sako, olivy, lota - psárka okolo Litavy.

Ačkoli historicky vzato vznikla polovsuvka dříve než pronikačka, dnes je základním druhem hádanky pronikačka a polovsuvka je její odrůdou. Definice druhové operace zní takto: "V dvoudílném (dvouslovném) náznaku pronikačky se vsune jedna či více částí druhého dílu (slova) do dílu (slova) prvního a případný zbytek se přisune na konec." Takže každá polovsuvka může být označena jako pronikačka, ale v praxi se tak (obvykle) neděje. Ovšem skutečnosti, že polovsuvka je odrůdou pronikačky, lze využít při sdružovací tvorbě pronikaček; připouští se totiž kombinace pronikačky a polovsuvky: sčítáte, Trhani, stopa vůní -  strčí Háta tenistovu paní (sčítáte, Trhani - strčí Háta teni představuje pronikačku; stopa vůní - stovu paní  je polovsuvkou).

Procvičte si pronikačku i její odrůdu polovsuvku na jednoduchých příkladech a povšimněte si, že se pronikačky a polovsuvky principiálně neliší (a platí to i pro podání hádanek):

POLOVSUVKY
Slona zub na poli přerůstá plodina,

po ránu pták se tam ozývat začíná.

 

Zvířátek skelety raneček tají,

Čaruje příbuzný s nimi teď v háji.

 

„Červené víno se vylilo!“ křičí žena,

paže žhne cizinci nápojem opařená.

 

PRONIKAČKY
Ze Slovenska herec polkl doušek vína,

intenzita citu zaplavila syna.

 

Básník svoje nepravdy do světa šíří:

Vichr na lán obilí od moře míří.

 

Utichli setři, stržena je tkanina,

výtvarné dílo oslnilo rabína.

 

Ožily bulváry, i ten pták v dáli -

nemoc už nehrozí mladému králi.

 

Věřící často vede víra k něze -

horníka přitahuje místnost kněze.

 

V dvoukoláku Moravan veze dvě šelmy,

starý skelet ještěra láká ho velmi.

 

Řešení hádanek: kel, řepka - křepelka; kostry, uzlíček - kouzlí strýček; rudá kapalina - ruka pálí Dána; Huba, lok - hloubka; poeta, lži - pole žita; psi, látka - plastika; ulice, páv - úplavice; havíře láká hala vikáře; kára, Ostravan - kostra varana.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 40

Tento díl bude věnován poslední dosud neprobrané hádance, v níž lze cosi vsouvat dovnitř náznaku. Už jste se seznámili se vsuvkou (písmennou), vsuvkou slovní, polovsuvkou a pronikačkou. Vsouvali jsme do náznaku písmena nebo další díl náznaku, a to buď celý (vsuvka slovní) nebo po částech (polovsuvka, pronikačka). Zdálo by se, že už jsou možnosti vyčerpány... Máme však hádanku, v níž můžeme (dokonce musíme) vsunout do náznaku ne jedno písmeno (jako ve vsuvce), nýbrž nejméně dvě stejná písmena. Takovou hádankou je PŘÍDAVKA.

Abychom byli korektní, musíme uvést, že v přídavce musíme nejméně dvě stejná písmena do náznaku vsunout nebo k náznaku přisunout; prostě přidat - odtud je název hádanky. V základní tvorbě přídavky tedy můžeme písmena vsunout do náznaku (krs - karas, prst - porost, Sála - skalka), zčásti vsunout a zčásti přisunout (tik - stisk, rasa - kráska, ulice - kuklice nebo sun - skunk, pole - poklek, saros - starost), případně přidat z obou stran (rus - trust, Rom - aroma, lidé - klídek). Druhová operace přídavky je splněna přidáním nejméně dvou stejných písmen; může jich ale být i více: prst - prasata, Sugar (postava z filmu Někdo to rád horké) - Stuttgart. V základní tvorbě přídavky může být náznak víceslovný (pas klauna - praskla urna) nebo spojený s jádrem (dědovy Dvě vdovy, maléru smál se Rus).

Je-li náznak víceslovný, můžeme provést druhovou operaci u každého slova a naplnit tak principy násobné tvorby. Pokud přidáváme ke všem slovům náznaku stejná písmena, splývá násobná tvorba s tvorbou základní; při "čisté" násobné tvorbě přidáváme ke každému slovu náznaku různá písmena (břitva rudá - boří továrnu Dán, stůl cizí - sítí ulic mizím, kde mívá akademik vak?). 

V přídavce lze uplatnit i principy sdružovací tvorby. Ta může mít dvě podoby: buď se přidávají ke všem dílčím náznakům stejná písmena (pak je druhová operace splněna přidáním alespoň jednoho písmena ke každému dílčímu náznaku - mls, trn - Malá Strana, kola, kila - školák šišlá, hrst, nov - hra satanova, klima, hýl, ovce, Nil - okolí Omahy olovo ocenilo), nebo se k jednotlivým dílčím náznakům přidávají různá písmena (pak musí být ke každému dílčímu náznaku přidána nejméně dvě stejná písmena - host, myši - hor strmý štít, Kopidlno, vlna - koupí důl nová lana, krk, lidi, raník - karakal vidí vraní oko, klenot, červ, nov - koleno oteče Ervínovi). Stačí, aby byla přidávaná písmena jiná u jediného dílčího náznaku, a musí být splněna "celá" druhová operace (přidání alespoň dvou stejných písmen) u všech dílčích náznaků: kotva, milá, uši - Skot s vámi slast tuší.

Zkuste vyřešit několik přídavek (a nezapomeňte určit způsob tvorby - máte ho pro kontrolu uvedený u řešení)!

PŘÍDAVKY
Likér z rýže mysl kalí -
div divoucí tuším v dáli.

City choré přítel raní,
žalostný je pohled na ni.

Mořský korýš smyčky valí,
maska lovce neklid halí.

Střelná zbraň židovky v zádech tě mrazí,
listina sepsaná před stem let schází.

Stonek má listy, chuchvalec známý -
na Temži město krajana mámí.

Řešení hádanek: ZT arak - zázrak; ZT emoce nemocné; ST krab, oka - škraboška; NT pistole Sáry - spis sto let starý; ST lodyha, klk - Londýn Hanáka láká.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 41

V minulém dílu jsme se seznámili s PŘÍDAVKOU s tím, že druhovou operací je přidání nejméně dvou stejných písmen k (do) náznaku. Tím ovšem ještě nejsou možnosti přídavky vyčerpány.  Přidávat totiž můžeme nejen stejná písmena, ale i stejné skupiny (shluky) písmen: maska - malá skála, banka  turban Turka, ceta - citace Tacita, bol batolat, dám dcerce rám (přidává se dvakrát cer).

Vidíte, že shluky lze přidávat stejně jako písmena před náznak, za náznak i dovnitř náznaku. Také shluky lze přidat i víckrát než dvakrát: plat - sepse selat, glosa - má mág málo masa, dosti datlů - do pasti padá tlupa, bídáka bílá lada lákala.

Přidávat k náznaku shluky lze nejen v rámci základní tvorby, ale i při použití principů násobné a sdružovací tvorby.  Při těchto způsobech tvorby dokonce můžeme přidávat nejen různé shluky, ale též kombinovat přidávání písmen a shluků; ve sdružovací tvorbě pak platí navíc stejné možnosti jako u písmen, tzn. že lze přidávat stejný shluk ke všem dílčím náznakům (pak stačí přidat ke každému DN alespoň jeden shluk) nebo přidávat různé shluky (pak musí být přidány ke každému DN nejméně dva).

Ukázky násobné tvorby: krosna má - krokus kuna lámala, lál churavec - lapal pach u jezera jezevec (přidávají se různé shluky);  dosti želí vdovství žena líná (přidávají se písmena a shluky).

Ukázky sdružovací tvorby: dok, laik - dokonalá ikona, hranol, ubrusy - hra na violu baví Rusy, (přidává se stejný shluk); Kant, Bask - dekadentní básník, hrůza, čabajka - hru Sasa začala balalajka (přidávají se různé shluky); jmelí, Ir - dejme lidem mír, jáma, pár - jarmark u parku (přidávají se písmena a shluky - de, m; r, ku).

Pro bohaté možnosti tvorby patří přídavka mezi autory oblíbené druhy hádanek. Řešitelům mohou některé složitější náměty vyvolat vrásky na čele. Ostatně, procvičte si řešení přídavek sami; a nezapomeňte při tom určovat i způsob tvorby:

PŘÍDAVKY
Nádherný had muže žije,
obdiv k němu povrchní je.

Spadla nádoba tu ze skály,
kloučci z Ottawy se chechtali.

Poplatky od nás státu patří,
na koně hafá pejsek za tři.

Jeden úd k uchu nůž přiložil - k nevíře,
tím končí citové projevy malíře.

Přítel ženy z Kodaně je zatížený vinou;
o útěchu či o pomoc žádá ženu jinou.

Vytištěn je hlemýžď tučně,
k zvedání tyč vábí učně.

Pohovka prázdná je, Jano,
kotouč má v drážce své lano -
řezník si všímá jen masa.
Karkulku vyhlíží chasa.

U potoka ryba leží,
pro ni žena svahem běží.

Dojnice herec chce, právo své hájí.
Vladaře vyděsí temná strž v kraji.

Žasnou malí mouřeníni s Lucií -
chystá moučník pro ni herec, popíjí.

Řešení hádanek: ZT krásná kobra snoba; ST káď, malí Kanaďané se smáli;  ZT naše daně - na šedáka štěká štěně; NT levá noha - výlevy van Gogha; NT druh Dánky podporu hledá Lenky; ZT plž - páka láká žáka, ST kanape, kladka - čeká na čepeček čeládka;  ZT pstruh - paní strání uhání; ST krávy, Kačer, nárok - krále vyleká černá rokle; NT černí kluci - peče perník Lucii mim.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 42

K řadě druhů hádanek existují hádanky, jejichž druhová operace je opakem, protipólem: přísuvka x odsuvka, vsuvka x výpustka, obložka x obnažka a další. Také k pronikačce, polovsuvce a přídavce existují druhy hádanek se zrcadlově opačnou druhovou operací.

Druhovou operací přídavky je přidání nejméně dvou stejných písmen nebo dvou stejných shluků do (k) náznaku. Opačným postupem je tedy logicky odebrání, vyjmutí, vyloučení nejméně dvou stejných písmen nebo shluků z náznaku; přesně tak je definována druhová operace VÝLUČKY.

Stejná písmena nebo shluky můžeme vylučovat z náznaku zpředu a zevnitř (spisky - píky, máme doma vína - medovina), zevnitř a zezadu (korzár - koza, hra ostrá - host), zpředu a zezadu (kosák - osa, kapavka - páv) nebo jen zevnitř (pelest - plst, balalajka - bajka). Vylučovat stejná písmena nebo shluky musíme nejméně dvakrát; můžeme tedy i vícekrát: pere se kavka - prskavka.  Náznak a jádro mohou tvořit jeden celek (být spojené): já se mám, už jsem muž. Vylučovaný shluk může být i delší než dvě písmena (a někdy i poměrně dlouhý), například: pasažéra žert - past (vylučuje se dvakrát ažer). 

I u výlučky lze využívat principů sdružovací a násobné tvorby, a to za obdobných podmínek jako u přídavky. Ve sdružovací tvorbě tedy můžeme vylučovat v rámci jednoho námětu z dílčích náznaků stejná písmena nebo shluky (pak stačí pro splnění druhové operace vyloučit z každého dílčího náznaku alespoň jedno písmeno či shluk): Má vlast, vrána - Malá Strana, batole, doba - Toledo; nebo lze vylučovat různá písmena či shluky (pak ovšem musíme z každého dílčího náznaku vyloučit nejméně dvě stejná písmena nebo nejméně dva stejné shluky):  mamut, bobr - autor,  kavka, arara, lelek - vak. Ve sdružovací tvorbě výlučky je možné, stejně jako u přídavky, kombinovat vylučování písmen a shluků: kavka, alka - vlk, Einstein, aroma - strom. Poslední dílčí náznak lze spojit s jádrem: oves, korýši ve skrýši, astma, test, strast amatéra, gagát, lilie, kytky tet.

Při užití násobné tvorby musí být druhová operace provedena s každým slovem: psisko laika - pikolík, skunk lítal - sunita (méně užívaná, leč přípustná, podoba slova sunnita), vinárna neusne - virus, kozákova literatura zavalí tetu, oko Tatara - kra. Z příkladů je zřejmé, že i v násobné tvorbě můžeme vylučovat jen stejná písmena, jen stejné shluky i kombinaci stejných písmen a stejných shluků; a také zde lze spojit náznak a jádro.

Ještě než vás vyzveme k řešení ukázek výlučky, musíme upozornit na jednu "zvláštnost". Druhová operace výlučky je definována jako vyloučení nejméně dvou stejných písmen či shluků z náznaku; nikoli všech stejných písmen či shluků! Proto jsou správnými náměty výlučky i tyto: aparát - part, stará dáma - strádám, mák, škrkavky - máš krávy (kravky).

Výlučky k řešení (a určení způsobu tvorby):

Vozík zakoupený veze náklad hravě,
závidí ho ženě město na Moravě.

Prvek zmizel, apel je tu:
Objasní to rozbor světu?

Polapená šelma v kleci řádí,
její řev mi namouduši vadí.

Přednost věštce oblibu už ztrácí;
jako pták se z Orientu vrací.

Na hladině zátka, pod ní ryba pluje,
se zájmem to dravec z výše pozoruje.

Řešení hádanek: ZT kára nová - Krnov; ST tantal, výzva - analýza;  ZT chycená hyena; NT priorita proroka - potápka; ST korek, losos - orel.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 43

Protipólem polovsuvky a pronikačky je VYBÍRAČKA. Jedná se o druh hádanky, který potřebuje k provedení druhové operace  dva dílčí náznaky nebo náznak složený nejméně ze dvou slov. Jádro získáme tak, že vybereme z prvního dílčího náznaku (z první části víceslovného náznaku) písmena druhého dílčího náznaku (písmena druhé části víceslovného náznaku); pořadí písmen musí být zachováno.

Vybíraná písmena nesmějí tvořit jeden celek (jedno slovo či sousloví), to bychom prováděli druhovou operaci slovní výpustky. Člení-li se vybíraná písmena právě na dvě části a také "zbytek" námětu je ze dvou částí, jde o opak polovsuvky: pronikačky, ráčky - poník, háje kmen, Jemen - hák,  stříbrná řeka, tři brka - snáře; pokud je částí více, jde o opak pronikačky: jelen sika, lesík - Jena, jakostní kmín, kotník - jasmín, pěkná kravata, karta - pěnkava, kop od branky, pór - kód banky, Čech stál u památky, chalupa - čest matky.

Všechny výše uvedené náměty považujeme za základní tvorbu, neboť je v nich druhová operace provedena ve všech případech jen jednou. Ve sdružovací tvorbě vybíračky můžeme použít samé "opaky polovsuvky": plíšek, lék, úmrtí lína, mrlina - píšu ti; samé "opaky pronikačky": stopa čerta, toče, parma Uhra, amur - Sparta Praha; i kombinaci obou možností: hrubián, rubín, doba Norky, obor - hádanky.

Náměty vybíračky mohou být v základní i sdružovací tvorbě zčásti nebo zcela spojené: v kalné stoce klest - Vánoce, otisk palce, tik ospalce, kanonýr Nor, sestra, esa - kanystr, fasádníka saka fádní, kolečka laku lekala kočku.

Vybíračka vznikla opravdu jako protipól pronikačky a polovsuvky, a proto se smí vybírat písmena z prvního dílčího náznaku (prvního dílu náznaku, prvního slova či sousloví) jen "zevnitř" čili až od druhého písmena; první písmeno námětu musí přejít do jádra. Části autorů hádanek se to nelíbí a v současné době probíhá diskuse, zda ve vybíračce neumožnit vybírat i první písmeno...

Zkuste si několik vybíraček vyřešit:

Nastal konec září, kino se zas plní,
na plátně už soubor při tanci se vlní.

Logistický problém řeší
táta, máma, děcka;
prý plavidla u města jsou
na Dunaji všecka.

Odškodnění pojišťovny? Jako plaz se kroutí!
Nebere to moje hlava, zle se z toho rmoutí.
Sbírky fotek na nic jsou tu, všechno vzala řeka,
marně žena ode mne pak šperk na ruku čeká.

Seniora báseň město chválí -
autor tam žil, když byl ještě malý.

Nádherná rostlina. Příbuzná vládce
na jarní lučině usnula sladce.

Seveřan vyrábí pytlíky poblíž Alíka,
švadleny jásají, legrace je to veliká.

Známá parta pije nápoje jak duha,
protilehlost zájmů, to je její vzpruha.

Zkouška muže množství rizik tají.
Artérie selže, vše je v háji.

Řešení hádanek: ZT babí léto, bio - balet; ZT úkol má rodina, lodi u Komárna; ST náhrada, had, má lebka, alba - náramek; ZT důchodcova óda - Duchcov; ZT krásná lecha, snacha krále; ZT Švéd lepí sáčky vedle psa - šičky; ZT populární četa, punče - polarita; ZT test pána, sta - tepna.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 44

V připraveném testu č. 4 jste mohli získat až tři kvalifikační body; za správné řešení všech hádanek dva body (za řešení s nejvýše dvěma chybami jeden bod) a za správné určení způsobu tvorby u všech hádanek jeden bod:

1 POLOVSUVKA
Zvířátek skelety raneček tají,
čaruje příbuzný s nimi teď v háji.

2 VÝLUČKA
Vědec vedle literáta stojí,
o postavy oba prý se bojí.

3 ZÁPORKA
Nůž s vidličkou schází, také známá řeka,
místnosti tu k tanci sotva někdo čeká;
pot se z čela řine - sprchu! Není zbytí,
u ostrova ženy váhaly se mýti.

4 RÁČEK
Trpitel znejistěl, hrůzou se leká,
u Hřenska nádoby odnáší řeka;
mé spisy líčí zas: z utkání v sále
obavu neměla příbuzná dále.

5 CITOSLOVKA
Kraj kouř halí, v ohni tuk praská,
naše hory - to je má láska.

6 VÝPUSTKA SLOVNÍ
Ačkoliv mlha se valí,
skladatel násep zří v dáli

7 VĚNOVÁNKA
Odpady řešit druhovi slíbí
Amis sám; vskutku, jde mu to snadno -
druhova jímka - kal klesl na dno...
pánům se země v zámoří líbí.

8 SOUHLASKA
Sval rutil zmáhá, lamač je třída,
stařena setra Sámovi vydá.

9 PRVKOVKA
Ovocná zahrada v Rijádu,
oděv tam ženy visí,
zajdi si k imámu pro radu,
co Aloisov byl kdysi.

10 PŘÍDAVKA
Hlísti dívky počkají -
zrádci nápoj srkají.

11 PRONIKAČKA
Básník se nedívá dopředu,
desítky kapucí střeží,
bláhová rozepře pro součást
stroje ho zajímá stěží.

12 CITOSLOVKA
Pátek končí, lojovice svítí, ale
o setmění zvýší se náš počet v sále.

13 VYBÍRAČKA
Gagarin s Titovem vyhlížejí
víc než šest limuzín celé dni.
Běhání s maxipsem - to je její;
záliba dívčina nevšední.

14 POLOVSUVKA
„Červené víno se vylilo!“, křičí žena,
paže žhne cizinci nápojem opařená.

Řešení hádanek z testu č. 4: 1 ZT kostry, uzlíček - kouzlí strýček; 2 NT filolog u Drdy - figury; 3 ST příbor, Úpa, sály - při Borneu paní kolísaly; 4 NT Job, láhve nese Labe, má akta - boje v hale se nebála matka; 5 ST dým, lůj - Brdy miluji; 6 ZT Vivaldi val vidí; 7 NT žumpa Amila - je mužům Panama milá; 8 ST biceps, ruda - babice psa Noru dá; 9 ST sad, burka - osada u Rumburka; 10 NT roupi Dáši - grog upíjí jidáši; 11 NT nebo ST poeta šilhá, dost kápí - pošetilá hádka o píst; 12 ST den, svíce - bude nás více; 13 ZT kosmonauti čekají osm aut - koníček Áji; 14 ZT rudá kapalina  - ruka pálí Dána.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 45

Rozmanitost a krásu českého jazyka, ale také jeho obtížnost, zvyšuje skutečnost, že celá řada slov má vedle svého základního tvaru ještě tvary další. Tvary slov se mění zejména díky skloňování, časování a stupňování. Toho využívají druhy hádanek, které hádankáři řadí mezi hádanky tvaroslovné. První tvaroslovnou hádankou, s níž se blíže seznámíme, je PÁDOVKA, jejíž druhovou operací je změna pádu náznaku (změna pádu alespoň u jednoho slova náznaku, má-li náznak více slov).

Druhová operace pádovky připouští, aby kromě změny pádu byla k náznaku přidána danému pádu odpovídající předložka, popřípadě aby stávající předložka byla v náznaku změněna nebo z náznaku odebrána. Pokud se v rámci druhové operace neprovádí přidání, změna nebo odebrání předložky, musí dojít vedle změny pádu ještě ke změně tvaru příslušného slova (a vzhledem k tomu, že hádankáři v pádovce považují délkou se lišící samohlásky za shodné, nestačí změna tvaru spočívající ve změně délky samohlásky; například růži - růží!).

Český jazyk používá sedm pádů v jednotném i množném čísle. Hádankáři považují v pádovce za různé i "stejné" pády různých čísel; rozeznávají tak čtrnáct pádů. Druhová operace pádovky je tudíž splněna i tehdy, dojde-li ke změně čísla, ale jedná se z mluvnického hlediska o týž pád: párek (párky) - parky. Několik příkladů pádovky: pól - pole, hora - hoře, bolen - bolení, činžák - čin žáků, Pyreneje - pyré nejím; nebo s využitím předložek: líc - ulice, lín - dolina, hra - Ohře, Lucifer - kluci féroví. Náznak může mít více slov: malá paní - má loupání, můj ranč - pomeranče, panika zlá naše - paní kouzlo unáší a může být spojený s jádrem: masér má sérum, dáma vdá mě, Dyje pod ledy je, hra jemná hřeje mne.

Výše uvedené náměty představují základní tvorbu, v pádovce jsou běžné i další způsoby tvorby, zejména sdružovací:  červ, nevina - červené víno, hora, osa, kopa (lze i hora, kopa) - horoskop, rám, sušenka - rámus u šenku; nebo s využitím předložek: lyže, oči - zlý živočich, hněv, lícha - ohně v údolích. Operaci s předložkou lze uplatnit též jen u jednoho z dílčích náznaků: déšť, kapsa - zde štěká pes; a i zde můžeme zčásti spojit náznak a jádro: laso, Káťa laská tě.

Je-li náznak rozvitý, druhová operace se provádí u všech slov a alespoň jedna z provedených změn je do jiného pádu než u ostatních slov, pak se jedná o násobnou tvorbu: barva líce - bar v ulici, díl malé káry - dilema lékaře, u pošty tíseň - pop o štěstí sní.

Vyřešte si pár jednoduchých pádovek:

Pták se schoval v poli s mákem,

hrozí srážka s jiným ptákem.

 

„Sbal si uzel,“ trenér hřímá,

po prohře bek hnán je z Říma.

 

Moje skla led nese kamsi v dál…

Chutný nápoj proto jsem si vzal.

 

Přístřešek zvířete v lese se krčí,

nastane zápas jelenů v smrčí.

 

Řešení hádanek: koliha - kolize; ranec - obránce; brýle, kra - dobrý likér; budka laně - bude klání.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 46

V minulém dílu jsme se seznámili s PÁDOVKOU, která patří do skupiny (typu) HÁDANEK TVAROSLOVNÝCH. Pro tvaroslovné hádanky platí z hlediska námětu i textového podání trochu jiná pravidla, než je tomu u hádanek jiných typů.

Již v našem čtvrtém dílu jsme uvedli, že "směrnice pro tvorbu hádanek ... vyžadují po hádankářských námětech SMYSLUPLNOST (v českém jazyce) a NÁMĚTOVOU UCELENOST (tj. schopnost námětu jako celku nebo jeho částí vyjadřovat konkrétní věc či skutečnost, stav věci nebo děj, a to bez potřebného průvodního vysvětlování)".  To platí u tvaroslovných hádanek jen omezeně; námětová ucelenost nemusí být v náznaku nebo v dílčích náznacích dodržena.

Pro pádovku z toho vyplývá, že náznak nemusí být v prvním pádu.  Správné jsou proto i náměty: tátu - státy, čenicháním - učení cháni, po polích, beka polibek, psovi, treku, větou - pestré květy, mými tařicemi, za tújemi - metaři cestují. Povšimněte si, že slova, která jsou v náznaku v jiném než prvním pádě, mohou přecházet do jádra v prvním pádu (beka -bek, psovi - pes, treku - trek, mými tařicemi - mé tařice). Toho lze dobře využít při podání pádovek.

Například minule uvedený námět "u pošty tíseň - pop o štěstí sní" (násobná tvorba) lze podat i  "u pošty, tíseň - pop o štěstí sní" (sdružovací tvorba). Podání mohou konkrétně vypadat třeba takto:

U úřadu úzkost na mě padá,
kněz si ve snu pocit blaha žádá.

U úřadu vstřícnost? Bída velká!
Kněz po zdaru touží, vůbec nelká.

Za povšimnutí stojí to, že jsme v obou případech podali část námětu "u pošty" souslovím "u úřadu". Je tomu tak proto, že při psaní řešení (povinně) zachováváme předložku uvedenou v podání (u úřadu - u pošty). Samozřejmě při tom respektujeme správnost českého jazyka, a proto někdy nejsou předložky zcela totožné; například: v obci - ve vsi. Při řešení je třeba dát pozor, v jakém pádě je dané slovo v podání uvedeno; přestože je v textu zvýrazněno kupříkladu "zvíře", nemusí se jednat o první pád - ten je třeba správně určit ze zapojení slova do věty.

Tak teď už snad víte o pádovkách vše potřebné a můžete si vyřešit několik dalších námětů:

Přístřešek zvířete v lese se krčí,
nastane zápas jelenů v smrčí.

Každodenně v oparu skrytá
nymfa jitro u moře vítá.

Laciný plod leží někde v hnoji,
postrádá král zvířat družku svoji.

Lidé se tlačí po kině v šatně,
na mámu chaos působí špatně.

Vyhynulé zvíře znám,
u včel já se ukrývám.

Fáze růstu plodiny
nemá chloupek jediný;
s kartou básník v náručí
s hochem kráčí v papučích.

Kvůli květu boj je lítý,
Koloděj tře mastí kýty.

Na splavech se slečnou
pokryt mastnou látkou
k výklenku  v kazajce
Honza sjíždí s láskou.

Řešení hádanek: budka laně - bude klání; najáda, ráno na Jadranu; levná malvice - lev nemá lvici; na matku - zmatek; mamuta, u úlku mám útulek; etapa, lnu, s esem - poeta pachole nese; kvůli růži, válka - obr užívá lék; na jezech, s dívkou, olejem, k nice - jezdí v kamizole Jeník.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 47

Zatímco u pádovky si musíme vystačit "jen" s dvakrát sedmi pády, u dalšího druhu tvaroslovných hádanek jsou možnosti proměny náznaku v jádro mnohem pestřejší. Tímto druhem hádanky je ČASOVAČKA. Druhovou operací časovačky musí být změna alespoň jedné "vlastnosti" slovesa - osoby, čísla, času, způsobu nebo rodu; a to rodu v obecném smyslu - mužský, ženský, střední - i slovesného rodu - činný, trpný. Kromě této povinné změny lze doprovodně ještě přidat, ubrat nebo změnit osobní zájmeno (odpovídající danému slovesnému tvaru) a zvratné zájmeno se nebo si. Naopak, slovesný vid musí být zachován. Nelze tedy přidávat, ubírat či měnit slovesnou předponu, ani měnit vid jiným způsobem - například: říkat, říct (řeknout), vidět, vídat, vídávat.

Pro časovačku platí (podobně jako u pádovky), že náznak nebo dílčí náznak nemusí být "námětově ucelený". Náznakem v námětu časovačky může být infinitiv (neurčitý způsob, neurčitek): omýt - omyl, nebo kterýkoli jiný slovesný tvar: spala Spiš. Náznak může být též rozvitý; pak je třeba zachovat příslušné gramatické vazby: mařím zde sítka - (maří zde sítka) - má říz desítka.

Ukažme si na příkladech některé možné způsoby proměny náznaku v jádro; změna osoby: poletuješ - (poletuje) - pole tu je; změna čísla: obílím - (obílíme) - obilí mé; změna času: hranatí - (hranatělo) - hra na tělo; změna způsobu: jíš - (jez!) - jez, plát, nesou - (plá, nesli by) - plané sliby; změna neslovesného rodu: málo spalo - (málo spala) - má los Pála; změna slovesného rodu:   jí - (jeden) - je den; přidání osobního zájmena: dramatizuješ - (on dramatizuje) - Ondra máti zuje. Změn může být více než jedna; například změna osoby a času: neseji, škytám - (neseli, škytal) - nese lišky Tal.

Námět může být zčásti nebo zcela spojený: sekat, pere se kaprál, nese raník nestraník. K velmi zajímavým (až dramatickým) proměnám může docházet při použití nepravidelných sloves: hnali jsme ženu...

Ve sdružovací tvorbě můžeme  dodržet charakter změny (proměny) u všech dílčích náznaků: vědět, rachotit - (ví, rachotí) - víra choti; nebo můžeme charakter proměny libovolně kombinovat: úpět, skučela by, halím, věz! - (úpí, skučí, halil, ví) - u písku číhali lvi. Druhová operace časovačky je definována jako provedení "nejméně jedné" z možných změn, a proto násobná tvorba splývá s tvorbou základní: vézt musím - (vez!, musíte) - vezmu si té.

A už dost teorie, pojďme si vyzkoušet řešení časovačky na jednoduchých námětech:

Do banky dejte výdělek svůj celý;
ve včelíně se probudily včely.

Cestovat měl bych hledat nevěstu,
jenomže není vidět na cestu.

Ledy vláčet po řece se nehodí,
zastřešený stadion mi lahodí.

Těžko lze zjistit, kde je vina –
ztrácela se mně zelenina.

O kopanou zájem máme,
vlastní mužstvo město známé.

Ukradl jsem auto cizinci hravě,
ve výběžku žena rybaří právě.

Peníze, jež naspořím, věnuji ústavu.
Místnost, v níž se učíme, žádá si opravu.

Otevřeli městskou bránu -
prší, kráčím městem k ránu.

Řešení hádanek: uložte - úl ožil; jet měl bych - je tma; kry tahat - krytá hala; mizelo mi zelí; má tým Aš; vzal jsem vůz Italovi - v zálivu Zita loví; našetřím, dám - naše třída; lije, jdu Litomyšlí, ohne, váží - ohnivá žena.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 48

Ještě si vzpomínáte na měkčenku a její odrůdy háčkovku a ypsilonovku? Pak vás určitě nepřekvapí, že také časovačka má své odrůdy, v nichž je druhová operace omezena jen na některé typy proměn náznaku v jádro z těch, které jsou v časovačce možné. V PŘECHODNÍČKU je povolena jen změna slovesného tvaru na přechodník, v ROZKAZCE se sloveso převádí do tvaru rozkazovacího způsobu a v TRPĚNCE lze využít jen změnu slovesa v trpné příčestí nebo změnu činného  rodu v trpný, je-li náznakem věta.

V základní tvorbě přechodníčku může být náznak jednoslovný: kosit - kosice, pálí - palice, zaspí zas páv, nebo rozvitý: napíši o lani - na psa volání, vyrůstá výr u stáje. Druhová operace s rozvitým náznakem musí dodržet gramatickou vazbu, tzn. že tvar přechodníku musí odpovídat podmětu: mamča sůví - mám času víc (nikoli více!!). Ve sdružovací tvorbě je možné užívat všechny přechodníky stejného typu: nesladím, vážu - nesla děva zajíce, snít, živit, čnít - sněží věčně, mizím, radil, tajíš - mizera dělá taje (všechno jsou přechodníky přítomné), nebo lze kombinovat přechodníky přítomné i minulé: dobral, lne - dobrá vlna. Násobná tvorba je v přechodníčku velmi řídká: mám lenit - má jelenice. Při tvorbě a řešení přechodníčku je třeba dodržovat slovesný vid: jádro dobrá vlna je odvozeno od slovesa dobrat, nikoli dobírat!

Také v rozkazce může být náznak v základní tvorbě jednoslovný: brát - bér, dávíš - dav, otočím - Oto čte, nebo rozvitý: máma bručí - mám obruč, kosí lnici kostelníci. Povšimněte si, že se podmět v náznaku mění na oslovení: Páral koupil oleje - Párale, kup oleje - pár alek u pole je. Ve sdružovací tvorbě jsou obvykle dílčí náznaky jednoslovné (popřípadě se zvratným zájmenem): krčím, maří - krčmář, volal, balíme - volejbal, hojit, nahnat - hojná žeň, prát se, usnout, číslovat - Perseus ničí sluj. Ale občas se podaří vytvořit i složitější námět: skočit, koupe se Kuba u Dyje - s kočkou pejsek u boudy je.

V trpěnce se tvar slovesa převádí na příčestí trpné: jásat - jasan, snížíš - sní žena, okopu - oko paní, poutahuje pouta žena. Je-li však náznakem věta, převádí se celá do trpného rodu: hnětu Ladu - je hnětena Lada - jehněte nálada. Podobně se postupuje ve sdružovací tvorbě: kladu, štípají - kladenští páni, hádáte, šlapeš - hada našla paní, jíst, cílím, vydáme - jede nocí lenivý Dán.

Několik hádanek na procvičení:

PŘECHODNÍČKY
V lese házím šišky na Dánky,
pohanily moje hádanky.

Čistím nos, když pobývám v lese,
stromů pár se ve větru třese.

ROZKAZKY
Žadoním o práci, chytám lelky,
moje řeč sklidila úspěch velký.

Po bouři vzplál hrad - žádná psina,
pocity trpké má teď Nina.

Skryla se v místě, kde sytí se šelmy -
vtip dívky zdařený nebyl prý velmi.

TRPĚNKY
Proč nechal vytáhnout z pochvy meče?
Básníka vidina  - kruté seče.

Na radu své ženy Ziny
mažu chrástem odřeniny.

Chápu se nářadí, nabírám hnůj ve stáji;
na góly cizince myslím stále potají.

Řešení hádanek: metám - mé taje; smrkám, dlím - smrk a jedle; prosím, lovím - proslov; hoří Kost - hořkosti; žerou lišky - žert Elišky; dal tasit - Danta sen; natírám natí rány; beru, kydám - branky Dána.
FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 49

Za čtyři roky jsme se v tomto sloupku seznámili už s 41 druhy a odrůdami hádanek. Je na místě si probranou látku zopakovat.

České slovní hádanky jsou úlohami, v nichž se výchozí tvar (zpravidla slovo, pojmenovací celek, věta) zvaný náznak mění využitím předepsané druhové operace, která je pro každý druh (odrůdu, variantu) hádanky jiná, ve tvar výsledný nazývaný jádro.  Přerod náznaku v jádro za využití druhové operace lze vyjádřit symbolickou rovnicí: N + DO = J.

Při přechodu náznaku v jádro lze, kromě změn vyplývajících z druhové operace, měnit počet a umístění mezislovních mezer a přidávat nebo ubírat interpunkční znaménka. Písmena lišící se délkou (čárkou nebo kroužkem nad písmenem) jsou ve většině druhů hádanek považována za písmena shodná. Písmena "c" a "h" lze slučovat v "ch" a stejně tak lze písmeno "ch" rozdělit na písmena "c" a "h".

V hádankách jsou používány různé způsoby tvorby. Má-li hádanka jeden náznak a jediné jádro, jedná se o základní tvorbu (ZT). Jestliže je jádro vytvořeno z více dílčích náznaků (DN) a druhová operace je použita u každého DN jednou, jedná se o sdružovací tvorbu (ST). Pokud použijeme druhovou operaci u každého slova víceslovného náznaku, jedná se o násobnou tvorbu (NT). Za jedno slovo se přitom považuje i neslabičná předložka dohromady s následujícím slovem. Slabičné předložky do tří písmen včetně a zvratná zájmena se i si (pokud bezprostředně předcházejí nebo následují sloveso, k němuž patří) lze považovat dohromady s příslušným slovem také za jedno slovo; v rámci jedné hádanky se však musí postupovat jednotně.

Hádanky je možné systematicky členit podle typu druhové operace nebo dalších znaků do několika skupin (tříd). Opakování začneme třídou hádanek proměnových (mutačních).

ZÁMĚNKA - v náznaku se změní jediné písmeno: bez - řez (ZT), vesta, kráter - restauratér (ST), malá rada - má zásada (NT), 

SHODOVKA - náznak a jádro se může lišit jen počtem a umístěním mezislovních mezer, délka hlásek musí být dodržena: roviny - rov Iny (ZT), pole, tucha - poletucha (ST), kup let - kuplet (NT splývá se ZT),

ČÁRKOVKA - v náznaku se přidá či ubere nejméně jedna čárka nebo nejméně jeden kroužek nad písmenem; lze také změnit čárku na kroužek a naopak: lak - lák, kúra - kůra (ZT), vir, niky - vírníky (ST), pár kan - parkán (NT splývá se ZT),

KROUŽKOVKA - v náznaku se přidá nebo ubere nejméně jeden kroužek nad "u", popřípadě se změní nejméně jedno "ú" na "ů" či naopak; přidání nebo ubrání čárky nad písmenem je povoleno, nepovažuje se však za provedení DO: s kotletami lůj - skot léta miluj (ZT), sta rysů, důvody - starý sud u vody (ST); příklad NT nemáme, alestejně by splývala se ZT.

ZÁMĚNKA

Zmlkly zbraně. Končí hra, žebra notně bolí.

Překvapivé trable jsou na válečném poli.

 

ČÁRKOVKA

Koupil klíh muž, který není zdravý,

třetinka Budvaru chuť mu spraví.

 

SHODOVKA
Mnoho stromů nátěr hyzdí,
zastavil se rychlík při zdi.

 

KROUŽKOVKA
S kříženci osla provazy kraví
- trápí pech muže, co v červnu slaví.

 

Řešení hádanek: ST meče, kanasta, kosti - nečekané starosti; ZT má lep Ivo - malé pivo; ST sto jív, lak - stojí vlak; ZT s mulami lana - smůla Milana.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 50

V posledním dílu jsme začali s opakováním dosud probraných proměnových hádanek. Prvními opakovanými druhy hádanek byly záměnka, shodovka, čárkovka a kroužkovka, které patří do typu hádanek mutačních. Společným znakem uvedených čtyř druhů je shodný počet písmen v náznaku (N) a v jádře (J). Dalším druhem mutačních hádanek se stejným počtem písmen v N a J je MĚKČENKA se svými odrůdami HÁČKOVKOU a YPSILONOVKOU:

MĚKČENKA - v náznaku se ubere a/nebo přidá nejméně jeden háček a/nebo se provede nejméně jedna změna i na y a/nebo naopak: křísi - krysy (základní tvorba - ZT), síň, kopí - synkopy (sdružovací tvorba - ST); násobná tvorba - NT - splývá se ZT nebo ST a platí to i pro háčkovku a ypsilonovku.

HÁČKOVKA - v náznaku se ubere a/nebo přidá nejméně jeden háček: štěp - step (ZT), šeď, tětí, sekáči - seďte tiše, káči (ST).

YPSILONOVKA - v náznaku se provede nejméně jedna změna i na y a/nebo naopak: výr -vír (ZT), póly, tyčka - politička (ST).

Další skupinou mutačních hádanek jsou druhy, v nichž se náznak a jádro liší počtem písmen o jedno:

PŘÍSUVKA - k náznaku se přisune zpředu nebo dozadu jedno písmeno: váhy - svahy, trus - trust (ZT), op, cit - opacita, ar, úlky Karkulky, kino, píle - skin opilec, pól, ucha - poletucha (ST), oř, šek - oříšek, lok, van - blokování (symetrická ST, při níž se přisouvá o jedno písmeno více nebo méně, než je počet dílčích náznaků), idiota karty - šidí Otakar tým (NT) brav hyne - obra váhy nes (symetrická NT),

ODSUVKA - z náznaku se zpředu nebo zezadu odsune jedno písmeno: kůl - úl, soud - sou (ZT), kra, lbi - Rabí, kop, léky - kolek, kobra, týl - obraty, obr, savana obávaná (ST), král chvátá - kravata (NT).

Hádanky k řešení a určení způsobu tvorby:

MĚKČENKA
Psů popis sdělují drobné ženy,
platily Japonky nízké ceny.

HÁČKOVKA
Obec šílí, dotek míče v Batumi
ani prorok předpovědět neumí.

HÁČKOVKA
Při chůzi lesem po cestě domů
klopýtne školák o kmeny stromů.

YPSILONOVKA
Ostravské sály skupina plní,
platýsi tiše v moři se vlní.

PŘÍSUVKA
Patří rybářce palice ještě, páni,
- hrušky cizinky mívaly na snídani.

PŘÍSUVKA
Rodinný domek moje je touha,
stačí mi k tomu minutka pouhá.

ODSUVKA
Nutkání k pití, nemoc mě ničí.
Pomůže párek ze zahraničí?

ZÁMĚNKA
Několik obrazů v komoře se válí,
na jednom z nich vidím hory někde v dáli.

ZÁMĚNKA
Procházím kus stromořadí u Náchoda,
Každou chvíli prší, bude velká voda.

Řešení hádanek: ZT setry líčí žínky - šetřily cizinky; ST ves, teč - věštec; ZT zakopne žák o pně; ST haly, Buty - halibuti; NT má lovkyně kyj dál - máslovky Němky jídaly; ZT vilka - chvilka; ST puzení, dna - uzenina; NT tři malby - zřím Alpy; ZT část aleje - často leje.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 51

Pokračujeme v opakování mutačních hádanek. Minule jsme končili druhy hádanek, v nichž mutací (změnou) bylo přidání nebo odebrání jednoho písmene - přísuvkou a odsuvkou. O pouhé jedno písmeno se liší náznak a jádro také u dalších dvou druhů hádanek:

VSUVKA - do náznaku se vsune jedno písmeno: akt - akát, trn - trůn, hrdost - her dost (základní tvorba - ZT), křís, tik - kořistník, sta, konce - Strakonice, šleha, sika - šle chasníka (sdružovací tvorba - ST), černé mraky - čert nemá raky, pán osiky - pranostiky (násobná tvorba - NT).

VÝPUSTKA - z náznaku se vypustí jedno písmeno: horda - hora, pop lůj jí - popluji (ZT), obilí, boa - obliba, pole pšenice, mitra - polepšení emíra (ST), šla volička - šavlička, jedli Tataři jelita tři (NT).

O dvě písmena se liší náznak a jádro u dalších dvou mutačních hádanek:

OBLOŽKA - k náznaku se přisune zpředu i zezadu po jednom písmenu: osa - šosák, lep Toma - kleptoman, řezbáři - dřez Bářin (ZT), pór, van - sportování, estragon, Kanak, ovál - sestra Gondíka nakupovala (ST), osm aut - kosmonauti, tlak savic - útlá krasavice (NT).

OBNAŽKA - z náznaku se zpředu i zezadu odebere po jednom písmenu: rarach - ara, cpe se pes, lotra vak - otrava (ZT), lučík, stéla - učitel, mušinec, stopy ran - uši netopýra (ST), chorý Skot - horko, špachtle Xenie - pach tlení, caparti kmána - apartmán (NT).

Nejméně o dvě písmena se liší náznak a jádro jiných dvou mutačních hádanek:

PŘÍDAVKA - k (do) náznaku - na libovolné místo - se přidají nejméně dvě stejná písmena nebo nejméně dvě shodné skupiny písmen: kvóty - skvosty, saros - starost, lín - kolínko, bajka - balalajka, Laši - papaláši, kra s námi - krásná miss (ZT), lak, arba - láska Srba, máz, ai - mráz ranní (ST), malá třenice - smála se sestřenice (NT); u ST a NT lze přidat do všech dílčích náznaků (do všech slov) stejné písmeno či stejnou skupinu písmen nebo mohou být přidávaná písmena či skupiny písmen různé.

VÝLUČKA - z náznaku se - z kteréhokoli místa - vyloučí nejméně dvě stejná písmena nebo skupiny písmen: krovky - rovy, strasti - trati, kakabus - bus, žararaka žáka (ZT), padá dóm, hoch - pomoc, past, stvol, růst, STS, kost - Pavol Rusko (ST), mám rmeny - arény, klik Tatara - lira (NT); u ST a NT lze vylučovat stejné nebo různé písmena či skupiny písmen. 

Hádanky k řešení a určení způsobu tvorby:

VSUVKA
Jako správný skaut mám v lásce lučiny,
budu sbírat houby v stínu bučiny.

OBNAŽKA
Představený kláštera
s chutí slídí za šera.

VÝLUČKA
Duchovního lihovina
zimní svátky připomíná.

OBLOŽKA
Otroka provazy silné byly,
při zábavě jsme se nenudili.

PŘÍDAVKA
Amulet mu asi nepomůže…
Váhá Turek přijmout návrh muže.

VÝPUSTKA
Pro zraněný palec nastal velký shon,
Já mlčím jak ryba, kluk řve jako slon.

Řešení hádanek: ST junák, louky - jdu na klouzky; ZT opat rád pátrá; NT popova vínovice - vánoce; NT raba lana - hra bavila nás; ZT talisman - otálí Osman; ST prst, ruch - pstruh.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 52

Tentokrát si zopakujeme hádanky, které mají v náznaku i jádře stejný počet stejných písmen, ale náznak a jádro se liší pořadím písmen. Takové hádanky řadíme mezi hádanky permutační, jež získaly své označení pro svou podobnost s matematickými permutacemi.

PŘESUNKA - v náznaku se přesune právě jedno písmeno na jiné místo: bály - alby, láska - klasa, u kopí sýr - rukopisy (základní tvorba - ZT), vděk, sliny - dvě klisny, pár, má tip Elka - pramáti pekla, dary, činka dryáčníka (sdružovací tvorba - ST), řepa Blanky - pře Albánky (násobná tvorba - NT).

VÝMĚNKA - v náznaku si vymění své pozice dvě písmena:  terč - čert, krásy - krysa, lept Oty - teploty, pólo Váni - polovina (ZT), bok, žilky - kobližky, postrk, dál prstoklad, bedna, mé dary - nedbáme rady (ST), kop selek - poklesek, milá skupina - má lísku paní (NT).

RÁČEK - pořadí písmen v jádře je v porovnání s náznakem zcela opačné (náznak se čte pozpátku): amok - kóma, barok - koráb, kusy lam - malý suk (ZT), mor, ruda - romadúr, Amor, hrtan, útrapa - Romana trhá partu, vid, bil se švec - dívce vše slib (ST), manéž Voka - žena má kov, dav maní vadí nám (NT). Je-li náznak spojený s jádrem, může být v námětu písmeno, které je pro náznak i jádro společné (neopakuje se); takovou hádanku nazýváme středový ráček: radar, cena za mazanec, oktáva má mávátko.

U přesunky a výměnky jsou povolené náměty, v nichž se provádí předepsaná druhová operace mezi dvěma (dílčími) náznaky: prak, slina - prasklina, pas, tílka - plastika, káva, rána - karavana, vůle, hník - hulevník.

Zatímco u  přesunky a výměnky je dva dílčí náznaky možno použít (a děje se tak poměrně řídce), existují druhy hádanek, kde je použití dvou dílčích náznaků povinné. Takovými hádankami (z těch, které jsme již probrali) jsou pronikačka, polovsuvka, vybíračka, vsuvka slovní a výpustka slovní; ty si ale zopakujeme až příště...

Hádanky k řešení a určení způsobu tvorby:

PŘESUNKA

Jak osten je ostrý nástroj velmi drahý.

Strádá pole širé nedostatkem vláhy.

 

VÝMĚNKA

Žena, jež nemluví, zvědavost mou dráždí.

Asi si mám myslet, že tu někdo vraždí.

 

RÁČEK

Dřu jak otrok. Partitura mizí,

nezazní tak hlas můj v televizi.

 

VÝMĚNKA

Co písmeno, to žvást, táta říká.

Odlétá pták z pole do rybníka.

 

PŘESUNKA
Vidíš menší pupek táty,
ničíš chlívky vepřů pláty.

RÁČEK
Pošli lístek kovákovi:
"bavič je trop z barvy", poví.

PŘESUNKA
Dravec v Andách síť na ryby vidí.
Co je to NOR? Autor zkratkou šidí...

VÝMĚNKA
Kovový kolíček sestra zvedla;
tenký byl, pod ním pak houba jedlá.

VÝMĚNKA
Oděv lotra Mydlář nese,
šelmou byla máma v plese.

Řešení hádanek: ZT trn, pila - trpí lán; NT paní němá napíná mě; ST rab, noty - baryton; ST litera, kec - letí racek; ZT bříško otce - boříš kotce; NT napiš kaliči - Šípa ničí lak; ST kondor, sak - kód Norska; ZT hřebík - hříbek; NT šaty grázla kat má - za tygra šla matka.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 53

Pokračujeme v opakování dosud probraných druhů hádanek skupinou hádanek, v nichž je k provedení druhové operace (DO) nutný náznak složený ze dvou částí. Označme si je A a B; pokud je budeme dále pro potřeby naplnění DO členit, použijeme označení A₁, A₂, A₃ atd. a B₁, B ₂, B ₃  atd. Pokud bychom měli v námětu více než dvě části náznaku, označíme je C, D atd.

U všech dále uvedených druhů hádanek lze použít principy základní tvorby (ZT), sdružovací tvorby (ST) i násobné tvorby (NT). NT se však prakticky nevyskytuje a i ST je poměrně řídká; proto je v příkladech nemusíte najít...

VSUVKA SLOVNÍ - do první části náznaku vložíme druhou část náznaku: A₁ + B + A₂ = J (jádro); obě části náznaku musí být slova nebo sousloví, která mají samostatně nebo ve vzájemném spojení smysl: sak, lov - Slovák, páka, mat - památka, mýty, je teplo - myjete ploty (vše ukázky námětů ZT), ocas, té, Ital, pa (ve významu "sbohem") - otec asi tápal (ukázka ST).   

Máme-li v námětu více než dvě části náznaku, můžeme je vsouvat postupně do sebe. Např.: A₁ + B₁ + C + B₂ + A₂ = J: dýka, klec, kádě - Dyk leká děcka. Ve výkladu vsuvky slovní (KaH 3/2017) jsme označili tento způsob tvorby za jakýsi zvláštní druh ST. Ve skutečnosti se však jedná o postupnou tvorbu (PT), kterou jsme ještě neprobírali.

PRONIKAČKA - do první části náznaku se vsouvá, nikoli však najednou, nýbrž po menších částech, druhá část náznaku a případný zbytek druhé části náznaku se přisune na konec:  A₁ + B₁ + A₂ + B₂ + A₃ (+ B₃) + ... = J: kára, van - kavárna, savice, trn - strávnice, páni, lvice - plá vinice (vše ZT), kord, pouk, cety, sial - koprodukce s Italy (ST).

Odrůdou pronikačky je POLOVSUVKA, v níž jsou obě části náznaku rozdělené právě do dvou dílčích částí: A₁ + B₁ + A₂ + B₂ = J: káva, rána - karavana, má vůle, Monika - mamon Ivu leká , pcháče, Laška - plachá Češka, koláče, býka kobyla čeká (vše ZT), konec, piha, můra, Baku - kopí nechám u baráku (ST).

Polovsuvku lze předkládat k řešení jako pronikačku a při ST (či NT) lze kombinovat "pravou" pronikačku (s více skladebnými prvky než 2 + 2) s polovsuvkou: hravost, bia, rank, ava - hrabivá Ostravanka.

VÝPUSTKA SLOVNÍ - z náznaku (zevnitř) vypustíme slovo či sousloví (první část jádra) a zbude druhá část jádra: A (=A₁J₁A₂) - J₁ = J₂ (A₁ A₂): komorník, mor - koník, kolbiště, lbi - koště, malý racek, lyra - macek (vše ZT), splátka, plát, lískovka, kov - skaliska (ST).

Opakem pronikačky a polovsuvky je VYBÍRAČKA - z náznaku (zevnitř a případně též z konce) vybereme první část jádra, a to nejméně ve dvou dílčích částech; zbytek tvoří druhou část jádra: jídelníček, deníček - jíl, dobrmani brání dóm, barikáda, Aida - brka (vše ZT), košilka, šik, tupírák, pik - kolatura (ST).

Řešte a určujte způsob tvorby:

VSUVKA SLOVNÍ
Cizí zem opustil zubr lysý,
miluji knihy, i cestopisy.

POLOVSUVKA
Nadšení skupin rostou s létem,
tok proudí čistý, slouží dětem.
U dcery Katky špínu zříte,
před nocí u ní uklidíte.

PRONIKAČKA
Plaz má rád nápoj staříka,
veka mu prý nic neříká.

Řešení hádanek: ZT Čad, tur - čtu rád; NT vervy čet, řeka teče - večer vytřete Káče; ZT želva, mok - žemlovka.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 54

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 61

Pokračujeme v opakování kompozičních hádanek. Budeme se věnovat hádankám, ve kterých se skládá v celek náznak a pomocný výraz nebo pomocné výrazy. Povaha pomocných výrazů je u každého druhu hádanky vymezena definicí druhové operace a napovídá ji název hádanky. U souhlasky je pomocným výrazem souhlas, u záporky zápor, u pochybovky zpochybnění, u dotazky dotaz, u místenky umístění, u směrovky údaj o směru, u citoslovky citoslovce, u tónovky název tónu, tóniny nebo solmizační slabika, u prvkovky název nebo značka chemického prvku, u věnovánky zájmeno ve tvaru naznačujícím věnování, u přípojky je pomocným výrazem větná spojka.
V základní tvorbě (ZT) můžeme přidávat pomocný výraz zpředu: bula - nebula (záporka, nebula je mlhovina ve vesmíru), lak - tulák (místenka), til - ventil (směrovka); dozadu: vaz - vazba (souhlaska), kar - karcer (prvkovka, karcer je středověký kázeňský trest), čin - činže (přípojka); z obou stran: chata - prchá táta (citoslovka), los - milosti (věnovánka); nebo dovnitř rozvitého náznaku: máky Irů - má kysna díru (pochybovka), pór Váni - porcování (dotazka). 
V násobné tvorbě (NT) přidáváme pomocný výraz ke každému slovu: los tatíka - glosa statika (tónovka); ve sdružovací tvorbě (ST) ke každému dílu náznaku: gáza, nálada, bér - doga zahnala dabéra (tónovka). V NT i ST můžeme samozřejmě přidávat pomocné výrazy různými způsoby podobně jako v ZT. Musíme však zachovat „rozměr“ přidávání v rámci celého námětu. Buď přidáváme vždy jeden pomocný výraz (zpředu či zezadu a třeba střídavě nebo nepravidelně - viz jádro „doga zahnala dabéra“), nebo přidáváme pomocný výraz vždy z obou stran. Kromě toho můžeme v NT a ST přidávat pomocné výrazy také symetricky s tím, že se slova náznaku (v NT) nebo díly náznaku (v ST) pravidelně střídají s pomocnými výrazy, kterých může být o jeden méně nebo o jeden více než slov či dílů náznaku: rabín vídá mor - Arab Indovi dal amora (NT, tónovka), spis,  dcera Dána - spí sladce Radana (ST, tónovka, prvkovka nebo citoslovka).
Do skupiny kompozičních hádanek s pomocnými výrazy patří ještě další druhy hádanek. Jedním z nich je ČASOVKA, v níž je pomocným výrazem udání času: kal - kaluž, nula zahynula, Ivan užívá nůž (vše ZT); výra per - vyrazí traper (ZT s přidáním pomocného výrazu do rozvitého náznaku nebo NT v symetrické variantě dvou slov a jednoho pomocného výrazu); píše nádiva - trpí šetrná diva (NT, přidává se t.r. čili tohoto roku); pře, almy - přednesu žalmy (ST).
Alespoň několik hádanek na procvičení:

STŘÍDAVKA
Duchovní sloní zub našli kus od Varny,
spad jej tam zasypal z komínů továrny.

SMĚROVKA
Jsou jako škeble, když bahno si nasají…
Překonám klamy, jež šířili po kraji.

DOTAZKA
Zjistit, jak vypadá vajíčko rybí,
k řece jdu, ačkoliv lupa mi chybí.

ČASOVKA
Na plese má žena ránu,
škraboška jí tváře skrývá,
nese trofej indiánů.

MÍSTENKA
Hořký čaj, prášek na bolení hlavy,
příbuzných azyl není ten ráj pravý.

Řešení hádanek: ST popi, kel - popílek; ZT mlži - zdolám lži; ZT jikra - k Dyji kráčím; ZT maska má skalp; ST té, lék - tet útulek.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 62

V minulém dílu jsme se, kromě opakování, seznámili s časovkou, v níž je pomocným výrazem časový údaj. V tomto dílu si přiblížíme další druh hádanky. Také, jako časovka, patří mezi kompoziční hádanky s pomocnými výrazy, ale přece jen je to druh hádanky, který se čímsi liší…
Jedná se o MNOŽENKU. Název hádanky napovídá, že principem hádanky (předepsanou druhovou operací) bude nějaké zmnožení. Toho lze u vhodných slov náznaku dosáhnout přidáním určité či neurčité číslovky nebo příslovce (i jiného slovního druhu) ve významu množství. Číslovka může mít i podobu římského čísla.
Zmnožení lze ovšem dosáhnout i bez použití pomocných výrazů, a to převedením vhodných slov náznaku z jednotného do množného čísla. Obě možnosti je možné kombinovat. Je-li náznak souslovím či větou, stačí provést zmnožení u jediného vhodného slova náznaku; je však třeba dodržet gramatické vazby (upravit přídavná jména, slovesa popřípadě jiné slovní druhy v souladu se zmnožením): malá rytina - malé rytiny - maléry Tiny, mamka čeká - mamky čekají - mám kýče Káji, hrdlo - hrdel více - hrdé lvice.
Ukázky základní tvorby (ZT): léčka - stoleček, Úpa - u pně kolík, maskot - tréma Skotů, káně - kání 101 = kání CI - kanici, jaspis - jas Pisy, krystal - kry stály, letadélko - léta délka, ječí jak - je čisto v kajaku, paní kanárů - panika narůstá. Náznak a jádro mohou být spojené: výr vyrůstá, moruši mor ušetří, v hale vše stíhá Lach. Vzhledem k tomu, že u rozvitého náznaku stačí jediné zmnožení, splývá ZT a NT (násobná tvorba): pop sobec - popis obcí.
Ukázky sdružovací tvorby (ST): kel, lovec - kluk opatřil ovci, má díže, nůše - medvědi ženu šetří, věc, stáří - k Opavě civí cestáři, Růženka, sen - 51 Růženek, 51 snů = LI Růženek, LI snů - Lír užene klisnu. V ST lze kombinovat různé způsoby množení: u zřídla Fina (u zřídel, Finů pět) uzří delfín úpět. V ST je rovněž přípustné zmnožení všech dílčích náznaků pomocí jediného pomocného výrazu: panák, ret - stopa na kurtu, nať, rám - natírám ústa, lado, obava, alka - nastala doba válek. Povšimněte si, že námět „u zřídla Fina…“ není ukázkou použití jednoho pomocného výrazu k více dílčím náznakům; při povinnosti dodržet gramatickou vazbu by muselo být „u zřídel pěti“! Naproti tomu námět „skaut, kaplan - Tříska utíká plání“ může být ukázkou různého způsobu zmnožení i použití jednoho pomocného výrazu ke dvěma dílčím náznakům.
Několik množenek k procvičení (řešte a určujte způsob tvorby):

Moje tílko zaručeně není
tam, kde leží kniha narození.

Vody zdroj vyschl, pták žízní hyne,
posluchač školy zájmy má jiné.

Stojí báň a z ní sleduji k ránu
rozlehlý městský sad poblíž lánů.

Sotva minul Maledivy,
pirát z bárky cpe se jako divý.

Nafta odnož řeky špiní,
já však nesu pivo tchyni.

Čidla dvě mě v slunce žáru pálí,
vedro dravci vadí kdesi v dáli.

Od června období boční zeď září;
nedouk nevěří, že prý jste lháři.

Se stuhami stromek, ves tě vítala;
těžký dlouhý pochod čeká Itala.

Řešení hádanek: ZT mé triko - matrika; ST studna, alka - student reálky; ZT kupole - park u polí; ZT zloděj z lodě jí; ST ropa, rameno - Staropramen; ST (popř. i ZT, protože obě čidla, byť oddělená čárkou, lze chápat jako jeden náznak) nos, ucho - parno supa ruší; ST léto, anta - diletant; ZT máj (máje) - má jít Říman déle.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 63

Minule jsme se začali seznamovat s MNOŽENKOU. Ano, opravdu jen začali. Zmnožení lze totiž dosáhnout ještě dalšími způsoby než těmi minule uvedenými. Dosud neprobrané možnosti vymezují druhové operace hádanek, které jsou (popřípadě byly) odrůdami množenky.
MOCNĚNKA je odrůdou množenky, v níž se smí zmnožení dosáhnout výhradně pomocí operace mocnění. Aby bylo dosaženo zmnožení, musí být mocnitel větší než 1, což ale nevylučuje použití Ludolfova čísla (π = 3,14) nebo Eulerova čísla (e = 2,72): paní - naše stoupání, pískot - nastoupí Skot, mág - magnáti si cíp rvou, tvá řepa - tváře pána se dmou (vše základní tvorba - ZT), míle, lavina - Milena pila vína, Jenda, Roma - jen Dán aero má (oboje sdružovací tvorba - ST).
DRUHOVKA je odrůdou množenky, v níž je povoleným způsobem zmnožení pouze použití druhové číslovky nebo od ní odvozeného podstatného jména (například sterý = druhová číslovka, stero = zpodstatnělý tvar číslovky): kaliko - obojek Alíka, chvilenka - o bojích ví Lenka, nosan - nos, Anko, likéry, os kopie - stereoskopie, pře s kádry - předvoj eskadry (vše ZT), brázda, rež - páter obraz drží (ST).
SHLUKOVKA byla odrůdou množenky, nyní je zařazena jako samostatný druh mezi hádanky tvaroslovné; nicméně druhovou operaci shlukovky, tj. použití předpony sou- s případnou tvaroslovnou změnou, lze použít i v tvorbě námětu množenky: káně - soukání, peří - soupeři, pro soka proso u Soči, dceru má soudce Říma (vše ZT), máry mé, City - soumaři maso ucítí (ST).
Hádanky k procvičení:

MOCNĚNKA
Droga je hmota, jíž podlehne všecko:
samotný exemplář hmyzu i děcko.

DRUHOVKA
Váhou svou zlomí pružinu při těle
klučina živý v pohovce přítele.

SHLUKOVKA
Drobný muž na čele banátu
skryl provaz u nádob muškátu.

MNOŽENKA
Veliká prohlubeň zmátla mé soky;
výbava kuchyně dánského prince
lákala jedlíka - našel jen mince.
Už toho mlsala přelstívám roky.

DRUHOVKA
Stelivo hoří. Tyč v ruce, skuhraje,
kněz zvíře bije, žene ho ze stáje.

MOCNĚNKA
Že spousta stromů tu pole jen stíní,
stoupl si do chrástu ostrovan s tchyní.

MNOŽENKA
Bečka vína, lesy, paní -
trvalé má zbrojnoš přání.

MOCNĚNKA
Potomci jsou čilí bratři,
epigrafy další spatří.

SHLUKOVKA
Zvětšovací sklo tu je -
pročpak město běduje?

Řešení hádanek: ST jed, látka - jedna pilatka; ZT zničí péro obézní čipera; ZT malý bán má laso u bání; ST jáma, nádobí Hamleta - já mlsouna dobíhám léta; ST sláma, lať - páter osla mlátí; ST sto jív, lán - stojí v nati Sicilan; ST láka, háje - stálá knapa touha je; ZT synové - nápisy nové, ZT lupa - Soul úpí.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 64

Blíží se doba dalšího řešitelského testu. Ještě si ale probereme jeden druh hádanky, v němž, podobně jako v množence, hrají číslovky a čísla důležitou roli. Hádanka se nazývá POŘADOVKA a jak název napovídá, pomocným výrazem je u této kompoziční hádanky slovo nebo spojení slov značící pořadí.
Jako pomocný výraz můžeme v pořadovce použít řadovou číslovku, římské číslo nebo číslo zapsané arabskými číslicemi 1 a 0. Připouštějí se řadové číslovky odvozené od celého čísla (kladného, záporného nebo nuly); vedle řadové číslovky lze použít i přídavné jméno (tvar) odvozené od slova „půl“ nebo od symbolů „n“ a „x“ používaných místo čísla či matematické neznámé (půltý, tříapůltý, ntý, entý, xtý, ikstý). Pro římská čísla platí jediné omezení - musí být správně vytvořena. U arabských číslic se „1“ považuje za písmeno „l“ (malé el) a nula za písmeno „o“; použít lze i znaménko „-“, které se čte „minus“ nebo „méně“.
V základní tvorbě (ZT) je možné, podobně jako u ostatních kompozičních hádanek, přidat pomocný výraz před náznak (dečka - stádečka, dáma - pat Adama, liána - stopa Taliána, léna - Milena), za náznak (kana - kanasta, dalmatin - dal mat Ind, lemur - lem urvi, malér - malé renty) nebo z obou stran (ráce - stará cesta, aktiva - divák ti vadí).  Přidává-li se pomocný výraz z obou stran, může být různý a z různých „skupin“ pomocných výrazů: lok - dílo Kosmy, kuše - cviků šest opata. Je-li náznak rozvitý, je možné přidat pomocný výraz nejen před či za náznak (kaz na mapě je - dívka známá pěje), ale i na vhodné místo dovnitř náznaku (meč táty - mé čti si citáty). Náznak může být samozřejmě spojený s jádrem: lepá žena mdlé paže natře ti.
Ve sdružovací tvorbě (ST) se mohou přidávat k dílčím náznakům pomocné výrazy podobně jako v ZT, ale musí být dodržen jeden „systém“ přidávání v celém námětu. Přidává-li se k jednomu dílčímu náznaku (DN) jeden pomocný výraz (P), musí se přidávat po jednom pomocném výrazu i k dalším dílčím náznakům; umístění pomocného výrazu se ale může lišit: dona, šero - stádo naše roste, etapa, kára - let a pád Ikara, Stod, rži - místodržící, bar, túje - bard lid lituje, tma, Tal - stát má talenty, strnadi, ara, sova - mistrná díla Raisova. Přidávají-li se k jednomu dílčímu náznaku pomocné výrazy z obou stran, musí tomu tak být v celém námětu: hněv, žebra - líhně vidí žebráci, Ravel, Ema - dravé lvice mám. V ST jsou možné i „symetrické“ způsoby přidávání pomocných výrazů: jádro (J)  = DN + P + DN nebo P + DN + P + DN: Jena, Nice je naše stanice, délka, Ina, ovce - (LI délka L Ina DL ovce M) - lidé lkali nad lovcem.
Povšimněte si rozdílného použití římských čísel v množence a v pořadovce: z náznaku „lásky“ udělám v množence vlásek (v lásek = pět lásek) a v pořadovce vlásky (v lásky = páté lásky); z náznaku „láska“ mi v množence opět vyjde vlásek, ale v pořadovce vychází „vláska“ (v láska = pátá láska), což není nic.
Zkuste si několik pořadovek vyluštit:

Několik zpráv mě trápí. Zmizí
nesmírné vedro v zemi cizí?

I když se tvá rána nezhojila zcela,
matka moje balzám smyje z tvého čela.

Vlk křik slyšel. Za rachotu hromu
kráčel Mánes v silném větru domů.

Sonátu miloval skladatel český…
Šampaňské zlevněné voní nám hezky…

Řešení hádanek: ZT pár novin - parno v Indii; ZT máma má mast otře ti; ST šelma, řvaní - šel malíř vánicí; ZT Novák - víno v akci.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 65

Řešitelský test č. 6:

1 PŘÍDAVKA
Žena čeká na scelení kostí,
zatím sestru chata blíž soch hostí.

2 PÁDOVKA
S křikem zbrojnoš spoj tu vleče,
po čele mu pot zde teče.

3 SPOJENKA
Mořský korýš klepety sval půlí,
maso dítě kouřem konzervuje,
pro psy k hraní obal starý tu je -
nebaví hra kokry se škatulí.

4 POŘADOVKA
„Manželka Asiata krade“, žena praví;
klame nás, prvního když září svátek slaví.

5 DRUHOVKA
Nemocné jsou Báry netoliko teď v lednu,
sebrala ti máma zeleninu nejednu.

6 ČASOVKA
Krutovládce figurky jsou v pasti,
s ošklivostí držím vajec části.

7 ROZKAZKA
Zničím trubky klackem pro zábavu,
spor má šlechtic s ženou v jiném stavu.

8 MNOŽENKA
Vody zdroj vyschl, pták žízní hyne,
posluchač školy zájmy má jiné.

9 DARVINKA
OVONA - kdys nápoj chutný,
finiš není až tak nutný.

10 ŠÍŘENKA
V seriálu předal sestře malíř
zvolna nová hnízda jako talíř.

11 MNOŽENKA
Léčba končí, na závod si koní vsadím;
sklizeň malá, sad se stává příliš starým.

12 ČASOVAČKA
Nakup v dražbě, získávej, též
hodnoť hráče - mni se v oku.
Šelma hloubila si nory
v březích slovenského toku.

13 PYRAMIDKA
Muž nemocný obdaroval
lady broží, sám ji koval.

14 PŘECHODNÍČEK
Toužíš kouřit, krmit děti nudí tě,
vloček spadlo nad stav běžný určitě.

15 LAVINOVKA
Herce přístroj klenot snímá.
Podnik stojí, když je zima.

16 VSUVKA SLOVNÍ
Konírna stará, vraník v ní stojí,
letitá pověst prý se k ní pojí.

Řešení hádanek: 1 PT Rút - srůst - srub u bust; 2 ST s jekem, nýt - je knap říčný tu; 3 ZT krab, biceps, syn udí - krabice psy nudí; 4 NT Žena Inda - lže nám Linda; 5 ZT marodí Barbory - má rodič tvé rebarbory; 6 NT Nera loutky - nerad nesu žloutky; 7 ZT přeseknu žestě hůlkou - pře se kníže s těhulkou; 8 ST studna, alka - student reálky; 9 ZT Ovona, opona, opora (spona), spora, sport, spurt; 10 NT dal Ině Dalí líně další líhně; 11 PT kúra - parkúr - park urůstá; 12 ST vydraž, lanař, ceň, tři - vydra žila na řece Nitře; 13 ZT od Marka maroda má dar dáma; 14 ST (NT) sníš hulit, živit - sněhu leží více (víc); 15 ZT Kemra kamera, náramek, mlékárna; 16 ZT stáj, arab - stará báj; 17 ST sysel, kly - mísy se leskly.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 66

Po řešitelském testu se budeme věnovat dalším, dosud neprobraným druhům, odrůdám a variantám hádanek. Prvními budou odrůda a varianta přesmyčky, a to odrůda PERMUTOVKA a varianta PŘESMYČKA SLABIKOVÁ.
Permutovka využívá skutečnosti, že některé soubory písmen umožňují více než jedno další smysluplné uspořádání písmen v tomto souboru obsažených. Permutovka je v současných směrnicích definována jako vícejaderná písmenná postupná přesmyčka. Znamená to, že z náznaku je třeba vytvořit s využitím druhové operace (písmenné) přesmyčky nejméně dvě jádra, a to tak, aby mezi náznakem a každým jádrem i mezi po sobě následujícími jádry byla dodržena druhová operace přesmyčky, čili přesun nejméně dvou písmen: kaliko - kolika, kokila, oklika, Saturn - struna, stárnu, fáma roste - osmá trefa, atmosféra, bol druha - dobrá hůl, hra oblud, Hordubal, kotě ráno spí - poraní tě sok, topí koně ras, Písně otroka.  Námět permutovky může být zčásti nebo zcela spojený: Nepál - plena, panel, penál plane, skupina - kuna spí na písku, pár let prelát reptal, maličké klíče má miláček.
Požadavek, aby permutovka byla z hlediska způsobů tvorby současně hádankou vícejadernou (VJT) i postupnou (PT) a aby „všude“ byly přesuny alespoň dvou písmen, se jeví možná až příliš přísný. Není proto možné použít některé zajímavé a docela hezké náměty: mink - mník, kmín (mezi náznakem (N) a jádry (J) je jen jeden přesun), ulice - Lucie u cíle, dárek krade Radek (v obou námětech mezi prvním a druhým J jen jeden přesun), astry - starý satyr (mezi N a prvním J jen jeden přesun), útlak - látku utkal tulák (mezi N a posledním J jen jeden přesun), akrobat - táborák, obrátka robátka (jen jeden přesun mezi posledními dvěma J). Právě se pracuje na nových hádankářských směrnicích - třeba nás tvůrci příjemně překvapí a takové náměty umožní…
Protože je u permutovky požadavek na využití vícejaderné a postupné tvorby obsažen v definici druhové operace, je třeba považovat všechny výše uvedené náměty za základní tvorbu (ZT).
Přesmyčka slabiková je variantou přesmyčky písmenné; druhovou operací není přesun nejméně dvou písmen, nýbrž přesun alespoň dvou slabik: Prachatice - tichá práce, píce tuláka - kapitulace, ožijí mé struny - jíme ostružiny, rabínova kulovnice - kuní nora vábí lovce. I zde je možné spojovat náznak a jádro: Vala má na lodi malovaná díla, vyplašila dravá plavá vydra šíla. Vzhledem k tomu, že je prakticky nemožné dodržet u kratších náznaků přesun dvou slabik, je u sdružovací tvorby (ST) povoleno chápat všechny dílčí náznaky (DN) jako náznak jeden; proto stačí při zachování oddělení DN provést dva přesuny v rámci celého náznaku: poupata, Lada - pouta padala, nebo je možné „promíchat“ dílčí náznaky: maska, víla - malá víska, koruna, mísa - sako na míru.

PERMUTOVKA
Bodlina zranila tvoji dáseň,
líčí to zápisník a v něm báseň.

PERMUTOVKA
Večer byla tato zpráva v naší televizi:
U bažin se zastavili panovníci cizí.

přesmyčkA slabikovÁ
Zlaté stužky moje máti
hodnotí a pak je vrátí.

PŘESMYČKA SLABIKOVÁ
Obleva se blíží, ryby budou rády.
Na souhlasné gesto čeká žena tady.

Řešení hádanek: ZT osten - notes, sonet; ZT u slatin stanuli sultáni; ZT tkanice má matka cení; ST tání, kapři - přitakání.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 67

Tento díl je věnován postupné tvorbě. Už víme, že postupná tvorba je povinně uplatňována u šířenky, úženky, lavinovky, pyramidky, darvinky a permutovky a že ji lze použít též u vsuvky slovní. V řešitelském testu se vyskytla u přídavky a množenky, ale využít ji lze u celé řady dalších druhů hádanek. Například záměnka: kalina - kabina rabína, přísuvka: bor- bóry - úbory (je současně námětem prvkovky), pás - past - pasta (obě přísuvky jsou současně náměty šířenky),  odsuvka: klest - lest - les, golf - gól -go (oboje jsou současně námětem úženky; go je desková hra), vsuvka: páka - páska praská, výpustka: kolíčky - koliky - kliky (oboje jsou současně náměty šířenky respektive úženky), přesunka: Maur - amur - můra, výměnka: pravítko pro Vítka - protivka (je současně námětem permutovky; protivka je dosud neprobraný druh hádanky), obložka: len - klení - skleník, obnažka: šprýmař prý má rým, uhlí dál hlídá lid, tónovka: cíl Míci - les - domicil Estonce (cíl - mi cíl es - do Míci les tón cé), přípojka: Rom - Roma - aróma (je současně námětem šířenky, přísuvky, tónovky nebo citoslovky).
Výše uvedené náměty nejen dokládají poměrně široké možnosti uplatnění postupné tvorby, ale současně odkrývají i skutečnost, že autor může u řady, zejména jednodušších, námětů volit mezi různými druhy hádanek při jejich předkládání řešiteli.
Procvičte si postupnou tvorbu při řešení:

ZÁMĚNKA
Bere mi všechny síly
synův pes rozpustilý.

OBLOŽKA
Rozvodnila se řeka cizí,
ve vodě šaty na ples mizí.

OBNAŽKA
V muzejních sbírkách, jak tvrdí teta,
Dumase spisy stát vlastní léta.

POŘADOVKA
Žánr hudební máš ráda,
keřem zasažen stroj padá.

SOUHLASKA
Tropické ovoce dělníkovi
v balírně stařena blíží slovy.

CITOSLOVKA
Katr můj ztichl, klimbá zvíře,
nadává máma na mě míře.

PRVKOVKA
Selhal nástroj, jež mi patří,
alpaka je v limbu, leží;
kleje matka, když to spatří,
přísně si mě stále střeží.

Řešení hádanek: doga dovádivá; Ob - róba pro bál; romány Omán má; ska - líska lis kácí; liči baliči bába líčí; pila má - spí lama - spílá máti; pila má - spí lama - spílá máti.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 68

Po postupné tvorbě se budeme věnovat tvorbě vícejaderné. Jak označení napovídá, vzniká při tomto způsobu tvorby z náznaku více než jedno jádro, a to uplatněním téže druhové operace. Z hádanek, které jsme již společně probrali, používají vícejadernou tvorbu povinně darvinka a permutovka; více než jedno jádro vzniká i u dalších hádanek využívajících povinně postupnou tvorbu, tj. u šířenky, úženky, lavinovky a pyramidky. Definice druhové operace umožňuje „běžně“ použít vícejadernou tvorbu ještě u hláskovky, její odrůdy číselky a u jejich slabikových variant dělenky a šarády; rodinu hádanek kolem hláskovky si probereme někdy příště.
Vícejadernou tvorbu však můžeme, podobně jako postupnou tvorbu, použít u celé řady hádanek, u kterých to za úplně běžné považováno není. Například přísuvka: rada - brada, radar, láva - sláva, plavá hlava, estráda - sestra dále strádá (sestráda, lestráda), vsuvka: ovce - ovoce, ovace, Sála, salva, skála stála, obložka: oko - pokoj, kokos, sokol, anilin - paní líná haní líny, záměnka: kalina - malina, kasina, karty - party kasty, odsuvka: slota - lota, slot (profilová lišta na křídle letadla), Irák - rak Ira, výpustka: moula - mola, mula, stoupy - stopy stúpy, pádovka: sob - osoba, zásoby, pár parem, spáry, malá paní - má lepá Nina má loupání, časovačka: nyješ - nýt, nylon, kouti - kulku lakuji, citoslovka: sen - osení, housenka, pas - trapas, pasta, mat - máta je má touha, věnovánka: Lec - jílec, mulec, kry kryjí jikry, latí milá ti namlátí, přídavka: plch - pilich, pelech, Palach, orání - Oravy nivy, vorvani, prs - pere se Prusů pár as, prvkovka: líce - plíce, borlice, Hana - pohana tchána, tónovka: bus - rébus, Lábus, lak - milá klaka, přesunka: pasiáns - asi pán spasí nás (asipáns, pasinás).
Z uvedených námětů je zřejmé, že tvořit náměty s využitím vícejaderné tvorby není zas až tak těžké a je trochu s podivem, že se v praxi vyskytuje tak řídce. 
Procvičte si vícejadernou tvorbu při řešení:

PŘESUNKA
Norek cítí, kde se ryba smaží,
koření se žena sehnat snaží.

OBLOŽKA
Papoušek má domov nový -
dům kněz zdědil po tátovi.

VĚNOVÁNKA
Rodinný hrob upravuji,
hrad zpovzdálí pozoruji.

PŘÍDAVKA
Včelín - u něj plevel bují.
Stojí tam síň blízko tůjí.

PÁDOVKA
Vedení závodu hmyz notně trápí,
úmysl vyhrát zocelí chlapy.

ZÁMĚNKA
City stranou. Prohledávám Maniny.
Jsou tam skryty jisté Němky tkaniny.

PRVKOVKA
Slunce sálá, asfalt teče,
Čapek úpí, den se vleče.

OBLOŽKA
Svět pohádek čestný není –
oblud malé provinění.

CITOSLOVKA
Obvykle trápí nás limit vrže,
chráníme proslulé mořské plže.

Řešení hádanek: mink - mník, kmín; ara - barák, farář; rov rovnám, Mírov; úl - koukol, aula; čelo - včela, účel; lásky - Sasky látky; tér - literát, úterý; říše - příšer hříšek; mez - hájíme známé zeje.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 69

Před lety patřila mezi všeobecně oblíbené úloha, v níž se tvořila obecná podstatná jména s využitím pouze písmen vybraného desetipísmenného podstatného jména. Na podobném principu je založen druh hádanky HLÁSKOVKA. V ní se z náznaku složeného z různých písmen vytváří jednodílné nebo vícedílné jádro. Jádro musí být složeno výhradně z písmen použitých v náznaku a každé písmeno náznaku musí být v jádře obsaženo nejméně dvakrát; tento požadavek (požadavek druhové operace) stačí splnit za jádro jako celek, jednotlivé části či díly jádra musí sice obsahovat výhradně písmena náznaku, ale každé písmeno náznaku v nich nemusí být dvakrát, nemusí tam být dokonce vůbec: kostel - sto let (chybí „K“), sklo (chybí „T, E“), skelet (chybí „o“; ale v celém jádře je „K, O, S, T, E i L“ vždy nejméně dvakrát, „S, T, E a L“ dokonce třikrát),  dlask - dálka, skála, kaskáda, jalovec - alej je vlevo, láce ovoce (všechny tři první náměty mají vícedílná jádra), odliv - lodivodovo dílo, kvinta - naivní taktika viníka, Berounka - okoun bere na brouka, humorista - starosta Mostu hostí mistra hororu, čtverák - ve čtvrtek večer čeká rváče Čert a káča (všechny náměty počínaje čtvrtým uvedeným mají jediné, avšak rozvité jádro).
Jistě jste si všimli, že počet použití jednotlivých písmen náznaku může být v jádře různý. Rozvité může být nejen jádro, ale i náznak: lesní kout - stonek leknínu, klestí tlí u tůní, tok nese lesklou snítku, hrad Kost - strohá kráska ráda okrádá hosta, lidový tanec - celý týden teta otci nedovolila nalévat víno, tři králové - okolo křoví létá v křivolaké rokli otakárek. Náznak může být spojený s jádrem: baret bere teta Berta… nemusí být sám o sobě námětově ucelený (ale s jádrem dohromady ano!): sivena nese návsí Ivan, co nevidět ve Vídni otec odvede dvě děti do vinice… a může být i na konci námětu: stále lákal pána k nákupu sektu spekulant.
Hláskovka patří mezi hádanky, v nichž jsou délkou se lišící hlásky považovány za shodné. Definice náznaku a druhové operace hláskovky však připouští, aby se v námětu považovaly délkou se lišící hlásky za různé. V takovém námětu pak musí být obě délkou se lišící hlásky obsaženy v náznaku a v jádře se musí krátká i dlouhá varianta téže hlásky opakovat nejméně dvakrát: krása - rasa kárá Saska, půl domu - modul plul dolů, podupu půdu do lomu.
Hláskovka umožňuje při vhodné volbě náznaku velmi bohatá vícedílná jádra i krásná poetická jednodílná jádra. Z databáze hádankářských námětů jsme pro vás připravili dvě opravdu mistrovské ukázky autorů dr. Znojila a Jana Adamčíka: „barvotisk - krása ostrova, boka Kotorská, vír Ostravska, obrovská stavba, bratrská starost, svatá Barbora, krvavá bitva, ostrá kritika“. „Plahočím se sám polem a lesem. Mlčím, i hlas mi selhal, pohaslé poloslepé oči smáčí mlha.“
Pro všechny autory, zejména pak pro ty začínající, máme jednu radu: hlavně u vícedílných jader buďte střízliví a nesnažte se za každou cenu vyčerpat všechny možnosti, které vám skupina písmen obsažená v náznaku dává. Platí zde více než jinde, že méně znamená někdy více. Ono je totiž potřeba námět také rozumně zpracovat.
Hláskovky k řešení a procvičení:

Nástroj něžně hraje, nálada je prima,
s esy kouzlo budí nadšení žen z Říma.

Parazit ničí stromy. Z lomu
muž kráčel kolem stromu.

Zbraň mu slouží na obranu státu.
Letec rovná svoje lůžko v chvatu.

Řešení hádanek: klarinet - karetní trik, elán Italek; jmelí - Emil míjel jilm; pistole - pilot si stele postel.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 70

Odrůdou hláskovky je ČÍSELKA. Od hláskovky se liší zejména podáním. Námět není slovně obepsán; je uveden přímo, ale skrývá se za arabskými číslicemi. Při dodržení mezislovních mezer a interpunkce jsou nahrazena jednotlivá písmena námětu číslicemi; každému písmenu náznaku odpovídá právě jedna číslice a každé číslici naopak právě jedno písmeno. Používají se číslice desítkové soustavy počínaje jedničkou; pokračuje se dvojkou, trojkou až po nulu, která následuje po devítce. Náznak tedy může být složen maximálně z deseti různých písmen.
Náznak (použitá písmena v pořadí číslic 1 až n, kde n je maximálně 10; místo 10 se používá jen nula) nemusí mít v číselce smysl. Ale pozor, je-li náznak smysluplný a je v námětu uveden, pak se musí všechna písmena náznaku ve zbylé části námětu vyskytovat nejméně dvakrát. Každou hláskovku, která nemá v náznaku více než 10 písmen, lze podat jako číselku; obráceně to neplatí, protože náznak v hláskovce musí dávat smysl vždy.
Ukažme si na námětech hláskovky použitých v minulém dílu, jak by vypadalo podání námětu v číselce: kostel - sto let, sklo, skelet (123456 - 345 654, 3162, 315654), dlask - dálka, skála, kaskáda (12345 - 13253, 45323, 5345313), odliv - lodivodovo dílo (12345 - 3124512151 2431), kvinta - naivní taktika viníka (123456 - 463243 5615316 234316), čtverák - ve čtvrtek večer čeká rváče Čert a Káča (1234567 - 34 1235247 34145 1476 53614 1452 6 7616). U námětu „stále lákal pána k nákupu sektu spekulant“ máme dvě možnosti: buď číslovat námět od jedničky (12345 43634 7383 6 836979 15629 175694382), nebo napovědět, že náznak je na konci námětu (19763 67476 2787 4 874525 13495 123456789). Jistě uznáte, že zcela bez nápovědy by se nám tyto náměty řešily velmi obtížně. Proto pokud není text rýmovaný, bývá námět napovězen tematicky, a to nadpisem nebo doprovodným textem, např.:

ČÍSELKA
6. leden
123 4567890 - 84878 42893 7016
9 423987640 58473 81646504
(tři králové - okolo křoví létá v křivolaké rokli otakárek)

ČÍSELKA
Na poli krákají 123425 2 34256,
mě však vždy potěší 142 52 3241256.
(havran a vrány - hra na varhany)

K procvičení:
HLÁSKOVKA
„Italské město hoří, císaři,“
vypráví posel s děsem ve tváři.

HLÁSKOVKA
Samolibost člena vlády lidi zlobí -
tis Brita mu rezidenci roky zdobí.

ČÍSELKA
1234 56728 otvírám, a do ní
ze zahrady 2135476328 5136.

ČÍSELKA
Lekl se 1234567, lekla se víska:
763426 5 1474 54763 6 534126.

ČÍSELKA
Loni naši sportovci o zlatu snili,
12345 534167 3267532 624516717.

ČÍSELKA
123456727 64567
631256547 12567.

Řešení hádanek: Neapol plane, Napoleone; marnivost ministra vnitra, strom ostrovana; okna vilky - konvalinky voní; skřivan - naříká v síni vinař a vříská; letos stolní tenisté neoslnili.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 71

Slabikovými variantami hláskovky a číselky jsou DĚLENKA a ŠARÁDA. Dnes se s těmito hádankami setkáte zřídka, ale dříve byly oblíbené a třeba se dočkáme jejich renesance.
V dělence platí vše, co jsme napsali k hláskovce, jen je variantním prvkem (nositelem druhové operace) slabika a nikoli hláska či písmeno. Náznak je tedy složen z různých slabik, které se v jádře musejí (každá z nich) opakovat nejméně dvakrát. Tento požadavek platí pro jádro jako celek. Je-li jádro členěno na části nebo díly, musejí být všechny složeny výhradně ze slabik náznaku, ale v jednotlivých částech či dílech jádra nemusejí být obsaženy všechny slabiky dvakrát, v některých (nebo i ve všech) se dokonce nemusejí některé slabiky náznaku vyskytovat vůbec. Členění na slabiky platí povinně pro náznak; po přenesení slabiky z náznaku do jádra se může slabika „rozpadnout“ na písmena nebo shluky, které nejsou slabikou, nebo se může vytvořit hranice mezi slabikami jinde, než byla v náznaku.
Zdá se to být, možná, trochu složité, ale na příkladech uvidíme, že tomu tak není: lavina - lana, vina, vila (v jednotlivých částech jádra nejsou obsaženy všechny slabiky náznaku, ale v celém jádru jsou všechny slabiky náznaku právě dvakrát), kalamita - táta láká kalami Kamila, pikaná - píka na kanapi, pokárání - kára poraní poníka, karabáče - Kačera čeká baraba, mamonáři - na moři máma moří Římana, malovaná mísa - máma mívá málo masa, má milovaná savana, Piková dáma - kovákova váda, vada kopí, máma má piva, kybernetici - cítí Berber netíky, neber neti kytici, košatá lípa - šálí lišák okolí, tápal i táta, pašák otálí  (zvýrazněno je „nedodržení“ slabik při přechodu z náznaku do jádra).
Podobně jako v hláskovce lze považovat délkou se lišící hlásky za různé, také v dělence je možné považovat slabiky lišící se délkou samohlásky za různé; pak ovšem musejí být i takto se lišící slabiky v jádře nejméně dvakrát: láma, má malá Mimi má mima - milá máma (náznak je „pro větší efekt“ uveden na konci příkladu).
Šaráda se od dělenky liší zejména podáním, ve kterém jsou slabiky náznaku (nejvýše deset různých slabik) nahrazeny číslicemi. Náznak (sled římských čísel od I. po nejvyšší použité číslo) nemusí být ucelený a nemusí být v námětu vůbec v daném pořadí použit; pak stačí, aby v námětu jako celku byla každá slabika alespoň dvakrát. Pokud náznak ucelený je a v námětu se vyskytuje, pak musejí být v jádře všechny slabiky náznaku nejméně dvakrát. Pro větší odlišení od číselky se v šarádě používají římská čísla odpovídající arabské jedničce až desítce; za čísly jsou pro lepší srozumitelnost a přehlednost tečky: na Labi čekala kačena, bílá kala (I.  II.III.  IV.V.II.  V.IV.I., III.II.  V.II.), mima lákala na roli má milá Karolina (I.II.  III.IV.III.  V.  VI.VII.  II.  I.III.  IV.VI.VII.V.), namaže doma kola má dokonalá žena (I.II.III.  IV.II.  V.VI.  II.  IV.V.I.VI.  III.I.), nahá Hana leká leníka, halekání Hanáka (I.II.  II.I.  III.IV.  III.V.IV., II.III.IV.V.  II.I.IV.), Jeníku, nahoře je kuna, honí kuře (I.II.III.,  IV.V.VI.  I.  III.IV., V.II.  III.VI.).
Pár hádanek k řešení:

DĚLENKA
Velká taška herce čeká,
k cestě už ho vábí řeka.

ŠARÁDA
I.II.  I.III.,  II.III.,
sotva se ti vrátí.

HLÁSKOVKA (J: 22)
Delta řeky strádá, svět to vidí -
marná snaha bezvýznamných lidí;
smlouvou velká oblast dál je bita,
před sluncem je charta klátem kryta.

Řešení hádanek: kabela - Beka láká Labe; léta letí, tati; ústí Nilu - úsilí nul, listinu stíní úl.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 72

Zatím jsme se poměrně málo věnovali hádankám tvaroslovným, tak to zkusíme napravit. Tvaroslovné hádanky se dělí na dvě skupiny. V první skupině jsou hádanky využívající ohebnosti slov v češtině. Sem patří pádovka využívající skloňování a časovačka s odrůdami rozkazkou, přechodníčkem a trpěnkou, které využívají časování; se všemi těmito druhy hádanek jsme se již seznámili. Poslední hádankou v této skupině je tvaroslovka, která využívá oba způsoby ohýbání slov - tedy skloňování i časování; té se budeme věnovat v některém z příštích dílů.

Ve druhé skupině tvaroslovných hádanek jsou druhy hádanek, jejichž druhová operace spočívá v odvozování slov. Část z nich využívá vybrané předpony: pra - (pravěkovka), pa- (zrůdka) a sou- (shlukovka); z těch jsme se zatím seznámili jen se shlukovkou, jejíž druhovou operaci lze použít v množence. Jedna hádanka využívá možnosti přechylování čili změny mluvnického rodu (rodovka), jedna je založena na stupňování přídavných jmen a příslovcí (stupínek), další pak odvozují vybrané slovní druhy či jejich tvary od slov, jež jsou jinými slovními druhy: slovesné tvary se vytvářejí z podstatných a přídavných jmen ve slovesovce, přídavná jména a obdobné tvary z jiných slovních druhů se vytvářejí v přídavněnce a příslovce se odvozují od podstatných a přídavných jmen, popřípadě od sloves v hádance, jež se nazývá příslovka.

V tomto dílu si přiblížíme PŘÍDAVNĚNKU. Druhovou operací je odvození přídavného jména z podstatného jména nebo slovesa, přivlastňovacího zájmena ze zájmena osobního nebo řadové či druhové číslovky z číslovky základní. Nejdříve pár příkladů s vysvětlující mezifází (výsledkem druhové operace před provedením změn délek samohlásek a mezislovních mezer): spis - spisový - spí sovy, máslo - máslová - má slova. A teď už bez „vysvětlování“: průhled - pruh ledový, pustota, tma - pustíte mne, síra, hluchota - sir natáhl uši, kos, celistvost, trhám - k osice list vítr žene,  pět, Rakousko - pátera kousky. Vedle základní a sdružovací tvorby (viz předchozí příklady) se řídce vyskytuje i násobná tvorba: sto lží - styl živý. Samozřejmě je možné náznak a jádro zcela nebo zčásti spojit: zajíc zaječí, dřevo dře Víta, oblost, tis obletí sovy.
Princip přídavněnky je zřejmý, tak si jich zkuste několik vyřešit:

Bolí část těla, špatně se mi běží,
několik výrazů vyléčí to stěží.

Potají prý v kleci na výšině
sovu dělník drží kdesi v Číně.

Špatnost je tohle slosování? Právě
vyhrála skvělá oblast na Moravě.

Dravec letí, hrůza jímá lidi.
Mužův rival v spánku ženu vidí.

Pár pohybů pěšcem k vítězství vede.
Už je stará paní, tváře má bledé.

Obleva bor mění, zvažujeme přání.
Skrývá plány paní, jež holduje snění.

Myš mi vlákna k zašívání
ničí, i část květu vadne.
Baletka prý jela k paní,
těšila ji dáma za dne.

Chytrost marná, bída tlačí,
tlukot srdce nepřestává.
O mé těžké práci víte,
šéfe. Z ní mne bolí hlava.

Řešení hádanek: ZT tříslo - tři slova; ZT kulicha kuli chová; ST zlo, tah - zlatá Haná; ST sokol, děs - sok o Lídě sní; NT málo tahů - má léta žena; ST tání, les, vážíme - tají cíle snivá žena; ST hraboš, látačky, čnělka - hra bavila tanečnici; moudrost, nouze, tepot - mou dřinu znáte, pane.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 73

V tomto dílu se budeme věnovat tvaroslovným hádankám slovesovce a příslovce. SLOVESOVKA využívá bohatství slovesných tvarů v českém jazyce. Jádra všech slovesovek jsou tvořena jedním či více slovesnými tvary, které mohou být, podobně jako v časovačce, doplněny osobními zájmeny. Slovesovka a časovačka mají k sobě blízko. Pokud je jádro tvořeno jen slovesnými tvary (např. Japonec halasí, Tylovo divadlo), může si autor vybrat, zda daný námět zpracuje jako časovačku nebo slovesovku. Způsobem zpracování námětů se ovšem oba druhy hádanek liší, což vyplývá z definic jejich druhových operací.

Jádro slovesovky vzniká tak, že se z náznaku, jímž je podstatné jméno nebo přídavné jméno v prvním pádě, vytvoří libovolný slovesný tvar (pláč - plakat - plakát, zlo - zlámati - zlá máti, jednání - jednáš - jed náš, rovný - rovnati se - rov na Tise). Jestliže k danému podstatnému nebo přídavnému jménu v českém jazyce žádné sloveso neexistuje, lze vytvořit i zcela nové slovo (novotvar neboli tzv. umělou derivaci): medvěd - medvěděti - mé dvě děti. Všechny dosud uvedené náměty představují základní tvorbu slovesovky. Jiné způsoby tvorby jsou také možné.

Je-li náznak rozvitý (víceslovný), může být druhová operace provedena s celým náznakem (čtení o tabáku - číst o tabáku - čistota Baku; jedná se o základní tvorbu) nebo s každým slovem zvlášť (snímek kazatelny - snímat, kázajíce - sní matka zajíce; jedná se o násobnou tvorbu). Povšimněte si, že u násobné tvorby může dojít k narušení gramatické vazby mezi slovy náznaku (sousloví „snímek kazatelny“ se v mezifázi rozpadá na dvě samostatná slova „snímat, kázajíce“) a z každého slova náznaku může být vytvořen zcela odlišný slovesný tvar.

Ve sdružovací tvorbě slovesovky mohou být dílčí náznaky homogenní (všechny buď podstatná jména nebo přídavná jména): letec, tání, rada - letitá tradice, zasetý, smetený - zase jsme tu, nebo mohou být zastoupeny oba slovní druhy: lakotný, rachot - lak otírá choť. U kteréhokoli způsobu tvorby může být náznak zcela nebo zčásti spojený s jádrem: jedlík, pijan je ztepilý.

Druhovou operací PŘÍSLOVKY je vytvoření příslovce od podstatného jména nebo přídavného jména v 1. pádě, popřípadě od slovesa v infinitivu: drahota - dráže (2. stupeň od draze) - dražé, milý - míle, kosit (šikmo seřezávat, dělat kosým) - kose. Při rozvitém náznaku můžeme provést druhovou operaci na celém náznaku (matek rychlost - máte krychle, sta zajíců krotkých - Stáza jí cukr otce; oba náměty jsou základní tvorbou) nebo s každým slovem (daleký tah - dá lék Ota ženě, stopa ruky - sto pověr učně; oba náměty představují násobnou tvorbu). Možná je samozřejmě i sdružovací tvorba (spínat, kyselý - spí na věky sele, podlost, hladká, ražený - podlehla dcera ženě) a spojení náznaku s jádrem (pravdu prav divě).

Šedivá je teorie, zelený strom praxe:

SLOVESOVKA
Koupání v zimě nehoví tetě,
teplejší vodu řeka má v létě.

SLOVESOVKA
Chvilka plačtivá pro moje děti:
řeku hyzdila špína a smetí.

PŘÍSLOVKA
Nadbytečný výskyt myší -
úspěšný lov sovy tišší.

PŘÍSLOVKA
Kulaté těleso pohybu brání,
mám oděv za lištou, dívám se na ni.

Řešení hádanek: ZT ohřátá Ohře je; NT mžik lkavý - Mži kalil kal; ZT výražní (výražný) - výra žně; NT oblá koule - oblek u latě.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 74

Blížíme se k dalšímu řešitelskému testu, ale ještě předtím si probereme další tři tvaroslovné hádanky. První z nich je TVAROSLOVKA, pro kterou je druhová operace definována takto: „Jádro vznikne z náznaku provedením druhových operací pádovky a časovačky (alespoň jedné od každé). Gramatická vazba mezi slovy nemusí být při přechodu z náznaku do jádra zachována.“ Co nám z definice vyplývá?  Náznak musí být rozvitý (minimálně dvouslovný) a vzhledem k tomu, že musí být námětově ucelený, zpravidla půjde o větu. Při provádění druhových operací může být charakter náznaku více méně zachován (věta zůstává i v mezifázi smysluplnou větou; např. „mám líčko - máš líčka - mašlička“), nebo se mohou druhové operace provést bez dodržení původní gramatické vazby (operace časovačky i pádovky se provádějí, jako by slova v náznaku byla samostatnými - byť neucelenými - pojmy: „hoří kóje - hoř, kójemi - hořko je mi“, „jdu k mysu s nožem - šel, mysem, noži - šelmy se množí“). Je-li v náznaku více slov než dvě, není třeba provádět druhovou operaci u všech slov (některá slova mohou zůstat bez proměny; např. „lítával dar ženy - lítává, daru ženy - lítá váda Růženy“).

Tvaroslovka je poměrně mladou a dosud námětově zdaleka nevyčerpanou hádankou, která navíc umožňuje zvolit námět tak, aby se náznak a jádro hodně lišily: jeli jste s Bobrovským (basketbalovým reprezentantem) - je dub obrovský, budou lovit imámové - jalovici mám, sňali židé Racka (obraz herce) - jásej, muži dobrácký.

Druhovou operací dalších dvou tvaroslovných hádanek je přidání slovotvorných předpon k ohebným slovům (podstatným jménům, přídavným jménům, slovesům, zájmenům a číslovkám), popřípadě příslovcím v náznaku. Přidání předpony pa- využívá ZRŮDKA, přidání předpony pra- nebo prapra- využívá PRAVĚKOVKA:  liči - paliči, matka - památka, lest Inky - Palestinky, o tření opatření, nika, city paní kapacity, šek - prášek, linky - pralinky, žáci Pražáci, dře dáma, dřep ráda má. Na rozdíl od tvaroslovky jsou možnosti tvorby zrůdek a pravěkovek dnes již značně vyčerpány.

Tak si ještě jednou zatrénujte, příště už to bude bez nápovědy v dolních řádcích sloupku:

TVAROSLOVKA
Chápu se uzlu syna strýce,
právě ho pustili z nemocnice.

TVAROSLOVKA
Líbí se mi záře metropole cizí,
obracím se k Bohu, když ta záře zmizí.

TVAROSLOVKA
Sekáte pícninu, toužíte po jídle,
dcerušky lesního nejdou vám pro vidle.
Ačkoli jsou dívky štíhlé jako laně,
chodíváte k němu stěžovat si na ně.

ZRŮDKA
Ve snu muže prase divě veze,
s jeho hřbetu zdárně dolů leze.

PRAVĚKOVKA
Thálie je živá v tváři každé ženy,
která vidí tvůj prám z vody vytažený;
tobě je to jedno, cenný dávno není,
leží při chodníčku blízko u stavení.

Řešení hádanek: ZT beru ranec bratrance; ZT jas Limy - já se modlím; ST žnete jetel, sníte o nádivce - žalujete lesnímu na dívky; ZT s čuníka spáč uniká; NT Múza žije - prám u zápraží je.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 75

Řešitelský test č. 7:

1 HLÁSKOVKA
Pražská pláň jásá a uznání nemá konce,
cení se verva i nadání maratonce.

2 PŘÍDAVNĚNKA
Jako dravec na ples letí žena kdesi,
lidojedi v představách ji stále děsí.

3 ÚŽENKA
Povodně budou, rádio hlásí;
udolá chlapa řeka tu asi.

4 TVAROSLOVKA
Kráčí k chlapovi nešika s pletivem,
pumu stíháme s řevem a střelivem.

5 ŠARÁDA
Bude to asi moje vina -
I. II. III.   I. IV.   III. I. IV. II.

6 PŘESMYČKA SLABIKOVÁ
Na partnera na hladině řeky
vyčkává pták jako sníh snad věky.

7 SHLUKOVKA
Moje kopce září v dáli,
řízek z ryby žena chválí.

8 ČÍSELKA
Jako loni zas zjara
123453  4323  534  1323.

9 PRAVĚKOVKA
V televizi vystoupí známá
všemi ctěná skutečná dáma.

10 SLOVESOVKA
Auto sprinter míjí, večeře ho čeká.
Já se stále hněvám, co jsem za člověka?

11 PŘÍSLOVKA
Prý hanebnost zastřená projeví se brzy.
Podbízím se choti zde, moc mě to však mrzí.

12 RÁČEK SLABIKOVÝ
Tenis mě moc nebere.
Pták se vznáší, trenére!

13 MOCNĚNKA
Hlodavec cizí povalil mě na zem,
můj úder nohou zažene ho rázem.

14 ZRŮDKA
Prvek hry těší zrána:
přihrávka ostrovana.

15 PERMUTOVKA
Vysloužilec padá. Strach má žena. Cizí 
řeka pro ni je jen pouhopouhou vizí.                                              

Řešení hádanek: 1 ZT Letná - elán a talent atleta; 2 ST káně, bál - kanibalové; 3 ZT zmůže muže Mže; 4 ZT jde k muži nemehlo se sítí - šelmu ženeme hlasitě; 5 ZT panáka pálí kapalina; 6 ZT na Labi čeká kačena bílá; 7 ZT mé hory - maso úhoří; 8 ZT krásná Sára nás kárá; 9 ZT vážená pravá žena; 10 ST vůz, běžec, jídlo - ve zlobě žiji; 11 NT podlost zamžená - podlézám ženě; 12 NT vrána letí, Navrátile; 13 ZT mara - má rána patou; 14 ZT síra - pas Ira; 15 ZT veterán, trne Eva, Neretva.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 76

Některé druhy hádanek mají druhovou operaci složenou z více, zpravidla dvou, druhových operací jiných druhů hádanek. Z hádanek, které jsme už probrali, jsou to například lavinovka a pyramidka, u kterých je druhovou operací postupné přidávání či ubírání písmene (jako u šířenky a úženky) a současně alespoň jedna změna pořadí písmen (jako u přesunky, výměnky nebo přesmyčky).

Tento díl našeho cyklu bude věnován hádance, která se nazývá POSUNKA. Druhovou operací posunky je ubrání písmene na začátku nebo konci náznaku a současně přidání (zpravidla jiného písmene) na druhém konci náznaku. Opticky to vypadá, jako bychom posunuli náznak o jedno písmeno dopředu či dozadu a poslední písmeno náznaku (ve směru posunu) jsme přesunuli na druhý konec (a zpravidla ho změnili v jiné). Odtud je i název hádanky - posunka.

Definice druhové operace vypadá složitě, ale z příkladů uvidíte, že tomu tak není: dlask - láska, párky - arkýř, plachta - lachtan, Balkán - obálka, trakař - straka.  Druhová operace je splněna i bez změny „přesouvaného“ písmene: torna - ornát, Ládík - kladí, muleta - amulet. Písmeno „ch“ lze, podobně jako v jiných hádankách, považovat za jedno písmeno nebo za „c“ a „h“: chlapi - lápis, astra - strach, chvála - valach, hlady - chlad, pelech - Špelec.

Náznak i jádro mohou být rozvité: nota zní - otazník, hra má - chrám, advokát - pád Voka, kosa měl Adam - osamělá dáma; mohou být i spojené: je moc emocí, desky má Eskymák, hrách Uhra, valach cválá, chorál horala. Povolená je samozřejmě i sdružovací a násobná tvorba: rokle, maces - proklamace, loutna, čelist - žloutne listí, obaleč, ovád - doba ledová, arnika, tele - parní kotel, tis Kypru, tuk - otisky prstů, dovětek, esa, zápor, vařič - vdově teče slza po tváři (vše ST); bota reka - otakárek, kresba rouna - okres Beroun (oba náměty NT). Také ve sdružovací a násobné tvorbě mohou být náznak a jádro zcela nebo zčásti spojené: kladívko, řepík, pán ladí v komoře piano.

Teď už víte vše potřebné a jistě si s následujícími posunkami snadno poradíte:

Hádku je slyšet na všechny strany,
pracovník jatek rozdává rány.

Pokud nás houby otráví,
přijde čas starostí o zdraví.

Celý den byl v jednom kole,
klímá Ital z metropole.

Lidi výstřel návštěvníka děsí,
šelmička se zahrabala kdesi.

Rozmanité náměty šach skýtá,
víte, že je konec hry - už svítá.

Doma Polák obraz chválí:
je na něm hon na zvěř v dáli.

Pes žral moučník - zpráva jistá!
Ztrestat se jej dívka chystá;
je to děvče, téměř žena,
drzá dívka zasnoubená.

Obraz boltce v stínu značí,
že posloucháš ptáky v sadě.
Díky tomu asi mládě
nevezme ti Němec ptačí.

Řešení hádanek: ZT pře zní - řezník; ZT doba obav; ZT dřímá Říman; NT rána hosta - hranostaj; NT různá témata - uznáváte mat; ST Slovan, dílo - lov antilop; ST kopov, lívanec, zvěst - opovážlivá nevěsta; NT stín ucha, house ti nechá soused.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 77

Další hádankou, jejíž druhová operace je poněkud složitější, je CHYBOVKA. V povinně víceslovném náznaku chybovky se každé slovo změní ve slovo jiné, a to díky změně, přidání či ubrání jednoho písmene nebo změnou pořadí dvou sousedních písmen. Lze tedy použít druhovou operaci záměnky, přísuvky či vsuvky, odsuvky či výpustky nebo přesunky. Pro splnění druhové operace je nutné, aby při proměně náznaku v jádro byly použity nejméně dvě různé druhové operace: slova něžná - sova sněžná, služka kletá - sluka létá (přestože se u obou slov ubírá písmeno, druhová operace je splněna, protože byla použita druhová operace výpustky a druhová operace odsuvky - čili dvě různé operace), Utah má banku - tah na branku, kočí našel káni - končí naše klání, psali lovci v salaši - pásli ovci valaši, leží na stole plán Říma - lži nám stále pán říká, na setra padá mísa - má sestra ráda mlsá, bál se švec páska - sál ve švech praská.

Je-li náznak samostatný, pak musí být, stejně jako jádro, námětově ucelený. Pokud se ale náznak s jádrem spojí, stačí aby námětově ucelený byl námět jako celek: ve stínu lípy vše stihnu líp, hoši v Aši hoří vášní, studená polévka studenta poleká, paní ze Spiše psaní zeť píše, paní rázně paní parní lázně haní.

Jestliže se v definici druhové operace chybovky požaduje proměna jednoho slova náznaku v jedno slovo jádra, tak je zde slovem míněno „slovo“ ve smyslu ustanovení hádankářských směrnic; jedním slovem tedy může být i spojení předložky s následujícím slovem dohromady nebo spojení zvratného zájmena či příklonky -li  se slovesem: lvice něhu sestře ráda dala - více sněhu se střech padá dál, za dne chodí krásti prachy zrádné choti k části Prahy.

Vzhledem k tomu, že je u chybovky požadována proměna každého slova náznaku, jedná se vlastně o povinně násobnou tvorbu, která tak splývá s tvorbou základní; všechny náměty s jedním náznakem jsou proto považovány za základní tvorbu. Možná je ovšem i sdružovací tvorba: sova rybí, kalous ušatý - schová rybíz Kalhous u chaty. Je-li ve sdružovací tvorbě náznak částečně spojený s jádrem, je třeba dodržet námětovou ucelenost i u dílčího náznaku, který je spojen s jádrem: sobci zradí, naše kopí v obci rádi snaše koupí.

Chybovky k procvičení:

Poplašný křik se oborou nese:
dvouletý dravec leká zvěř v lese.

Říká se, že krotcí jezevčíci
odsud utíkají přes vesnici.

Již se blíží závěr setu dámy. Malý
kovboj hřebců houfy prohání kdes v dáli.

Nejeden prvňáček ví, co je pochutina.
Vlastníte čeřeny k lovu ryb z Bohumína.

Řešení hádanek: ZT starší káně straší laně; ZT prý plaší psi pryč peláší vsí; ZT už končí sada ženy - muž koní stáda žene; ZT malé dítě zná kapary - máte sítě na kapry.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 78

Sérii druhů hádanek se složitějšími druhovými operacemi zakončíme hádankou, jejíž název je VLNOVKA. Jedná se o hádanku vycházející z principu postupné tvorby, při níž se pravidelně střídají druhové operace lavinovky (nebo šířenky) a pyramidky (nebo úženky). Jestliže z definice druhové operace chybovky vyplývalo, že náznak i jádro musely být nejméně dvouslovné, u vlnovky musí mít námět nejméně tři části, aby byla vytvořena „vlna“. Ta může mít tvar vypouklý i prohloubený dovnitř; první operací tedy může být lavinovka nebo šířenka a druhou operací pak vynuceně pyramidka nebo úženka, anebo právě naopak - nejprve se provede operace pyramidky či úženky a následně pak lavinovky či šířenky: toul - Pluto - plot, túra -  routa - rota (náměty začínají operací lavinovky), hora - horna - ráno, láva - sláva - Sáva (náměty začínají operací šířenky); život - žito - potíž, korba - brok - brouk (náměty začínají operací pyramidky), halda - hala - Alláh, sada - sad - slad (náměty začínají operací úženky).

Jistě jste si všimli, že druhové operace ve vlnovce mohou být stejnorodé (homogenní): jen operace lavinovky a pyramidky nebo jen operace šířenky a úženky, ale i různorodé (heterogenní): operace lavinovky a úženky nebo pyramidky a šířenky. V příkladech jsme použili jen náměty, v nichž se první a třetí slovo složením písmen liší. Správnými náměty jsou však i takové, ve kterých je složení písmen shodné: torba - tóra - tábor, kantor - konta - kontra, park - parka - kapr. Náznak (i jiná část námětu) může být rozvitý: hra má - Háma - halma. Námět může být také zčásti nebo zcela spojený: pasta - pátá parta, semotam se motá otec sám.

Třídílný námět je opravdu jen požadovaným minimem. Vlnění může být samozřejmě delší a jedinou podmínkou je, aby se pravidelně střídalo ubírání a přidávání písmene: kino - ikona - nika - raník - knír, cesta - stařec - tesař - středa, drama - rada - Dakar - drak - kvádr, dlask - sladká láska lesáka, holubi bílou bobuli loubí uzobli. Pozor na možnost používat „c“ a „h“ jako dvě písmena nebo „ch“, pak je to s počtem písmen v námětu trochu jiné: táhla - Háta - chata, chrpa - prha - Praha, plech - plec - palec; i tyto náměty jsou v pořádku.

Všechny výše uvedené náměty patří do základní tvorby. Násobná tvorba (NT) a sdružovací tvorba (ST) jsou u vlnovky rovněž přípustné, ale běžně se nevyskytují; dále uvedené příklady tedy považujte spíše za kuriozitu: marodí Vrba - modrá barva - moudrá Bára (NT), plod, deska - podle pole sedlák klesá (ST).

Vlnovky k procvičení:

Námět: látka k přemýšlení,
lék na nemoc vhodný není,
bylina se více cení.

Kolín stavba krášlí. Ale spadlá jedle
zavinila konec, znalec zemřel v sedle.

Odezvu má špatnou v Číně
proces kvůli surovině.

Plány Blaženy ctí třída milá,
tváře vytáhlé hubené dívky
září červeně jako dvě slívky,
zlatá slavice tu prý kdys žila.

Cembalo krásně zní v přilehlém sále,
bílý sport mladých je vysněná meka,
procento úspěšných je ale malé,
jednání u soudu ostatní čeká.

Řešení hádanek: ZT téma - samet - mast - astma - máta, ZT město - most - strom - smrt - mistr, ZT spor pro ropu, NT cíle Bláži - ulice libá - líce bidla - Lucie Bílá, ZT spinet - tenis - setina - stání.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 79

Tento díl našeho seriálu věnujeme hádance, s níž jste se všichni již dozajista setkali, mnozí z vás už ve svých dětských letech. Touto hádankou je SKRÝVAČKA.

Je však třeba hned v úvodu říct, že máme vlastně dvě různé skrývačky… S jednou formou skrývačky se můžeme setkat v nejrůznějších časopisech nebo i v televizních soutěžích; v předložené větě máme najít předem definovaný, často zeměpisný, pojem, například město, řeku, horu: Kráska byla obklopena množstvím seladonů a elegánů (ve větě je skryta řeka Don). Na první ohled je patrný nesoulad mezi délkou věty a délkou hledaného pojmu. Tato disproporce nemusí být tak markantní: Často vídám žrávat lvy (ve větě lze zpětně přečíst Vltava). V drtivé většině takto předkládaných skrývaček je úkolem najít jeden, nejvýše dva pojmy. Ale kdyby si chtěl někdo pohrát, dosáhl by i u této formy skrývačky docela zajímavého výsledku: Mám určit oblasti, jež metaři na půdě snadno dometou (ve větě je možné přečíst postupně tyto vodní toky: Amur, Botič, Temže, Úpa, Desná, Don).

Hádankáři dávají přednost takové formě skrývačky, která má všechny charakteristiky české slovní hádanky: náznak, jádro, definici druhové operace a obvyklé podání hádanky. Druhovou operací skrývačky je odebrání jednoho nebo více písmen ze začátku i konce náznaku. Doplňkovou operací může být odebrání háčků nad písmeny z náznaku. Výsledek se přečte běžně (zleva vpravo) nebo zpětně (zprava vlevo). Ve skrývačce se považují samohlásky lišící se čárkou za shodné. A teď pár ukázek: drží had lovce - žihadlo, cín dones Anně - Indonésan, zvadla chrpa - prchal dav, míň štítů Čecha - instituce, baklažán - azalka; jádro může být i rozvité: pokora lásky vaší - okoralá skýva, sestra chodí těžce - strach o dítě, poli stopa dovede štěně - listopadové deště, jaro halí břízy - Bílá hora. Náznak může být spojený s jádrem: kanadská louka nad skálou, reklama vajec klamavá je, bere si akt Kaiser, jsme chudí duchem, zná někdo tuto anekdotu?, hrozí Věře revizor. Námět skrývačky může být i poměrně dlouhý: ryje dlouho u buku dlouhán jedlou houbu kudlou.

Všechny dosud uvedené náměty představují základní tvorbu. Skrývačka ale připouští i jiné způsoby tvorby; má však podmínku - všechna jádra, i ta dílčí, musí být celým slovem či spojením slov jádra. Příklady: luští pacient, zmoklé štěně - štípací kleště, křepelka mizí, neteře vdané - zima klepe na dveře (oba náměty patří do sdružovací tvorby), pleticha Sasova - letí vosa (násobná tvorba), liliputáni tupili lípu (postupná tvorba).

Jak je i z výše uvedených námětů zřejmé, dává skrývačka možnost tvorby zajímavých a hezkých námětů. Škoda, že je skrývačka v posledních letech tak trochu Popelkou mezi hádankami. Třeba inspirujeme autory k větší aktivitě.

Několik skrývaček k procvičení:

Květiny nenese soupeř v lásce,
z komína vepřové dá své krásce.

S pastmi jdu ráno k zahradní budce,
květina chřadne zásahem škůdce.

Kanady hubený Kolja čistí,
bude v nich bojovat na kluzišti.

Filmuji horu, v níž spí rytíři;
sem zrak zvěře na mne zamíří.

Namáhá se bělouš, hlavy část se potí,
luštím s chutí taje, žena není proti.

Vozidlům koroze škodí, 
nabídka  v tisku se hodí.

Řešení hádanek: ZT růže nemá sok - uzené maso; ZT nástrahy nesu - astra hyne; ZT brusle štíhlý Rus leští; NT točím Blaník - oči laní; ST dře šiml, brada - řeším rád; ZT auta rez ničí - inzerát.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 80

Připravujeme další řešitelský test, ale předtím ještě bude jedno opakování a v tomto (80.) dílu si přiblížíme další druh hádanky. OBRATKA bude již 73. druhem, odrůdou či variantou, se kterou se blíže seznámíme…

Obratka patří mezi hádanky využívající permutace bez opakování, což znamená, že se v náznaku žádné písmeno nemění, ani nepřidává či neubírá; zkrátka písmena náznaku a jádra jsou co do počtu i kvality shodná. To je pro řešitele dobrá zpráva. Ale tím dobré zprávy končí, hádanka patří spíše do kategorie hůře řešitelných.

Druhovou operací obratky je otočení (obrácení, změna pořadí) nejméně dvou písmen náznaku, a to na jeho začátku, konci, na obou stranách náznaku, popřípadě i uprostřed náznaku. Jestliže se obrací jen dvě písmena, je námět současně přesunkou či výměnkou, při obrácení tří písmen je námět současně výměnkou; pokud by se náznak obrátil celý, byl by námět současně ráčkem. I proto se většinou uvádějí jako obratky jen ty náměty, v nichž se obrací čtyři nebo více písmen a přitom se neotáčí celý náznak. To platí samozřejmě zejména pro základní tvorbu, u jiných způsobů tvorby se objevují i různé kombinace možného obracení.

My se při výkladu a uvedení příkladů soustředíme jen na „jednodušší“ způsoby tvorby: otázka - zátoka, hlas Říma - sál hřímá, jalovice stáří - volají cestáři, Ladova kamínka - voda láká minka, krysa v kanále zlá - sýr kavka nalezla (obrácení na začátku náznaku je obvyklé), město Jičín - mě stoj ničí, Ina pošetilá - paní ošálíte (obrácení písmen na konci náznaku nebo dokonce na obou koncích je poměrně vzácné). Náznak a jádro mohou být i spojené: hlad u Bílovce dál hubil ovce. Všechny dosud uvedené náměty představují základní tvorbu. Jiné způsob tvorby jsou samozřejmě také možné; sdružovací tvorba je výrazně častější, než tvorba násobná: latináři, Dán mával - Ital na Řím nadával, spaní, váza kolaře, opů kličky - na psíka zavolá Řek u Poličky, otře paní rty, kmána lež - otřepaný trik manžela, sumarizace, sto úskalí - rámusí za cestou silák, petrolej, kolosů háv - Petr jel okolo svahu (vše sdružovací tvorba), partie Klímů trápí Emilku (násobná tvorba).

Obratky k řešení (a určení způsobu tvorby!):

Zírá Brit labilní do daleka,
divý proud řeky ho dosti leká.

Šlechtična  řev  slyší Hanky:
vyhořel dům Seveřanky.

Hajný ví, kde údolí se vine.
Děsí Brita řeka v zemi jiné.

Dobrý je stav mysli diskobolů,
máme nápoj učitelky spolu.

Kasa už zavřela, peníze schází,
muž stále valášky chová zde v mlází.

Vrátného partnerka horké kraje
miluje, když to tam všechno zraje.

Řešení hádanek: ZT Skot vratký - tok Svratky; ST baronka, ryk - barák Norky; ST lesák, kotlina - leká Skota Nil; NT nálada metačů - dala nám úča té; ST pokladna, měna - pán dál koně má; ZT portýra dáma tropy ráda má.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 81

Z dosavadních řešitelských testů je zřejmé, že poměrně dobře zvládáte jednotlivé druhy, odrůdy či varianty hádanek, ale potíže činí většině z vás správné určení způsobu tvorby. Proto věnujeme toto opakování právě problematice způsobů tvorby hádanek.

Základní tvorba je charakterizována existencí jediného náznaku, jediného jádra a provedení jediné druhové operace; náznak i jádro přitom mohou být jednoslovné nebo rozvité a mohou být i zcela spojené:

PÁDOVKA
Dítěte tvář štěstím září -
bylina je v kalendáři.

ČASOVAČKA
Tělem klamu šimpanze v buši,
moje šlépěj sotva ho vzruší.

OBRATKA
Nechutné sváry společníků
z přístavu náhle končí v mžiku.

O základní tvorbu se jedná i tehdy, jestliže druhová operace vyžaduje více dílů (dílčích částí) náznaku nebo provedení více druhových operací:

PRONIKAČKA
Dlouhá doba míjí, loď už hnije,
opuštěná šelma pod ní žije.

CHYBOVKA
První jdou pánové zdejší,
zločinci kabátek zmenší.

VLNOVKA
Třpyt země slečinku vábí asi,
hádanky její jsou plné krásy.

Násobná tvorba je charakteristická provedením druhové operace s každým slovem náznaku. Náznak (nebo alespoň jedna jeho část) musí být víceslovný:

VÝPUSTKA
Zlá je nemoc školáka,
hádanka ho neláká.

ČASOVKA
Janovana teze směle
tupí muž, jenž chlívky bílí;
Izraelci osamělélé
Britce klne při obilí.

Sdružovací tvorba vyžaduje nejméně dva dílčí náznaky a provedení druhové operace na každém z nich:

POSUNKA
Paroháč nevidí kořist zlé šelmy,
jediná karta mi pomůže velmi.

PÁDOVKA
Díra zeje, termín marný;
patřily mi železárny.

Postupná tvorba je taková, ve které se po provedení druhové operace provede táž operace znova, a to na vzniklém jádru:

SKRÝVAČKA
Útok had vede v Austrálii,
záliv se ztišil, víno piji.

Řešení hádanek: ZT líčko - přeslička; ZT matu opa - má stopa; ZT trapné různice partnerů z Nice; ZT rok, osma - rosomák; ZT razí cestu muži - vrazi vestu zúží; ZT lesk Číny - číselky slečinky; NT obrna žáka - obnažka; NT Itala ideje, kotce - u žita lají Židé jedné Skotce; ST sob, úlovek - eso kulové; ST jáma, lhůta - já měl hutě; PT opak obrany - pakobra - boka.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 82

Řešitelský test č. 8:

1 CHYBOVKA
S plody keř ušáčka vábí,
kaviár dali nám v Rabí;
pro koupel dítěte nemá
nádobu maminka Ema.

2 VLNOVKA
I když žena zamkla hlavní bránu,
na hrad strží muž se dostal k ránu.

3 TRPĚNKA
Muchlala sukni svou, chytala Kena,
o zipu ošklivě mluvila žena.

4 DĚLENKA
Výtka je správná, vstávají leknutím vlasy;
ublíží vozík zvířeti v zápřahu asi.

5 ČASOVKA
Milá má Lenka stroje část vidí,
zrak její plane, tváře se chvějí;
chování milé popouzí lidi,
souží houf bravu karabáč její.

6 OBRATKA
S kostkami vzor látky žokeje roku,
z nemoci šlechtic se ocitne v šoku.

7 POCHYBOVKA
Mávla žena muži zamlada,
stále on jak šelma vypadá.

8 SKRÝVAČKA
Běží kůň a Moravané
hádají se, co se stane.

9 SLOVESOVKA
Vysílání končí, s ním i práce v poli.
Členy spolku hádka stařešiny bolí.

10 DARVINKA SLABIKOVÁ
Ruční vozík v barvě sněhu,
pozdrav ženy značí něhu.

11 PRAVĚKOVKA
Nad Volyňku v město pojedu
s botami dnes večer pro dědu.

12 PRVKOVKA
Průduch proud řeky tvoří dole,
zarostly břehy, nejsou holé.

13 TÓNOVKA
O svátcích v dubnu často zřím:
živíš se pečivem pšeničným.

14 POŘADOVKA
Šelmy loví s kuráží,
lásce zvíře překáží.

15 VĚNOVÁNKA
Vesmír vnímá, snídá sazeč snící; 
obcházíme asfalt na silnici.

Řešení hádanek: 1 PT rybíz zajíčka mámí - rybí vajíčka máme - chybí vanička mamce; 2 ZT Karolína - na Orlík roklí pán pronikl; 3 ST drchala, lapala - drc hanila paní; 4 ZT pokárání - poraní kára poníka; 5 NT píst, oko milenky - trpí stádo koz ranami Lenky; 6 PT (ZT, PT; NT, PT) káro Váni - rakovina raní Voka; 7 ZT máchla Sylva - má chlap rysy lva; 8 ZT cválá šiml (šimla) - Valaši; 9 ST přenos, orba - pře nestora; 10 ZT kára bílá, karabiny, karavany, paravány, pá Ivany; 11 ZT do Vimperka dopravím perka; 12 NT (ST) pór, tok Dyje - porost okolo vody je; 13 ZT jídáš jidáše, 14 ZT (NT) lev u lva - milé vůl vadí; 15 PT éter - jí metér - míjíme tér.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 83

Po řešitelském testu se budeme věnovat kompoziční hádance s pomocným výrazem - OPĚTOVAČCE.

Druhovou operací opětovačky je přidání jednoslovného či víceslovného výrazu, který znamená opakování (opětování) - zase, opět, ještě, znova, bis, podruhé, po sté a podobně. Opětovačka patří mezi kompoziční hádanky bez gramatické vazby, což znamená, že pomocný výraz můžeme přidávat k náznaku zcela volně, a to zleva, zprava, z obou stran, nebo i dovnitř, pokud je náznak víceslovný. Jediným požadavkem je požadavek na smysluplnost a ucelenost náznaku i jádra, což ale stačí splnit u spojeného námětu pro námět jako celek.

Pojďme si toto trochu „učené pojednání“ o opětovačce přiblížit (snad) srozumitelněji a ukázat možnosti tvorby na příkladech. Kompoziční hádanky jsou hádankami skládacími, v nichž se skládají, slučují do jednoho celku jednotlivé díly náznaku (hádanky bez pomocných výrazů), nebo náznak či díly náznaků s pomocnými prvky. Opětovačka patří do té druhé skupiny, z toho vyplývá, že náznak může být i jediný (jedno slovo nebo více slov) a kompozice neboli skladba je zde založena na sloučení náznaku s pomocným výrazem: palivo - zaspal Ivo, dramatička - je štědrá matička, linda - postel Inda, beru číš - za sebe ručíš, duha je - Ještědu háje. Pomocné výrazy se mohou přidávat i z obou stran: Terst - bister sto pět, nebo dovnitř rozvitého náznaku: stará busta vadí - sta rabů Stáza svádí. Náznak a jádro mohou být spojené: kly za skly, dnes as zasedne Sas, chlapa léta zaschlá paleta. Všechny dosud uvedené náměty představují základní tvorbu opětovačky.

Možné jsou i další způsoby tvorby; z nich nejobvyklejší je sdružovací tvorba: hon, Nil - Honza se zasnil, kala milá, jesle - za skalami láje slézá se. Zde jsou možné i tak zvané symetrické varianty, v nichž je o jeden pomocný výraz méně či více než počet dílčích náznaků: anály, louče Niny - analýza sloučeniny, halíře, Nice - halí Řezno vánice. Z ostatních způsobů tvorby se řídce vyskytuje tvorba násobná: luhů několik - zasluhuje štěně kolík, trojí býlí - za stroji byl ibis; poslední námět s ibisem by mohl být považován i za základní tvorbu s přisouváním pomocného výrazu zpředu i zezadu (a podobné by to bylo i u symetrické varianty při dvouslovném náznaku a použití jednoho pomocného výrazu - viz opětovačky k řešení).

Několik opětovaček k procvičení:

Cizinec se v chrámu nudí,
kněze hlas ho ze sna budí.

Vysychá lán obilniny, sad...
Zavlaží strom vláha ráno snad.

Země zase strádá, tíseň v tváři,
halda chmur se v duši vkrádá.
Moje Alžběta je hodnostáři
v patách; mne však víc má ráda.

Snídani máme nazítří v Pešti,
hrst hrachu v pažit poházím v dešti.

Vzbuzují mužů bradky
děvčete úsměv krátký.

Řešení hádanek: ZT Nor - popa tenor; NT nebo ZT pole prosa - poleje štěp rosa; ST Mali, tíha, kupa - má Líza stíhá biskupa; ZT jíme zítra v Uhrách - zaseji mezi trávu hrách; ZT Máni zasmání.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 84

Tento díl věnujeme dalším dvěma druhům hádanek permutačních, a to ZDVOJENCE  a ŘETĚZOVCE.

Připomeňme si, že v permutačních hádankách je jádro složeno ze stejných prvků (písmen, slabik, shluků) jako náznak a rozdíl spočívá v jejich jiném uspořádání.  Ve zdvojence se každá skupina písmen (shluk) nebo jednotlivá písmena náznaku musejí při přechodu do jádra nejméně jednou zopakovat čili zdvojit, ztrojit a podobně. K zopakování shluků či písmen musí dojít v daném pořadí nebo „v kruhu“. Ve zdvojence nemusí být náznak ucelený a nemusí mít smysl. Pokud má náznak smysl a je ucelený, musí se všechny shluky či písmena náznaku opakovat v jádře nejméně dvakrát. Není-li náznak ucelený, stačí mít stejné shluky či písmena v námětu dvakrát.

Smysluplný a ucelený náznak se objevuje jen zřídka a je zpravidla krátký: basa - bába Sasa, lama - lála máma, matka - má mat Katka, kavala káva lákávala (náznak je ucelený v rámci celého námětu, ve spojení s jádrem). Častější jsou náměty (většinou spojené) bez smysluplného náznaku:  láme lamelu kluk, lilie Edě děda dá, ve vedru druh asi hasí, kapříka přináším našim, tuze nastuzená studentka tu den tká. Část prvků, nebo všechny, se může v námětu opakovat vícekrát než dvakrát: dost neradostné ráno nové ve vesnici snící, Davida vídá Vít a táta. Námět „v kruhu“ má začátek i konec stejný: kaolín, linka, kakao; veslo, losos, sosna, náves; chata, tarok, rokle, lecha; vadí dítěti tětiva; dívka v kase sedí; mýlí lidi díla lámy; maso solí Lídě děsně snědá dáma. I zde může být opakování četnější: tetu tu (má) máma mate.

Řetězovka je zdvojenka v kruhu, v jejímž námětu se shluky či písmena opakují právě dvakrát a některé prvky se neopakují; ty pak tvoří jádro (čili jakousi tajenku ve zdvojence): nažka, Kainar, narval, aloe, Etna - život; Kamila laská Kaska (Kasandra) - miss.

ZDVOJENKA
Do hry vklad mizí v okamžení,
pravdivá Němce pověst není.

ZDVOJENKA
Herec porost seká u vody,
zřejmě pro to má své důvody.

ŘETĚZOVKA
Ctěná pro nás utonulá byla,
hledej název Kunderova díla.

Řešení hádanek: ZT sázka - Sasa zkazka; ZT Kukura rákosí kosí; ZT vážená nám mrtvá - Žert.

FV + Ad

---

 

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 85

Několik dílů se budeme věnovat kompozičním hádankám, které jsou mezi dosud neprobranými druhy nejčetnější. Naposledy jsme se s touto skupinou setkali při bližším seznámení s opětovačkou. V ní bylo pomocným výrazem slovo nebo slovní spojení znamenající opakování. V tomto dílu se budeme věnovat TVAROVCE; pomocný výraz v ní vyjadřuje ráz povrchu (např. hladký, krabatý, vrásčitý) nebo tvar (např. nízký, vysoký, rovný, křivý, šišatý, oblý).

Náznakem může být jedno slovo: lep - lepší šaty, klády - oblek Lady, Barma - hlad kabar má, nebo více slov: tvé nůše - oblet Venuše, tři slova - tříslo Vašík má, malá skála - má láska lakonická, živá stáj - oblaží vás taj. K náznaku je možné přidat symetricky i dva pomocné výrazy: káča - oblaka čarovná. A také lze náznak spojit s jádrem: vlas vlastenky, vana Ostravana, za sedativa zase dá ti vázu žena.

Tvarovka patří mezi hádanky s gramatickou vazbou mezi náznakem a pomocným výrazem. To znamená, že náznak musí tvořit s pomocným výrazem jazykově správné spojení; zpravidla musí mít shodný rod, číslo a pád: šišatý lep, oblé klády, hladká Barma, … kónická skála, … oblá, rovná čára. Zatímco dodržení gramatické vazby mezi náznakem a pomocným výrazem je striktně vyžadováno, smysluplnost tohoto spojení se nevyžaduje, spadá jen do hodnocení kvality hádanky.

Jestliže je v rozvitém náznaku více slov, k nimž lze přidat pomocný výraz, stačí přidat jeden pomocný výraz, a to ke kterémukoli vhodnému slovu: tří dam těla - tří dam otylých těla - třída motýly chtěla. Všechny dosud uvedené náměty představují základní tvorbu. Povolené a možné jsou i jiné způsoby tvorby.

V praxi se však vyskytuje jen sdružovací tvorba: jíva, mince - klen utají Vašík mamince, mam, škýz - má muž šišky Zuzky, kasie vábí, Lébl - obléká si Eva bílé blůzky, mé léno, šmíra - metlu Stele nosil náš Míra. Lze samozřejmě použít i symetrické přidávání pomocných výrazů (o jeden pomocný výraz méně či více, než je počet dílčích náznaků), ale pozor, pomocný výraz vložený mezi dva dílčí náznaky musí tvořit jazykově správné spojení s každým z těchto dílčích náznaků (!!): část, sláma - častoval nás láma, víra, mara - v Iráku loví Tamara, skla tíha, mana - sklátí hašiš atamana. V násobné tvorbě se těžko hledá nějaký smysluplný námět: noha káně - Ost ráno haní cikáně (Ost je francouzské sídlo)…

TVAROVKA
Poslední zápasy čekají tenisty,
cizince cestovní doklad je nejistý.

TVAROVKA
Prsty zebou. Hledá táta
ve sněhu hrob Asiata.

TVAROVKA
Přeludy? To snad vědí jen nebesa!
Vlastníme louky soupeře u lesa.

TVAROVKA
Vítr vane, svetr moc nechrání,
psici chytá Rakušan ve stráni.

ZDVOJENKA
Požáry vždycky škody jen plodí -
ve výšce plály provazy z lodí.

ŘETĚZOVKA
Pojednání otce dotkne se ve středu,
dnes v úterý je však ještě jak kus ledu.

Řešení hádanek: ZT finále - Fina letenka; ZT palce - rov Nepálce; ZT mámení - máme nivy soka; ST fén, rolák - fenku loví Tyrolák; ZT nahoře hořela lana; ZT traktát tátu urazí zítra - kra.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 86

Další kompoziční hádankou s pomocným výrazem po minule probrané tvarovce je BARVÍNEK. Pomocný výraz, který se přidává k náznaku, musí vyjadřovat zbarvení (bílý, černý, žlutý, okrový, ekry, lila), sklad a soulad či nesoulad barev (rudozelený, duhový, strakatý, pestrý), barevný odstín (narůžovělý, modravý, do šeda, jako uhel černý, barvy nebe), jas (tmavý, světlejší) nebo jejich kombinaci (světle červenohnědý). Barvínek je stejně jako tvarovka hádankou s gramatickou vazbou mezi náznakem a pomocným výrazem; je tedy třeba dodržet rod, číslo a pád. Je-li pomocným výrazem nesklonné slovo (ekry, lila), příslovce nebo příslovečné spojení (zlatě, na bílo, do žluta) nebo přívlastek neshodný (barvy lila), považuje se dodržení gramatické vazby za splněné.

Pomocný výraz lze přidat před náznak: feny - pes trefený, za náznak: krávy - kra vyplave, ale je možné jej přidat i z obou stran: káva Biľaka vábila. Je-li náznakem sousloví, lze pomocný výraz přidat k náznaku nejen zpředu či zezadu, nýbrž i na vhodné místo dovnitř sousloví: brav Ira - naše dobrá víra, má soda - maso Dana snědla, má hala - Maryša váhala, páry děly: „paryby v šeru seděly“. Náznak a jádro mohou být spojené: dáma damana chová, lavice z latí stála více. Povinnost dodržet gramatickou vazbu může vést k tomu, že kromě přidání pomocného výrazu je nutno udělat i další (jazykovou) korekci: ke káře kdosi vábí lékaře (předložka „ke“ se mění na „k“). Definice druhové operace u víceslovných náznaků stanoví povinnost provést druhovou operaci alespoň u jednoho slova. To ovšem znamená, že případná násobná tvorba splyne s tvorbou základní, protože u víceslovného náznaku musíme provést druhovou operaci nejméně u jednoho slova, ale můžeme i u více slov čili též u každého slova: Krok s kápí - k rokli láska pílila. Takže všechny dosud uvedené náměty můžeme zařadit do základní tvorby.

U barvínku je běžné i užití sdružovací tvorby: Kama, mapa - kamaše dáma pálila, tastry, céva - zlá teta strýce vábila Také u barvínku lze tvořit náměty s využitím symetrického přidávání pomocných výrazů; pak se pomocný výraz přidává mezi všechny dílčí náznaky a případně též před první a za poslední dílčí náznak. Ale pozor, u všech pomocných výrazů umístěných mezi dílčími náznaky musí pomocný výraz dodržet gramatickou vazbu vždy s oběma příslušnými dílčími náznaky: bar, rak - barbar vylil arak, sada, lada - vázu Rusa Dáše dala Dalila. Ve sdružovací tvorbě je rovněž přípustné přidat jediný pomocný výraz před první nebo za poslední dílčí náznak; takový pomocný výraz ovšem musí dodržet gramatickou vazbu se všemi dílčími náznaky: pípa, stóra - pes trápí pastora. A už dost teorie! Pojďme luštit barvínky:

Strmá strž a prudký pád, to je zrada,
už dlouho je na lůžku dívka mladá.

Velcí muži bezradně jen stáli,
loď se řítí řekou, mizí v dáli.

Umíráček zvoní, nápoj chladne čísi,
fotbal český návštěvníka lákal kdysi.

Doktora šrámy zří zrak Franty,
lítý boj děsí protestanty.

Desky akta k exekuci tají,
moje dluhy stále narůstají.

Svazek slámy nepohoda tady ničí,
zuří vítr poblíž města v pohraničí.

Na zahradě syn se flákal,
krajíc u nás ptáky lákal.     

Mé hovězí s kuřecím
divá Ohře v Lounech bere,
že židovka od matky
vozík dostane, mě žere.

Řešení hádanek: ZT rokle - rok leží Hana; ZT dlouháni - plavidlo uhání; ST hrana, káva - hra naše diváka vábila; ZT lékaře rány - leká řež luterány; ZT mapa - má pasíva; ST vích, čina - vichr u Děčína; ZT skýva naše dlasky vábila; ST má masa, řeka - máma Sáře káru dá.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 87

V tomto dílu vás čeká celá skupina kompozičních hádanek s pomocnými výrazy. Základním druhem této skupiny je ZÁJMENOVKA. Definice druhové operace říká, že pomocným výrazem je jakékoli zájmeno, a to ve tvaru, v kterém tvoří s příslušným slovem náznaku správnou gramatickou vazbu.  Současně však definice připouští použití nejrůznějších slovních, literárních či básnických obratů a prvků (zosobnění neboli personifikace, onkání a onikání, ich forma a pluralis maiestaticus čili použití množného čísla místo jednotného); v důsledku toho lze přidávat k náznaku libovolné osobní zájmeno a dodržení gramatické vazby se považuje za splněné. Tato benevolence se týká ale opravdu jen osobních zájmen.

Pomocný výraz lze přidat před náznak: sada - výsada, délka - tah letadélka, za náznak: bar - baroni, činka - čin kata, ale je možné jej přidat i z obou stran: dramata - jádra má táta. Je-li náznakem sousloví, lze pomocný výraz přidat i na vhodné místo dovnitř sousloví: op tuhne - oponent uhne. Při použití zájmen značících věnování může být pomocným výrazem i souřadné spojení zájmen: pole - (nám i vám) - polena mívám. Náznak a jádro mohou být spojené: sos Výsosti, lidi mýlí divy, papá jí papáji. Definice druhové operace u víceslovných náznaků stanoví povinnost provést druhovou operaci alespoň u jednoho vhodného slova; lze tedy vytvořit námět: „spor o umění s porotou měníme“, kde se přidávají pomocné výrazy jen k druhému slovu (ve smyslu směrnic pro české hádanky je sousloví „o umění“ považováno za jedno slovo). Všechny dosud uvedené náměty představují základní tvorbu.

Případná násobná tvorba splývá s tvorbou základní, ale sdružovací tvorba je možná: díra, as - vydíráte nás, mez, kyz - mé zvyky znáš, dráp, sýci - vydra psy cítí. Přípustné jsou též symetrická přidávání pomocných výrazů: sníh, zápor - sní Honza pór, Ob, lano, setina - objala noc okolí Vsetína.

Zájmenovka má dvě odrůdy: VĚNOVÁNKU a PŘÍSVOJKU. Věnovánku už znáte (viz 34. díl); v ní se přidávají jen taková zájmena, která znamenají věnování (např. mně, mi, ti, jemu, nám, komusi). V přísvojce se přidávají pouze zájmena mající přivlastňovací význam: tápání - máta paní, Přerov - pře rovnáš, oblé nůše - oblet Venuše, mast - mám astma (vše základní tvorba), léč, ráčky - malé čtveračky, lak, osada - našla kosa dáma, hod, růvek - hodně čirůvek, vana, husa - je jíva na svahu sama, stopa, trny - je host opatrný (vše sdružovací tvorba; v posledním námětu je jeden pomocný výraz „vytknutý“ před oba náznaky).

ZÁJMENOVKA
Pelmel vjemů v ženě pře se,
zář luny když vidí v lese.

ZÁJMENOVKA
Řeka vadí muži v běhu,
řeka skrytá vrstvou sněhu.

PŘÍSVOJKA
Mnichů řád sídlí v našem kraji,
tváře bez vousů všichni mají.

PŘÍSVOJKA
Pletiva praskají. Ač zní pokyn v sále,
bicepsy přítele napnuté jsou stále.

VĚNOVÁNKA
Škodí droga ostrovana,
primáti mřou časně zrána.

Řešení hádanek: ZT směsice - jas měsíce; ZT Sázava - Tisa zavátá; ZT řehole - tváře holé; ST lýka, rada - svaly kamaráda; ZT opium Ira - opi umírají.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 88

Tento a následující díl budou věnovány poslední dosud neprobrané skupině kompozičních hádanek - ROZMĚRCE a jejím odrůdám MENŠENCE a ZDROBNĚLCE. Definice druhové operace rozměrky je poněkud složitá, a proto začneme netradičně jejími odrůdami.

Zdrobnělka využívá při přechodu z náznaku v jádro dva způsoby změny rozměru: zmenšení nebo zvětšení pomocí přípon, nebo přidání přídavného jména, popřípadě sousloví obsahujícího přídavné jméno; možná je i kombinace obou způsobů. Pomocí přípon lze zmenšovat (matrika - má trička, fraktura - frak Turka) i zvětšovat (u čápa úča píská); někdy při tom dochází, v souladu se specifiky českého jazyka, k dalším změnám (lícha - liška, tvar ucha - tvá rouška). Také přidání přídavného jména může znamenat zmenšení (tunika - Malát uniká) i zvětšení (snídaně - mámu tísní daně). Můžeme použít souběžně přidání přídavného jména a změnu rozměru s využitím přípony (skála - má láska lká). Všechny dosavadní ukázky představují základní tvorbu. Možná je i sdružovací tvorba. Při ní lze použít jen přípony (lano, upír - lán koupí rek), jen přidaná přídavná jména (car, káva - Carmen Šíma lákává) nebo oba způsoby (mák, mák - má květ Šimáček).  Jiné způsoby tvorby jsou též možné, ale vyskytují se zřídka. Zcela unikátní je námět: úl - úlek u léček, který představuje vícejadernou či postupnou tvorbu.

Menšenka dosahuje změny rozměru využitím předpon (štít - míníš tít, vada má - piková dáma), doplněním výrazu, který zmenší náznak na část původního celku (káně - čas tkaní, knížky - knížek menší díl - kníže kmen šidil) nebo přidáním číslovky neurčité, popřípadě výrazu (podstatného jména nebo příslovce), který má význam číslovky neurčité (vání - malování, rány do stran); rovněž v menšence lze jednotlivé možnosti tvorby kombinovat (lakton - pikola KTO nudil). Všechny dosud uvedené náměty spadají pod základní tvorbu. Při tvorbě menšenky lze použít i jiné způsoby; z nich je nejčastější sdružovací tvorba (Osek, pecen - často se kupec nudil), při níž je možné i symetrické přidávání pomocných výrazů (halíř, vrata, kala - halí řeku Svratku skály) nebo „vytknutí“ pomocného výrazu před všechny či za všechny dílčí náznaky (rapír, došek - čas trápí rudošku).

Ve zdrobnělce i menšence je nutné všude, kde si to námět vyžaduje, dodržet správné gramatické vazby (shoda rodu přídavného jména a podstatného jména v sousloví, shoda rodu mezi podmětem a přísudkem a podobně).

MENŠENKA
Smyčka lapá trupy koní v spěchu,
žlab vzal vítr, po něm vzal i střechu.

MENŠENKA
„Pro nádobí na akci nejdu,“
muž prokoukl úskoky šmejdů.

ZDROBNĚLKA
Atlas Rusky z dáli
jen cár plátna halí.

ZDROBNĚLKA
Píce je svezena, tanec je všude;
vidina cizinek splněna bude.

ZDROBNĚLKA
V životě jenom úspěch sklízí,
talisman vlastní žena cizí.

MENŠENKA
Sladkost, jako lichotivé řeči,
mého nitra stránky temné léčí.

Řešení hádanek: ST oko, těla - okap uletěl; ZT pánve - pán vidí léčky; ZT kost Niny - kus tkaniny; ST seno, rej - sen Korejek; ZT maskota má Skotka; ZT med - mé duše stíny.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 89

V minulém dílu jsme se blíže seznámili s odrůdami rozměrky zdrobnělkou a menšenkou. Zdrobnělka a menšenka se ovšem dlouhou dobu vyvíjely živelně, bez bližšího vymezení jejich druhové operace; ostatně tak tomu bylo i s ostatními druhy hádanek. Teprve v sedmdesátých letech minulého století začaly rozsáhlé práce v oblasti teorie českých hádanek a jejich roztřídění a vymezení, které vyústily ve vydání směrnic České slovní hádanky s platností od 1. 1. 1985. Tyto směrnice znamenaly přelom ve vývoji českých slovních hádanek; živelný vývoj byl nahrazen stanovenými pravidly, která vycházela z dosavadní praxe podpořené důkladným, až vědeckým, rozborem věcné i jazykové stránky hádanek. Ve směrnicích byly, mimo jiné, vymezeny druhové operace zdrobnělky a menšenky a obě hádanky byly podřazeny jako varianty pod zastřešující druh ROZMĚRKA.

Současné směrnice (platné od 1. 6. 2005) definice druhových operací zdrobnělky a menšenky dále zpřesnily. Pokud se podíváte do databáze hádanek na webu ČSHAK, můžete tam najít zdrobnělky a  menšenky, které již neodpovídají současnému vymezení. Hádanky jsou totiž v databázi uvedeny pod názvem, pod kterým byly ve své době zveřejněny.

Jako rozměrka může být zveřejněna a předložena k řešení nejen kterákoli zdrobnělka či menšenka, ale i taková hádanka, v níž jsou kombinovány druhové operace obou odrůd: Strakonice - ministra koníčky, likvidatura - pikolík vidá Turka, kaliko, kapota - kalič kominíka potká, proso, tortura - prosadí lektor Turka, na šeré scéně naše reminiscence; takovým námětem je i „strýc autora ministry čeká u Turka“, který je uveden v současných směrnicích nesprávně jako příklad násobné tvorby zdrobnělky.

Zkuste si nejen vyřešit následující rozměrky, ale také určit způsob tvorby a to, zda lze daný námět uvést jen jako rozměrku, nebo je možné ji předložit jako zdrobnělku či menšenku:

Květ na ples nesla dívka jistá,
dostal jej čtverák – optimista.

Obleku část moje vábí štěně,
pamlsek v ní nosím téměř denně.

Tloušťka bradla děsí soka,
shromáždila milá oka.

Nádoba se zvrhla. Mizí
rychle od ní špion cizí.

Zrak můj jihne, ptáci staví hnízda,
na ně denně Kateřina hvízdá.

Primát tlouky ničí selky,
nezdar jej však čeká velký.

Čáry prezent dělí, vše se protíná;
hrubě tobě spílat bude hrdina.

Budou k mání na trhu v Kluži
čerstvé ryby chycené muži.

Aby kost býka na start si brával,
velikán běžci pokyny dával.

Daleké státy čekají. Někdy příště.
Podzemní dráhou cestuji na letiště.

Řešení hádanek: ST, zdrobnělka: mák, bál - má květ šibal; ZT, zdrobnělka: kapsa má láká psíčka; NT, rozměrka: síla skály - nanosí láska léčky; ZT, menšenka: vědro - zvěd rakouský; ST, rozměrka: oko, čápi - často Káča píská; ST, menšenka: op, pěchy - opak úspěchu, ST, rozměrka: osy, dar - ostře ti nadá rek, ZT, zdrobnělka: lipani, co ulovili páni; ZT, menšenka: obratel tura - obr atletu radil; ZT, zdrobnělka: země - metro veze mě.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 90

Už jsme probrali všechny kompoziční hádanky s pomocnými výrazy, tak si to pojďme zopakovat… Máme dvě hlavní skupiny: bez gramatické vazby a s gramatickou vazbou. V první skupině přidáváme k náznaku pomocný výraz zcela „libovolně“, bez povinnosti shody rodu, čísla, osoby či času. Charakter pomocných výrazů je dán definicí příslušné druhové operace a napovídá ho název hádanky. V citoslovce se přidává doložitelné citoslovce, v tónovce značka nebo název tónu, solmizační slabika či označení tónin a akordů, v prvkovce chemický prvek nebo jeho značka, v přípojce mluvnická spojka, v časovce časový údaj, v místence a směrovce určení místa či směru, v opětovačce výraz značící opakování, v pochybovce, souhlasce a záporce výrazy značící zpochybnění, souhlas nebo zápor, v dotazce jednoduchý dotaz. Do této skupiny lze zařadit i část pořadovek (pokud se použijí jen římská čísla) a další druhy (např. barvínek), pokud se použije nesklonný výraz (např. ecru, ekry).

Použijme pro výklad možností tvorby prvkovku. V základní tvorbě můžeme přidat k náznaku pomocný výraz zpředu (sten - prsten), zezadu (masa - masakr) nebo z obou stran (hala - chalát). Je-li náznak víceslovný, lze vložit pomocný výraz i dovnitř, do mezislovní mezery (zří malé tepání z Říma letité paní). V násobné tvorbě lze přidat ke každému slovu jeden pomocný výraz nebo vždy dva výrazy (má číra - máti tančí rády, dcera sní - srdce rákosníků); možné je i symetrické přidání pomocných výrazů (star uniká - stará tunika, oči Táni - dočista nic). Ve sdružovací tvorbě musí být v celém námětu zachován jak počet přidávaných pomocných výrazů, tak i způsob tvorby; možné je i symetrické přidávání (osika, lanka - sele nosí Katalánka, hořec, Arab - tchoře chová rabín, kola, stání - kolaps Táni, prejt, píka - sprej trápí kata - všechny náměty jsou na principu základní tvorby).

CITOSLOVKA
Tenor Starého Mandrage zdobí,
že tok zaváněl, lid vůkol zlobí.

TÓNOVKA
Otvor v kůži velké uši mají,
schůzi vadí básník Ivan v máji.

PŘÍPOJKA
Autora klamná řeč neobstojí,
děvčátka nevěří, moc se bojí.

ČASOVKA
Z kostek dlažba, stěny mají ránu
pro štít barvou vyvedený k ránu.

MÍSTENKA
Ve zdi je výklenek, celý září;
se ziskem dědina hospodaří.

POCHYBOVKA
Kus ledu dub chladí, bečka víno hýčká,
čeká sličné dítě vzpěračovo strýčka.

SOUHLASKA
Divá dívka ječí, tunelář ji trápí,
matky máť otroka na něj volá chlapy.

DOTAZKA
Neobdělala půdu bystrá lady,
zvábil ji víc zvuk staré ofiklejdy.

Řešení hádanek: NT hlas Víta - páchla Svitava; ST pór, ušiska - poradu ruší Skála; ZT má lež - malé žáby; ST nebo ZT pavé, zdi pavéza hyzdí; ZT nika - ves podniká; ST kra, cer, láka - krásná dcera siláka; PT Bára - baraba - bába raba; ZT lada má čilá dáma.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 91

Pokračujeme v opakování kompozičních hádanek. Do skupiny, v níž musí přidávaný pomocný výraz tvořit s náznakem správnou gramatickou vazbu, patří pořadovka, zájmenovka se svými odrůdami věnovánkou a přísvojkou, barvínek a tvarovka. Pomocnými výrazy jsou v pořadovce řadová číslovka nebo obdobný tvar vytvořený od celých záporných čísel, od nuly, „půl“, „n“ a „x“, popřípadě římské číslo (tvořené písmeny užívanými jako římské číslice) či celé arabské číslo (kde se jednička považuje za písmeno „l“ a nula za „o“); v zájmenovce libovolné zájmeno (ve věnovánce jen ve tvaru značícím věnování a v přísvojce jen ve významu přivlastnění); v barvínku slovo či výraz značící zabarvení, sklad, soulad nebo nesoulad barev, barevný odstín nebo jas; ve tvarovce slovo či výraz vyjadřující ráz povrchu nebo tvar.

Dodržení gramatické vazby je v některých případech „automatické“ (přidávají-li se v pořadovce římská nebo arabská čísla, ve věnovánce či přidává-li se rodově neutrální výraz - např. „barvy lila“), jindy se musí dobře hlídat. Podle povahy prováděné druhové operace musí být gramatická vazba dodržena mezi pomocným výrazem a náznakem nebo konkrétním slovem náznaku v základní tvorbě, nebo mezi pomocným výrazem a příslušným či příslušnými dílčími náznaky ve sdružovací tvorbě. Je-li náznak rozvitý, může být pomocný výraz přidán jen k jednomu slovu nebo k více slovům; proto zde násobná tvorba splývá s tvorbou základní.

Ukažme si možnosti tvorby na námětech pořadovky. V základní tvorbě lze pomocný výraz přidat před náznak (luhy - dluhy), za náznak (daněla - daně Laos má), z obou stran náznaku (aktiva - lak ti vadí), nebo na vhodné místo dovnitř, mezi slova náznaku (s louží vana - sloužící Ivana); pokud se k rozvitému náznaku přidá více pomocných výrazů (višně Ota jí - Diviš něco tají), stále se jedná o základní tvorbu. Ve sdružovací tvorbě se přidává jeden pomocný výraz ke každému dílčímu náznaku (erár, díla - dcera rodila, jasna, čiva - já snaše stačívám, údiv, lad - loudí vládci), všechny dílčí náznaky se obkládají pomocnými výrazy (lež, ré - stále žil orel), pomocné výrazy se přidávají symetricky (div, duše - lodivod ušel, oka, nána, hala - oka druhá nána ML hala - o kádru Hana nám lhala), nebo se „vytkne“ (popřípadě přidá nakonec) jeden pomocný výraz před všechny dílčí náznaky (kasein, dárek - stýká se Ind a rek). Pomocné výrazy přidávané symetricky mezi dílčí náznaky nebo „vytknuté“ musí dodržet gramatickou vazbu vždy k příslušným dvěma dílčím náznakům v prvním případě a ke všem dílčím náznakům v případě druhém.

Náznak může být zčásti (ve sdružovací tvorbě) nebo zcela (v základní tvorbě) spojen s jádrem (parkos, kulaka pár kosíků lákal, víc lvic, té tepáte).

Trénujte, příště bude řešitelský test! 

BARVÍNEK
Oznámení smutné; rychle zmiz!
Příbuzné dvě trápí drobný hmyz.

VĚNOVÁNKA
Snoubenec zloděj kšandy čuje,
drobný déšť mužský ignoruje.

TVAROVKA
K vývodu trubice krále je tu,
ušatec zjišťuje počet květů.

POŘADOVKA
Vládce je kruťas, žena mladá;
nevidí misska ekzém ráda.

ZÁJMENOVKA
Vymezený okruh mládě krávy spásá.
Pro příznivce muka máme, šik žen jásá.

Řešení hádanek: ZT parte - pár tet má vši; ST ženich, lapka, šle - na mžení chlap kašle; ZT kanyla - kany Lávra sčítá; ST šejk, ras, Eva - lišej krásce vadí; ST rámec, tele - týráme ctitele.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 92

Řešitelský test č. 9:

1 SMĚROVKA
Ráčky ženu k hrázi,
schránce vnitřek schází.

2 VĚNOVÁNKA
U dítěte lustru části září,
proto mi tam často škube v tváři.

3 PRVKOVKA
Oděv prostý, pusa drbně jede;
na louce se trávě dobře vede.

4 OPĚTOVAČKA
Hlupáka náhradník - to je třída,
bezmozka bezmozek tady střídá.

5 POŘADOVKA
Pro plesy krabice - látky i fiží,
slabost žen v prosinci - svátek se blíží.

6 ZÁPORKA
Autora bamja cíl má velký:
zjemnit škrob rádžovy manželky.

7 BARVÍNEK
Titul ztratil Botvinnik, Lotyš vyhrál;
les se blížil kácení, padl i král.

8 TVAROVKA
V limbu je pán, nebo zavřel oko jen,
mluvčí je již v kolektivu spokojen.

9 PŘÍSVOJKA
Zařehtal vraník, papula se šklíbí;
na Sněžce stromy, domy, lidí chybí…

10 TÓNOVKA
S dechovkou Pepíček pěje,
do útrob víc moku spěje.

11 CITOSLOVKA
Nádhera, hornina - mazlavý val,
ušatce před vámi papá skrýval.

12 PŘÍPOJKA
Co láká věhlasné umělkyně?
Letité poprsí herce v kině.

13 ZÁJMENOVKA
Ve sklepě kryje sud ohebné vodiče,
nevelká Španělka mámí mé rodiče.

14 DOTAZKA
Zem bloky instrukcí spřádá,
ke skladu lady jde ráda.

15 SOUHLASKA
Kiplingův vlk vrčí, soupeřem je liška;
ovoce si vezme po řízku Eliška.

Řešení hádanek: 1 ZT taje - dóza dutá je; 2 ZT kusy - tik u syna mívám; 3 ST háv, ústa - srha vzrůstá; 4 ZT tupce zástupce; 5 PT bály - obaly - mdloba Lýdií; 6 NT má okra - maniok rání; 7 ST Rus, Tal - bor dorůstal; 8 ZT spí muž  - spíkru hoví tým už; 9 ST rap, ústa - je hora pustá; 10 ZT Zíma zpívá - mizí máz piva; 11 ST sláva, jíl  - osla vám táta tajil; 12 PT star - stará bysta Ráže; 13 ST láka, lanka - malá Katalánka; 14 ST půda, makra - k depu dáma kráčí; 15 ZT Akéla - zají steak Ela.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 93

Když jsme před časem probírali tvaroslovné hádanky, nebyly jsme úplně důslední a dva druhy hádanek nám „zbyly“…

STUPÍNEK využívá k provedení druhové operace stupňování příslovcí a přídavných jmen. Připouští se přechod do vyššího i nižšího stupně. K vytvoření 2. a 3. stupně lze použít nejen přípon či předpon, ale také přirovnání (elativu). Náznakem může být i samostatné příslovce či přídavné jméno: draho - dražé, teple - Tep leji, nalitý - Vicena lítý; v takovém případě se samozřejmě nepožaduje námětová ucelenost a smysluplnost náznaku. Pokud ovšem náznakem není samostatné příslovce nebo přídavné jméno, námětová ucelenost a smysluplnost náznaku (samostatně nebo ve spojení s jádrem) se vyžaduje: vše stočím zle - v šest oči mhuř, u kry je mha vysoko - ukryjem havýše, Holík dobře holí klepe, pivo tmavé - pivot má vši, dobré štičky - lep šištičky, snášeli dlouho taky snaše lidé letáky.

Stupínek je jednou z nejméně frekventovaných hádanek. V databázi otištěných námětů je pouze 107 stupínků a za posledních 20 let jich přibylo jen 5! Není snadné vymyslet něco nového; proto jsme i my využily k přiblížení stupínku náměty z databáze.

RODOVKA je založena na přechylování. Druhovou operací je změna rodu (a případně i čísla) podstatného jména nebo zájmena v náznaku. Je-li náznakem rozvitý výraz či věta, musí se v případě potřeby provést i další změny tak, aby byly dodrženy správné gramatické vazby. Při přechylování podstatných jmen lze využít i tzv. umělých derivací, čili výrazů běžně v češtině neužívaných, ale tvořených správně podle obvyklých „vzorů“; umělé derivace lze ovšem použít jen tehdy, neexistuje-li přirozená derivace. Nelze tedy vytvořit z náznaku medvěd výrazy medvěda či medvědě, protože existují a jsou užívány pro ženský a střední rod výrazy medvědice a medvídě. Ale uveďme si raději pozitivní příklady: lín - linka, turban - tur bána, um žebráka - u Mže bračky, ve při kuliši - vepřík u lišky, ví dítě o stóře - vidíte kost oře, siný můj čipera si namáčí perka.

Vyřešte si pár námětů:

STUPÍNKY
Rovná jednotka kávy není,
veď spor, čtveráku, boj se cení!

Šedivější babky snad pojem mají:
oblečeny přes míru nám se zdají.

Při hlídání dítěte je to chybou,
nezřízeně živí se děcko rybou.

RODOVKY
Popravčí mistr tenké lano nese,
Španělka mladá strachy dost se třese.

Dravce pohyb vzhůru snadný zdá se,
funí jdouce muži na Říp zase.

Nápoj namodralý podiv budí,
bota ztratila se; že by rudí?

Řešení hádanek: ZT přímý bale - při měj, šibale; ST sivější, naditě - sivena dítě jí; ST kat, lanko - Katalánka; ZT supa stoupání - supí cestou páni; ZT mok siný - mokasína.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 94

Tento a další dva díly věnujeme jedné ze současných nejčetnějších hádanek, která je velmi oblíbená autory, ale má velmi komplikovanou definici druhové operace. Touto hádanku je ZÁHADNÝ NÁPIS.

Definice druhové operace předepisuje provedení nejméně dvou změn z níže uvedeného seznamu… To příliš složitě nevypadá. Jenže ten seznam obsahuje sedm skupin možných změn a některé skupiny jsou velmi obsáhlé. Probereme si jednotlivé možnosti pěkně krok za krokem.

V záhadném nápisu se smí zaměňovat, a to obousměrně, písmena měkká a tvrdá a písmena znělá a neznělá. Takže z hlediska tvrdosti c = č, e = ě, i = y, n = ň a r = ř. Z hlediska znělosti b = p, f = v, g = k a h = ch. A pak tu máme dvě skupiny, ve kterých jsou uplatněna hlediska tvrdosti i znělosti a mohou se v nich zaměňovat navzájem všechny čtyři varianty: d = ď = t = ť, s = š = z = ž. Příkladem krátkých námětů mohou tedy být šat - záď, byt - píď, puk - Bug (ukrajinsko-polská řeka), sýr - šíř,  pán - báň, kros - groš, sárí září, hřiby - chřípí.

To ovšem ještě zdaleka nebyly všechny možnosti první skupiny povolených obousměrných záměn. Na scénu vstupuje hledisko výslovnosti: ď = dj, ň = nj, ť = tj, ě = je = ie = ije = yje = ye, a také i = y = j. Krom toho ještě c = ts = tz = ds a č = tš = tž = dž. Přidáme ještě povolené záměny vycházející z vlivu cizích jazyků na současnou češtinu (a které samozřejmě mohou mít i charakter výslovnosti) c = k, q = kv, u = v, v = w, x = ks. Tím se nám rozšířily možnosti krátkých námětů například o sýc - šik, tady běhá lama - táty bije halama, chůva laje Týnce - chvála jedince.

Zde se na chvíli zastavme, abychom upozornili na nejčastější chyby (zejména autorů). Přestože výčet možností tvorby záhadného nápisu ještě ani nedospěl na konec první skupiny možností (!!), vidíme již nyní, že například „c“ lze obousměrně zaměňovat za „č“, „ts, tz, ds“ nebo „k“.   To ovšem neznamená, že lze měnit „č“ na „k“ nebo „ts, tz, ds“. Právě snaha změnit „č“ na „k“ nebo obráceně bývá nejčastějším prohřeškem. Proč tomu tak je, si přiblížíme příště, teď už chutě do řešení snadných záhadných nápisů.

Účastník svatby zjistil skutečnosti:
o boty přijdeš díky muži, k zlosti!

Předchází Slovan trapasům rejdy;
rvačka těch, co si pozvaly lady.

Charlota je sestra strýce - kuchyňka,
ona šílí, škopek dostals od synka.

Byl zbytek žita ve fotelu,
pranic tam není, klidně stelu.

Výborná vozidla z dáli
letití doktoři chválí.

Satisfakce požaduje
Číňan, což je pošetilé -
s gustem jeho požadavky
v zemi trhá dítko milé.

Řešení hádanek: ZT svědek ví to - zuje tě Kvido; ZT brání Čech ostudám - pranice hostů dam; ZT třeští teta Loty - dřez dítě dalo ti; ZT sláma na křesle - zlámaná grešle; ZT zdařilé káry - staří lékaři; ST zadostiučinění, cizinec - žádosti v Číně ničí synek.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 95

V záhadném nápise jsou povolené obousměrné změny, vedle možností probraných v minulém díle, také u písmen a shluků, jež se historicky (přechodem ze staročeštiny nebo latiny) považovaly za shodné či rovnocenné, nebo se jednalo o psanou podobu a výslovnost: cz = č, cz = c, dz = c, g = j, rh = r, rz = ř, ph = f, th = t, ti = ci, ae = e, oe = e, ue = i (y).  Dále pak jsou povolené u písmen používaných v cizích abecedách, která se mohou ve slovech přejatých nebo ve jménech a názvech objevit v některém námětu; taková písmena lze zaměnit za česká, která jsou grafickou podobou těm cizím písmenům nejbližší: například à v přirovnání à la (kuře à la bažant) lze zaměňovat za „a“, ç ve slovech aperçu nebo François lze zaměňovat za „c“, ê ve spojení tête à tête lze zaměňovat za „e“ a podobně. Zvláštní zacházení mají přehlásky ä, ö a ü, které lze zaměňovat podle grafické podoby za a, o nebo u, ale také podle výslovnosti ä a ö za „e“, ü pak za „i nebo y“ (například námět: müsli - my šli).

Navzájem zaměňovat můžeme rovněž číslice z římských čísel a arabské číslice za graficky odpovídající písmena. Tato možnost je sice uvedena ve směrnicích jako samostatná „skupina“, ale svým charakterem se řadí mezi obousměrné změny. Číslice z římských čísel lze tedy zaměnit za graficky shodná písmena I, V, X, L, C, D nebo M. Arabskou jedničku lze měnit na „l“ nebo „i“ a nulu na „o“. Tím máme rozsáhlý výčet povolených obousměrných změn vyčerpaný a můžeme přejít k další skupině změn.

V záhadném nápise můžeme nechat splynout dvě nebo více stejných písmen v jedno, nebo můžeme naopak jedno písmeno rozepsat na dvě či více shodných písmen. Tuto možnost lze kombinovat s obousměrnými změnami. Například v námětu féerie - věř Rie se nejdříve změní é i e na ě a poté splynou dvě ě v jedno. V námětu stud, kard - Stuttgart se d ze slova stud změní na t a to se pak rozepíše jako dvě t. Ke splynutí nebo rozepsání písmen může dojít i na hranici slov (v základní a násobné tvorbě) nebo na hranici dvou dílčích náznaků (ve sdružovací tvorbě). Lze tedy například ve spojení slov více emocí nechat splynout obě e v jedno. Již v minulém díle jsme v jednom z námětů (chůva laje Týnce - chvála jedince) nechali splynout „ův“ ve „v“; přidejme ještě třeba náměty Milešovka - míjí les Žofka  a stav váš, kyt dronů - šťáva z citronů.

Poslední významnou povolenou skupinou změn (další možnosti se v současné tvorbě prakticky nevyskytují, dokonce ani nejsou žádoucí) je možnost zpětného čtení. To můžeme uplatnit pro celý náznak (v základní tvorbě), pro každý nebo jen některý dílčí náznak (ve sdružovací tvorbě) nebo u každého či jen některého slova (v násobné tvorbě). Ale pozor, záhadný nápis má předepsané nejméně dvě změny. Proto samotné zpětné čtení nestačí a u jednotlivých dílčích náznaků (ST) nebo slov (NT) musí být vždy provedena ještě nejméně jedna další změna. To je splněno například u námětu stud, drak - Stuttgart.

Jestli vám z toho všeho ještě netřeští hlava, zkuste si pár záhadných nápisů vyřešit:

Hynek přišel, uveďte ho v třídní knize,
jídlo z žab je pro Francouze snová vize.

Auto nohy laně míjí,
rezultáty kladné žijí.

Řešení hádanek: ZT zapište Hynka - žabí stehýnka; ST vůz, běhy - úspěchy.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 96

Z teorie záhadného nápisu nám už zbývá jen maličkost… Jestliže je náznak spojený s jádrem a jádro se čte zpětně, může se stát, že vprostřed námětu je písmeno, u něhož žádná změna neproběhne. Takové písmeno je součástí náznaku i jádra a námět označujeme jako záhadný nápis středový (srovnejte s ráčkem středovým): cizí fyzik, cíl zná Hanzlík.

Podobnost zpětného čtení u ráčku a záhadného nápisu může svádět k tvorbě, která není u záhadného nápisu povolena. Současné směrnice pro české slovní hádanky umožňují ve sdružovací tvorbě ráčku číst zpětně postupně jednotlivé dílčí náznaky od prvého po poslední nebo je číst zpětně v opačném pořadí, tedy od posledního dílčího náznaku po první. Lze tudíž duch, šálky, ret - chudý klášter i ret, šálky, duch - chudý klášter. U záhadného nápisu je povolena jen jedna možnost, a to zpětné čtení od prvního dílčího náznaku po poslední: hit, noty - Tichý Don, podzim, autor - místo pro dva, tečka, Alpa - akce ďábla. Odborná hádankářská komise připravuje novou verzi směrnic a nelze vyloučit, že v nich bude přístup ke zpětnému čtení v obou druzích hádanek sjednocen. Ale dokud se tak nestane, je třeba, aby autoři dodržovali platný stav.

Autoři také poměrně často chybují tím, že provádějí tzv. „kvadratickou změnu“. Například písmeno „c“ lze obousměrně měnit na „č“ i na „k“. To ovšem neznamená, že lze měnit „č“ na „k“ nebo opačně. Podobně lze „v“ měnit na „u“ i „f“, ale nelze změnit „u“ ve „f“ ani naopak „f“ v „u“. Chybu lze samozřejmě učinit i u jiných písmen, ale u těchto bývají nejčastější.

Vyřešte si následující záhadné nápisy, určete u každého námětu způsob tvorby a najděte mezi náměty záhadný nápis středový:

Nejeden vtip pěvci v díle cení,
úbor týmu v sbírce fandy není.

Song ženy zaujal v červenci ženy,
netvoří obleky, svátek je cenný.

Běsnící šelma bude tvůj osud,
car Petr I. slavný je dosud.

Auto stojí, šelmy syčí,
spár papouška nátěr ničí.

Hledí muž na město s věží,
vzpomínky mu hlavou běží.

K večeru běžet okolo skály
šelmičku spatří potomek malý.

Jdu s přílohou k masu do daleka,
upravený čedar mě tam čeká.

Prostořeký kmet má zlost:
třímáš malou pozornost.

Řeka mlčí... Jenom kluci rozumí
každé věci, to dospělí neumí.

Utíkej druhou stezkou radši,
ta bude jistě mnohem kratší.

Haluz chrup můj drtí vzteky.
Dostane se auto z řeky?

Řešení hádanek: ST žert, bardi - dres Sparty; NT píseň Anny - nešijí paní; ZT zuřící lev - veliký Rus; ST trabant, vlci - dráp andulky; ZT zírá pán na Paříž; ZT (středový) kunu uvidí vnuk; NT nesu rýži - uzený sýr; ZT drzý stařec - držíš dárek; ST Dyje je tichá, pouze děti chápou vše; ZT běž jinou pěšinou, ST větev, zuby - vyjede vůz z Úpy?

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 97

V tomto dílu se budeme zabývat RÉBUSEM PÍSMENNÝM. Jedná se o druh hádanky, který byl velmi oblíbený již v prvorepublikovém Československu. Druhová operace rébusu písmenného spočívá ve třech možnostech a jejich případných kombinacích: za prvé v popisu, nebo lépe v pojmenování jednotlivých prvků náznaku (jeho písmen či jiných znaků, případně též grafických obrazců nebo symbolů), za druhé v uvedení vlastností prvků náznaku a za třetí v uvedení vzájemného umístění nebo porovnání prvků náznaku, případně doplněném o písmena či znaky značící sloučení. Zní to sice složitě, ale na příkladech následně uvidíme, že to tak složité není.

Náznak se tradičně uvádí přímo, bez obepsání. Původně se rébusy písmenné uváděly ve formě nápisu (dnes se tak uvádějí zpravidla jen přesmyčky) nebo grafické kompozice, vždy bez jakéhokoli průvodního textu a bez obepsání jádra. Velmi populární byly kdysi zejména dva rébusy: Ka (u Ká menší je a než Ká) - u kamen šije Anežka (podle současných směrnic je ovšem tento námět vadný, neboť v něm zůstává při přechodu z náznaku do jádra beze změny předložka u, takže nedochází k povinné záměně pojmů),

3  (našikmo tři) - naši kmotři.

Dnes už se nápisová forma nepoužívá a náznak, ač přímo uvedený, bývá zakomponován do textu, v němž je obepsáno jádro. Náznak dnes musí být, samostatně nebo ve spojení s jádrem, námětově ucelený, tudíž musí mít smysl.

Pojďme však ke slíbeným příkladům: Jan - („J“ a s „a“ „n“) - jasan, plk - (po p el, ká) - Popelka, lak - (a za l, ká) - azalka, knížka - (ká, za ní ž a ka) - kázání žáka, rota - („o“ po „r“ a s „t“ „a“ tu) - opora státu, Vok - (za Vo jen ká) - závojenka, tinama - (s ti na, nato ma) - stín anatoma, pasti - (pa, dál i sti) - padá listí, kosa - (s ko litery s, a) - skolíte rysa, tik - (t malé, s ním i, malé ká) - tma lesní mima leká, role - (ro zleva, s el e tady je) - rozlévá se léta Dyje, brak - (malé tištěné bra s ká) - má letiště Nebraska,  noc - (s en ovál, cé) - sen o, válce, sok - (u „s“ „nula malá“ s „ká“) - usnula má láska. A ještě pár námětů, v nichž je náznak spojený s jádrem: rám (za sebou r, á, m) zase bourám, sklo (s a malé ká, lo) Sama lekalo.

Jak je z příkladů zřejmé, autorově (a posléze i řešitelově) fantazii se meze nekladou. Může se použít téměř cokoli, jen to musí být vždy pravda! Vyzkoušejte si sami svou fantazii při řešení několika rébusů písmenných:

Je to lež anebo pravda?
Hejkal důvod k strachu zavdá.

Karel May byl naježený,
naštvala ho hádka ženy.

Čtyři stovky stála
Anky obuv malá.

Velehor štíty tyčí se kdes v dáli,
cizinec starý pozoruje skály.

Mže je chladná časně zrána,
pomůže mi balzám pána?

Stíní sosna štíhlé břízy,
v snách je opět město cizí.

Óda slaví dobrá bydla,
vám chutnají slaná jídla.

Je noc, plodinu muž krade všude.
Afričan ji získal, teď tkát bude.

Řešení hádanek: ZT lež - (l, e s ním u ž) lesní muž; ZT May - (před a M, y) pře dámy; ZT Anky (s An dál ky) sandálky; ZT štíty - (š, vedle títy) Švéd letitý; ZT Mže - (M a za ním u ž e) mazání muže; ZT sosna - (u s nula, za s je na) usnula zas Jena; ZT Óda - (s Ó litera d, a) solíte ráda; ZT noc - (malé n, s o malé c) má len Somálec.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 98

Mezi historicky nejstarší hádanky patří i skupina hádanek, kterou směrnice označují jako hádanky s křížovou vazbou. Jedná se o úlohy, které jsou na pomezí hádanek a křížovek. Některé dříve vytvořené úlohy by opravdu mohly být, a to zcela v souladu s tehdy platnými směrnicemi pro křížovky i pro hádanky, zařazeny do obou uvedených kategorií. Dnes jsou však v hádankářských směrnicích požadovány u této skupiny hádanek náměty, jež jsou úplně spojeným textem, zpravidla větou. Takové úlohy už do křížovek nepatří.

V tomto dílu si přiblížíme nejčastěji používanou hádanku s křížovou vazbou, a to ČTVERCOVKU. A ukážeme si na několika případech i další druh hádanky - ROHÁČEK.

Námět čtvercovky, v němž jsou náznak i jádro shodné, lze vepsat do čtverce. Čtverec je tvořen stejně velkými a tvarově shodnými políčky (menšími čtverci), musí „stát“ na své základně a námět se do něj vpisuje zleva doprava a shora dolů tak, že v každém políčku je jeden znak. Znakem může být písmeno, slabika nebo shluk. V rámci jednoho námětu se vpisuje vždy jen jeden typ znaků. Při vodorovném i svislém čtení obsahu čtverce musíme dostat shodný text (může se lišit nejvýše délkou samohlásek).

Pokud je k řešení předkládána čtvercovka (bez bližšího určení), jedná se o čtvercovku písmennou, v níž je vpisovaným znakem písmeno. Slabikové a shlukové varianty musí být předkládány jako čtvercovka slabiková nebo čtvercovka shluková. Čtvercovka shluková musí mít samozřejmě všechny shluky o stejném počtu písmen.

V praxi může vypadat čtvercovka třeba takto:

Město haní zase žák, nezbedník a poškolák.    Řešení: Stod tupí opět dítě.

Další ukázky námětů čtvercovky: písmenné - dnes nemá Eman sáně, vodí opět děda Ital, málo Avar lada oral, citát Itala tajil Alici Talich, stvol trávy Vašík ovine lýkem; slabikové - pistole Toníka lekala, Jihlava lákala Valacha, ovoce vojíni cenili, koláče Ládíka čekaly, viděla děva na lanaře,  Severáci ve svém díle rádi mají cíle jiné, ustaraná Stáňa dává ráda víno na Vánoce, hadrnice drzá čile ničí muži celé žití; shlukové - straka ranila kalana, zvládá latinu Danuše.

Jednotlivá  slova čtvercovky mohou přesahovat i do dalšího řádku: písmenná - jede Egon do Pienin, slabiková - letí děti k osadě samy, shluková -  splašila bába šibala.

Pro ROHÁČEK platí stejná pravidla i možnosti jako pro čtvercovku, námět se ovšem vpisuje nikoli do čtverce, nýbrž do stupňovitého obrazce blížícího se tvarem trojúhelníku. V prvním nebo posledním řádku je jedno políčko a v dalších či předcházejících řádcích je vždy o jedno políčko více. Pár písmenných roháčků pro ilustraci: jetel Erik ti sekl, polky Opel lesklý, kdy pán Dánu kynul, slíbí kliďasi káď, trápí primáta pán.

Zkuste si několik čtvercovek vyřešit:

ČTVERCOVKA
Paroháčů úděl vyvolává
úžas lidí, bolí je pak hlava.

ČTVERCOVKA SLABIKOVÁ
Rozlehlá pláň země cizí
obdiv lidí stále sklízí.

ČTVERCOVKA SHLUKOVÁ
Statečná sportovců povaha
překonat překážky pomáhá.

Řešení hádanek: sobů osud budí údiv; široká rovina Kanady; udatná atletů nátura.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 99

Nebývá obvyklé začínat vysvětlování nějakého druhu hádanek jeho odrůdou, ale tentokrát k tomu přistoupíme. Důvodem je to, že zatímco dále probíraná odrůda je považována za „normální“ hádanku, druh hádanky, pod který daná odrůda patří, budí velmi rozporuplné reakce a jeho mnozí odpůrci by jej nejraději zakázali. Řeč je o problematické obměnce a její odrůdě vokálovce.

VOKÁLOVKA je hádanka, v níž je v náznaku i v jádře shodná struktura a pořadí souhlásek a samohlásek, přičemž souhlásky se nemění a samohlásky se naopak mění. A to každá jednotlivá samohláska musí být nahrazena právě jednou jinou samohláskou. Délkou se lišící samohlásky jsou považovány za tutéž samohlásku.

Princip vokálovky nejlépe objasní příklady: pěst - půst, Adéla - údolí, sousto - siesta, pění vnuk - panovník, kůra lva láká - Karel Veliký, minerály mění roli, okolo lázně ukulele zní. To všechno jsou ukázky základní tvorby. Násobná tvorba splývá vzhledem k definici druhové operace se základní tvorbou. Sdružovací tvorba je však také možná: útvar, omak, rýma - otvíráme krámy, editor, kosti neti - od úterka stůněte, J. Seifert, název, Řina - jsou fortny zavřené, lampiony, veliká věna - lumpa unaví lakování, Kulu ochudí právo, zeleň - koloucha doprovází laň.

Obecně platí, že odrůdy hádanek lze předkládat k řešení i pod označením základního druhu hádanky. Také vokálovky je možné předkládat k řešení jako obměnky. Ale jednak by to byla škoda, protože vokálovka je určitě autorsky cennější, jednak to vždycky nejde. To dokumentuje poslední uvedený námět, v němž se vyskytují mezi písmeny „l“ a „ch“ v náznaku i v jádře stejná písmena („uo“ respektive „ou“), což se v obměnce nesmí.

Vokálovka je poměrně mladá hádanka a na rozdíl od některých jiných druhů hádanek není ještě zdaleka „námětově vyčerpána“. Navíc předepsaná druhová operace dává možnost tvorby hezkých námětů, čehož autoři v dalších letech určitě využijí.

Vy si zkuste několik vokálovek vyřešit a také určit způsob tvorby:

Běžní Češi často zlobí se dosti
pro nevyužité příležitosti.

Ďábel je všude, vybízí k tichu
obřadu akty řádových mnichů.

Koník blíž nářadí slyšel z dáli,
jak táhle šelmy se ozývaly.

„Čistý kov má boxer kdysi zlatý“,
slovy naštve dítě sestru táty.

O zvířatech pohádky jsou asi zcela vadné,
záměrně v nich pro hádanky není místo žádné.

Řeč na téma lehké múzy
střídá moment velké hrůzy,
Bartoš vozem míří do zdi,
náraz jeho vládu zpozdí.

Kukla děsí mladé krávy,
díra též jim vadí…
Ostrovanů je nám líto,
že už nejsou mladí.

Řešení hádanek: ZT průměrní našinci - promarněné šance; ST démon, úkony dominikánů; ZT valášek u lopat - vylo šakalů pět; ST ryzí zlato, Tyson - rozezlí tátu syn; ZT bajky taje bojkotují; ZT hovor o operetě - havárie piráta; ST maska, telata, jáma - my Skoty litujeme.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 100

Tento díl je jubilejní - stý! Budeme se v něm věnovat minule avizované kontroverzní hádance zvané OBMĚNKA. V obměnce se stejně jako ve vokálovce zachovává při přechodu z náznaku v jádro kvalita i pořadí všech souhlásek. Ale se samohláskami je vše jinak. Počet samohlásek se může měnit. Mohou se přidávat i ubírat či měnit. Hraničním případem může být náznak nebo jádro zcela bez samohlásek. Důležité z hlediska dodržení druhové operace je, aby před první souhláskou, za poslední souhláskou a mezi kterýmikoli dvěma souhláskami náznaku nezůstala při přechodu z náznaku v jádro stejná samohláska. Je-li v náznaku na daném místě více samohlásek, nesmí být v jádru na témž místě žádná z nich. Námět obměnky nesmí být zcela bez samohlásek.

Ukažme si jednoduché příklady: vrt - vrut nebo vrata (varta, varyto, úvratě), šprt - šproti nebo uši piráta (šíp Rút), vyza - avízo nebo úvozy (vize, vázy, ovazy), hnědý Hyundai, karb nebo krabi (korba, koráb, karibu, oko raba) - krb. Už jen z těchto příkladů je zřejmé, že z jednoho náznaku lze vytvořit větší množství jader nebo naopak. Tak vysokou variabilitu námětů bychom u jiného druhu hádanky těžko hledali. A to je právě zdrojem, mnohdy oprávněné, kritiky odpůrců obměnky. Záleží však na autorech (a vedoucích příslušných soutěží), aby vybírali ke zveřejnění a k řešení jen takové obměnky, u nichž jsou obě části námětu, pokud možno, jednoznačné. Obměnky umožňují tvorbu námětů, kterých nelze u jiných druhů hádanek dosáhnout (například „hnědý Hyundai“). I proto má obměnka mezi schválenými druhy hádanek své místo. Relativní snadnost tvorby je však třeba vyvážit opravdu rozvážným výběrem námětu a kvalitním, řešitelům vstřícným podáním.

Pojďme vybrat z databáze hádanek příklady vhodných i nevhodných námětů, nejdříve vhodné: vrapy sukně - Evropská unie, polovice kostela - plavecký styl, více olůvek - václavka, nevěra zetě - univerzita, prase mé, pecny voní - presumpce neviny, autora pec, kus trámu - tropické stromy, prý opět mám ebolu - perpetuum mobile, ústa Norů - setina eura, Veronika má desku - varan komodský, odvoz Lendla - audiovizuální dílo, Zeyer cídil zrcadlo, rabín viděl Erbenovo dílo, okurky našel žnec - Krakonoš a lyžníci. Náměty samozřejmě nelze dost dobře posuzovat bez znalosti podání, přesto se snad shodneme, že vhodnými jádry obměnky jsou zejména známé či ustálené pojmenovací celky. U takových jader pak nemusí vadit ani vlastní jméno v náznaku (pokud je jen jedno!) a sdružovací tvorba. Věty jako jádro obměnky pro obvyklou nejednoznačnost příliš vhodné nejsou, ale při úplném spojení náznaku s jádrem to nemusí vadit.

A teď pár nepříliš vhodných námětů s komentářem: u kapary tenura …(tečky) - kopretina a routička (byliny jsou příliš velkou množinou k hledání řešení, navíc užití předložkové vazby a „vtipných“ teček činí námět téměř neřešitelným), vídá René Adély v dirndlu (dvě vlastní jména ve vazbě na nepříliš známý pojem), Barma, byro, u kamen Šárka - bramborák umí náš Erik (příliš mnoho vlastních jmen, proměna vlastního jména v jiné - Šárka > Erik - by vadila i v jiných druzích hádanek), dnes Věra kanu silnou do Nasavrk nese líně (námět obměnky by měl mít lepší smysl, přirozený slovosled a být bez proměn vlastních jmen - Věra > Nasavrky), polodrahokam loudy - Pála dá rehky Miladě (ani námět Pála dá rehky Emě - polodrahokam by nebyl příliš vhodný, ale polodrahokam loudy a ještě v náznaku a nikoli v jádře - to je opravdu přes čáru), Dan Aykroyd, u Lince duní kára dálnicí (použití neobvyklých cizích jmen je sice pro autory obměnek lákavé, ale moc vhodné to není, je třeba dát řešitelům šanci a vyvážit to velmi přesným podáním s nějakou nápovědou, jinak je to také přes čáru). Hádanky obecně, a pro obměnky to platí dvojnásob, by neměly být exhibicí autora, nýbrž čestným soubojem mezi autorem a řešitelem, v němž by měl po boji vítězit řešitel! Vyvrcholením řešení pak má být nalezení jádra, které by tudíž mělo být kvalitnější než náznak, nebo alespoň rovnocenné s náznakem.

Pár obměnek k řešení:

Starý čipera stiská rozkrok samý,
říci nezvládá jazykolam známý.

Hlodavci piští, mistra meče kartáč hrozí,
homolky sýra páchnou, otec je přec vozí.

Řešení hádanek: starý čipera stiská rozkrok - strč prst skrz krk; lumíci, katův rýžák - olomoucké tvarůžky.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 101

Blížíme se k dalšímu řešitelskému testu, tak si pojďme zopakovat základní charakteristiky hádanek, které jsme od toho posledního probrali, a na příkladech vyzkoušet jejich řešení a určení způsobů tvorby.

STUPÍNEK a RODOVKA jsou tvaroslovné hádanky. Stupínek požaduje při přechodu z náznaku v jádro alespoň jedno využití stupňování přídavných jmen či příslovcí, rodovka je založena na změně mluvnického rodu. U rodovky lze tam, kde neexistuje „přirozená“ rodová alternativa, užít i novotvary, pokud jsou tvořeny analogicky podle existujících příkladů.

ZÁHADNÝ NÁPIS, OBMĚNKA a VOKÁLOVKA jsou mutační hádanky. V záhadném nápisu je nutné provést v náznaku alespoň dvě změny z předepsané nabídky. Ta nabídka je velmi široká a nebudujeme ji zde celou opakovat. Patří do ní zejména povolené obousměrné záměny hlásek (například znělých a neznělých nebo tvrdých a měkkých), splynutí více „stejných“ hlásek v jednu či naopak rozepsání jedné do několika a možnost zpětného čtení náznaku nebo jeho slov. Obměnka a její odrůda vokálovka mají pevnou strukturu souhlásek, u nichž musí být zachováno pořadí i kvalita. U obměnky se musí změnit nebo ubrat stávající samohlásky a mohou se doplnit další. Platí ovšem, že při přechodu z náznaku v jádro nesmí zůstat před první souhláskou, za poslední souhláskou, ani mezi kterýmikoli dvěma souhláskami stejná samohláska (a za stejnou se považuje i délkou se lišící samohláska). Ve vokálovce zůstávají počet samohlásek i jejich pořadí beze změny. Každou samohlásku však je třeba změnit na jinou. Pokud se v námětu vyskytují dvě nebo více samohlásek vedle sebe, může se táž samohláska z náznaku objevit v jádře, ale na jiném místě. Správný by tedy byl i námět: lid Aue, iota s ný - Lýdie o autě sní. Berte však tento námět pouze jako ukázku možného extrému, nikoli jako inspiraci pro vlastní tvorbu!

RÉBUS PÍSMENNÝ patří mezi kompoziční hádanky. Zapsané hlásky náznaku se „přečtou“ s využitím vhodných předložek, příslovcí a charakteristik a vzniklý útvar (tzv. mezifáze) se po případných změnách mezislovních mezer změní v jádro.

ČTVERCOVKA a ROHÁČEK jsou hádankami s křížovou vazbou. U obou druhů jsou náznak i jádro totožné a pro oba platí, že řešení lze zapsat do stanovené struktury čtvercových políček, které vizuálně připomínají malé křížovky. U čtvercovky je předepsaným tvarem čtverec, u roháčku tvar připomínající rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník. U obou druhů lze kromě písmenné varianty užít i variantu slabikovou či shlukovou.

STUPÍNEK
Kříženec černý vidí:
míšence trápí hnidy.

OBMĚNKA
Frontman Olympicu koně
blíž chaty mně ukrást nechce.
V Klenčí autor nestál o ně.
Pro kravičku mířil lehce…

RÉBUS PÍSMENNÝ
Rám obrazu zloděj ničí,
ochoz v chrámu se mu příčí.

ZÁHADNÝ NÁPIS
Dýky živé v mrtvé mění,
hmyz i hlodavci to cení.

VOKÁLOVKA
Tkanina moc se mi zalíbila,
k užití máma se ohradila.

ČTERCOVKA
Připraven k boji
tým tady stojí.

Řešení hádanek: ZT mula tmavá - mulat má vši; ZT Janda oře u chýše mi nebere - Jindřich Šimon Baar; ZT em po rá - empora; PT krisy - křísi - krysy; ST molino, matka měla námitky; ZT na startu stáj tu je.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 102

Řešitelský test č. 10:

1 RÉBUS PÍSMENNÝ
Jen dva dm plody mají,
k oklamání došlo v ráji.

2 ODSUVKA
Křičel kantor: cíl je někde v dáli,
bojujete dlouho kvůli králi.

3 VOKÁLOVKA
Na závěr cizinky jedly více -
nejedna sténala labužnice.

4 ZÁHADNÝ NÁPIS
Zraje plodina, kapři se množí,
lovci lokají pivečko boží.

5 ROHÁČEK SLABIKOVÝ
Itala si vzala paní,
od té doby nemá stání.

6 RODOVKA
Usnul dravec u jetele,
kniha tam je od neděle.

7 OBMĚNKA
Konzultace dlouhá o tom byla,
že se tvoří zesměšněná díla.

8 VOKÁLOVKA
V obavách žízeň hasila šelma,
ptáci ji děsí, za nimi helma…

9 PRONIKAČKA
Lebka muže bolí, tráva bolest tiší,
řeč zločince asi každý nerad slyší.

10 PŘESUNKA
Když jdu s kovem od mělčiny,
neposuzuj moje činy.

11 ČTVERCOVKA
Zpěvák z bratří kámen z dolu tyl,
jeho mnich tam nahlas oslovil.

12 STUPÍNEK
Úzké ňadro Rumcajsovy ženy
šperk čiperky zdobí zavěšený.

13 VÝMĚNKA
Můstek praskl, můj soubor nářadí
vše hned spraví, přátelská žena dí.

14 VÝPUSTKA
Tyl je zničen, žhářka nelká,
kněze místnost není velká.

15 PÁDOVKA
Pro samici zápas jelenů
zaujal i naši Helenu.

Řešení hádanek: 1 ZT po „d“ vedle „v“ u „a“ „d“ a „m“ - podvedl Evu Adam; 2 NT řval učitel, meta - válčíte léta; 3 ST epilog, Arménky - úpěla gurmánka; 4 ST řípa, ryby - rybáři pijí; 5 ZT Římana má žena (dona); 6 ZT spí sup - spis u píce; 7 ZT porada - parodie; 8 PT polekaně pila kuna - pelikáni; 9 ZT hlava, srha - hlas vraha; 10 ZT nesu měď - nesuď mě; 11 ZT na Nováka monach u lomu zavolal; 12 ZT prs tenký Manky - prsten čímanky; 13 ST (ZT) lávka, sada má - laskavá dáma; 14 NT jemná látka, palička - je malá kaplička; 15 ZT pro laň klání.

FV + A

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 103

Z hádanek s křížovou vazbou jsme zatím probrali a procvičili si čtvercovku a roháček. Do této skupiny ovšem patří ještě jeden druh hádanek, a to RÁMCOVKA.

Rámcovka má ve srovnání s čtvercovkou a roháčkem několik odlišností. Tou na první pohled zřejmou je jiný tvar obrazce, kterým je rámeček tvořený v každém z obou směrů, vodorovném i svislém, stejně dlouhými lištami. Lišty musí být v každém směru nejméně dvě a jsou v prostoru umístěny vždy ob jeden řádek či sloupec. Lišty musí být nejen stejně dlouhé, ale v daném směru musí vždy začínat a končit ve stejném místě (lze jim opsat čtverec nebo obdélník). Směrnice uvádějí, že rámeček může mít buď tvar „plotu“, nebo tvar „okna“:

Z ukázek obrazců je patrná další odlišnost rámcovky. Použité křižování výrazů je „neúplné“, tzn. že se v námětu vyskytují písmena, která se s žádnými jinými písmeny nekřižují. To činí rámcovku řešitelsky obtížnou. Proto v rámcovce nesmí žádný výraz „přetékat“ z jedné lišty do druhé.

Námětová ucelenost se u rámcovky požaduje buď pro celý námět, nebo pro každý směr vpisování zvlášť.

Rámcovka nepatří mezi příliš frekventované druhy hádanek. Za posledních dvacet let přibyly do hádankářské databáze jen čtyři rámcovky. Rámcovka mající tvar okna se nevyskytuje v databázi hádanek, ani v příkladech ve směrnicích žádná. Teoreticky lze tvořit nejen rámcovky písmenné, nýbrž i varianty slabikové či shlukové. Zatím se o to patrně žádný autor nepokusil…

Hádanky k procvičení:

RÁMCOVKA
Jako jestřáb mistr hude,
dravec lovit teď hned bude.

RÁMCOVKA SLABIKOVÁ
Nábytek, jenž vábí, z Indie dvě selky,
trvá dál obliba Zikmunda, Hanzelky.

ČTVERCOVKA SHLUKOVÁ
Honiče příbuzná mučila,
štěňata odmala učila.

ČTVERCOVKA SLABIKOVÁ
Sen smělé ženy z Irska
vášnivé muže získá.

ROHÁČEK
Šéf výroby pivovaru kontroluje rybáře,
zda je O.K. vybavení, prolézá síť bujaře.

ROHÁČEK SLABIKOVÝ
V Semaforu  herce peskovala
hloupá žena kdysi jako malá.

Řešení hádanek: moták lužní lov už začne; police lákavá Tamilů - popularita cestovatelů; basety sestra týrala; představa statečné Vanesy; sládek leze sakem; Krampola napomínala nána.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 104

Ač jsme se seznámili už skoro se všemi druhy českých slovních hádanek, přesto jsme se ještě vůbec nedostali k celé jedné skupině hádanek. Touto skupinou jsou šifry. Ty jsou dvojí; jednak mřížkové, jednak textové.

Mezi šifry mřížkové řadíme lištovky, královské procházky a koníčky. Zatímco dříve poměrně oblíbené lištovky jsou v posledních letech opomíjeny a setkáme se s nimi nanejvýš na „leporelových“ stránkách časopisů, královské procházky a koníčky mají stále dost příznivců a pravidelně je nalézáme na stránkách tohoto časopisu. Jen autorů je málo… opravdu pouze hrstka. Pro oba druhy hádanek je společné, že k řešení je předkládán text, který je umístěn zpravidla po písmenech (královská procházka) nebo po slabikách (koníček) do připojeného obrazce. Text se hledá s využitím souměrné síťky tvořené tahy šachového krále (královská procházka) či šachového jezdce (koníček). Konkrétní síťku musí řešitel, pokud si chce text přečíst, samozřejmě nalézt. Hledaným textem může být vlastní text autora nebo text přejatý, obvykle báseň nebo její část. V obou druzích hádanek je dodržena délka samohlásek, a to i ve vazbě na heslo, které je povinné. Písmena či slabiky hesla musí být převzata ze slov, jež jsou jiná a významově (i původem slov) odlišná od slov hesla. Problematika královských procházek a koníčků svým rozsahem i nutným použitím větších obrazců přesahuje možnosti tohoto sloupku. Snad se tyto dva druhy hádanek dočkají nějaké samostatné publikace (třeba jako pomůcka či výroční tisk ČSHAK).

Šifry textové jsou pouze dvě: klíčovka a šotek. V tomto dílu bude předmětem našeho zájmu KLÍČOVKA. Jádro klíčovky získáme výběrem písmen, slabik nebo stejně dlouhých shluků písmen z daného textu či jeho části. Výběr probíhá podle jednoznačného vzorce, kterému říkáme klíč. Text náznaku může být uveden přímo, případně může být obepsán, což je méně obvyklé a použitelné spíše u krátkých jader. Vybraná písmena jádra musí kvalitou i kvantitou odpovídat písmenům v textu náznaku; samohlásky se tedy musí shodovat i délkou. Jako řešení klíčovky je v soutěžích požadováno nejen jádro, ale i klíč, podle kterého bylo jádro vybráno. Klíčem je zpravidla uvedení pořadí vybíraných písmen, slabik nebo shluků vůči (v) entitě, kterou může být řádek, slovo, konkrétní písmeno, solmizační slabika, předložka, větná spojka a podobně. Například jádrem následující klíčovky „Ruku milé přítel mačká; hloupé děvče - jako hračka.“ je slovo „klíčovka“ a klíčem jsou třetí písmena jednotlivých slov. Výjimečně může být klíčem stanovená entita písmen: „V létě úhor Stázu raní, žrádlo slepic sklízí maní.“ Zde je náznak „úhor Stázu raní“ přímo uveden, jádrem je „hrst zrn“ a klíčem „jen samé souhlásky“.

Řádky, v nichž je obepsáno nebo naznačeno jádro, nejsou považovány za součást náznaku a neměly by z nich být vybírány žádné části jádra.

Zkuste pár klíčovek vyřešit (a nezapomeňte, že řešením je jádro + klíč):

Předák ještě mezi domy slouží,
brouků pohyb hochů duši souží.

Prý tvá žena řeže nožem růže rudé,
bledé líce seveřanů vidět bude.

Ústup vartu načas chrání,
počestný Dán pomoc hledá,
otvírání lesa brání -
tato část vás baví leda.

Sta hub odnes, brloh eyry hledám.
Při rozlučce spojení vám nedám.

Řešení hádanek: přejeme dobrou pohodu, klíč: první slabika prvních čtyř slov v řádku; tváře Norů, klíč: vždy jedna slabika před „že“; stočtvrtý díl, klíč: dvoupísmenné shluky složené z druhých a třetích písmen + z osmých a devátých písmen řádku (poslední řádek zadání obsahuje obepsání jádra „tato část“ a nic se z něj nevybírá); sbohem, klíč: střídavě první a poslední písmeno slov (jen z prvního řádku, v druhém je naznačeno jádro).

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 105

Minule jsme si přiblížili klíčovku, v tomto dílu bude předmětem našeho výkladu druhá šifra textová, tedy ŠOTEK.

Pokud jste někdy psali na psacím stroji nebo s využitím klávesnice počítače či mobilu, určitě se vám stalo, že jste nechtěně napsali některé ze slov jinak, než mělo být. Takové překlepy se žertem považují za dílo tiskařského šotka. A právě na využití takových chyb je založena hádanka nazývaná šotek.

K řešení je u šotka předkládán text, v kterém jsou záměrně udělané chyby. Úkolem řešitele je chyby odstranit a z písmen správných (opravených) slov, popřípadě též z odsouvaných nebo vypouštěných písmen chybných slov, sestavit jádro. Správný text musí mít v českém jazyce smysl. Ale i chybný text by měl mít smysl, byť třeba poněkud žertovný: například chybně „Už máme nad cenou hůl.“, správně „Muž láme nad ženou hůl.“ s jádrem MLŽ.

V zájmu řešitelů a jednoznačnosti námětu jsou chyby použitelné v šotku přesně specifikovány. Chybný text musí respektovat hranice slov, takže každé chybné slovo musí odpovídat jednomu správnému slovu (slovu ve smyslu směrnic pro hádanky), musejí však mít navzájem různý slovní základ. Délka samohlásek musí být při přechodu z náznaku do jádra zachována. Pro vytvoření chybného slova ze slova správného jsou povoleny tyto operace:

záměna písmene (do jádra se přejímá zaměňované písmeno ve správném slově - viz příklad výše, láme - máme, ženou - cenou),

odsunutím nebo vypuštěním písmene (do jádra se přejímá odsouvané či vypouštěné písmeno - viz příklad výše, muž - už; příklad vypuštění: pálka - páka, do jádra se přejímá „l“),

přisunutím nebo vsunutím písmene (do jádra se přejímá přisouvané či vsouvané písmeno - lány - plány, přejímá se „p“, hroby - hrozby, přejímá se „z“),

přesunem jednoho písmene na jiné místo ve slově (do jádra se přejímá přesouvané písmeno - správně: krysa, chybně ryska - přejímá se „k“),

vzájemnou výměnou dvou písmen, a to i sousedních (do jádra se přejímá to vyměňované písmeno, které je ve správném slově vlevo - správně: kopec, chybně pokec - přejímá se „k“.

Podání šotka má zpravidla více řádků. Je-li v takovém případě v každém řádku jedna chyba, tvoří se jádro postupně písmeny od prvního do ntého řádku. Je-li v řádku více chyb (ve všech řádcích stejný počet!), přejímají se do jádra nejdříve písmena, která jsou v prvním až ntém řádku nejvíce vlevo, poté písmena z prvního až  ntého řádku druhá zleva atd. až do vyčerpání všech chyb. Řádek s obepisem nebo naznačením jádra by neměl obsahovat žádné chyby.

Zkuste pár šotků vyřešit (v prvním je v řádku jedna chyba, v druhém dvě):

V městě kana sklízí obdiv lidí,            
mast a klášter také rádi vidí.              
Ruina moje neumí tu krásu                 
popsat a tak marně hlídám spásu      
v lidu. Ten mě ale k tvorbě nutí,
hádanka je pro vás k nakousnutí.

Dobrá nůše kovaná je,
pěkné braky divy chválí,
Skvěle rým i dres tu hraje,
farma láká soky z dáli.
Dámy řičí s velkou chutí,
s mečem pěkné housky dělá,
obrazu kiks dělit nutí -
idolem se hráč stal zcela!

Řešení hádanek: šotek (kašna - kana, most - mast, rutina - ruina, hledám - hlídám, klidu - lidu); Antonín Panenka (naše - nůše, branky - braky, tým - rým, forma - farma, Dány - dámy, míčem - mečem, obranu - obrazu, kopaná - kovaná, davy - divy, dnes - dres, leká - láká, ničí - řičí, kousky - housky, dělat - dělit).

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 106

Poslední dosud neprobranou mutační hádankou je SOUZVUČKA. Nechali jsme ji na samotný závěr záměrně. Jedná se totiž o hádanku značně kontroverzní, byť v minulosti dosti oblíbenou.

Vyjděme z definice druhové operace souzvučky uvedené ve směrnicích: V náznaku se provede změna alespoň jednoho písmene (záměna, přidání, ubrání), která až na délky samohlásek, přízvuky a mezislovní mezery v podstatě nemění jeho zvukový obraz. Jenže čeština je specifická tím, že při výslovnosti zřetelně odděluje jednotlivé slabiky slov a také výslovnost krátkých a dlouhých samohlásek je výrazněji odlišná, než je tomu v jiných jazycích. Proto je posouzení toho, zda se zvukový obraz náznaku „v podstatě nemění“, poněkud ošidné.

Už jsme se v našem sloupku zmiňovali, že databáze českých hádanek (přístupná na webových stránkách svazu) obsahuje u jednotlivých druhů hádanek i takové náměty, které neodpovídají současným směrnicím. Pro souzvučku to platí mnohonásobně. Jsou tam náměty, které byly zveřejněny před vznikem směrnic, neobsahují požadovanou změnu písmene, a jsou tedy nikoli souzvučkou, nýbrž (jen) shodovkou (dost ran do stran, buď tetu - buďte tu), čárkovkou (háv a jmění Havaj mění) nebo kroužkovkou (hru znám lhářek - hrůzná mlha řek). U některých námětů je s podivem, že vůbec mohly být považovány za souzvučku (hor tmavých ráno - Hort má vyhráno, malou chvíli Al Capone dělí […chvíli al kapone…] - má louh filiálka po neděli […ch filijálka po ne…]). Spousta námětů obsahuje jasně odlišnou výslovnost náznaku a jádra, patrně v důsledku mylného přesvědčení jejich autorů: galerie z Dillí [dylí] - galéry jezdily, jehně, vlásky s houbou - je hněv [hněf] lásky zhoubou, chevrolet u Stach - šéf roletu stáhʼ [vr x fr], had a vydra běží z nivy - hádavý dráb [dráp] je žíznivý, fůry antracitu, pyl furiant [furijant] rádci [rátci] tupil, faux pas, Rousseau, kolie [kolije] - v oparu sokol je. Velmi sporné, ale spíše nesprávné, je užití spodoby „mě“ a „mje“; přes občasnou rozdílnost výslovnosti v oblastech Čechy x Morava nebo v různých regionech je správnou výslovností „mě“ výhradně [mňe]: náměty „já, nuzná měštka, Janu znám, jež tká“ a „do Brém jely vozy Skytů - dobré měl Ivo zisky tu“ proto považujeme za nesprávné. Oddělená výslovnost slabik v češtině pak vylučuje spojování stejných písmen různých slov v jedno; proto i náměty „lesk rivalka má, rádio naše - les skrýval kamarády Jonáše“ a „mák sype sestra ti - Maxipes se ztratí“ jsou pro zdvojení „s“ chybné.

Vytvořit správnou souzvučku není snadné, ale jde to a ani není třeba používat výhradně přejatá cizí slova či méně známé cizojazyčné názvy: úhoz, půtky u hospůdky, mám něčí studie mámě číst u Dyje, sýr zkažený z Irska ženy, Chilana bitka - čilá nabídka, indexy nové - Indek synové.

Souzvučky k řešení a určení způsobů tvorby:

Velký stroj papriky mačká a drtí,
pták žízeň hasí a ocáskem vrtí.

Pro děti hádanky luští se lehce,
stařík je zbabělec, řešit je nechce.

Draví ptáci, jež jsou blízko,
usedali na skalisko.

Za sucha ruce mé květy kropí, ale
v Indii za městem prší skoro stále.

Vedoucího lékaře list je stručný, ale
říká se, že v plodině roste plevel stále.

Řešení hádanek: ST lis, kapie - lyska pije; ZT dětské taje - děd sketa je; ZT sokoli z okolí; ST údy, lilie - u Dillí lije; ZT primáře papír - prý má řepa pýr.

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 107

Posledním dosud neprobraným druhem hádanky je ROVNICE. Patří mezi kompoziční (skládací) hádanky bez pomocných prvků. A je to hádanka, která se skutečně bez pomocných prvků obejde, ač se v námětu mohou vyskytovat…

Jádro rovnice se sestavuje v souladu s konkrétním, pro daný námět uvedeným, předpisem, jež má podobu matematického vzorce či rovnice. Do jádra se přejímají díly náznaku (dílčí náznaky), a to celé nebo jejich části v běžném či obráceném pořadí. Krom toho lze do jádra přidávat, nebo naopak z dílčích náznaků vypouštět, konstanty, ovšem v podobě vyjádřené písmeny. V úvahu připadají konstanty vyjádřené slovně (osm, pět), římskými čísly a snad i Ludolfovo číslo v podobě „PÍ“ či Eulerovo číslo v podobě „e“ nebo nula nahrazená písmenem O. Dílčí náznaky jsou v předpisu uváděny velkými písmeny A, B, C… v pořadí odpovídajícím podání.

Je-li v předpisu A, pak se daný dílčí náznak čte celý zleva doprava. Je-li tam 1/A, pak se čte celý zprava doleva. Je-li tam uveden zlomek, například 2/3A, pak se do jádra přejímají dvě třetiny písmen dílčího náznaku; nemusí to však být dvě písmena ze tří, nýbrž i čtyři ze šesti či šest z devíti a podobně. Při uvedení vzorce je třeba dbát na správné pořadí operací, které probíhají zleva doprava (není-li závorkami vynuceno jiné pořadí). Interpretace předpisu je zpravidla jednoduchá a nečiní problémy: kolo, Bína (X = A + 1000 + B) - kolombína. Jeden dílčí náznak lze ve vzorci použít i vícekrát: star, ráce (X = 3/4A + B + 3/4A) - stará cesta.

Náměty rovnice, které nevyužívají ani krácení dílčích náznaků, ani pomocné prvky lze obvykle použít i jako sloučenky nebo střídavky (a naopak): kostra, vous, káče (X = A + B + C) - kos travou skáče, kosa, děj, doupě, šíp, luky (X = A + B + C + D + E) - k osadě jdou pěší pluky, mop, stav, avokádo (X = 1/A + B + 1/C) - pomsta vodákova, kabar, lama, narval, arab (X = 1/A + B + 1/C + A + 1/D) - raba klamala vranka barbara (ve střídavce bychom ale museli dílčí náznak kabar uvést dvakrát - jako první a čtvrtý dílčí náznak).

Při použití pomocných výrazů v podobě konstant lze konstanty přidávat i ubírat k dílčímu náznaku (k jiné konstantě) z kraje slova i dovnitř (zevnitř). Před několika lety byly v autorské soutěži uplatněny nejen zajímavé náměty, ale také originální postupy (vzorce): kvílí teta, kozlíček, vrtochy, výzva, hra dívky (X = 6/9A - 51 + 7/8B - 51 + 4/6C - 5 + D - 5 + E - 4) - (kvílit - kvít, kozlíče - ko z če, vrto - rto, výzva - vy za, hra dívky - hrádky) - kvítko z čertovy zahrádky; dost růží, víno vám dám, rmen, víla divá (X = A - 500 + B - 6 - 500 - 1000 + 3/4C + D - 6 - 4) - (dost růží - ostruži, víno vám dám - nová m dám - nová mam - nová ma, rmen - rme, víla divá - ladivá - láda) - ostružinová marmeláda; král jí, nápor, lata, moucha (X = A - 50 + 4/5B + 7 - 1000 + 3/4C + 3/5D) - (král jí - kraji, nápor - na po, sedm - sed, lata - lá t, moucha - mou) - Krajina posedlá tmou.

Řešte rovnice a zkuste objevit, pod jakým jiným druhem hádanky by šel námět předložit k řešení:

X = A - 100 + B - 100
Prorok vidí ve snu místo malé,
dávej sušit části dresů dále.

X = 4/5A + 3/4 B + C - 500
Žena podnik vede, mnich tam jde na pivo.
Dan je ženě k ruce, on nese pečivo.

X = 1/A + 1/B + 1/C
Karta vše bere, síň zas bouří, jásá,
vlákno tu praská - hra V&W - krása!

X = 56 + A + 5 + 1000 + B + 500
Plány pták měl nízké kdysi
družku samec oblíbil si.

X = A + 10
Slova stejný význam strží,
dítě drahý kámen drží.

Řešení hádanek: věštec, plácky - věš tepláky (výlučka); madam, lama, Danek má dalamánek (odsuvka); eso, sál, nit - Osel a stín (ráček); cíle, ara - lvici lev má rád (pořadovka); synonyma - syn onyx má (vsuvka).

FV + Ad

---

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 108

Všechny druhy hádanek jsme probrali, zasloužíte si pohodové luštění. Hádanky jsou lehké, tak zkuste vyřešit nejen náznak a jádro, ale také určit způsob tvorby a zamyslet se nad tím, jestli není možné předložit daný námět i jako jiný druh hádanky:

MÍSTENKA
Jak šelma hladovím celičký pátek,
výlety mediků působí zmatek.

ODSUVKA
Polibků spousta láme studu břehy,
jak mlž se cítí muž s návalem něhy.

PÁDOVKA
V básni prý barva nehraje roli,
nesouhlas básníka ženu moc bolí.

VÝMĚNKA
Konec hry, už pláň se v dáli ztrácí.
Něco k jídlu čeká nás teď v práci.

VÝLUČKA
Šílí střelec, nechal luk v altánku…
Snažíte se vyluštit hádanku.

PŘÍSUVKA
Samotný tygr tu bez pohnutí leží,
otrušík nalezl leník poblíž věží.

PRONIKAČKA
Že bačkory dlouhá doba zničí,
několik vět z nauky nám líčí.

MĚKČENKA
Od té doby, co jsem v Praze,
říká se, že žiji blaze.

OBNAŽKA
Nepodlehne cizinec měně cizí,
i když za to od ženy nevděk sklízí.

PÁDOVKA
Staré sídlo ostrovana chátrá tady,
neposlechl odborníka rady.

MNOŽENKA
Děvčete ranec je v sadě,
skáče jak ztřeštěné mládě.

PŘESUNKA
Utíká vepř a hlas ženy zní polem,
několik mláďat pobíhá tu kolem.

POLOVSUVKA
Nástroj zmizel. K přepravě stroj chystá
Němec, jehož propustili z místa.  

ČASOVAČKA
V bytě se zdržuji, než duben mine,
pak už mě čekají zážitky jiné.

ZRŮDKA
Román mou pozornost žádá si,
na muže skáče pes u basy.

Řešení hádanek: ST rys, den - túry studentů (citoslovka, časovka, přídavka); NT pus třicet - ústřice (ZT obnažka); ST v ódě, rumělka - odpor umělce; ST pat, rovina - potravina (záměnka); NT třeští Tell - řešíte; ZT jedna šelma - jed našel man (prvkovka, citoslovka); ZT papuče, rok - pár pouček; ZT prý je mně příjemně (záhadný nápis); ZT odolá Rus dolaru (NT odsuvka, ZT skrývačka); ZT dům Ira odumírá (přísuvka, prvkovka, citoslovka); ZT dívky uzel - divé kůzle (NT pádovka); ST prase, alt - pár selat (výměnka); ZT basa, lis balí Sas, ZT doma jsem do máje; Nana, dárek - pána napadá Rek (citoslovka, prvkovka, přídavka).

FV + Ad